FORMY POJIŠŤOVNICTVÍ
1. forma vzniku
a) smluvní
- „dobrovolné pojištění“ – pojistná smlouva jako dobrovolné rozhodnutí obou stran
- úrazové pojištění, havarijní pojištění, pojištění domácnosti, pojištění odpovědnosti
b) povinná
- „povinné smluvní pojištění“ – povinnost vyplývá ze zákonných vyhlášek
- např. povinné havarijní pojištění motorových vozidel, pojištění daňových poradců, pojištění odpovědnosti – u myslivců dle mysliveckého zákona – musí mít sjednáno pojištění činnosti výkonu mysliveckého práva (střelná zbraň, lovecké psy) => protože touto činností může být způsobena tak velká škoda, kterou by viník nemohl unést (urovnat závazky)
c) zákonná
- vzniká na základě určité právně dané skutečnosti a jakmile tato skutečnost nastane => tak začne platit automaticky zákonné pojištění
- je vydána určitá právní norma, která určuje příslušnou pojišťovnu a zároveň vymezuje právní skutečnost, která zakládá povinnost zákonného pojištění (např. provoz motorových vozidel)
- zákonem č. 168/1999 Sb. se přešlo na „povinné smluvní pojištění“
- jediný zákon v oblasti zákonného pojištění zůstal Zákon o pojištění zaměstnavatele za pracovní úraz zaměstnance nebo nemoc z povolání
2. délka trvání
a) krátkodobé
- doba kratší než 1 rok – tj. doba účinnosti pojištění např. smluvního pojištění je kratší než 12 měsíců
- jak se počítá doba trvání: dle Občanského zákoníku musí být shodný název dne ukončení pojistné smlouvy se dnem začátku pojištění (29.10. > 3 měsíce > 30.1.2003)
• začátek pojištění = účinnost pojistné smlouvy je vymezena přesně počátkem: datum, popřípadě hodina/minuta
• u zákonného pojištění => jakmile nastane právní skutečnost => začíná být funkční zákonné pojištění
• uzavření prvního pracovního poměru => začátek pojištění
• konec pojištění = buď je stanoven datum nebo není konec stanoven a je pouze dohodnuto, jakým způsobem pojištění končí (za jakých podmínek)
• u zákonného pojištění skončí pojištění skončením právní skutečnosti (skončení pracovního poměru, ukončení provozování motorového vozidla, apod.)
b) dlouhodobé
- lhůta je delší než 1 rok
- když je pojistné sjednáno na dobu přesně 1 roku a žádný z účastníků neohlásí odstoupení od smlouvy => pak ji lze „prolongovat“ – existují tak tzv. „smlouvy s automatickou prolongací“ a tyto se také zahrnují mezi smlouvy dlouhodobé
3. územní platnost
a) místně platná
- vymezené adresou (zásoby v provozovně, zásoby ve skladě => pojištění na adrese)
- pokud jsou např. zásoby přemístěny => pak se na ně ovšem pojištění nevztahuje
b) vymezená územím (ČR, Evropa, celý svět)
- území ČR (zásoby kdekoliv umístěné na území ČR), havarijní pojištění se běžně sjednává na území Evropy
4. způsob placení pojistného
a) jednorázové
- dohoda ve smlouvě, že klient zaplatí na počátku pojištění jednorázově částku za celou dobu na kterou bylo pojištění sjednáno => pouze ke smlouvám, kde je přesně znám počátek a konec
- Obchodní zákoník: na jednorázové pojištění má pojišťovna právo i když není zcela vyčerpaná sjednaná pojistná doba (u havarijního pojištění => když dojde ke změně vlastnictví auta, tzn. pojištění zaniklo => pojišťovna nevrátí žádnou poměrnou částku)
b) běžné
- může se aplikovat tam, kde není přesně stanoveno období, pojišťovna stanoví tzv. „pojistná období“ = úsek, rok, pololetí => tento je dohodnutý ve smlouvě a k němu se váže pojistné => placeno v pravidelných pojistných období
- platí zde,že pojišťovna má právo na pojistné pouze do skončení (zániku) doby pojištění
5. potřeba zabezpečení budoucích závazků
- toto členění si vytvořily pojišťovny samy dle toho, jak se musí připravit na plnění budoucích závazků vyplývajících z pojistných smluv
a) sumová (rezervotvorné nebo obnosové) pojištění
- po dobu trvání pojištění => pojišťovna vytváří rezervu na budoucí závazek – ve smlouvě je dohodnutá přesná pojistná částka a na tuto částku se právě vytváří rezerva – na konci pojištění tuto rezervu pojišťovna vyplatí
- jde zejména o pojištění související s relativní skutečností => dožití se či nedožití sjednané doby => pojištění osob
b) škodová (rizikové) pojištění
- u rizikového pojištění ví pojišťovna, že pojistné bude vyplácet jen tehdy, když nastane pojistná událost a výše pojistného plnění bude různé dle toho, jak vysoká bude škoda a jen někdy bude muset vyplatit plnou částku
- rizikové pojištění => pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škodu, zákonné havarijní pojištění – zde existuje tzv. „limitní hranice / plnění“
6. způsob určení výše pojistného plnění
a) ryzí zájmové pojištění
- teoretický pojem = není stanoven žádný limit pro pojišťovnu a kdyby nastala škoda 5 mld. Kč, tak by ji musela hradit!
b) pojištění na první riziko
- tzn., že pojistná částka je v pojistné smlouvě dohodnuta s klientem => jde o případ, kdy pojistnou částku si pojištění vybere (stanovuje) dle toho, jaké čeká riziko – tj. dle pojistné potřeby (například u odpovědnosti za škodu)
c) pojištění na hodnotu
- lze tam, kde máme k dispozici přesně změřitelnou hodnotu
- pojištění vlastního majetku => dům => hodnota = náklady na znovupořízení
- zásoby - hodnota znovupořízení zásob při jejich zničení, ztrátě,….
