- velký důraz na spotřební křivku domácností
- každou korunu disponibilního důchodu spotřebitel spotřebuje, čím více má peněz, tím vyšší je i jeho spotřeba
- určité výdaje jsou vynaloženy i když spotřebitel nemá žádný důchod
- úspory jsou závislé na DI
- vyšší úspory budeme tvořit, když budeme mít vyšší disponibilní důchod
- když ale máme vyšší DI, bude i vyšší spotřeba (reklama typu B - C namísto B - B; C - consum, B – businnes)
Křivka I je u klasiků pružnější, u Keynesiánů nejsou investice tak závislé na i. Investice jsou tedy méně citlivé než v klasickém pojetí a to znamená, že pokud klesá i, objem I roste. Nižší úroková míra (i) umožní realizaci méně rentabilních záměrů.
Křivku investic posunuje očekávaná míra zhodnocení. Jde-li ekonomika kupředu, tak investice rostou. Investice mohou při nepříznivých kalkulacích (bez příležitosti - I´) klesnout tak, že ani nulová úroková míra nezajistí přeměnu úspor na investice (I´). Určitý počet úspor není realizován (tyto peníze potom někde leží) a vypadají z ekonomického procesu = mrtvé peníze.
Pokud je nerovnováha na finančních trzích tak dojde k poklesu AD. Nová rovnováha nastane v bodě E´ při ye´. Ekonomika není na hranice produkčních možností (PPF), některý VF není využit, reálný produkt (Y) - N. Ekonomika je v rovnováze, ale není na optimální hranici, nemá správný výkon.
Ceny jsou pružné a specielně nemohou klesat (směr dolů není možný), ale růst ještě mohou.
Důvody neklesajících cen:
a) mzdy nejsou pružné dolů, protože když je nezaměstnanost nelze je snížit
b) když je konkurence nedokonalá nikdo nenutí firmy snižovat ceny (benzínky), každý naopak čeká, jak se situace vyvine (Jak zareaguje konkurence?)
c) když jsou některé výrobní faktory (VF) pod cenou, tak ho raději firma nepoužije (nenajme)
- situace bude taková, že ceny zůstanou strnulé (výsledek bude takový jaký je); N ASL (VF nejsou dlouhodobé, jsou vždy vypotřebovány)
Shrnutí Keynesiánské teorie
1. Úroková míra (i) nemusí vždy zajistit rovnováhu na kapitálových trzích a i její pokles nemusí jednoznačně vést k žádanému růstu investic (I). Aby investice, které jediné posunují produkční možnosti dané ekonomiky, dostatečně rostli, je třeba používat institucionálních nástrojů, tedy na úrovni ministerstvech zemědělství průmyslu a obchodu, na zajištění podpory těchto oblastí.
2. Případná nerovnováha na finančních trzích se potom přenáší na agregátní trh, kde způsobuje pokles AD. Tento pokles vede k poklesu reálného produktu a s ním tedy i poklesu zaměstnanosti.
3. Na agregátním trhu však nejsou ceny pružné směrem dolů (a, b, c), a tedy trh sám nezajistí makroekonomickou rovnováhu na úrovni potencionálního produktu (N) dané ekonomiky.
4. Opětovný nárůst AD do úrovně, která představuje reálný produkt (Y) na úrovni potencionálního produktu (N) však může zajistit prostřednictvím své hospodářské politiky vláda (stát).
Krátkodobé hledisko obou modelů
- lze říci že v situaci, kdy reálný produkt je nižší než potenciální platí keynesiánské závěry a toto pole nazveme keynesiánským polem, pole za N nazveme klasickým
Dlouhodobé hledisko obou modelů
- ukazuje, že mimo mez jsou ostatní ceny pružné, a tedy až na tuto výjimku je N = ASL, a že v tomto horizontu až na výjimku mezd lze vycházet ze závěrů klasiků
Zobrazují se příspěvky se štítkemcena. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemcena. Zobrazit všechny příspěvky
Pro podrobnější zkoumání spotřeby domácností se odvozují další dva ukazatele:
2) Disponabilní důchod :
Důchod domácností po zdanění.Od osobního důchodu odečteme veškeré daně z osobního přijmu.
- Nominální HDP či HND :
Vyjádření HDP či HND v běžných cenách.Vlivy změn cenové hladiny se vylučují pomocí cenových indexů, na jejichž základě získáváme reálný HDP či HND.
- Cenové indexy :
1) Index spotřebitelských cen.
2ú Index cen výrobků.
3) Deflátor HDP ( změny cen na trhu ).
- Státní rozpočet :
Fond finančních prostředku, který mají na starosti státní orgány.
- Rozpočtová politika státu ( fiskální ) :
Je ovlivňována ekonomickými prostředky státního rozpočtu.Lze přirovnávat k běžnému účtu naší rodiny, který je v bance a financujeme z něj veškeré naše výdaje.Je v České národní bance.
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
Důchod domácností po zdanění.Od osobního důchodu odečteme veškeré daně z osobního přijmu.
- Nominální HDP či HND :
Vyjádření HDP či HND v běžných cenách.Vlivy změn cenové hladiny se vylučují pomocí cenových indexů, na jejichž základě získáváme reálný HDP či HND.
- Cenové indexy :
1) Index spotřebitelských cen.
2ú Index cen výrobků.
3) Deflátor HDP ( změny cen na trhu ).
- Státní rozpočet :
Fond finančních prostředku, který mají na starosti státní orgány.
- Rozpočtová politika státu ( fiskální ) :
Je ovlivňována ekonomickými prostředky státního rozpočtu.Lze přirovnávat k běžnému účtu naší rodiny, který je v bance a financujeme z něj veškeré naše výdaje.Je v České národní bance.
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
Hlavní cesty zvyšování výnosů
1) Výběr dodavatelů : Levnější materiál, levnější služby
2) Objem prodaného zboží : Pokud toto roste, rostou i na něm závislé služby.
3) Reklama : Vhodnější obaly.
