5) Přednáška: FORMY POJIŠŤOVNICTVÍ

FORMY POJIŠŤOVNICTVÍ

1. forma vzniku
a) smluvní
- „dobrovolné pojištění“ – pojistná smlouva jako dobrovolné rozhodnutí obou stran
- úrazové pojištění, havarijní pojištění, pojištění domácnosti, pojištění odpovědnosti

b) povinná
- „povinné smluvní pojištění“ – povinnost vyplývá ze zákonných vyhlášek
- např. povinné havarijní pojištění motorových vozidel, pojištění daňových poradců, pojištění odpovědnosti – u myslivců dle mysliveckého zákona – musí mít sjednáno pojištění činnosti výkonu mysliveckého práva (střelná zbraň, lovecké psy) => protože touto činností může být způsobena tak velká škoda, kterou by viník nemohl unést (urovnat závazky)

c) zákonná
- vzniká na základě určité právně dané skutečnosti a jakmile tato skutečnost nastane => tak začne platit automaticky zákonné pojištění
- je vydána určitá právní norma, která určuje příslušnou pojišťovnu a zároveň vymezuje právní skutečnost, která zakládá povinnost zákonného pojištění (např. provoz motorových vozidel)
- zákonem č. 168/1999 Sb. se přešlo na „povinné smluvní pojištění“
- jediný zákon v oblasti zákonného pojištění zůstal Zákon o pojištění zaměstnavatele za pracovní úraz zaměstnance nebo nemoc z povolání


2. délka trvání
a) krátkodobé
- doba kratší než 1 rok – tj. doba účinnosti pojištění např. smluvního pojištění je kratší než 12 měsíců
- jak se počítá doba trvání: dle Občanského zákoníku musí být shodný název dne ukončení pojistné smlouvy se dnem začátku pojištění (29.10. > 3 měsíce > 30.1.2003)
• začátek pojištění = účinnost pojistné smlouvy je vymezena přesně počátkem: datum, popřípadě hodina/minuta
• u zákonného pojištění => jakmile nastane právní skutečnost => začíná být funkční zákonné pojištění
• uzavření prvního pracovního poměru => začátek pojištění
• konec pojištění = buď je stanoven datum nebo není konec stanoven a je pouze dohodnuto, jakým způsobem pojištění končí (za jakých podmínek)
• u zákonného pojištění skončí pojištění skončením právní skutečnosti (skončení pracovního poměru, ukončení provozování motorového vozidla, apod.)

b) dlouhodobé
- lhůta je delší než 1 rok
- když je pojistné sjednáno na dobu přesně 1 roku a žádný z účastníků neohlásí odstoupení od smlouvy => pak ji lze „prolongovat“ – existují tak tzv. „smlouvy s automatickou prolongací“ a tyto se také zahrnují mezi smlouvy dlouhodobé


3. územní platnost
a) místně platná
- vymezené adresou (zásoby v provozovně, zásoby ve skladě => pojištění na adrese)
- pokud jsou např. zásoby přemístěny => pak se na ně ovšem pojištění nevztahuje

b) vymezená územím (ČR, Evropa, celý svět)
- území ČR (zásoby kdekoliv umístěné na území ČR), havarijní pojištění se běžně sjednává na území Evropy


4. způsob placení pojistného
a) jednorázové
- dohoda ve smlouvě, že klient zaplatí na počátku pojištění jednorázově částku za celou dobu na kterou bylo pojištění sjednáno => pouze ke smlouvám, kde je přesně znám počátek a konec
- Obchodní zákoník: na jednorázové pojištění má pojišťovna právo i když není zcela vyčerpaná sjednaná pojistná doba (u havarijního pojištění => když dojde ke změně vlastnictví auta, tzn. pojištění zaniklo => pojišťovna nevrátí žádnou poměrnou částku)

b) běžné
- může se aplikovat tam, kde není přesně stanoveno období, pojišťovna stanoví tzv. „pojistná období“ = úsek, rok, pololetí => tento je dohodnutý ve smlouvě a k němu se váže pojistné => placeno v pravidelných pojistných období
- platí zde,že pojišťovna má právo na pojistné pouze do skončení (zániku) doby pojištění