- cena = nová nebo časová + obecná cen
- pojistná částka by měla odpovídat této stanovené hodnotě
„podpojištění“ = pojistná částka byla stanovena nižší než je pojistná hodnota!
„přepojištění“ = pojištění na vyšší hodnotu než odpovídá skutečnosti (pojišťovna ale vyplatí jen skutečné náklady)
7. účast pojištěného
a) bez spoluúčasti
- jakoukoliv škodu získá pojištěný v plné výši (např. základní školy mají pojištěny i ztrátu bačkor žáků)
b) se spoluúčastí na pojistném plnění
- můžeme ji také nazvat „franšízou“ = může být buď procentická (%) z pojistného plnění nebo se pojištěný bude podílet na pojistném plnění určitou pevně stanovenou částku (Kč)
- „franšíza integrální“ = dohodnutá částka např. 10000 Kč => pokud je škoda 10000 Kč tak pojišťovna nevyplatí nic a když škoda přesáhne a je např. 11000 Kč tak vyplatí vše (plnou částku) => toto má za cíl odbourání hlášení drobných škod (omezení administrativy)
c) se spoluúčastí na škodním průběhu
- toto není spoluúčast pojištěného ale pojistníka na škodním průběhu
- „bonus“ = v okamžiku, kdy máme příznivý škodní průběh => sleva na pojistném – to platí pojistník
- „malus“ = dlouhodobě špatný škodní průběh => přirážka na pojistném
8. způsob určení nepřímého předmětu pojištění
a) jedna věc -např. automobil Fiat Brava – SPZ xxxxx
b) soubor věcí - které tvoří domácnost, věci které mají podobný charakter,
- slouží k podobné hospodářské činnosti
9. počet pojištěných rizik - nebezpečí
a) jedno riziko - např. pojištění krupobití – na ostatní škody se nevztahuje!
b) více rizik - pojištění pro případ krádeže vloupáním a loupežné přepadení určitého objektu
(obchodu) => jedná se o dvě nebezpečí
c) sdružená rizika
- FLEXA – Fire, Flash, Explosion, Airplane = kombinace => poškození či zničení věci požárem, úderem blesku, explozí a pádem letadla
d) všerizikové pojištění
- tzv. „all risk“ pro všechna nebezpečí => havarijní pojištění motorových vozidel – auta jsou pojištěna pro případ např. pádu stromu na kapotu, požáru, vandalismu, střet, výbuch
- do „výluky“ v pojistné smlouvě dávají pojišťovny co pojistit nechtějí!
10. způsob sjednání pojistné smlouvy
a) pojištění typizovaná
- formulář přesně daný pojišťovnou – např. pojistná smlouva
b) pojištění individuální
- pojištění podnikatelských rizik – text smlouvy je třeba navolit přesně dle požadavků a situace podnikatele
PRÁVNÍ ÚPRAVA KOMERČNÍHO POJIŠŤOVNICTVÍ - POJISTNÉ PRÁVO
Subjekt pojistného práva = právnické a fyzické osoby
Objekt pojistného práva = závazek pojistníka, že bude platit pojištění a závazek pojistitele, že bude vyplácet odškodnění
Veřejné pojistné právo = zabezpečuje a vyjadřuje zájmy státu – upravuje podmínky podnikání v pojišťovnictví
Soukromé pojistné právo = upravuje smluvní vztahy jednotlivých stran
Důležité zákony upravující pojišťovnictví:
Zákon č. 185/1991 Sb. o pojišťovnictví
Zákon č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví
• od roku 1948 byl zákon č. 185/1991 první novelou pojišťovnictví – umožnil podnikání v pojišťovnictví a také vstup zahraničních pojišťoven na území ČR
Část I. a II. - provozování pojišťovnictví, zajišťovací činnosti
- provozování zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví
- úloha státního dozoru v pojišťovnictví
- uvádí, že zákon se nevztahuje na všeobecné zdravotní pojištění, nemocenské pojištění, důchodové a sociální pojištění
Část III. - technické rezervy, solventnost, odpovědný pojistný matematik
- audit
Část IV. - kontrolní činnost ministerstva
- dohled nad tarifní politikou pojišťoven (tarifní sazbování)
- dozor – garance zájmů spotřebitelů
- přijímá opatření na převody pojistného kmenu
- schvaluje sloučení, splynutí pojišťoven
- povinnost zachovávat mlčenlivost
- zákon řeší možný střet zájmů – pracovníci dozorčí rady nesmí být členem NKÚ, poslancem,…
Část V. a VI. – společná ustanovení a přímá novela navazujících zákonů
Technické rezervy v neživotním pojištění
• rezerva na nezasloužené pojistné
• rezerva na pojistná plnění (pojišťovna si musí vytvářet rezervu na odškodnění)
• rezerva na pojistná plnění v příštích účetních obdobích (pro další roky)
• rezerva na prémie a slevy
• vyrovnávací rezerva (na výkyvy škodního průběhu)
• rezerva pojistného neživotního pojištění
• jiné rezervy
Technické rezervy v životním pojištění
• rezervy na nezasloužené pojistné
• rezervy na pojistná plnění
• rezervy pojistného životního plnění
• rezervy na prémie a slevy
• rezervy životních pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník
• jiné rezervy
Žádné komentáře:
Okomentovat