4) Růst prodejní ceny : Vysoká poptávka po zboží a službách
- Co je to cena a jak se tvoří :
Cena patří mezi významné jevy v tržním hospodářství vedle zboží a peněz.
- Podstata ceny : Cena je složitou kategorii, která se studuje v ekonomické teorii.Cenová politika je významnou složkou hospodářské politiky, politických stran, hnutí a státu.Cena je množství peněz, za které se mění na trhu jednotka zboží.Je vydán zvláštní zákon o cenách.
- Funkce ceny :
Do cen se promítá mnoho různých ekonomických a cenových situací.
1) Ve výrobě : Slouží ceny k oceňování nákladů.
2) V rozdělování : Snížením nebo zvýšením nebo daňovými opatřeními.
3) Při směně ( oběhu ) : Změna stavu nabídky a poptávky ovlivňuje ceny.
4) Jen zaplacením ceny se stává kupující vlastníkem : Ve spotřebě
2) Objem prodaného zboží : Pokud toto roste, rostou i na něm závislé služby.
3) Reklama : Vhodnější obaly.
4) Růst prodejní ceny : Vysoká poptávka po zboží a službách
- Co je to cena a jak se tvoří :
Cena patří mezi významné jevy v tržním hospodářství vedle zboží a peněz.
- Podstata ceny : Cena je složitou kategorii, která se studuje v ekonomické teorii.Cenová politika je významnou složkou hospodářské politiky, politických stran, hnutí a státu.Cena je množství peněz, za které se mění na trhu jednotka zboží.Je vydán zvláštní zákon o cenách.
- Funkce ceny :
Do cen se promítá mnoho různých ekonomických a cenových situací.
1) Ve výrobě : Slouží ceny k oceňování nákladů.
2) V rozdělování : Snížením nebo zvýšením nebo daňovými opatřeními.
3) Při směně ( oběhu ) : Změna stavu nabídky a poptávky ovlivňuje ceny.
4) Jen zaplacením ceny se stává kupující vlastníkem : Ve spotřebě
Struktura cen
1) Náklady na pořízení
2) Cena zpracování
3) Náklady na oběh
4) Daně
5) Zisky
6) Clo
- Liberalizace cen :
1) Ceny se vytvářejí na volném trhu ve vztahu mezi vyrábějícími a odběrateli, mezi nabízejícími a poptávajícími se.
2) Stát nestanovuje pevné ceny.
3) Avšak do jisté míry reguluje.
- Cenové strategie :
Je dlouhodobé komplexní a perspektivní zvažování využití ceny jako nástroje nástroje ekonomického rozhodování.
- Metody stanovení cen :
1) Nákladové metody
2) Konkurenční metody ( vycházející ze situace trhu
3) Psychologické metody
2) Cena zpracování
3) Náklady na oběh
4) Daně
5) Zisky
6) Clo
- Liberalizace cen :
1) Ceny se vytvářejí na volném trhu ve vztahu mezi vyrábějícími a odběrateli, mezi nabízejícími a poptávajícími se.
2) Stát nestanovuje pevné ceny.
3) Avšak do jisté míry reguluje.
- Cenové strategie :
Je dlouhodobé komplexní a perspektivní zvažování využití ceny jako nástroje nástroje ekonomického rozhodování.
- Metody stanovení cen :
1) Nákladové metody
2) Konkurenční metody ( vycházející ze situace trhu
3) Psychologické metody
4) Konkursní cena :
Cena je stanovena na základě konkursního řízení.Dodavatelé nabízejí výrobky či služby a odběratel si vybere nevhodnějšího dodavatele.
- Metoda podle metody vnímané zákazníkem :
Při stanovení ceny se vychází z hodnoty, kterou výrobek má pro kupujícího
Cena : Není nikdy dlouhodobě stabilní, vychází z nabídky, poptávky, konkurence, trhu, inflace ....
- Zjednodušená struktura ceny :
Přímé náklady
+ Režijní náklady
Úplné vlastní náklady
+ Zisk ( zisková přirážka )
Prodejní cena bez DPH
+ DPH
+ Spotřební daň
Prodejní cena s DPH
+ Obchodní rozpětí ( srážky )
Spotřební ( konečná ) cena
- Strategie stanovení ceny :
1) Strategie skimming :
- Vysoká počáteční cena
- Ojedinělost výrobku, image výrobku na trhu
- Pokud se naskytne konkurence, sníží se cena
- Předpokládá, že dostat se na trh a konkurovat není snadné
- Metoda podle metody vnímané zákazníkem :
Při stanovení ceny se vychází z hodnoty, kterou výrobek má pro kupujícího
Cena : Není nikdy dlouhodobě stabilní, vychází z nabídky, poptávky, konkurence, trhu, inflace ....
