- Zdravotní a sociální pojištění :
Platí se pojišťovnám, je na úhradu zdravotní péče ve zdravotních zařízeních.
- Sazby :
1) 4,5 % - Platí jej zaměstnanec z hrubé mzdy.
2) 9,0 % - Platí zaměstnavatel
Podnikatel výdělečně činný 13,50 % z hrubých mezd zaměstnanců, ze zisku.Minimální se platí 297 Kč měsíčně.
- Sociální pojištění :
Slouží k úhradě důchodu, nemocenských podpor, podpory v mateřství.
- Sazby :
1) 8,75 % - Platí zaměstnanec z hrubé mzdy
2) 26,25 % - Platí zaměstnavatel z hrubých mezd zaměstnanců
Podnikatelé - 25,0 % ze zisku.
- Dávky nemocenského pojištění :
Dávky nemocenského pojištění se přiznávají zaměstnancům za kalendářní dny.Vyplácí pracovníkovi zaměstnavatel v zastoupení instituce sociálního zabezpečení.Dávky se pracovníkovi přiznávají v částce vypočtené následovně :
Hrubá mzda za předcházející 3 měsíce Hrubá mzda za 1 den
--------------------------------------------- = ( nejvýše však částkou 270 Kč )
Počet kalendářních dnů za 3 měsíce
První 3 dny se přiznává 50 % z průměrné částky
Další dny ...................... 69 %
Pokud byl pracovník v předcházejícím období nemocen, dny nemocí se odečítají.
Zobrazují se příspěvky se štítkemmzda. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemmzda. Zobrazit všechny příspěvky
Zdravotní pojištění :
Zaměstnanec platí : 4,5 procent
Zaměstnavatel : 9,0 procent
Podnikatel celkem: 13,5 procent
Minimálně se platí 297,- Kč za měsíc.
- Sociální pojištění :
Slouží k úhradě důchodů, nemocenských, podpor při ošetřování člena rodiny, apod.
Zaměstnanec platí : 8,5 procent
Zaměstnavatel : 26,5 procent
Podnikatelé : 35 procent
Oba druhy pojištění se vypočítávají z hrubých mezd.Dávky nemocenského pojištění se přiznávají za kalendářní dny.
- Účtování :
1) Zúčtovací výplatní listina - hrubé mzdy : 521 / 331
2) Daň z přijmu fyzických osob - záloha na daň z přijmu 331 / 342
3) Srážka na zdravotní a sociální pojištění zaměstnance 12,5 % 331 / 336
4) Srážka pojistného hrazeného zaměstnavatelem 35 % 524 / 336
5) Spoření zaměstnance 331 / 379
6) Výživné placené zaměstnancem 331 / 325
7) Nemocenská 336 / 331
8) Mzdy na dovolenou 521 / 331
Zaměstnavatel : 9,0 procent
Podnikatel celkem: 13,5 procent
Minimálně se platí 297,- Kč za měsíc.
- Sociální pojištění :
Slouží k úhradě důchodů, nemocenských, podpor při ošetřování člena rodiny, apod.
Zaměstnanec platí : 8,5 procent
Zaměstnavatel : 26,5 procent
Podnikatelé : 35 procent
Oba druhy pojištění se vypočítávají z hrubých mezd.Dávky nemocenského pojištění se přiznávají za kalendářní dny.
- Účtování :
1) Zúčtovací výplatní listina - hrubé mzdy : 521 / 331
2) Daň z přijmu fyzických osob - záloha na daň z přijmu 331 / 342
3) Srážka na zdravotní a sociální pojištění zaměstnance 12,5 % 331 / 336
4) Srážka pojistného hrazeného zaměstnavatelem 35 % 524 / 336
5) Spoření zaměstnance 331 / 379
6) Výživné placené zaměstnancem 331 / 325
7) Nemocenská 336 / 331
8) Mzdy na dovolenou 521 / 331
Funkce mzdy :
1) Nástroj motivace
2) Nástroj hmotné stimulace
3) Životní úroveň jednotlivce a její formování
4) Evidenčně - nákladová ( množství práce a výkony zaměstnanců ), podchycení v nákladech podniku ( kalkulační jednice - přímé náklady ).
- Formy mezd : 1) Peněžní forma
2) Naturální mzdy
- Základní mzda : 1) Časová : Za odpracovaný čas ( měsíční platy ) - pro jejich výpočet je rozhodující odpracovaný čas a mzdový tarif.
2) Úroková : Podle odvedeného výkonu - její velikost vyplivá z plnění výkonných norem spotřeby práce.
