POJIŠTĚNÍ SOUKROMÉHO MAJETKU – doplnění minulé přednášky
- pojištění staveb
- pojištění rekreační objektů
- pojištění souboru věcí tvořících domácnost
Pojištění staveb:
- jaká rizika lze připojistit:
a) vandalismus – poškození či zničení vandalismem (např. poškození plotu, zdi)
b) škody vzniklé na stavbě způsobené dopravním prostředkem (např. pokud se dům nachází v blízkosti silnice)
- problémem pro všechny pojišťovny je odcizení nějaké součásti stavby => např. odcizení hromosvodu + je třeba také uvažovat specifické riziko v době výstavby či rekonstrukce stavby => lze vyřešit stavebně-montážním pojištěním => tzv. všerizikové – včetně škody vzniklé krádeží již zabudovaného zařízení
Pojištění souboru věcí tvořících domácnost:
- jde o pojištění běžných věcí domácnosti => pojišťovny dnes nabízí tzv. „pojištění standardního vybavení domácnosti“ + ve výlukách jsou vyjmenovány ty věci, které je nutno připojistit dodatečně
- dle dohody lze dopojistit => pojištění nadstandardního vybavení (např. jízdní kola nad částku 5000 Kč, drahé audio/video/TV přístroje, počítač) => protože tyto nejsou považovány za běžnou standardní součást vybavení domácnosti + také se musí připojistit peníze, sbírky, cenné obrazy, apod.
Odpovědnost za škodu v běžném občanském životě
- v rámci domácnosti by bylo nelogické mít sjednané pojistné smlouvy za každého člena => proto je běžná odpovědnost pro všechny členy žijící ve společné domácnosti + v současnosti přibyla i skupina tzv. „pomocníci v domácnosti“ => pokud způsobí škodu v rámci práce v domácnosti, tak je tato škoda kryta z této všeobecné pojistné smlouvy
- v běžném rozsahu jsou pojištěny pouze standardní životní události => ostatní rizika mohou být připojištěny
Rizika stavební:
- při stavbě domu, na které se podílí sám majitel => mohou vzniknout situace, které nebudou standardní => lze dopojistit riziko stavebníka
- v rámci technických rizik => poškození či zničení jakékoliv věci pokud dále není vyloučena nejsou zahrnuty výlohy obchodů
- např. výlohy, vstupní skleněné dveře, markýzy jsou součástí obchodů (budov) => ale všeobecné živelné pojištění nestačí => existuje speciální pojištění (all risk) = pojištěn skel nebo markýz či neonových reklam
Pojištění dat (softwaru):
- pojištění elektroniky (počítačů) nezahrnuje data v nich uložená! => vzniká tak riziko ztráty dat => pojišťovny řeknou, že vše by mělo být zálohováno, ale co když tyto zálohy (CD, diskety) shoří nebo budou ukradeny?
- pojišťovna nabízí pojištění pro případ poškození dat na nosičích, ale data musí být zálohována ve 2 kopiích na 2 odlišných místech
- jak pojišťovna stanoví náhradu = škoda materiální + vyčíslené náklady na znovu pořízení dat
V rámci pojištění krádeže přepadením a vloupáním => existuje riziko přepravy peněz => vždy by se jednalo o loupežné přepadení => pojištění loupežného přepadení a odcizení peněz či jiných cenností při transportu
ZEMĚDĚLSKÉ POJIŠTĚNÍ
- výroba a pěstování plodin podléhá mnoha různým vlivům
- proto v roce 2003 zemědělské pojištění rizik plodin a hospodářských zvířat budou nabízet pouze 3 pojišťovny (na území ČR) => jde o vysoce rizikové a specifické riziko (nebezpečí)
(+) nebezpečí (rizika), které rostlinnou výrobu ohrožují:
- jarní mrazy (zejména jahody, vinnou révu), krupobití, vichřice, požáry, ale i nadměrné sucho, vyzimování (vztahuje se na ozimy zaseté na podzim => sem pojišťovny začleňují celý soubor možných nebezpečí, která přes zimu můžou rostliny poškodit – nadměrné mokro, holomrazy, jarní vymokření)
- vyzimování (zničení plodiny zimou) je omezeno dobou => od vysetí do 31.3.x
(+) hospodářská zvířata jsou ohrožována:
- nákazami, přenosnými chorobami
veterinární zákon rozlišuje:
• velmi nebezpečné nákazy (v jejich důsledku je např. třeba nutné utratit i celé stádo, a nejen tedy napadená zvířata)
• jiná onemocnění infekčního charakteru
- i škody, které vznikají z titulu přírodních katastrof => záplavy, živelné události, a samozřejmě požár
- další vlivy: působí např. na slepice či vykrmované brojlery => nebezpečí přehřátí (nutnost odvětrávání chovu nosnic – klimatizace – pokud dojde k výpadku elektrického proudu => musí uvést do chodu záložní zdroje => přesto každé léto dochází k hromadným úhynům)
(+) jednotlivé škody na hospodářských zvířatech
- např. u dostihových koní => úrazy, nemoci
- u chovných kusů => nebezpečí předčasného porodu a následných komplikací
- u plemenných kusů => individuální škody – nemoci či úrazy => jde o nejdražší kusy ve stádech
Významným specifikem v zemědělském pojištění je fakt, že u pojištěných plodin či zvířat pojišťujeme věci v různých růstových fázích resp. věkových kategoriích. Ke škodě může dojít po celou dobu životního cyklu.