- Zjednodušená struktura ceny :
Přímé náklady
+ Režijní náklady
Úplné vlastní náklady
+ Zisk ( zisková přirážka )
Prodejní cena bez DPH
+ DPH
+ Spotřební daň
Prodejní cena s DPH
+ Obchodní rozpětí ( srážky )
Spotřební ( konečná ) cena
- Strategie stanovení ceny :
1) Strategie skimming :
- Vysoká počáteční cena
- Ojedinělost výrobku, image výrobku na trhu
- Pokud se naskytne konkurence, sníží se cena
- Předpokládá, že dostat se na trh a konkurovat není snadné
Strategie podnikání :
- Nízká počáteční cena
- Získání tržního podílu, někdy odstraní konkurenci
- V souvislosti s větším odbytem snižuje náklady na jednotku
- Cíl : Rychle proniknout na trh
- Slevy ceny :
1) Srážka při platbě : Jestliže odběratel zaplatí dodávku dříve
2) Kvantitativní srážka : Předem známé snížení ceny při nákupu většího množství zboží
3) Sezónní srážka : Pravidelným zákazníkům při prodeji určitého druhu zboží
5) prodej na protiúčet : Zákazník je zvýhodněn, pokud při nákupu nového výrobku nabídne prodejci výrobek starý ( př. ojetý automobil, televizor )
- Místo, distribuce - Odbyt :
1) Smyslem je přemístit výrobek od místa do místa, kde si jej zákazník koupí
2) Představuje souhrn činností spojených s prodejem výkonů podniku
- Dva základní okruhy činností : Skladování výrobků
Zajišťování prodeje výrobků
- Získání tržního podílu, někdy odstraní konkurenci
- V souvislosti s větším odbytem snižuje náklady na jednotku
- Cíl : Rychle proniknout na trh
- Slevy ceny :
1) Srážka při platbě : Jestliže odběratel zaplatí dodávku dříve
2) Kvantitativní srážka : Předem známé snížení ceny při nákupu většího množství zboží
3) Sezónní srážka : Pravidelným zákazníkům při prodeji určitého druhu zboží
5) prodej na protiúčet : Zákazník je zvýhodněn, pokud při nákupu nového výrobku nabídne prodejci výrobek starý ( př. ojetý automobil, televizor )
- Místo, distribuce - Odbyt :
1) Smyslem je přemístit výrobek od místa do místa, kde si jej zákazník koupí
2) Představuje souhrn činností spojených s prodejem výkonů podniku
- Dva základní okruhy činností : Skladování výrobků
Zajišťování prodeje výrobků
Vlivy působící na chování kupujícího :
1) Psychologické vlivy : Motivace, osobnost, vnímání, učení, postoj
2) Externí faktory : Hodnoty společnosti
Ekonomické faktory
Referenční skupiny
Sdělovací prostředky
Demografické vlivy
Vzdělání a povolání
Etnické skupiny
Sociální třídy
- Cena, cenová politika :
1) Výše peněžní úhrady zaplacená na trhu za prodávaný výrobek či službu.
2) Nedůležitější činitel ovlivňující poptávku po zboží.
3) Nedůležitější proměnná ze všech čtyř částí marketingového mixu
4) Jediná část marketingového mixu, která přináší tržby.
- Cíle podniku při stanovení ceny výrobku :
( důležitá je fáze výrobku - životní cyklus )
1) Zisk
2) Maximalizace zisku : Rozsah snížení či zvýšení poptávky po výrobku nazýváme cenovou citlivostí.
3) Tržní podíl : Postavení výrobku na trhu, může odradit konkurenci.
4) Růst objemu prodeje : Sezónní výprodej, výprodej přebytečných zásob.
5) Návratnost investic : Dlouhodobá investice.
6) Špičková kvalita výrobku
7) Jiné cíle
2) Externí faktory : Hodnoty společnosti
Ekonomické faktory
Referenční skupiny
Sdělovací prostředky
Demografické vlivy
Vzdělání a povolání
Etnické skupiny
Sociální třídy
- Cena, cenová politika :
1) Výše peněžní úhrady zaplacená na trhu za prodávaný výrobek či službu.
2) Nedůležitější činitel ovlivňující poptávku po zboží.
3) Nedůležitější proměnná ze všech čtyř částí marketingového mixu
4) Jediná část marketingového mixu, která přináší tržby.
- Cíle podniku při stanovení ceny výrobku :
( důležitá je fáze výrobku - životní cyklus )
1) Zisk
2) Maximalizace zisku : Rozsah snížení či zvýšení poptávky po výrobku nazýváme cenovou citlivostí.
3) Tržní podíl : Postavení výrobku na trhu, může odradit konkurenci.
4) Růst objemu prodeje : Sezónní výprodej, výprodej přebytečných zásob.
5) Návratnost investic : Dlouhodobá investice.
6) Špičková kvalita výrobku
7) Jiné cíle
Metody stanovení ceny :
1) Nákladově orientovaná metoda :Sestaví se cenová kalkulace.Pokud se podaří snížit náklady na 1 kus, může snížit prodejní cenu ( konkurenční výhoda ), nebo při zachování ceny se zvýší zisk.
2) Nevýhody : Neodráží skutečnou situaci na trhu.Může se vyskytnout neprodejnost.Je těžké odhadnout, jaké množství výrobků by se mělo vyrobit.
- Metoda orientovaná na konkurenci :
1) Podnik stanoví cenu : A) Vyšší nebo nižší než konkurence
B) Stejnou jako konkurence ( časté )
2) Výhody : Jednoduchost
3) Nevýhody : Tvorba ceny nepřihlíží na skutečné náklady, nemusí vždy přinést zisk.
- Smluvní cena :
1) Kupující a prodávající se dohodnou o výši ceny ( př. aukce )
2) Pružný způsob stanovení ceny
3) Cena je zaměřená na maximální zisk
- Vymezení ceny :
1) Cenová tvorba : Tvorba ceny závisí na nákladech, cena musí být vyšší než náklady, závisí i na schopnosti zákazníků a na konkurenčních cenách.
2) Cenová politika : Stanovení cen, určení metod tvorby, stanovení pravidel pro cenové změny.
3) Cenová kalkulace
2) Nevýhody : Neodráží skutečnou situaci na trhu.Může se vyskytnout neprodejnost.Je těžké odhadnout, jaké množství výrobků by se mělo vyrobit.
- Metoda orientovaná na konkurenci :
1) Podnik stanoví cenu : A) Vyšší nebo nižší než konkurence
B) Stejnou jako konkurence ( časté )
2) Výhody : Jednoduchost
3) Nevýhody : Tvorba ceny nepřihlíží na skutečné náklady, nemusí vždy přinést zisk.
- Smluvní cena :
1) Kupující a prodávající se dohodnou o výši ceny ( př. aukce )
2) Pružný způsob stanovení ceny
3) Cena je zaměřená na maximální zisk
- Vymezení ceny :
1) Cenová tvorba : Tvorba ceny závisí na nákladech, cena musí být vyšší než náklady, závisí i na schopnosti zákazníků a na konkurenčních cenách.
2) Cenová politika : Stanovení cen, určení metod tvorby, stanovení pravidel pro cenové změny.