5. potřeba zabezpečení budoucích závazků
- toto členění si vytvořily pojišťovny samy dle toho, jak se musí připravit na plnění budoucích závazků vyplývajících z pojistných smluv

a) sumová (rezervotvorné nebo obnosové) pojištění
- po dobu trvání pojištění => pojišťovna vytváří rezervu na budoucí závazek – ve smlouvě je dohodnutá přesná pojistná částka a na tuto částku se právě vytváří rezerva – na konci pojištění tuto rezervu pojišťovna vyplatí
- jde zejména o pojištění související s relativní skutečností => dožití se či nedožití sjednané doby => pojištění osob

b) škodová (rizikové) pojištění
- u rizikového pojištění ví pojišťovna, že pojistné bude vyplácet jen tehdy, když nastane pojistná událost a výše pojistného plnění bude různé dle toho, jak vysoká bude škoda a jen někdy bude muset vyplatit plnou částku
- rizikové pojištění => pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škodu, zákonné havarijní pojištění – zde existuje tzv. „limitní hranice / plnění“


6. způsob určení výše pojistného plnění
a) ryzí zájmové pojištění
- teoretický pojem = není stanoven žádný limit pro pojišťovnu a kdyby nastala škoda 5 mld. Kč, tak by ji musela hradit!

b) pojištění na první riziko
- tzn., že pojistná částka je v pojistné smlouvě dohodnuta s klientem => jde o případ, kdy pojistnou částku si pojištění vybere (stanovuje) dle toho, jaké čeká riziko – tj. dle pojistné potřeby (například u odpovědnosti za škodu)

c) pojištění na hodnotu
- lze tam, kde máme k dispozici přesně změřitelnou hodnotu
- pojištění vlastního majetku => dům => hodnota = náklady na znovupořízení
- zásoby - hodnota znovupořízení zásob při jejich zničení, ztrátě,….
- cena = nová nebo časová + obecná cen
- pojistná částka by měla odpovídat této stanovené hodnotě
„podpojištění“ = pojistná částka byla stanovena nižší než je pojistná hodnota!
„přepojištění“ = pojištění na vyšší hodnotu než odpovídá skutečnosti (pojišťovna ale vyplatí jen skutečné náklady)


7. účast pojištěného
a) bez spoluúčasti
- jakoukoliv škodu získá pojištěný v plné výši (např. základní školy mají pojištěny i ztrátu bačkor žáků)

b) se spoluúčastí na pojistném plnění
- můžeme ji také nazvat „franšízou“ = může být buď procentická (%) z pojistného plnění nebo se pojištěný bude podílet na pojistném plnění určitou pevně stanovenou částku (Kč)
- „franšíza integrální“ = dohodnutá částka např. 10000 Kč => pokud je škoda 10000 Kč tak pojišťovna nevyplatí nic a když škoda přesáhne a je např. 11000 Kč tak vyplatí vše (plnou částku) => toto má za cíl odbourání hlášení drobných škod (omezení administrativy)

c) se spoluúčastí na škodním průběhu
- toto není spoluúčast pojištěného ale pojistníka na škodním průběhu
- „bonus“ = v okamžiku, kdy máme příznivý škodní průběh => sleva na pojistném – to platí pojistník
- „malus“ = dlouhodobě špatný škodní průběh => přirážka na pojistném


8. způsob určení nepřímého předmětu pojištění
a) jedna věc -např. automobil Fiat Brava – SPZ xxxxx

b) soubor věcí - které tvoří domácnost, věci které mají podobný charakter,
- slouží k podobné hospodářské činnosti


9. počet pojištěných rizik - nebezpečí
a) jedno riziko - např. pojištění krupobití – na ostatní škody se nevztahuje!

b) více rizik - pojištění pro případ krádeže vloupáním a loupežné přepadení určitého objektu
(obchodu) => jedná se o dvě nebezpečí

c) sdružená rizika
- FLEXA – Fire, Flash, Explosion, Airplane = kombinace => poškození či zničení věci požárem, úderem blesku, explozí a pádem letadla

d) všerizikové pojištění
- tzv. „all risk“ pro všechna nebezpečí => havarijní pojištění motorových vozidel – auta jsou pojištěna pro případ např. pádu stromu na kapotu, požáru, vandalismu, střet, výbuch
- do „výluky“ v pojistné smlouvě dávají pojišťovny co pojistit nechtějí!