- Náhrady mezd : 1) Dovolené
2) Prostoje
3) Náhrada ( účast na soudním řízení - dále vymezeno v právním řádu )
Stát v současné době mzdy reguluje - udává minimální výši mzdy.
- Nezaměstnanost : Stav, kdy se z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva není kapacitně a kvalifikačně plně využita.
2) Nástroj hmotné stimulace
3) Životní úroveň jednotlivce a její formování
4) Evidenčně - nákladová ( množství práce a výkony zaměstnanců ), podchycení v nákladech podniku ( kalkulační jednice - přímé náklady ).
- Formy mezd : 1) Peněžní forma
2) Naturální mzdy
- Základní mzda : 1) Časová : Za odpracovaný čas ( měsíční platy ) - pro jejich výpočet je rozhodující odpracovaný čas a mzdový tarif.
2) Úroková : Podle odvedeného výkonu - její velikost vyplivá z plnění výkonných norem spotřeby práce.
- Náhrady mezd : 1) Dovolené
2) Prostoje
3) Náhrada ( účast na soudním řízení - dále vymezeno v právním řádu )
Stát v současné době mzdy reguluje - udává minimální výši mzdy.
- Nezaměstnanost : Stav, kdy se z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva není kapacitně a kvalifikačně plně využita.
Výpočet mzdy : Tarifní stupeň x hodinový tarif
- Pracovní poměr : Základní druh pracovněprávních vztahů
- Základní znaky pracovního poměru : 1) Za vykonanou práci dostává zaměstnanec mzdu
2) Osobní podíl pracovníka na plnění úkolů
3) Organizace a pracovník jsou ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti.
4) Lze sjednat na dobu určitou a neurčitou
- Organizace : Je právnická osoba, která zaměstnává občany v pracovněprávních vztazích ( může to být i fyzická osoba s menšími odchylkami ).
- Právní úkony jejím jménem činí statutární orgán nebo jiní odpovědní pracovníci.
- Pracovníci : Nabývají pracovněprávní způsobilosti dnem, kdy dovrší věku 15 let.Začátek pracovního poměru nelze sjednat před ukončením povinné školní docházky.Dohoda o hmotné odpovědnosti může být sjednána nejdříve ode dne dovršení věku 18 let.
- Pracovní poměr vzniká : 1) Pracovní smlouvou
2) Jmenováním
3) Na základě uzavřené pracovní smlouvy
- Základní znaky pracovního poměru : 1) Za vykonanou práci dostává zaměstnanec mzdu
2) Osobní podíl pracovníka na plnění úkolů
3) Organizace a pracovník jsou ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti.
4) Lze sjednat na dobu určitou a neurčitou
- Organizace : Je právnická osoba, která zaměstnává občany v pracovněprávních vztazích ( může to být i fyzická osoba s menšími odchylkami ).
- Právní úkony jejím jménem činí statutární orgán nebo jiní odpovědní pracovníci.
- Pracovníci : Nabývají pracovněprávní způsobilosti dnem, kdy dovrší věku 15 let.Začátek pracovního poměru nelze sjednat před ukončením povinné školní docházky.Dohoda o hmotné odpovědnosti může být sjednána nejdříve ode dne dovršení věku 18 let.
- Pracovní poměr vzniká : 1) Pracovní smlouvou
2) Jmenováním
3) Na základě uzavřené pracovní smlouvy
Maturitní otázka číslo 13 - ekonomie
Téma :
Zaměstnanci podniku a jejich odměňování
- Odměňování zaměstnanců :
Odměňování zaměstnanců se řídí pracovním právem : Odvětví českého práva, které se zabývá úpravou pracovněprávních vztahů.
- Pracovní vztahy :
Vztahy mezi lidmi, které vznikají při pracovním procesu.
- Prameny pracovního práva : 1) Ústava ČR
2) Zákoník práce
3) Nařízení vlády ČR
4) Jiné právní normy
5) Podnikové normativní akty
- Mzda : Ohodnocení manuálně pracujících dělníků, tohoto označení se užívá také na podnikové úrovni.
- Plat : Odměna za duševní práci se užívá v mimopodnikové sféře a v rozpočtových a příspěvkových organizacích.
Zaměstnanci podniku a jejich odměňování
- Odměňování zaměstnanců :
Odměňování zaměstnanců se řídí pracovním právem : Odvětví českého práva, které se zabývá úpravou pracovněprávních vztahů.
- Pracovní vztahy :
Vztahy mezi lidmi, které vznikají při pracovním procesu.