3) Cenová kalkulace
Druhy cenových indexů
c) implicitní cenový deflátor
- implicitní znamená, že ho nesestavujeme (explicitně, ale vyjde nám
- deflátor = porovnání dvou veličin (rozdíl)
- na rozdíl od CPI a PPI by tento index měl zachytit ceny všech zboží
Q1 … v tomto roce
- kolik letos utratím zato, co bych byl býval utratil, kdybych si to koupil loni
loni jsem si to nekoupil, ale jaké by to bylo letos, kdybych si to loni koupil
Kvantitativní rovnice směny
- všechny prvky v rovnice ovlivňují cenovou hladinu
P * Y = v * M P * Y … nominální produkt
v … rychlost obratu koruny
M … množství peněz, které má ekonomika
k dispozici
- zvýší-li se Y, tak se ceny sníží
- zvýší-li se počet peněz, porostou ceny
- zvýší-li se rychlost obratu, ceny porostou
- implicitní znamená, že ho nesestavujeme (explicitně, ale vyjde nám
- deflátor = porovnání dvou veličin (rozdíl)
- na rozdíl od CPI a PPI by tento index měl zachytit ceny všech zboží
Q1 … v tomto roce
- kolik letos utratím zato, co bych byl býval utratil, kdybych si to koupil loni
loni jsem si to nekoupil, ale jaké by to bylo letos, kdybych si to loni koupil
Kvantitativní rovnice směny
- všechny prvky v rovnice ovlivňují cenovou hladinu
P * Y = v * M P * Y … nominální produkt
v … rychlost obratu koruny
M … množství peněz, které má ekonomika
k dispozici
- zvýší-li se Y, tak se ceny sníží
- zvýší-li se počet peněz, porostou ceny
- zvýší-li se rychlost obratu, ceny porostou
Cenová hladina
- sleduje vývoj veškerých cen výrobků a služeb, které ekonomika produkuje
- absolutní ceny jsou vyjádřeny částkou, která vyjadřuje konkrétní cenu
- relativní ceny vznikají srovnáním jednotlivých cen různého zboží (svetr = 10 piv), přepočítáváme je na jinou jednotku zboží
- cenovou hladinu měříme cenovými indexy, které jsou váženým (ekonomická důležitost) průměrem vývoje cen jednotlivých sledovaných výrobků a služeb
- váhy jsou dány ekonomickou důležitostí
- sledujeme vývoje cen zboží v období t a t+1, v ekonomice je porovnáváme v jednotlivých letech
Druhy cenových indexů
a) index spotřebitelských cen (CPI)
- vybraný spotřebitelský koš (n = 800 druhů)
- 0 … výchozí rok; 1 … současný rok; n … počet položek spotřebitelského koše
- vyjadřuje kolik musím letos platit za to, za co jsem loni vydal 100 %, loni a letos jsem si to koupil
b) index produkčních cen (PPI)
- vzorec je stejný jako CPI, nejedná se však o ceny maloobchodní, ale velkoobchodní (ceny výrobců)
- absolutní ceny jsou vyjádřeny částkou, která vyjadřuje konkrétní cenu
- relativní ceny vznikají srovnáním jednotlivých cen různého zboží (svetr = 10 piv), přepočítáváme je na jinou jednotku zboží
- cenovou hladinu měříme cenovými indexy, které jsou váženým (ekonomická důležitost) průměrem vývoje cen jednotlivých sledovaných výrobků a služeb
- váhy jsou dány ekonomickou důležitostí
- sledujeme vývoje cen zboží v období t a t+1, v ekonomice je porovnáváme v jednotlivých letech
Druhy cenových indexů
a) index spotřebitelských cen (CPI)
- vybraný spotřebitelský koš (n = 800 druhů)
- 0 … výchozí rok; 1 … současný rok; n … počet položek spotřebitelského koše
- vyjadřuje kolik musím letos platit za to, za co jsem loni vydal 100 %, loni a letos jsem si to koupil
b) index produkčních cen (PPI)
- vzorec je stejný jako CPI, nejedná se však o ceny maloobchodní, ale velkoobchodní (ceny výrobců)
Poptávková recese
k poptávkové recesy dojde když:
a) AD roste pomalejším tempem než AS spolu s N
b) nebo dokonce AD absolutně klesá
Spolu s Y klesá i zaměstnanost. Ekonomika se tak vzdaluje hranici produkčních možností, VF nejsou plně využívány. Cenová hladina při poptávkové recesy klesá.
Vývoj cenové hladiny a Y závisí na vývoji AS a AD. Vývoj AS a AD je určující pro vývoj Y. Y se tedy v čase vyvíjí na základě vývoje AS a AD. Tento vývoj může být rovnoměrný nebo nerovnoměrný. Může probíhat a probíhá v určitých hospodářských cyklech.
a) AD roste pomalejším tempem než AS spolu s N
b) nebo dokonce AD absolutně klesá
Spolu s Y klesá i zaměstnanost. Ekonomika se tak vzdaluje hranici produkčních možností, VF nejsou plně využívány. Cenová hladina při poptávkové recesy klesá.
Vývoj cenové hladiny a Y závisí na vývoji AS a AD. Vývoj AS a AD je určující pro vývoj Y. Y se tedy v čase vyvíjí na základě vývoje AS a AD. Tento vývoj může být rovnoměrný nebo nerovnoměrný. Může probíhat a probíhá v určitých hospodářských cyklech.
Důvody neklesajících cen:
a) mzdy nejsou pružné dolů, protože když je nezaměstnanost nelze je snížit
b) když je konkurence nedokonalá nikdo nenutí firmy snižovat ceny (benzínky), každý naopak čeká, jak se situace vyvine (Jak zareaguje konkurence?)
c) když jsou některé výrobní faktory (VF) pod cenou, tak ho raději firma nepoužije (nenajme)
à situace bude taková, že ceny zůstanou strnulé (výsledek bude takový jaký je); N ¹ ASL (VF nejsou dlouhodobé, jsou vždy vypotřebovány)
Shrnutí Keynesiánské teorie
1. Úroková míra (i) nemusí vždy zajistit rovnováhu na kapitálových trzích a i její pokles nemusí jednoznačně vést k žádanému růstu investic (I). Aby investice, které jediné posunují produkční možnosti dané ekonomiky, dostatečně rostli, je třeba používat institucionálních nástrojů, tedy na úrovni ministerstvech zemědělství průmyslu a obchodu, na zajištění podpory těchto oblastí.