10. způsob sjednání pojistné smlouvy
a) pojištění typizovaná
- formulář přesně daný pojišťovnou – např. pojistná smlouva

b) pojištění individuální
- pojištění podnikatelských rizik – text smlouvy je třeba navolit přesně dle požadavků a situace podnikatele



PRÁVNÍ ÚPRAVA KOMERČNÍHO POJIŠŤOVNICTVÍ - POJISTNÉ PRÁVO

Subjekt pojistného práva = právnické a fyzické osoby
Objekt pojistného práva = závazek pojistníka, že bude platit pojištění a závazek pojistitele, že bude vyplácet odškodnění
Veřejné pojistné právo = zabezpečuje a vyjadřuje zájmy státu – upravuje podmínky podnikání v pojišťovnictví
Soukromé pojistné právo = upravuje smluvní vztahy jednotlivých stran

Důležité zákony upravující pojišťovnictví:
Zákon č. 185/1991 Sb. o pojišťovnictví
Zákon č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví
• od roku 1948 byl zákon č. 185/1991 první novelou pojišťovnictví – umožnil podnikání v pojišťovnictví a také vstup zahraničních pojišťoven na území ČR

Část I. a II. - provozování pojišťovnictví, zajišťovací činnosti
- provozování zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví

- úloha státního dozoru v pojišťovnictví
- uvádí, že zákon se nevztahuje na všeobecné zdravotní pojištění, nemocenské pojištění, důchodové a sociální pojištění

Část III. - technické rezervy, solventnost, odpovědný pojistný matematik
- audit

Část IV. - kontrolní činnost ministerstva

- dohled nad tarifní politikou pojišťoven (tarifní sazbování)
- dozor – garance zájmů spotřebitelů
- přijímá opatření na převody pojistného kmenu
- schvaluje sloučení, splynutí pojišťoven
- povinnost zachovávat mlčenlivost
- zákon řeší možný střet zájmů – pracovníci dozorčí rady nesmí být členem NKÚ, poslancem,…

Část V. a VI. – společná ustanovení a přímá novela navazujících zákonů

Technické rezervy v neživotním pojištění
• rezerva na nezasloužené pojistné
• rezerva na pojistná plnění (pojišťovna si musí vytvářet rezervu na odškodnění)
• rezerva na pojistná plnění v příštích účetních obdobích (pro další roky)
• rezerva na prémie a slevy
• vyrovnávací rezerva (na výkyvy škodního průběhu)
• rezerva pojistného neživotního pojištění
• jiné rezervy

Technické rezervy v životním pojištění
• rezervy na nezasloužené pojistné
• rezervy na pojistná plnění
• rezervy pojistného životního plnění
• rezervy na prémie a slevy
• rezervy životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník
• jiné rezervy

12) Přednáška: Místní finance

Veřejné statky a služby

- týkají se 4 kategorií, u kterých je dobré, aby se o ně obec zajímala:

1) plyne z nich užitek pro všechny bez rozdílu (čisté VS), např. obecní policie,…
- těžko platitelné

- pouliční osvětlení (pokud tam nelze omezit přístup), hasiči, veřejná zeleň, ŽP)


2) služby poskytnuté jednotlivcům, ale pokud mají vliv na ostatní (pozitivní externality)
- je třeba zajistit určitý standard

- zdravotní péče


3) statky, které jsou nezbytné pro kvalitu života, ale vyjadřují vysoké náklady na pořízení
- vybudování vodovodního systému a zásobování vodou

- obec či kraj dotují službu, aby byla všem dostupná (aby měli vliv na cenovou tvorbu) – přirozené monopoly


4) statky ovlivňující kvalitu života, které by byly pro obyvatelstvo s nižšími příjmy nedostupné, proto kraj (obec) dotuje
- obec dotuje buď obyvatele či firmu, aby měla zisk

- veřejná doprava, knihovny,…


→ zda bude obec statek či službu dotovat je záležitostí politickou (představitelé obce rozhodují, pokud služba není dána zákonem)

- zákonem je dáno vzdělávání, zdravotnictví,…

→ pak se obec rozhoduje, jak tuto službu poskytovat:

- vlastní organizace (rozpočtové a příspěvkové organizace)

- externí organizací na základě smluvního

- organizace s majetkovou účastí obce vztahu

- podle výhodnosti pro obec (kvalifikace zaměstnanců k tomuto rozhodování)

- obce byly zvyklé na vlastní organizace, a proto teď zvažují, zda to změnit nebo zachovat

- připravuje se nový zákon – měl by obsahovat určitý standard služeb, který by obec měla poskytovat, ale je jedno jak


Problémy?