- při vyzimování např. obilí: pojišťovny budou hradit náklady na zaorání + náklady na osivo + náklady na zasetí
- pokud řepku postihne krupobití např. v červnu: pojišťovny hradí i škodu očekávaného výnosu (protože již ten rok nelze nic jiného zasít)
Pojištění zvířat => např. u kuřat může dojít ke škodě v průběhu pojištění – tj. od vylíhnutí až do vyskladnění => klient musí udat, že maximální pojistná částka bude ta částka, kterou uvažuje na konci období životního cyklu zvířete.
Pojistná částka odpovídá hodnotě plně produktivního zvířete (hledisko věku a hmotnosti) a stejně tak je tomu u plodin => pojistná částka bude tzv. pojištěný výtěžek - podklady pro jeho stanovení jsou: na kolika hektarech bude plodina pěstována, očekávaný výnos v [t] na hektar, cena za kterou by se produkce realizovala.
Pokud dojde k pojistné události, tak pojišťovna posuzuje snížení očekávaného pojištěného výtěžku této pojistné události (např. dojde jen k částečnému zničení řepky v květnu krupobitím => pojišťovací odborníci pro plodiny => posoudí a dohodnou k jaké škodě ve skutečnosti došlo pojistnou událostí).
• Problém sucha => obecně je tento problém jak v ČR tak v zahraničí zatím nepojistitelný => příčin je několik:
- špatně lze stanovit období, kdy k suchu došlo
- pokud je sucho, tak postihne velké území (nemá lokální charakter) a s tím se většina trhů dokáže vyrovnat změnou ceny plodiny na trhu
- když je sucho => tak se přidávají ještě další vlivy => rozmnoží se škůdci, nemoci => je těžko rozlišitelné, jaká škoda se stala suchem a jaká jinými vlivy
- každá takováto událost = kalamitní stav => a tím vzniká problém rozprostření rizika mezi všechny pojištěné
(+) dříve fungovalo tzv. „zákonné zemědělské pojištění“ – dle vyhlášky platily všechny JZD zákonné pojistné => plodiny byly pojištěny pro případ vyjmenovaných nebezpečí
- v roce 1985 vznikl nový produkt: KPU – komplexní pojištění úrody => trval do roku 1990, kdy znovu vzniklo smluvní pojištění
- KPU bylo všerizikové pojištění, hradila se ztráta na očekávaném výnosu, v této době r. 1985-90 museli být neustále odborní pracovníci pojišťovny v terénu a kontrolovali, zda v JZD nebylo něco zanedbáno a případně snižovali očekávané škodní plnění
Zajištění zemědělských rizik = další stupeň pojištění => pojišťovny v okamžiku, kdy přebírají riziko a ví, že nebudou schopny nést veškeré náklady, tak se pojistí => historicky dlouhodobě a dobře fungující
- zajišťuje se zejména krupobití na zemědělských plodinách => pojišťovna uzavírá zajistnou smlouvu s jinou pojišťovnou na určitý limit a poté při vzniku škody porovnává pojistné plnění a přijaté pojistné na krupobití => případný vzniklý rozdíl převyšující přijaté pojistné => začíná fungovat zajištění (např. ČP plní v případě zemědělského pojištění ve výši 110% ze zaplaceného pojistného => v případě, že škoda tento limit přesáhne => v té chvíli vstupuje zajišťovna a hradí další škody)
Zajištěny jsou i hromadné škody na hospodářských zvířatech a i jiné škody z velmi nebezpečných nákaz..
(+) pojištění okrasných rostlin – pro pěstitele růží, tulipánů, …..
(+) pojištění lesních porostů resp. lesů – pro případ požáru + předmětem pojistného plnění je dřevní hmota a náklady na znovuzalesnění plochy zničené požárem
Žádné komentáře:
Okomentovat