2. Případná nerovnováha na finančních trzích se potom přenáší na agregátní trh, kde způsobuje pokles AD. Tento pokles vede k poklesu reálného produktu a s ním tedy i poklesu zaměstnanosti.
3. Na agregátním trhu však nejsou ceny pružné směrem dolů (a, b, c), a tedy trh sám nezajistí makroekonomickou rovnováhu na úrovni potencionálního produktu (N) dané ekonomiky.
4. Opětovný nárůst AD do úrovně, která představuje reálný produkt (Y) na úrovni potencionálního produktu (N) však může zajistit prostřednictvím své hospodářské politiky vláda (stát).
Krátkodobé hledisko obou modelů
- lze říci že v situaci, kdy reálný produkt je nižší než potenciální platí keynesiánské závěry a toto pole nazveme keynesiánským polem, pole za N nazveme klasickým
Dlouhodobé hledisko obou modelů
-
P N = ASL
keynesiánské klasické
pole pole
SAS
Y
ukazuje, že mimo mez jsou ostatní ceny pružné, a tedy až na tuto výjimku je N = ASL, a že v tomto horizontu až na výjimku mezd lze vycházet ze závěrů klasiků
b) když je konkurence nedokonalá nikdo nenutí firmy snižovat ceny (benzínky), každý naopak čeká, jak se situace vyvine (Jak zareaguje konkurence?)
c) když jsou některé výrobní faktory (VF) pod cenou, tak ho raději firma nepoužije (nenajme)
à situace bude taková, že ceny zůstanou strnulé (výsledek bude takový jaký je); N ¹ ASL (VF nejsou dlouhodobé, jsou vždy vypotřebovány)
Shrnutí Keynesiánské teorie
1. Úroková míra (i) nemusí vždy zajistit rovnováhu na kapitálových trzích a i její pokles nemusí jednoznačně vést k žádanému růstu investic (I). Aby investice, které jediné posunují produkční možnosti dané ekonomiky, dostatečně rostli, je třeba používat institucionálních nástrojů, tedy na úrovni ministerstvech zemědělství průmyslu a obchodu, na zajištění podpory těchto oblastí.
2. Případná nerovnováha na finančních trzích se potom přenáší na agregátní trh, kde způsobuje pokles AD. Tento pokles vede k poklesu reálného produktu a s ním tedy i poklesu zaměstnanosti.
3. Na agregátním trhu však nejsou ceny pružné směrem dolů (a, b, c), a tedy trh sám nezajistí makroekonomickou rovnováhu na úrovni potencionálního produktu (N) dané ekonomiky.
4. Opětovný nárůst AD do úrovně, která představuje reálný produkt (Y) na úrovni potencionálního produktu (N) však může zajistit prostřednictvím své hospodářské politiky vláda (stát).
Krátkodobé hledisko obou modelů
- lze říci že v situaci, kdy reálný produkt je nižší než potenciální platí keynesiánské závěry a toto pole nazveme keynesiánským polem, pole za N nazveme klasickým
Dlouhodobé hledisko obou modelů
-
P N = ASL
keynesiánské klasické
pole pole
SAS
Y
ukazuje, že mimo mez jsou ostatní ceny pružné, a tedy až na tuto výjimku je N = ASL, a že v tomto horizontu až na výjimku mezd lze vycházet ze závěrů klasiků
Keynesiánský model rovnováhy
- velký důraz na spotřební křivku domácností
- každou korunu disponibilního důchodu spotřebitel spotřebuje, čím více má peněz, tím vyšší je i jeho spotřeba
- určité výdaje jsou vynaloženy i když spotřebitel nemá žádný důchod
- úspory jsou závislé na DI
- vyšší úspory budeme tvořit, když budeme mít vyšší disponibilní důchod
- když ale máme vyšší DI, bude i vyšší spotřeba (reklama typu B à C namísto B à B; C - consum, B – businnes)
Křivka I je u klasiků pružnější, u Keynesiánů nejsou investice tak závislé na i. Investice jsou tedy méně citlivé než v klasickém pojetí a to znamená, že pokud klesá i, objem I roste. Nižší úroková míra (i) umožní realizaci méně rentabilních záměrů.
Křivku investic posunuje očekávaná míra zhodnocení. Jde-li ekonomika kupředu, tak investice rostou. Investice mohou při nepříznivých kalkulacích (bez příležitosti à I´) klesnout tak, že ani nulová úroková míra nezajistí přeměnu úspor na investice (I´). Určitý počet úspor není realizován (tyto peníze potom někde leží) a vypadají z ekonomického procesu = mrtvé peníze.
Pokud je nerovnováha na finančních trzích tak dojde k poklesu AD. Nová rovnováha nastane v bodě E´ při ye´. Ekonomika není na hranice produkčních možností (PPF), některý VF není využit, reálný produkt (Y) ¹ N. Ekonomika je v rovnováze, ale není na optimální hranici, nemá správný výkon.
Ceny jsou pružné a specielně nemohou klesat (směr dolů není možný), ale růst ještě mohou.