- Prameny pracovního práva : 1) Ústava ČR
2) Zákoník práce
3) Nařízení vlády ČR
4) Jiné právní normy
5) Podnikové normativní akty
- Mzda : Ohodnocení manuálně pracujících dělníků, tohoto označení se užívá také na podnikové úrovni.
- Plat : Odměna za duševní práci se užívá v mimopodnikové sféře a v rozpočtových a příspěvkových organizacích.
19. Původní mzdová a rozšířená Phillipsova křivka.
Krátkodobá Phillipsova křivka a substituce mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace. Dlouhodobá Phillipsova křivka.
Původní mzdová Phillipsova křivka
Důkaz, že existuje inverzní vzájemný vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou růstu peněžních mzdových sazeb podal v roce 1958 Phillips. Tento závěr je označován jako Phillipsova křivka.
Mzdová Phillipsova křivka má tyto tři charakteristické vlastnosti:
- Negativní sklon
- Tvar hyperboly
- Phillipsova křivka protíná osu x
Obr. str. 266
Čím vyšší je míra nezaměstnanosti, tím nižší je míra mzdové inflace. Při míře nezaměstnanosti rovnající se přirozené míře je míra růstu mezd nula procent. Je-li nezaměstnanost pod přirozenou mírou nezaměstnanosti nominální mzdová sazba bude růst, je-li míra nezaměstnanosti nad přirozenou mírou nezaměstnanosti procentní nominální mzdová sazba klesne.
Existuje substituce mezi mzdovou inflací a nezaměstnaností.
Mzdová Phillipsova křivka: gW = (Wt – Wt-1) / Wt-1, gW je tempo růstu nominálních mezd (míra mzdové inflace).
Mzdová Phillipsova křivka: gW = -e * (u – u*), e je koeficient citlivosti změny míry nominálních mezd k procentní změně skutečné míry nezaměstnanosti.
Mzdy rostou tehdy, jestliže je skutečná míra nezaměstnanosti nižší než přirozená míra nezaměstnanosti. Mzdy klesají tehdy, je-li skutečná míra nezaměstnanosti větší než přirozená míra nezaměstnanosti. Míra růstu mezd je nula procent tehdy, jestliže se skutečná míra nezaměstnanosti rovná přirozené míře nezaměstnanosti.
Poptávka po práci
Zvýšení pracovního vstupu má dvojí efekt:
Zaměstnání dodatečné pracovní jednotky způsobí, že se celková produkce firmy zvýší o mezní (fyzický) produkt práce (MPN) a celkový příjem firmy se zvýší o součin ceny a mezního produktu práce: Přírůstek celkové produkce = MPN
Přírůstek celkového příjmu = P * MPN
Zvýšení zaměstnanosti o jednu dodatečnou pracovní jednotku zvýší mzdové náklady firmy o korunovou mzdovou sazbu za hodinu práce, tj. o W
Firmy, které maximalizují zisk rozšiřují zaměstnanost až k bodu, v němž hodnota mezního produktu práce se rovná korunové mzdové sazbě: P * MPN = W, a tedy MPN = W / P
W / P je reálná mzdová sazba, což je množství zboží, které lze koupit za korunovou cenu jedné hodiny práce.
Agregátní poptávka po práci obr. str. 246
Křivka nabídky práce
Funkce celkového užitku domácnosti je tvořena spotřebou zboží a služeb domácností a spotřebou volného času: UH = UH (C, NS)
Indiferenční křivky pro různé hladiny celkového užitku domácnosti obr. str. 247
Sklon indiferenční křivky představuje mezní míru substituce mezi spotřebou a volným časem.
Druhým krokem k odvození agregátní nabídky práce je určení soustavy možností, které jsou při dané reálné mzdové sazbě dostupné domácnosti (přímka Z). Obr. str. 248
Pro spotřební výdaje lze psát: C = (W / P) * NS
Vyšší reálná mzda má za následek vyšší sklon přímky Z.
Křivku agregátní nabídky odvodíme tím, že propojíme body, které jsou body dotyku indiferenční křivky s přímkou Z (přímka dostupných možností). Obr. str. 249
Nabídka práce se nemusí po zvýšení reálných mezd vůbec měnit nebo dokonce může dojít k poklesu nabídky práce. Toto je způsobeno tím, že působí současně substituční a důchodový efekt.
Substituční efekt: každá hodina volného času představuje větší množství ušlé spotřeby zboží, když reálná mzda roste. Je-li volný čas stále dražší, domácnosti tento volný čas substituují delší pracovní dobou.
Důchodový efekt: když se zvyšuje reálná mzda, domácnosti se stávají bohatšími a mohou si dovolit více volného času.
