6) Přednáška: SOUKROMÉ POJISTNÉ PRÁVO

SOUKROMÉ POJISTNÉ PRÁVO

= smyslem soukromého práva je právní úprava vztahu silnějšího pojistitele (pojišťovna), který určuje co bude předmětem vztahu – smluvní ujednání, pojistné podmínky – vůči slabšímu partnerovi (pojištění, pojistník)
- je zde státní dozor, protože zde neexistuje právní úprava na ochranu spotřebitele
- základní principy jsou dány Občanským zákoníkem (soukromé pojistné právo)

v roce 1811 – Všeobecný zákoník občanský pro německé země => obsahoval ustanovení o pojistných smlouvách => tzv. „smlouvy odvážné“

v roce 1934 – Zákon o pojistné smlouvě č. 145 => upravoval smluvní vztah až do roku 1950

v roce 1950 – II. Zákon o pojistné smlouvě č. 185 => který opět upravoval smluvní vztah

v roce 1964 – vydání Občanský zákon č. 40/1964 po určitých novelách, který zákon o pojistné smlouvě zrušil a soukromé pojistné právo je od roku 1964 řešeno v Hlavě 15 – Pojištění (OZ)

+ na doplnění tohoto předpisu (OZ) jednotlivé pojišťovny vydávají tzv. Všeobecné pojistné podmínky
+ některé konkrétní pojistné smlouvy obsahují speciální smluvní ujednání

Občanský zákoník – Hlava 15:
§ 778 řeší pojištění:
- definice pojištění
- pojistná smlouva je oddělena od všech ostatních smluv
- pojistitel se zavazuje plnit (vyplatit pojistné plnění) – tj. poskytnout náhradu nastane-li pojistná událost a pojištěný se zavazuje platit sjednané pojistné
- pojmy pojištění + řeší za jakých podmínek pojištění vzniká + zánik pojištění
- rozděluje pojištění na jednotlivé druhy => pojištění majetku, odpovědnosti, zdraví, života
- základní práva a povinnosti smluvních stran
- vymezuje základní možnosti stran, kdy povinnosti plněny nebudou => důsledky neplnění povinností (odstoupení od pojistné smlouvy, snížení pojistného plnění,….)

+ V současné době Hlava 15 Občanského zákoníku nevyhovuje skutečným podmínkám v pojišťovnictví, a proto se dlouho hovoří o samostatném zákonu o pojistné smlouvě.
- zatím existuje jen Vládní návrh dopracování a rozšíření Občanského zákoníků pod názvem:

Vládní návrh na změnu zákona č. 40/1964:
• potvrzuje, že pojištění je závazkové právo

• doplňuje, že pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách

• došlo k rozšíření pojistné smlouvy

• všeobecné pojistné podmínky jsou nedílnou součástí každé pojistné smlouvy

• pojistná smlouva v písemné podobě (pokud není krátkodobým pojištěním)

• pojistitel musí vydat pojistníkovi stejnopis pojistné smlouvy

• speciálně je upraveno tzv. „pojištění cizího pojistného rizika“ => věc v praxi běžná => např. u motorových vozidel na leasing => toto vozidlo je ve vlastnictví „někoho jiného“ => nájemce má povinnost pojistit předmět leasingu => pojišťuji cizí pronajatou věc

• pokud pojistník, který pojistil cizí předmět zemře => pojistná smlouva přechází na vlastníka věci (protože i právnická osoba má zájem pojistit cizí riziko => pojistníkem je právnická osoba => i tato může zaniknout => v té chvíli do pojištění vstupuje vlastník např. nemovitosti)

• upravuje pojištění ve prospěch třetí osoby => kdy pojištěný pojišťuje svoje riziko a právo na plnění hned na začátku postupuje někomu jinému (pojištění pro případ smrti => ve prospěch obmyšlené osoby)

• nově je upraveno tzv. „přerušení pojištění“ – musí být přerušení dopředu dohodnuto v pojistných podmínkách, všechny podmínky přerušení dopředu stanoveny – bude se především používat v době, když nebude zaplaceno pojistné => dosud následoval zánik pojištění => v budoucnu pokud nebude sjednané pojištění zaplaceno do 2 měsíců => pojištění se přeruší => tím dnem zaniknou práva a povinnosti na dobu přerušení

• zánik pojištění => může zaniknout 1 měsíc po doručení upomínky na zaplacení pojistného
+ jedna výjimka platí od roku 2000 => zvláštní zánik pro neplacení pojistného: poslání upomínky => u povinného ručení z provozu motorového vozidla dle zákona č 168/2000 => pojištění zaniká uplynutím 1 měsíce od doručení upomínky na zaplacení pojistného

• odstoupení od smlouvy => většinou od smlouvy odstupuje pojišťovna, a to v případě, že na písemné dotazy od pojišťovny bylo nepravdivě a neúplně odpovězeno a kdyby pojišťovna znala pravdu => tak by pojistnou smlouvu neuzavřela => pak má právo odstoupit od pojistné smlouvy => pojišťovna vrátí veškeré zaplacené pojistné a pokud bylo již vyplaceno určité pojistné plnění tak pojištěný jej musí vrátit!