Klesá cena VF
- klasikové říkají klesla AD (AD1 à AD2), to tzn. že klesl rovnovážný produkt, nejsou využity zdroje (vznikají volné VF, roste konkurence na nabídce VF) majitelé se je snaží udat, klesá cena těchto VF
Z rovnováhy VF/dolar vyplývá rozhodnutí:
- čím je práce levnější, tím jí koupíme více
- pokud cena VF klesá je tento VF ve větším množství zapojován do výroby
- v bodě E2 klesl reálný produkt a cena, protože se snižují ceny VF, které umožňují podnikateli zapojovat tyto výhodné VF, tedy produkce roste do bodu E3
- podle Friedmana se mění pouze cenová úroveň (roste poptávka)
Předpoklady:
a) pružné ceny (reagují)
b) na trhu kapitálu nevzniká nerovnováha mezi I a S, která by se promítala do vývoje agregátní poptávky
Pokud agregátní poptávka z nějakého důvodu roste či klesá, tak to znamená krátkodobě pokles reálného produktu pod úroveň produktu potenciálního (N) nebo krátkodobý zanedbatelný převis reálného produktu (Y) nad (N), avšak dlouhodobě díky pružným cenám se Y vrací na úroveň N, a tím se ekonomika opět dostává na svou PPF křivku.
Trh tedy sám zajistí rovnováhu ekonomiky na úrovni N, tedy při efektivně využitých VF a není tedy zapotřebí zásahů vlády, která tento přirozený mechanismus pouze naruší při současném vynaložení peněz na stání administrativu.
Dlouhodobě to znamená rozvoj ekonomiky
1. Jaká byla úroveň reálného produktu vyprodukovaná v daném období a kolik bylo prodáno na trhu?
2. Na jaké cenové úrovni byl produkt realizován?
- při vyšší ceně (přebytku, převisu AS>AD) roste tlak na snížení ceny
- při rostoucí ceně produkují výrobci více, vstupují nové firmy
Rovnovážná cena (pe)
- nabízené i poptávané množství je stejné
- rovnovážný reálný produkt (ye), při kterém neexistují nedostatky ani přebytky
- ekonomika je v rovnováze, subjekty se musejí chovat racionálně
Abychom se mohli podívat, že rovnováha nastane (Y a P), musíme analyzovat nerovnováhu.
Př.
Sedlák sklidil, spoří na nové pole. Zároveň je firmou i domácností. Část použije na spotřebu a část na firmu.
- s úspor se stávají podnikové výdaje
- investice = výdaj firmy
- musíme začít na finančních trzích
2. Na jaké cenové úrovni byl produkt realizován?
- při vyšší ceně (přebytku, převisu AS>AD) roste tlak na snížení ceny
- při rostoucí ceně produkují výrobci více, vstupují nové firmy
Rovnovážná cena (pe)
- nabízené i poptávané množství je stejné
- rovnovážný reálný produkt (ye), při kterém neexistují nedostatky ani přebytky
- ekonomika je v rovnováze, subjekty se musejí chovat racionálně
Abychom se mohli podívat, že rovnováha nastane (Y a P), musíme analyzovat nerovnováhu.
Př.
Sedlák sklidil, spoří na nové pole. Zároveň je firmou i domácností. Část použije na spotřebu a část na firmu.
- s úspor se stávají podnikové výdaje
- investice = výdaj firmy
- musíme začít na finančních trzích
Rychlost oběhu peněz
Pojem zavedl na přelomu století Alfred Marshall (Cambridge) a Irving Fisher (Yale).
- Důchodová rychlost oběhu peněz je poměr celkového nominálního GNP k zásobě peněz. Rychlost oběhu peněz měří míru, s jakou se zásoba peněz obrací relativně k celkovému důchodu nebo národnímu produktu. Formálně (jde o identitu):
kde P je celková cenová hladina a Q reálný GNP. Rychlost oběhu peněz V je jednoduše definována jako výše každoročního GNPN dělená zásobou peněz.
Rychlost, s jakou peníze v ek. mění svého majitele nebo také měří GNP na dolar peněz.
Kvantitativní teorie cen
Předpoklad: rychlost oběhu peněz je relativně stabilní a předvídatelná (důvodem: V odráží hlavně časovou strukturu přijímání důchodu a jejich vydávání – např. rozložení platu během měsíce, k její změně dojde pouze tehdy, mění-li lidé či firmy způsob držby A/ platby účtů).
Kvantitativní teorie cen tvrdí, že se ceny pohybují proporcionálně s nabídkou peněz. Ačkoli je kvantitativní teorie pouze hrubou aproximací, pomáhá nám vysvětlit, proč země s nízkým růstem peněz mají mírnou inflaci, zatímco země s rychlým růstem peněz zjišťují inflaci 20% či více.
kde k je symbol pro podíl V/ Q – klasičtí ekonomové přesvědčeni, že v krátkém období může být konstantní nebo relativně stabilní +plná zam. (GNP = GNPpot) Þ v dlouhém období lehce rostoucí charakter.
- Důchodová rychlost oběhu peněz je poměr celkového nominálního GNP k zásobě peněz. Rychlost oběhu peněz měří míru, s jakou se zásoba peněz obrací relativně k celkovému důchodu nebo národnímu produktu. Formálně (jde o identitu):
kde P je celková cenová hladina a Q reálný GNP. Rychlost oběhu peněz V je jednoduše definována jako výše každoročního GNPN dělená zásobou peněz.
Rychlost, s jakou peníze v ek. mění svého majitele nebo také měří GNP na dolar peněz.
Kvantitativní teorie cen
Předpoklad: rychlost oběhu peněz je relativně stabilní a předvídatelná (důvodem: V odráží hlavně časovou strukturu přijímání důchodu a jejich vydávání – např. rozložení platu během měsíce, k její změně dojde pouze tehdy, mění-li lidé či firmy způsob držby A/ platby účtů).
Kvantitativní teorie cen tvrdí, že se ceny pohybují proporcionálně s nabídkou peněz. Ačkoli je kvantitativní teorie pouze hrubou aproximací, pomáhá nám vysvětlit, proč země s nízkým růstem peněz mají mírnou inflaci, zatímco země s rychlým růstem peněz zjišťují inflaci 20% či více.
kde k je symbol pro podíl V/ Q – klasičtí ekonomové přesvědčeni, že v krátkém období může být konstantní nebo relativně stabilní +plná zam. (GNP = GNPpot) Þ v dlouhém období lehce rostoucí charakter.