Převaha substitučního efektu má za následek zvyšování množství nabízené práce, převaha důchodového efektu nad substitučním má za následek tendenci snižovat nabídku práce.
Rovnováha na trhu práce
Rovnováha na trhu práce nastává, když se agregátní nabídka rovná agregátní poptávce po práci. Obr. str. 250
Rovnovážné reálné mzdě odpovídá plná zaměstnanost. Rovnovážná reálná mzda vyčišťuje trh práce.
Zaměstnání dodatečné pracovní jednotky způsobí, že se celková produkce firmy zvýší o mezní (fyzický) produkt práce (MPN) a celkový příjem firmy se zvýší o součin ceny a mezního produktu práce: Přírůstek celkové produkce = MPN
Přírůstek celkového příjmu = P * MPN
Zvýšení zaměstnanosti o jednu dodatečnou pracovní jednotku zvýší mzdové náklady firmy o korunovou mzdovou sazbu za hodinu práce, tj. o W
Firmy, které maximalizují zisk rozšiřují zaměstnanost až k bodu, v němž hodnota mezního produktu práce se rovná korunové mzdové sazbě: P * MPN = W, a tedy MPN = W / P
W / P je reálná mzdová sazba, což je množství zboží, které lze koupit za korunovou cenu jedné hodiny práce.
Agregátní poptávka po práci obr. str. 246
Křivka nabídky práce
Funkce celkového užitku domácnosti je tvořena spotřebou zboží a služeb domácností a spotřebou volného času: UH = UH (C, NS)
Indiferenční křivky pro různé hladiny celkového užitku domácnosti obr. str. 247
Sklon indiferenční křivky představuje mezní míru substituce mezi spotřebou a volným časem.
Druhým krokem k odvození agregátní nabídky práce je určení soustavy možností, které jsou při dané reálné mzdové sazbě dostupné domácnosti (přímka Z). Obr. str. 248
Pro spotřební výdaje lze psát: C = (W / P) * NS
Vyšší reálná mzda má za následek vyšší sklon přímky Z.
Křivku agregátní nabídky odvodíme tím, že propojíme body, které jsou body dotyku indiferenční křivky s přímkou Z (přímka dostupných možností). Obr. str. 249
Nabídka práce se nemusí po zvýšení reálných mezd vůbec měnit nebo dokonce může dojít k poklesu nabídky práce. Toto je způsobeno tím, že působí současně substituční a důchodový efekt.
Substituční efekt: každá hodina volného času představuje větší množství ušlé spotřeby zboží, když reálná mzda roste. Je-li volný čas stále dražší, domácnosti tento volný čas substituují delší pracovní dobou.
Důchodový efekt: když se zvyšuje reálná mzda, domácnosti se stávají bohatšími a mohou si dovolit více volného času.
Převaha substitučního efektu má za následek zvyšování množství nabízené práce, převaha důchodového efektu nad substitučním má za následek tendenci snižovat nabídku práce.
Rovnováha na trhu práce
Rovnováha na trhu práce nastává, když se agregátní nabídka rovná agregátní poptávce po práci. Obr. str. 250
Rovnovážné reálné mzdě odpovídá plná zaměstnanost. Rovnovážná reálná mzda vyčišťuje trh práce.
MIE základy (U při pružných a nepružných mzdách):
Ceny a mzdy klesají rak dlouho, dokud se nevyčistí trh.
Na obrázku EF = dobrovolně nezaměstnaní (nechtějí pracovat při stávající mzdové sazbě)
HG = nedobrovolná nezaměstnanost (při příliš vysokých mzdách).
Dobrovolná U může být docela dobře ek. efektivní, protože napomáhá max. NEW a GNP země.
KE: mzdy se ve skutečnosti nepřizpůsobují, mají tendenci reagovat na ek. šoky zpomaleně.
Zdroje nepružnosti:
· aukční trh – vysoce organizovaný a konkurenční trh, kdy se cena pohybuje nahoru a dolů, aby vyrovnala nabídku a poptávku
· administrativně regulovaný trh – fixní platové stupnice, lidé najímáni na vstupní úrovni mzdy/ platu
· odborové organizace – ještě strnulejší situace (smluvní mzdy na 3 roky)
- mzdy a platy se nepřizpůsobují tak, aby odrážely nedostatky nebo přebytky na určitém trhu, pouze v průběhu delšího časového období.
