Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

12) Přednáška: Místní finance

Veřejné statky a služby

- týkají se 4 kategorií, u kterých je dobré, aby se o ně obec zajímala:

1) plyne z nich užitek pro všechny bez rozdílu (čisté VS), např. obecní policie,…
- těžko platitelné

- pouliční osvětlení (pokud tam nelze omezit přístup), hasiči, veřejná zeleň, ŽP)


2) služby poskytnuté jednotlivcům, ale pokud mají vliv na ostatní (pozitivní externality)
- je třeba zajistit určitý standard

- zdravotní péče


3) statky, které jsou nezbytné pro kvalitu života, ale vyjadřují vysoké náklady na pořízení
- vybudování vodovodního systému a zásobování vodou

- obec či kraj dotují službu, aby byla všem dostupná (aby měli vliv na cenovou tvorbu) – přirozené monopoly


4) statky ovlivňující kvalitu života, které by byly pro obyvatelstvo s nižšími příjmy nedostupné, proto kraj (obec) dotuje
- obec dotuje buď obyvatele či firmu, aby měla zisk

- veřejná doprava, knihovny,…


→ zda bude obec statek či službu dotovat je záležitostí politickou (představitelé obce rozhodují, pokud služba není dána zákonem)

- zákonem je dáno vzdělávání, zdravotnictví,…

→ pak se obec rozhoduje, jak tuto službu poskytovat:

- vlastní organizace (rozpočtové a příspěvkové organizace)

- externí organizací na základě smluvního

- organizace s majetkovou účastí obce vztahu

- podle výhodnosti pro obec (kvalifikace zaměstnanců k tomuto rozhodování)

- obce byly zvyklé na vlastní organizace, a proto teď zvažují, zda to změnit nebo zachovat

- připravuje se nový zákon – měl by obsahovat určitý standard služeb, který by obec měla poskytovat, ale je jedno jak


Problémy?

- kdo to bude poskytovat (koho obec zvolí)

- jaký má být poplatek za službu (občané platí vše x ekonomicky nutná výše vč. odpisů)

- čí příjem bude poplatek


A) BRUTO ZPÚSOB

municipální organizace

P municipální rozpočet V
požadavky

municipální organizace

faktury

P municipální rozpočet V platby za odkup


uživatelské poplatky uživatel poskytování služeb

→ poplatky jdou nejprve obci a ta je přerozděluje



B) NETTO ZPÚSOB

požadavky

municipální organizace

P municipální rozpočet V

dotace

poskytování statků uživatelské

poplatky

- poplatky jdou přímo podniku

→ Zastupitelstvo si musí přesně definovat služby – např. kolikrát týdně, na co dotaci, kontrola efektu



Poskytovatelé služeb

1) Komunální organizace

o odbor úřadu (obecního či KÚ), pokud poskytují služby v rámci přenesené působnosti (licence, ověření, ŽL)

- nemají právní subjektivitu, přímý nadřízený starosta nebo tajemník (byrokratické řízení), jde spíše k neefektivnosti (těžko zjistit náklady na určitou službu)

- součást rozpočtu obce (nelze vázat odměny na vykonanou práci)

- není vhodné, nejmenší samostatnost


o organizační složky obcí (krajů)

- dříve rozpočtové organizace (dnes podle zákona z roku 2001)

- zřizovatel je obec nebo kraj

- nemají právní subjektivitu (dříve měly)

- pro činnosti nevyžadující přílišné vybavení, mnoho zaměstnanců, nemají složitou strukturu a nevstupují do složitých právních vztahů

- jesle, mateřské školy, kulturní zařízení, sociální péče

- dnes se ruší

- napojeny na rozpočet brutto způsobem

- zpravidla je nutná dotace

- obec má přímou kontrolu nad organizacemi (příjmy, výdaje), malá motivace zaměstnanců organizace (zaměstnanci pracují na obecním úřadě)


o příspěvkové organizace

- mají právní subjektivitu

- napojeny netto způsobem

- zřizovatel poskytuje dotace na investice (organizace se může starat jen o malé opravy..) a dotace na provoz

- pokud je organizace úspěšná a dosáhne zlepšený HV (zisk), může si ho ponechat a dávat do fondů (motivace), může část odvádět zřizovateli a nebo pokud má právo hospodařit s obecním majetkem, může odvádět odpisy zřizovateli (rozhoduje zřizovatel)

- kromě hlavní činnosti mohou vykonávat i doplňkovou činnost (neměla by být ztrátová a příjmy z ní by měly být použity na hlavní činnost)

- pro služby, které nemají výkyvy v HV (stabilní vývoj)

- PO, zřizovatel musí povolit organizaci vzít si úvěr

- rozdíl v daňovém režimu organizačních složek obcí a příspěvkových organizací (ty musí platit daně, protože jsou PO)



2) Typické obchodní společnosti

- obcí se týkají s. r. o. a a. s.