Důchodová politika
vládní akce, které se pokoušejí zmírnit inflaci přímými kroky bez zvýšení U (verbálním přesvědčováním, právní regulací…) Þ posunovat Pk dolů
· regulace cen a mezd (Skandinávie)
· dobrovolné mzdové a cenové směrnice (Nizozemí, USA – Kennedy, Johnson a Carter)
· strategie volného trhu
· důchodová politika založená na daních (“TIP”) – fiskální “Cukru a biče” (zdaňuje ty, jejichž mzdy a cena rostou rychle a dotuje ty, jejichž ceny a mzdy rostou pomaleji)
· podílnictví zaměstnanců na zisku (Martin Weitzman z MIT) – jak stimulovat fy, aby během recese najímaly a propouštěly pracovníky
16. kapitola: Účinek peněz na produkt a ceny
peněžní mechanismus = cesta, kterou se změny v nabídce peněz přenášejí do změn v produktu, zaměstnanosti, cenách a inflaci
N. Jak peníze ovlivňují produkt
Trh peněz
poptávka odvozena od potřeby uskutečňovat transakce + potřeby bezpečného a likvidního aktiva
nabídka – určována CB a soukromým bankovním systémem – operace na volném trhu - bankovní rezervy (nenesou úroky)
použije-li Fed své nástroje k udržení nabídky peněz na úrovni M* - SS vertikála (nabídka je svislá proto, že se předpokládá fixní nabídka peněz M* pro jakoukoli i)
DD předpokládá danou úroveň produktu a cen (nominální GNP)
DD – s růstem výše i klesá držba peněz (přesun na zúročitelné účty) - častější přesouvání A do fondů s vyšší úrokovou sazbou, snížení průměrné držby hotovosti a častější doplňování hotovosti.
průsečík = tržní úroková míra
při vyšší i budou existovat nadměrné zásoby peněz a lidé nebudou ochotni celé množství M* držet - nákup obligací - i
· regulace cen a mezd (Skandinávie)
· dobrovolné mzdové a cenové směrnice (Nizozemí, USA – Kennedy, Johnson a Carter)
· strategie volného trhu
· důchodová politika založená na daních (“TIP”) – fiskální “Cukru a biče” (zdaňuje ty, jejichž mzdy a cena rostou rychle a dotuje ty, jejichž ceny a mzdy rostou pomaleji)
· podílnictví zaměstnanců na zisku (Martin Weitzman z MIT) – jak stimulovat fy, aby během recese najímaly a propouštěly pracovníky
16. kapitola: Účinek peněz na produkt a ceny
peněžní mechanismus = cesta, kterou se změny v nabídce peněz přenášejí do změn v produktu, zaměstnanosti, cenách a inflaci
N. Jak peníze ovlivňují produkt
Trh peněz
poptávka odvozena od potřeby uskutečňovat transakce + potřeby bezpečného a likvidního aktiva
nabídka – určována CB a soukromým bankovním systémem – operace na volném trhu - bankovní rezervy (nenesou úroky)
použije-li Fed své nástroje k udržení nabídky peněz na úrovni M* - SS vertikála (nabídka je svislá proto, že se předpokládá fixní nabídka peněz M* pro jakoukoli i)
DD předpokládá danou úroveň produktu a cen (nominální GNP)
DD – s růstem výše i klesá držba peněz (přesun na zúročitelné účty) - častější přesouvání A do fondů s vyšší úrokovou sazbou, snížení průměrné držby hotovosti a častější doplňování hotovosti.
průsečík = tržní úroková míra
při vyšší i budou existovat nadměrné zásoby peněz a lidé nebudou ochotni celé množství M* držet - nákup obligací - i
Cenové hladiny a inflace
- za jinak nezměněných podmínek posun křivky AD doprava zvýší ceny nad úroveň, které by se jinak dosáhlo, N a ceny mohou mít přesto tendenci setrvačně růst a ek. může nadále prodělávat inflaci navzdory tomu, že je vystavena těmto kontrakčním (dezinflačním) šokům.
- Setrvačná míra inflace posunuje křivku AS vzhůru a vede k vzestupné spirále růstu cen a mezd.
- Stagflace = vysoká inflace v období vysoké U.
Phillipsova křivka
A. W. Phillips z Nového Zélandu – inverzní vztah mezi U a změnami nominálních mezd.
Ranná Pk:
substituční vztah mezi inflací a U.
na x míra U v %.
na z celková inflace v %.
pohybem doleva (snižováním nezam.) se zvyšuje míra růstu cen.
neboli míra inflace = míra růstu mezd – míra růstu produktivity práce
Posuny Pk:
je nutno rozlišovat mezi skutečnou a setrvačnou inflací (ta však na inflační překvapení reaguje)
historie ukazuje na hlavní vadu ranné Pk = vztah I a U zůstává stabilní jen tak dlouho, dokud se nezmění setrvačná nebo očekávaná míra inflace (jinak se krátkodobá Pk posune).
- Setrvačná míra inflace posunuje křivku AS vzhůru a vede k vzestupné spirále růstu cen a mezd.
- Stagflace = vysoká inflace v období vysoké U.
Phillipsova křivka
A. W. Phillips z Nového Zélandu – inverzní vztah mezi U a změnami nominálních mezd.
Ranná Pk:
substituční vztah mezi inflací a U.
na x míra U v %.
na z celková inflace v %.
pohybem doleva (snižováním nezam.) se zvyšuje míra růstu cen.
neboli míra inflace = míra růstu mezd – míra růstu produktivity práce
Posuny Pk:
je nutno rozlišovat mezi skutečnou a setrvačnou inflací (ta však na inflační překvapení reaguje)
historie ukazuje na hlavní vadu ranné Pk = vztah I a U zůstává stabilní jen tak dlouho, dokud se nezmění setrvačná nebo očekávaná míra inflace (jinak se krátkodobá Pk posune).