Problémy trhu práce
- kdo jsou nezaměstnaní (barevní trpí 2x větší U)
- délka trvání U – jaká je už dlouhodobá
- zdroje U: ztratili zam., znovu se ucházejí o zam., noví uchazeči, opouštějí zam.…
- U dospívající mládeže je převážně frikční – rychle střídají zaměstnání, diskriminace černé mládeže
Na obrázku EF = dobrovolně nezaměstnaní (nechtějí pracovat při stávající mzdové sazbě)
HG = nedobrovolná nezaměstnanost (při příliš vysokých mzdách).
Dobrovolná U může být docela dobře ek. efektivní, protože napomáhá max. NEW a GNP země.
KE: mzdy se ve skutečnosti nepřizpůsobují, mají tendenci reagovat na ek. šoky zpomaleně.
Zdroje nepružnosti:
· aukční trh – vysoce organizovaný a konkurenční trh, kdy se cena pohybuje nahoru a dolů, aby vyrovnala nabídku a poptávku
· administrativně regulovaný trh – fixní platové stupnice, lidé najímáni na vstupní úrovni mzdy/ platu
· odborové organizace – ještě strnulejší situace (smluvní mzdy na 3 roky)
- mzdy a platy se nepřizpůsobují tak, aby odrážely nedostatky nebo přebytky na určitém trhu, pouze v průběhu delšího časového období.
Problémy trhu práce
- kdo jsou nezaměstnaní (barevní trpí 2x větší U)
- délka trvání U – jaká je už dlouhodobá
- zdroje U: ztratili zam., znovu se ucházejí o zam., noví uchazeči, opouštějí zam.…
- U dospívající mládeže je převážně frikční – rychle střídají zaměstnání, diskriminace černé mládeže
Odměňování práce
Odměňování práce představuje ohodnocení výkonu formou mzdy nebo platu.
Plat – se užívá pro pevně stanovenou částku za měsíční výplatní období
Mzda - se užívá v případech, kdy výše odměny závisí na výkonu či odpracovaném čase, je proto pohyblivá.
Užívá se zejména u dělníků.
Časová mzda – se vypočítává podle odpravované doby.
Výpočet: Počet odpracovaných hodin x sazba za hodinu
Úkolová mzda – se počítá podle skutečně provedeného výkonu pracovníka.
Výpočet: Odměna za jednotku výkonu (úkolová mzda) x počet kvalitních jednotek
Úkolová mzda podle stanovené doby se počítá podle výkonové normy času:
Výpočet: Normový čas v hodinách x sazba za hodinu
Tyto základní formy mzdy jsou doplňovány různými formami pobídkové mzdy. Pokud se používá mzda s prémií, je pracovník odměňován základní mzdou časovou nebo úkolovou, ke které se připočítává prémie. Pravidla pro přiznání prémií a jejich výpočet stanoví vedení podniku v prémiovém řádu.
Podklady pro odměňování zaměstnanců jsou obsaženy ve mzdových předpisech a v evidenci o vykonané práci. Na základě zákonných předpisů si zpracovávají podniky vnitřní mzdové předpisy, podle kterých odměňují zaměstnance. Základem mzdových předpisů je tarifní soustava, která zahrnuje katalogy prací a stupnice mzdových tarifů.
Plat – se užívá pro pevně stanovenou částku za měsíční výplatní období
Mzda - se užívá v případech, kdy výše odměny závisí na výkonu či odpracovaném čase, je proto pohyblivá.
Užívá se zejména u dělníků.
Časová mzda – se vypočítává podle odpravované doby.
Výpočet: Počet odpracovaných hodin x sazba za hodinu
Úkolová mzda – se počítá podle skutečně provedeného výkonu pracovníka.
Výpočet: Odměna za jednotku výkonu (úkolová mzda) x počet kvalitních jednotek
Úkolová mzda podle stanovené doby se počítá podle výkonové normy času:
Výpočet: Normový čas v hodinách x sazba za hodinu
Tyto základní formy mzdy jsou doplňovány různými formami pobídkové mzdy. Pokud se používá mzda s prémií, je pracovník odměňován základní mzdou časovou nebo úkolovou, ke které se připočítává prémie. Pravidla pro přiznání prémií a jejich výpočet stanoví vedení podniku v prémiovém řádu.
Podklady pro odměňování zaměstnanců jsou obsaženy ve mzdových předpisech a v evidenci o vykonané práci. Na základě zákonných předpisů si zpracovávají podniky vnitřní mzdové předpisy, podle kterých odměňují zaměstnance. Základem mzdových předpisů je tarifní soustava, která zahrnuje katalogy prací a stupnice mzdových tarifů.
Katalog prací
– obsahuje určení kvalifikovaných předpokladů v jednotlivých kvalifikačních stupních, tj.
zhodnocení složitosti, odpovědnosti a namáhavosti typických pracovních činností.