• odmítnutí pojistného plnění => opět pokud klient nepravdivě a neúplně odpověděl a pokud došlo k pojistné události a pojišťovna zjistí, že příčinou pojistné události bylo něco co pojištěný zamlčel => tak smlouva zaniká dnem odmítnutí pojistného plnění => již zaplacené pojistné se nevrací !!!

+ došlo k zániku rizika (pojistná věc již neexistuje
+ došlo ke smrti osoby, která pojištění sjednala + zánik právnické osoby bez právního nástupce

• upravuje tzv. „množné pojištění“ => vztahují-li se dvě a více pojištění (pojistných smluv) na totéž riziko (stejný předmět – stejné nebezpečí) a navíc ve stejnou dobu => zahrnují se sem:

- soupojištění = pojišťovna se dohodne s jinou pojišťovnou a o riziko se podělí => klient uzavře s vedoucí pojišťovnou pojistnou smlouvu dle pojistných podmínek této pojišťovny a tato musí mít své riziko pojištěné u dalších
- pojišťovna sepíše písemnou dohodu s další pojišťovnou o určitém poměru na podílu na riziku

- souběžné pojištění = o něm se spíše rozhoduje klient => v případech, kdy pojistnou částku rizika klient rozdělí mezi 2 a více pojistných smluv (pojištění) a také pojistné plnění bude vypláceno v poměrech odpovídajících součtu pojistných částek

- vícenásobné pojištění = zneužívá se v případech pojistných podvodů, kdy je motorové vozidlo pojištěno u 5-ti pojišťoven a následně se pokusí majitel uplatnit škodu „ukradeného“ auta u všech pojišťoven => pojistný podvod (pojišťovna má za cíl navrátit původní stav nikoliv obohatit !)
= je písemně upraveno – pojistník je povinen oznámit každému pojistiteli, že má sjednáno pojištění ještě u jiných pojistitelů – názvy a výši pojistných částek v ostatních pojistných smlouvách
+ pojistitel při obdržení hlášení o pojistné události musí poskytnout plné pojistné plnění, ale zároveň okamžitě informovat ostatní pojistitele! + ti by neměli již plnit, aby nedošlo k pojistnému podvodu
+ zároveň zákon nařizuje, že pojistitelé jsou povinni se mezi sebou vypořádat
+ zároveň nastala-li pojistná událost – nemůže pojistitel v neprospěch ostatních pojistitelů změnit smluvní ujednání

• upraveny podmínky, kdy pojišťovna plní tzv. „zachraňovací náklady“ – ty se plní nad stanovenou pojistnou částku


Odpovědnost za škodu
- obecně u odpovědnosti za škodu jde o problémy, které se mohou týkat všech osob, jak laiků tak právníků

Charakteristiky občanskoprávní odpovědnosti:
1. určitý viník = fyzická či právnická osoba – který musí být solventní, musí mít možnost použít finanční prostředky na odškodnění nebo má k dispozici určitý nástroj finanční záruky
2. musí být určitelná (definovaná) poškozená strana – fyzická či právnická osoba – jejíž nárok na náhradu škody je legitimní a hlavně poškozená strana musí prokázat příčinu a rozsah škody
3. způsobená škoda musí být vyčíslitelná a odškodnitelná:
a) uvedením do původního stavu
b) penězi
náklady musí být finančně vyčíslitelné a přiměřené a nebo musí být odškodnitelné finančně i pokud se jedná o škodu nemateriální povahy (škoda na zdraví) => ocenitelná penězi
4. mezi konáním viníka a vznikem škody musí být příčinná souvislost (někdy je prokázání příčinné souvislosti obtížné => soudní rozhodnutí)
5. musí existovat odpovědnostní právní režim – právní norma a nebo pokud právní norma nedostačuje – musí rozhodnout soud

- základní principy odpovědnosti = viz. skripta

subjektivní odpovědnost = svým nekonáním jsem porušil obecně závaznou právní normu => jednoznačné zavinění
objektivní odpovědnost = mám za to, že jsem nic nezavinil, ale škoda vznikla (věci převzaté za účelem opravy, prodeje,….) a přesto OZ ji upravuje jako objektivní odpovědnost za škodu
+ vlastník vozidla nich nezaviní, ale když dojde provozem auta ke škodě tak odpovídá za vzniklou škodu

- typy odpovědnosti dle Občanského zákoníka, Zákoníka práce, Obchodního zákoníka, Silničního zákona atd. + zvláštní předpisy upravující odpovědnost za škodu (např. ekologická škoda na životním prostředí)
(viz. skripta)

Rozhodná doba: doba, která je důležitá pro uplatnění práva na pojistné plnění

1) pro vznik práva na pojistné plnění => obecný princip rozhodné doby (lost occurance) = bude rozhodné, jak je poškozený pojištěn v době, kdy vznikla škoda (výrobce – odpovědnost za vadu výrobku)
2) další rozhodná doba (claim smade) => uplatnění nároku => v této chvíli je rozhodné, že pojistník je pojištěn v době rozhodnutí soudu o výši náhrady