- kdo to bude poskytovat (koho obec zvolí)

- jaký má být poplatek za službu (občané platí vše x ekonomicky nutná výše vč. odpisů)

- čí příjem bude poplatek


A) BRUTO ZPÚSOB

municipální organizace

P municipální rozpočet V
požadavky

municipální organizace

faktury

P municipální rozpočet V platby za odkup


uživatelské poplatky uživatel poskytování služeb

→ poplatky jdou nejprve obci a ta je přerozděluje



B) NETTO ZPÚSOB

požadavky

municipální organizace

P municipální rozpočet V

dotace

poskytování statků uživatelské

poplatky

- poplatky jdou přímo podniku

→ Zastupitelstvo si musí přesně definovat služby – např. kolikrát týdně, na co dotaci, kontrola efektu



Poskytovatelé služeb

1) Komunální organizace

o odbor úřadu (obecního či KÚ), pokud poskytují služby v rámci přenesené působnosti (licence, ověření, ŽL)

- nemají právní subjektivitu, přímý nadřízený starosta nebo tajemník (byrokratické řízení), jde spíše k neefektivnosti (těžko zjistit náklady na určitou službu)

- součást rozpočtu obce (nelze vázat odměny na vykonanou práci)

- není vhodné, nejmenší samostatnost


o organizační složky obcí (krajů)

- dříve rozpočtové organizace (dnes podle zákona z roku 2001)

- zřizovatel je obec nebo kraj

- nemají právní subjektivitu (dříve měly)

- pro činnosti nevyžadující přílišné vybavení, mnoho zaměstnanců, nemají složitou strukturu a nevstupují do složitých právních vztahů

- jesle, mateřské školy, kulturní zařízení, sociální péče

- dnes se ruší

- napojeny na rozpočet brutto způsobem

- zpravidla je nutná dotace

- obec má přímou kontrolu nad organizacemi (příjmy, výdaje), malá motivace zaměstnanců organizace (zaměstnanci pracují na obecním úřadě)


o příspěvkové organizace

- mají právní subjektivitu

- napojeny netto způsobem

- zřizovatel poskytuje dotace na investice (organizace se může starat jen o malé opravy..) a dotace na provoz

- pokud je organizace úspěšná a dosáhne zlepšený HV (zisk), může si ho ponechat a dávat do fondů (motivace), může část odvádět zřizovateli a nebo pokud má právo hospodařit s obecním majetkem, může odvádět odpisy zřizovateli (rozhoduje zřizovatel)

- kromě hlavní činnosti mohou vykonávat i doplňkovou činnost (neměla by být ztrátová a příjmy z ní by měly být použity na hlavní činnost)

- pro služby, které nemají výkyvy v HV (stabilní vývoj)

- PO, zřizovatel musí povolit organizaci vzít si úvěr

- rozdíl v daňovém režimu organizačních složek obcí a příspěvkových organizací (ty musí platit daně, protože jsou PO)



2) Typické obchodní společnosti

- obcí se týkají s. r. o. a a. s.

- rozdíl závisí na majetkové účasti obce:

- 100 % vlastník

- majoritní vlastník a zbytek vlastní jiné obce

- menšinový vlastník a zbytek ostatní obce

- menšinový a zbytek soukromý sektor

- veškeré majetkové podíly vlastní soukromý sektor

vklad - peněžní (nejlepší pro obec)

- know-how

- hmotný majetek (mohla by o něj přijít)

→ dostanou se k většímu množství kapitálu

- družstva – bytová (Správa bytového fondu)

→ obchodní společnosti jsou všechny plátci DPH (pro obec výhodné, např. u stavebních prací odpočet DPH)


3) Neziskové organizace

občanské sdružení
- kulturní, sportovní, sociální

- dobrovolné


obecně prospěšné společnosti
- služby musí být veřejně prospěšné definované v zakladatelské listině za podmínek rovných pro všechny uživatele

- dotace musí být použity na daný účel

- mohou být osvobozeny od daně ze zisku

- zaplní mezeru


4) Dobrovolný svazek obcí

- smlouva na dobu určitou nebo neurčitou

- musí schválit zastupitelstvo obcí


formy možné spolupráce obcí:

a) písemná smlouva na 1 činnost

b) zakládání PO dvěma nebo více obcemi

c) založení dobrovolného svazku obcí (hospodaří s majetkem a má rozpočet)


- dobrovolný svazek obcí má určitý statut (zakladatelskou listinu):

- jaký má majetek (vkládajícího obce k hospodaření, ale stále je majetkem

jednotlivých obcí)

- další majetek můžou nakupovat a ten už pak patří dobrovolnému svazku obcí

- způsob rozdělení zisku / ztráty

- podmínky přistoupení / vystoupení ze svazku a způsob vypořádání

- prosazování společenských zájmů (mikroregiony, vytvoření vodou, programové dokumenty, dotace ze zahraničních fondů,..)