Stupnice mzdových tarifů – vymezuje tarifní stupně a výši mzdových tarifů, tj. odměny za vymezenou časovou jednotku (hodiny nebo měsíce)
V souvislosti s odměňováním se v praxi používají další pojmy:
1) Mzda (plat) – v peněžní formě
2) Naturální mzda - má formu zboží nebo služeb
3) Hrubá mzda – představuje celkový výdělek zaměstnance před zdaněním
4) Čistá mzda – počítá se jako rozdíl hrubé mzdy, daně z příjmu fyzických osob, pojistného a sociálního zabezpečení a všeobecného zdravotního pojištění.
5) Tarifní mzda – kterou se rozumí nejnižší mzda podle zákonných předpisů
6) Smluvní mzda – tj. mzda dohodnutá individuálně mezi podnikatelem a zaměstnancem
7) Nominální mzda – tj. peněžní částka bez ohledu na to, co za ni lze koupit
8) Reálná mzda – tj. množství zboží nebo služeb, které lze za mzdu koupit
zhodnocení složitosti, odpovědnosti a namáhavosti typických pracovních činností.
Stupnice mzdových tarifů – vymezuje tarifní stupně a výši mzdových tarifů, tj. odměny za vymezenou časovou jednotku (hodiny nebo měsíce)
V souvislosti s odměňováním se v praxi používají další pojmy:
1) Mzda (plat) – v peněžní formě
2) Naturální mzda - má formu zboží nebo služeb
3) Hrubá mzda – představuje celkový výdělek zaměstnance před zdaněním
4) Čistá mzda – počítá se jako rozdíl hrubé mzdy, daně z příjmu fyzických osob, pojistného a sociálního zabezpečení a všeobecného zdravotního pojištění.
5) Tarifní mzda – kterou se rozumí nejnižší mzda podle zákonných předpisů
6) Smluvní mzda – tj. mzda dohodnutá individuálně mezi podnikatelem a zaměstnancem
7) Nominální mzda – tj. peněžní částka bez ohledu na to, co za ni lze koupit
8) Reálná mzda – tj. množství zboží nebo služeb, které lze za mzdu koupit
Monopson
– monopolní síla na straně kupujícího na trhu práce, existuje jedna dominantní firma zaměstnávající práceschopné obyvatelstvo v dané oblasti nebo práci určité kvalifikace. Jeho postavení ho vede k tomu, aby najímal méně práce při nižší mzdové sazbě.
Odborové svazy na trhu práce
Odborové svazy jsou sdružení pracujících, které ovlivňují určitým způsobem nabídku práce
Odbory chtějí pro své členy:
- vyšší mzdy
- větší bezpečnost práce
- lepší pracovní podmínky
- více pracovních příležitostí atd.
Tři základní způsoby dosažení vyšší mzdy:
1. mzdový práh – prostřednictvím vyjednávání se zaměstnavateli v daném odvětví je stanovena minimální mzda, jejíž úroveň převyšuje rovnovážnou mzdu. Tato mzda představuje pro každou firmu výši mezních nákladů na práci (nabídky práce). S růstem ceny bude najímáno menší množství práce.
2. Snížení nabídky práce – tento postup vyžaduje dva předpoklady:
a) odbory musí být schopné snížit počet svých členů (vysoké členské poplatky, dlouhodobý učební poměr, obtížné kvalifikační zkoušky atd.)
b) odbory musí být schopné donutil zaměstnavatele zaměstnávat pouze členy odborů
Efektem je zvýšení mzdy a pokles poptávaného množství práce.
3. Zvýšení poptávky po práci – ke zvýšení mzdy dojde současně se zvýšením zaměstnanosti.
Způsoby dosažení: snaha přimět spotřebitele ke zvýšení poptávky po jimi výráběném zboží, snaha omezit prodej konkurenčního zboží, zvýšení produktivity práce.
Bilaterální monopol – vzniká tehdy, když existuje monopolní síla jak na straně nabídky práce, tak i na straně poptávky po práci.
Lidský kapitál (196)
Odborové svazy na trhu práce
Odborové svazy jsou sdružení pracujících, které ovlivňují určitým způsobem nabídku práce
Odbory chtějí pro své členy:
- vyšší mzdy
- větší bezpečnost práce
- lepší pracovní podmínky
- více pracovních příležitostí atd.
Tři základní způsoby dosažení vyšší mzdy:
1. mzdový práh – prostřednictvím vyjednávání se zaměstnavateli v daném odvětví je stanovena minimální mzda, jejíž úroveň převyšuje rovnovážnou mzdu. Tato mzda představuje pro každou firmu výši mezních nákladů na práci (nabídky práce). S růstem ceny bude najímáno menší množství práce.