14. kapitola: Inflace: definice a náklady
K inflaci dochází, roste-li celková cenová hladina.
Míra inflace je definována jako míra změny cenové hladiny (měřené např. CPI) a měří se takto:
- měří trend průměrné cenové hladiny.
Deflace = opak inflace, nastává, jestliže celk. cen. hl. klesá (je-li dlouhodobá, znamená hlubokou depresi)
Dezinflace = pokles míry inflace.
Hyperinflace – země tiskne ve velkém množství nové papírové oběživo Þ ceny se zvyšují na 100, 1.000, až milion-násobek.
Cenové indexy
- Cenový index je vážený aritmetický průměr jednotlivých cen, kde je váhou ceny každé komodity dána jejím ek. významem.
· Index spotřebitelských cen (CPI) – měří N tržního koše spotřebních SaS (364 tříd komodit – fixní váhy proporcionálně relativní důležitosti v rozpočtech V spotřebitelů).
· Index cen výrobců (PPI) – měří hladinu cen na úrovni velkoobchodu nebo výrobců (3.400 komodit – váhy jsou čisté dodávky/ prodeje)
· Deflátor GNP (= GNPN / GNPR) – souhrnný cenový index, cena celého GNP, používá variabilní váhy místo fixních.
Problém “indexních čísel” – vhodné období (jako základní rok) – většinou nepostihuje změnu kvality statků + omezený vzorek výzkumu.
Dlouhá historie inflace
- Reálná mzda = mzda vydělená CPI.
- Ceny a mzdy v období ek. expanze rychle rostou, v období recese neklesají, pouze rostou pomaleji.
Míra inflace je definována jako míra změny cenové hladiny (měřené např. CPI) a měří se takto:
- měří trend průměrné cenové hladiny.
Deflace = opak inflace, nastává, jestliže celk. cen. hl. klesá (je-li dlouhodobá, znamená hlubokou depresi)
Dezinflace = pokles míry inflace.
Hyperinflace – země tiskne ve velkém množství nové papírové oběživo Þ ceny se zvyšují na 100, 1.000, až milion-násobek.
Cenové indexy
- Cenový index je vážený aritmetický průměr jednotlivých cen, kde je váhou ceny každé komodity dána jejím ek. významem.
· Index spotřebitelských cen (CPI) – měří N tržního koše spotřebních SaS (364 tříd komodit – fixní váhy proporcionálně relativní důležitosti v rozpočtech V spotřebitelů).
· Index cen výrobců (PPI) – měří hladinu cen na úrovni velkoobchodu nebo výrobců (3.400 komodit – váhy jsou čisté dodávky/ prodeje)
· Deflátor GNP (= GNPN / GNPR) – souhrnný cenový index, cena celého GNP, používá variabilní váhy místo fixních.
Problém “indexních čísel” – vhodné období (jako základní rok) – většinou nepostihuje změnu kvality statků + omezený vzorek výzkumu.
Dlouhá historie inflace
- Reálná mzda = mzda vydělená CPI.
- Ceny a mzdy v období ek. expanze rychle rostou, v období recese neklesají, pouze rostou pomaleji.
MIE základy (U při pružných a nepružných mzdách):
Ceny a mzdy klesají rak dlouho, dokud se nevyčistí trh.
Na obrázku EF = dobrovolně nezaměstnaní (nechtějí pracovat při stávající mzdové sazbě)
HG = nedobrovolná nezaměstnanost (při příliš vysokých mzdách).
Dobrovolná U může být docela dobře ek. efektivní, protože napomáhá max. NEW a GNP země.
KE: mzdy se ve skutečnosti nepřizpůsobují, mají tendenci reagovat na ek. šoky zpomaleně.
Zdroje nepružnosti:
· aukční trh – vysoce organizovaný a konkurenční trh, kdy se cena pohybuje nahoru a dolů, aby vyrovnala nabídku a poptávku
· administrativně regulovaný trh – fixní platové stupnice, lidé najímáni na vstupní úrovni mzdy/ platu
· odborové organizace – ještě strnulejší situace (smluvní mzdy na 3 roky)
- mzdy a platy se nepřizpůsobují tak, aby odrážely nedostatky nebo přebytky na určitém trhu, pouze v průběhu delšího časového období.
Problémy trhu práce
- kdo jsou nezaměstnaní (barevní trpí 2x větší U)
- délka trvání U – jaká je už dlouhodobá
- zdroje U: ztratili zam., znovu se ucházejí o zam., noví uchazeči, opouštějí zam.…
- U dospívající mládeže je převážně frikční – rychle střídají zaměstnání, diskriminace černé mládeže
Na obrázku EF = dobrovolně nezaměstnaní (nechtějí pracovat při stávající mzdové sazbě)
HG = nedobrovolná nezaměstnanost (při příliš vysokých mzdách).
Dobrovolná U může být docela dobře ek. efektivní, protože napomáhá max. NEW a GNP země.
KE: mzdy se ve skutečnosti nepřizpůsobují, mají tendenci reagovat na ek. šoky zpomaleně.
Zdroje nepružnosti:
· aukční trh – vysoce organizovaný a konkurenční trh, kdy se cena pohybuje nahoru a dolů, aby vyrovnala nabídku a poptávku
· administrativně regulovaný trh – fixní platové stupnice, lidé najímáni na vstupní úrovni mzdy/ platu
· odborové organizace – ještě strnulejší situace (smluvní mzdy na 3 roky)
- mzdy a platy se nepřizpůsobují tak, aby odrážely nedostatky nebo přebytky na určitém trhu, pouze v průběhu delšího časového období.
Problémy trhu práce
- kdo jsou nezaměstnaní (barevní trpí 2x větší U)
- délka trvání U – jaká je už dlouhodobá
- zdroje U: ztratili zam., znovu se ucházejí o zam., noví uchazeči, opouštějí zam.…
- U dospívající mládeže je převážně frikční – rychle střídají zaměstnání, diskriminace černé mládeže
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)