Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

2) Přednáška: Místní finance

Fiskální federalismus

- řeší vztahy mezi úrovněmi

- objektivní jev vyplývající ze skutečnosti, že se vyskytují minimálně 2 úrovně veřejné správy (centrální a místní)

- zkoumá vertikální i horizontální struktury veřejného sektoru a optimalizaci vazeb mezi jeho jednotlivými stupni a články

- využití jednotlivých fiskálních funkcí mezi jednotlivými úrovněmi

- rozdělením pravomocí a odpovědnosti za jednotlivé výdajové oblasti a stanovením daňových pravomocí a uspořádáním příjmů


2 základní modely:

a) vertikální (koláčový od Musgrafa)

- jednotlivé úrovně mají relativní nezávislost (vazby nejsou patrné)

- anglosaský model


daně → federální SR → výdaje

daně → republikový SR → výdaje

daně → municipální rozpočet → výdaje


- horizontální (model ze SRN)

- vykazuje znaky federativního státu, ale existují významné a silné vertikální vazby mezi úrovněmi při přerozdělování příjmů i horizontální vazby při přidělování příjmů chudším zemím


daně → federativní SR → vládní výdaje

→ daně → republikový SR → vládní výdaje → republikový SR →


→ daně → municipální rozpočet

MR MR → výdaje

- ve většině zemí existuje smíšený model


extrémy:

1. horizontální (centralizovaný model)

daně → federativní SR → republikový SR

dotace

republikový SR

místní místní místní

- nejnižší úroveň nemá pravomoce ani vytvářet příjmy ani je rozdělovat (vše řízeno zhora)


2. vertikální

- neexistují žádné vazby mezi úrovněmi



Fiskální decentralizace

- jak daně z příjmů, tak výdajových kompetencí

- decentralizace veřejných výdajů

- větší spoluúčasti – místních vlád při rozhodování o některých veřejných statcích, bez změn jejich financování


důvody pro fiskální decentralizaci (přínosy)
* propojení prospěchu vzhledem k nákladům
* vyšší elasticita k geografickým a individuálním preferencím (volení zástupci z oblasti)
* bezprostřednější vazba mezi voliči a politiky a intenzivnější kontrola ze strany občanů
* existence prostorové omezenosti užitků z veřejných statků (platí ti, kdo ho používají)
* relativně vysoké náklady v případě centrálního systému (ztráty efektu z centralizace)
*

- čistý lokální statek

- veřejný statek


ztráty efektu z fiskální decentralizace
* záleží na elasticitě poptávky
* při ­ elasticitě = ¯ ztráty
* vláda nezná preference v jednotlivých územních jednotkách

cena D2

D1 vynucená úspora

P C nabídka

A E


množství

Q1 Qc Q2

D1 = poptávka obce 1

D2 = poptávka obce 2

Qc = množství daně z centra

Q1 = množství požadované obcí 1



Metody místních financí

1. Charles Kiebut

předpoklady:

- dostatečné množství fiskálních jednotek

- volba nohou (lidé se stěhují podle volby statků ve skupině)

- příjmy jen z důchodů

- neexistují vazby vázanosti na prostředí

- jev přetížení (kvalita, užitek statku se s množstvím lidí snižuje)

- ale i naopak, pokud se poskytují statky ve velkém, dají se realizovat úspory z rozsahu


2. Teorie klubů (od Bucharana)

- jedinci mají společné zájmy a vytváří kluby, aby dosáhli úspor z rozsahu

- alokace statků se pak liší podle preferencí

→ stát musí vždy zabezpečovat určité přerozdělování na principu SOLIDARITY, aby byla zaručena určitá skladba statků na celém území nebo může spotřebu statků vynutit zákonem (základní školy, očkování)


fiskální funkce:

a) alokační (o statcích by měly rozhodnout nižší jednotky)

b) stabilizační (určuje vláda, nelze moc využít na nižší úrovně, jen snaha o snižování nezaměstnanosti budováním průmyslových zón)

c) nedistribuční (podle preferencí municipalit)



Zásady fiskálního federalismu

- rozdílnosti (souvisí s alokační funkcí, snaha respektovat preference obyvatelstva)

- centralizace přerozdělování (redistribuce od státu jednotná pro všechny)

- centralizovaná stabilizace

- zajištění minimální úrovně základních veřejných statků a služeb (školství, zdravotnictví)

- vyrovnání fiskální pozice

- ekvivalence (souvisí s omezením užitku v prostoru, platit mají ti, kterým prospívá)

- lokační neutralita (omezení možností volení obcí)´



Principy financování obecní samosprávy

- konzistence s celým systémem financování státu

- respektovat fiskální politiku

- fiskální systém územních samospráv by měl být částečně nezávislý na celém systému (decentralizace)

- průhlednost (transparentnost – kontrola jak laická, tak ze zákona) – právo kontroly a zpětných vazeb

- stabilita v čase a prostoru (aby nižší úrovně mohly prognózovat vývoj příjmů a výdajů) – u nás se systém daní často mění – je to těžké; mění se také demografická struktura, povinnosti obcí, výnosy z daní

- účinnost (efektivnost – souvisí s alokační funkcí)

- administrativně nenáročné – mít méně poplatků, ale výnosnějších

Žádné komentáře:

Okomentovat