2. Snížení nabídky práce – tento postup vyžaduje dva předpoklady:
a) odbory musí být schopné snížit počet svých členů (vysoké členské poplatky, dlouhodobý učební poměr, obtížné kvalifikační zkoušky atd.)
b) odbory musí být schopné donutil zaměstnavatele zaměstnávat pouze členy odborů
Efektem je zvýšení mzdy a pokles poptávaného množství práce.
3. Zvýšení poptávky po práci – ke zvýšení mzdy dojde současně se zvýšením zaměstnanosti.
Způsoby dosažení: snaha přimět spotřebitele ke zvýšení poptávky po jimi výráběném zboží, snaha omezit prodej konkurenčního zboží, zvýšení produktivity práce.
Bilaterální monopol – vzniká tehdy, když existuje monopolní síla jak na straně nabídky práce, tak i na straně poptávky po práci.
Lidský kapitál (196)
Trh práce v DK
- velký počet nabízejících i poptávajících a žádný z nich nemůže mzdovou sazbu
Poptávka po práci – je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce (mzdové sazby)
Fa maximalizující zisk: MRPL = MFCL = w
Křivka MRPL je křivkou poptávky po práci
Nabídka práce – cílem spotřebitele je maximalizace užitku, porovnává užitek plynoucí z práce na z volného času. Maxima užitku dosahuje tehdy, pokud mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný.
Substituční efekt – tendence nahrazovat volný čas prací
Důchodový efekt – tendence nahrazovat práci volným časem
- zpětně zakřivená individuální nabídka práce.
Rovnováha na trhu práce: vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou (při rovnovážné mzdě), jde o tržní nabídku a poptávku (horizontální součet individuálních křivek nabídky/popt.)
Mzdové rozdíly:
1. nerovnovážné – odrážejí změny v rozvoji jednotlivých odvětví u stejně kvalifikovaných pracovníků
2. rovnovážné
Trh práce v NK – trh práce ve skutečnosti není DK, existuje mnoho příznaků NK:
- mzdová strnulost
- mzdové tarify
- kolektivní smlouvy
Mzdové sazby jsou pak často i delší dobu nad nebo pod úrovní příjmu z mezního produktu práce.
Poptávka po práci – je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce (mzdové sazby)
Fa maximalizující zisk: MRPL = MFCL = w
Křivka MRPL je křivkou poptávky po práci
Nabídka práce – cílem spotřebitele je maximalizace užitku, porovnává užitek plynoucí z práce na z volného času. Maxima užitku dosahuje tehdy, pokud mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný.
Substituční efekt – tendence nahrazovat volný čas prací
Důchodový efekt – tendence nahrazovat práci volným časem
- zpětně zakřivená individuální nabídka práce.
Rovnováha na trhu práce: vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou (při rovnovážné mzdě), jde o tržní nabídku a poptávku (horizontální součet individuálních křivek nabídky/popt.)
Mzdové rozdíly:
1. nerovnovážné – odrážejí změny v rozvoji jednotlivých odvětví u stejně kvalifikovaných pracovníků
2. rovnovážné
Trh práce v NK – trh práce ve skutečnosti není DK, existuje mnoho příznaků NK:
- mzdová strnulost
- mzdové tarify
- kolektivní smlouvy
Mzdové sazby jsou pak často i delší dobu nad nebo pod úrovní příjmu z mezního produktu práce.