Typy právních vztahů mezi obcemi a poskytovateli služeb

1) přímé řízení


2) smluvní vztah

- smlouva o poskytování služeb

- smlouva s provozovatelem

- pronájem

- dohoda o financování

- koncese


3) licence


4) bez právního vztahu



Faktory, které se liší podle typu smlouvy

- řízenost obcí

- kdo je odpovědný za investice, provoz, údržbu

- zda obec může poplatky regulovat

- příjem výnosů (čí jsou provozní výnosy)

- odpovědnost z finančního rizika

- dotace (jejich výše, zda je nutná)

- rozsah monopolů



Přímé řízení

- veškeré rizika a odpovědnosti má obec

- nemají právní subjektivitu


příspěvkové organizace:
- zřizovatel je odpovědný za investice, za DHIM a DNIM ručí organizace

- výši poplatků určuje (reguluje) obec

- obec může stanovit dotaci, ale může požadovat zisk

- provozní příjmy si nechá organizace

- ručí obec (obyvatelům)



Smlouvy

Smlouva o poskytování služby
- obec/kraj je uzavře se společností:

- ve které má obec účast

- externí organizace

- sepsána za činnost jako celek (bytový fond) nebo na dílčí části

- obec zůstává vlastníkem majetku, ale provozovatel odpovídá za údržbu

- provozní příjmy získá obec

- poplatky podle smluvní ceny:

- celková roční částka

- výše skutečně vynaložených nákladů + část navíc (% odměna)

- výše jednotlivých nákladů + % odměna

- obyvatelům ručí obec


Smlouva s provozovatelem

q bez podílu na zisku
- vlastníkem majetku je obec, provoz provozovatel

- obec stanoví poplatky

- náklady na provoz a údržbu stanoveny z příjmů z poplatků (přebytek získá obec nebo hradí schodek obec či provoz)

- odpovědná obec obyvatelstvu


q s podílem na zisku
- vše platí jako bez podílu, jen provozovatel požaduje nižší poplatky a navíc získává podíl na zisku (% část přebytku)

- užívá se tam, kde předpokládáme, že není třeba dotací (náklady hradí poplatky)

- obec může určitým skupinám dotovat


Pronájem

- externí organizace - vlastněná obcí

- nevlastněná

→ jdou všechny typy

- nájemce odpovídá za službu a nese finanční rizika

- obec zůstává vlastníkem majetku, nájemce má údržbu

- provozní výnosy jdou nájemci

- poplatky obec může regulovat

- nájemce obci hradí nájem nebo % podíl na výnosech z příjmů (možná i kombinace)

- majetek do pronájmu na střednědobý pronájem (10 let)



Koncese

- u nás se moc nepoužívá, ale začíná

- koncesionáři se udělí v ý h r a d n í p r á v o na určitou činnost na 15-20-30 let, za to že uhradí vstupní náklady (např. vodovod)

- koncesionář nese veškeré náklady, ručí uživatelům, nese finanční rizika

- obec koncesi uděluje na základě výběrového řízení (rozsah služby, maximální výše ceny služby, standard, možnost revidovat poplatky např. podle inflace)

- poplatky stanoveny tak, aby se uhradily vstupní náklady a odpisy + přiměřená návratnost investice + zisk

- po vypršení koncese převede na obec či kraj

→ BFO = vybuduj, provozuj a dej pak obci

- obec může vstupní investici dotovat s cílem zlevnit službu nebo vložit svůj majetek, ale pak se podílí na výnosech (nemocnice, silnice,…) nebo poskytovat provozní dotaci



Dohoda o financování

- obce vypisují granty na poskytování činností pro neziskové organizace

- vše je ve vlastnictví neziskových organizací (majetek, rizika)

- majetek může obec pronajmout neziskové organizaci

- týká se jen daného projektu (činnosti)

- obec by měla být schopná kontroly)



Licence

- dotace

- podobné podmínky jako u koncese, jen se nejedná o výhradní právo = možná konkurence

- použití tam, kde nejsou tak vysoké náklady

- není nutný převod na obec (zůstává majiteli licence)



Bez právního vztahu

- jedná se jen o dodržování obecně právních předpisů

- obec nemá vliv, jen kontroluje



Výhody spolupráce obcí a ostatních subjektů

- zlepšení možnosti přístupu soukromého kapitálu

- snížení rizika obce

- efektivnější využívání prostředků soukromým sektorem

- rozložení pro větší okruh uživatelů

- větší tendence k inovacím (odborníci ze soukromého sektoru)

- využití dodavatelských a subdodavatelských zkušeností