- rozdíl závisí na majetkové účasti obce:

- 100 % vlastník

- majoritní vlastník a zbytek vlastní jiné obce

- menšinový vlastník a zbytek ostatní obce

- menšinový a zbytek soukromý sektor

- veškeré majetkové podíly vlastní soukromý sektor

vklad - peněžní (nejlepší pro obec)

- know-how

- hmotný majetek (mohla by o něj přijít)

→ dostanou se k většímu množství kapitálu

- družstva – bytová (Správa bytového fondu)

→ obchodní společnosti jsou všechny plátci DPH (pro obec výhodné, např. u stavebních prací odpočet DPH)


3) Neziskové organizace

občanské sdružení
- kulturní, sportovní, sociální

- dobrovolné


obecně prospěšné společnosti
- služby musí být veřejně prospěšné definované v zakladatelské listině za podmínek rovných pro všechny uživatele

- dotace musí být použity na daný účel

- mohou být osvobozeny od daně ze zisku

- zaplní mezeru


4) Dobrovolný svazek obcí

- smlouva na dobu určitou nebo neurčitou

- musí schválit zastupitelstvo obcí


formy možné spolupráce obcí:

a) písemná smlouva na 1 činnost

b) zakládání PO dvěma nebo více obcemi

c) založení dobrovolného svazku obcí (hospodaří s majetkem a má rozpočet)


- dobrovolný svazek obcí má určitý statut (zakladatelskou listinu):

- jaký má majetek (vkládajícího obce k hospodaření, ale stále je majetkem

jednotlivých obcí)

- další majetek můžou nakupovat a ten už pak patří dobrovolnému svazku obcí

- způsob rozdělení zisku / ztráty

- podmínky přistoupení / vystoupení ze svazku a způsob vypořádání

- prosazování společenských zájmů (mikroregiony, vytvoření vodou, programové dokumenty, dotace ze zahraničních fondů,..)



Typy právních vztahů mezi obcemi a poskytovateli služeb

1) přímé řízení


2) smluvní vztah

- smlouva o poskytování služeb

- smlouva s provozovatelem

- pronájem

- dohoda o financování

- koncese


3) licence


4) bez právního vztahu



Faktory, které se liší podle typu smlouvy

- řízenost obcí

- kdo je odpovědný za investice, provoz, údržbu

- zda obec může poplatky regulovat

- příjem výnosů (čí jsou provozní výnosy)

- odpovědnost z finančního rizika

- dotace (jejich výše, zda je nutná)

- rozsah monopolů



Přímé řízení

- veškeré rizika a odpovědnosti má obec

- nemají právní subjektivitu


příspěvkové organizace:
- zřizovatel je odpovědný za investice, za DHIM a DNIM ručí organizace

- výši poplatků určuje (reguluje) obec

- obec může stanovit dotaci, ale může požadovat zisk

- provozní příjmy si nechá organizace

- ručí obec (obyvatelům)



Smlouvy

Smlouva o poskytování služby
- obec/kraj je uzavře se společností:

- ve které má obec účast

- externí organizace

- sepsána za činnost jako celek (bytový fond) nebo na dílčí části

- obec zůstává vlastníkem majetku, ale provozovatel odpovídá za údržbu

- provozní příjmy získá obec

- poplatky podle smluvní ceny:

- celková roční částka

- výše skutečně vynaložených nákladů + část navíc (% odměna)

- výše jednotlivých nákladů + % odměna

- obyvatelům ručí obec


Smlouva s provozovatelem

q bez podílu na zisku
- vlastníkem majetku je obec, provoz provozovatel

- obec stanoví poplatky

- náklady na provoz a údržbu stanoveny z příjmů z poplatků (přebytek získá obec nebo hradí schodek obec či provoz)

- odpovědná obec obyvatelstvu


q s podílem na zisku
- vše platí jako bez podílu, jen provozovatel požaduje nižší poplatky a navíc získává podíl na zisku (% část přebytku)

- užívá se tam, kde předpokládáme, že není třeba dotací (náklady hradí poplatky)

- obec může určitým skupinám dotovat


Pronájem

- externí organizace - vlastněná obcí

- nevlastněná

→ jdou všechny typy

- nájemce odpovídá za službu a nese finanční rizika

- obec zůstává vlastníkem majetku, nájemce má údržbu

- provozní výnosy jdou nájemci

- poplatky obec může regulovat

- nájemce obci hradí nájem nebo % podíl na výnosech z příjmů (možná i kombinace)

- majetek do pronájmu na střednědobý pronájem (10 let)



Koncese

- u nás se moc nepoužívá, ale začíná

- koncesionáři se udělí v ý h r a d n í p r á v o na určitou činnost na 15-20-30 let, za to že uhradí vstupní náklady (např. vodovod)

- koncesionář nese veškeré náklady, ručí uživatelům, nese finanční rizika

- obec koncesi uděluje na základě výběrového řízení (rozsah služby, maximální výše ceny služby, standard, možnost revidovat poplatky např. podle inflace)

- poplatky stanoveny tak, aby se uhradily vstupní náklady a odpisy + přiměřená návratnost investice + zisk

- po vypršení koncese převede na obec či kraj

→ BFO = vybuduj, provozuj a dej pak obci

- obec může vstupní investici dotovat s cílem zlevnit službu nebo vložit svůj majetek, ale pak se podílí na výnosech (nemocnice, silnice,…) nebo poskytovat provozní dotaci



Dohoda o financování

- obce vypisují granty na poskytování činností pro neziskové organizace

- vše je ve vlastnictví neziskových organizací (majetek, rizika)

- majetek může obec pronajmout neziskové organizaci

- týká se jen daného projektu (činnosti)

- obec by měla být schopná kontroly)



Licence

- dotace

- podobné podmínky jako u koncese, jen se nejedná o výhradní právo = možná konkurence

- použití tam, kde nejsou tak vysoké náklady

- není nutný převod na obec (zůstává majiteli licence)



Bez právního vztahu

- jedná se jen o dodržování obecně právních předpisů

- obec nemá vliv, jen kontroluje



Výhody spolupráce obcí a ostatních subjektů

- zlepšení možnosti přístupu soukromého kapitálu

- snížení rizika obce

- efektivnější využívání prostředků soukromým sektorem

- rozložení pro větší okruh uživatelů

- větší tendence k inovacím (odborníci ze soukromého sektoru)

- využití dodavatelských a subdodavatelských zkušeností

Žádné komentáře:

Okomentovat