Hodnocení pracovníků
Hodnocení pracovníků
- by mělo být vždy spravedlivé, pokud není, dochází tady k znechucení, nebo k lajdáctví
Typy hodnocení:
a) tradiční – podle povahových a pracovních vlastností (doufejme, že pominulo)
b) vzhledem k cílům – p. Novák má stanovený termín splnění práce, je jedno s kým na tom bude pracovat, nebo jak musí splnit daný termín
c) managerů jako managerů – pracovníci se hodnotí podle předem připravených specif. otázek. Nevýhodou je, že to provádí 1 člověk, může to být subjektivní
d) týmové – provádí ho 4-8 lidí, také podle specif. otázek
Odměňování pracovníků
Typy mzdy:
1) časová (hodinová) – když se nemůže stanovit úkol, většinou při nebezpečných pracích
Hodinový nebo měsíční tarif:
Měsíční – nároková = platová třída
- nenároková = osobní příplatek (dlouhodobé plnění úkolů) + odměny (dosažení něčeho)
2) úkolová – jednotlivce = traktorista
- kolektivní = dojič
3) smíšená
- by mělo být vždy spravedlivé, pokud není, dochází tady k znechucení, nebo k lajdáctví
Typy hodnocení:
a) tradiční – podle povahových a pracovních vlastností (doufejme, že pominulo)
b) vzhledem k cílům – p. Novák má stanovený termín splnění práce, je jedno s kým na tom bude pracovat, nebo jak musí splnit daný termín
c) managerů jako managerů – pracovníci se hodnotí podle předem připravených specif. otázek. Nevýhodou je, že to provádí 1 člověk, může to být subjektivní
d) týmové – provádí ho 4-8 lidí, také podle specif. otázek
Odměňování pracovníků
Typy mzdy:
1) časová (hodinová) – když se nemůže stanovit úkol, většinou při nebezpečných pracích
Hodinový nebo měsíční tarif:
Měsíční – nároková = platová třída
- nenároková = osobní příplatek (dlouhodobé plnění úkolů) + odměny (dosažení něčeho)
2) úkolová – jednotlivce = traktorista
- kolektivní = dojič
3) smíšená
Vyjádření HV pomocí peněz
Vstupy do podnikání Vlastní podnikání Výstupy
= náklady = výnosy = oceněné výkony podniku
Náklady na spotřebovaný materiál (PJS) Výrobky, služby Hrubý zisk (výnosy – náklady) – zisk před zdaněním
Náklady na PPS = odpisy Hrubý zisk – daň = zisk po zdanění = čistý zisk
a) podíly ze zisku zaměstnanců
b) rozvoj fy – nejdůležitější
c) podíl ze zisku pro majitele
Náklady na PS = mzdy
Vysvětlení pojmů ze schématu
1) náklady
= peněžní vyjádření spotřeby prostředků a práce, vynakládaných na uskutečňované výkony
= cena spotřebovaných vstupů
2) odpis
= peněžní vyjádření opotřebení PPS (opotřebení HIM a NIM)
3) mzda
- není to odměna za vykonanou práci, ale ne 100 % (jinak by podnikatel neměl zisk)
= odměna pracovníka za vykonanou práci na základě prac. Poměru
4) složky mzdy
základní mzda
příplatky
prémie a odměny
podíly na HV
naturální požitky
náhrada mzdy (dovolená, porucha stroje,…)
5) cena
= peněžní částka za výkon (výrobek nebo službu)
- cena na trhu práce = TC = cena, za kterou se prodává zboží v urč. okamžiku na trhu
6) výnosy
= oceněné výkony podniku
= cena uskutečněných výstupů
7) tržby
= hlavní složka výnosů
= cena výkonů
8) HV
= rozdíl mezi N a V
- N > V = ztráta a naopak
9) rozdělení a použití zisku
a) daně do SR
b) u podniku
10) plánování a kontrola zisku
- zajišťování stálé plateb. Schopnosti
- zajišťování rentability (zisku)
= náklady = výnosy = oceněné výkony podniku
Náklady na spotřebovaný materiál (PJS) Výrobky, služby Hrubý zisk (výnosy – náklady) – zisk před zdaněním
Náklady na PPS = odpisy Hrubý zisk – daň = zisk po zdanění = čistý zisk
a) podíly ze zisku zaměstnanců
b) rozvoj fy – nejdůležitější
c) podíl ze zisku pro majitele
Náklady na PS = mzdy
Vysvětlení pojmů ze schématu
1) náklady
= peněžní vyjádření spotřeby prostředků a práce, vynakládaných na uskutečňované výkony
= cena spotřebovaných vstupů
2) odpis
= peněžní vyjádření opotřebení PPS (opotřebení HIM a NIM)
3) mzda
- není to odměna za vykonanou práci, ale ne 100 % (jinak by podnikatel neměl zisk)
= odměna pracovníka za vykonanou práci na základě prac. Poměru
4) složky mzdy
základní mzda
příplatky
prémie a odměny
podíly na HV
naturální požitky
náhrada mzdy (dovolená, porucha stroje,…)
5) cena
= peněžní částka za výkon (výrobek nebo službu)
- cena na trhu práce = TC = cena, za kterou se prodává zboží v urč. okamžiku na trhu
6) výnosy
= oceněné výkony podniku
= cena uskutečněných výstupů
7) tržby
= hlavní složka výnosů
= cena výkonů
8) HV
= rozdíl mezi N a V
- N > V = ztráta a naopak
9) rozdělení a použití zisku
a) daně do SR
b) u podniku
10) plánování a kontrola zisku
- zajišťování stálé plateb. Schopnosti
- zajišťování rentability (zisku)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)