Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

6. Poslání exportních úvěrových a pojišťovacích institucí

– makroekonomické souvislosti poskytování oficiální podpory vývozu, význam pro vývozce, systémové předpoklady fungování podpory exportu, úkol exportních pojišťoven, instituce financující exportní úvěry, příjemci zvýhodněných exportních úvěrů, získávání zdrojů podpory


Ve dvacátých letech začaly v Evropě vznikat první oficiální systémy podpory exportních aktivit soukromého sektoru a byly zakládány příslušné instituce.
Hlavním motivem angažovanosti státu a užití prostředků státního rozpočtu pro různé formy pomoci vývozcům byla snaha vlád o oživení domácí ekonomické aktivity, zvýšení zaměstnanosti, a tím i tvorby hrubého domácího produktu země prostřednictvím vývozu zboží a služeb.

Po 2. světové válce byla mezinárodní ekonomická situace velmi chaotická. Bylo nutné v celosvětovém měřítku usilovat o liberalizace mezinárodního obchodu, která by přinesla výhody všem stranám v podobě nižších cen výrobků.Výsledkem úsilí bylo podepsání Všeobecné dohody a clech a obchodu (GATT), k němuž došlo dne 30.10.1947. Tuto dohodu podepsalo 23 států ( odehrávalo se mezi nimi více než 80 % světového obchodu). V platnost tato dohoda vstoupila dne 1.1.1948.

Makroekonomické souvislosti

Důležitá je míra angažovanosti státu v ekonomice a dopad poskytované podpory exportu na státní rozpočet – chudší země
Aktivní podpora exportu => pozitivní dopad na HDP země a platební bilance státu
Náklady pro národní hospodářství

Konkrétní podoba systému na podporu exportu závistí na politické stabilitě, ekonomické síle (rozsah prostředků, které může ze svého rozpočtu uvolnit), na stupni rozvoje a zkušenostech komerčního bankovního sektoru (finanční infrastruktura)

Žádné komentáře:

Okomentovat