Změna úrokové sazby má na úroveň úspor dva různé efekty:

a) substituční efekt – spočívá v tom, že vyšší úroková sazba znamená vyšší budoucí příjem z dnešních úspor, což zvyšuje alternativní náklady současné spotřeby, to podporuje lidi ke snížení současné spotřeby a k přijetí výhody vyšších úroků z úspor,

b) důchodový efekt – změna úrokové sazby mění důchody lidí, čím vyšší je důchod osoby, tím vyšší je úroveň běžné spotřeby a tím vyšší je úroveň budoucí spotřeby a tedy i úspor. Pro věřitele růst úrokové sazby zvyšuje důchod a důchodový efekt je pozitivní, tím posiluje substituční efekt a dochází k růstu úspor. Pro dlužníka důchodový efekt pracuje opačně, s růstem úrokové sazby mohou úspory dokonce poklesnout. Pro ekonomiku jako celek je však substituční efekt obvykle silnější než efekt důchodový, takže při růstu úrokové sazby rostou úspory a křivka nabídky má rostoucí tvar.

Nabídka zápůjčních fondů závisí na:
- na vývoji důchodu domácností, (rostou-li důchody, rostou úspory)

- na míře inflace (roste-li inflace, klesá nabídka fondů),

- demografické vlivy (mění-li se např. věkové složení),

- úrovni bankovního systému, rozmanitosti instrumentů finančního trhu.

Ten dělíme na tři efekty:

- substituční – ukazuje změnu optimální kombinace vstupů, ke kterému by došlo, kdyby firma pokračovala ve výstupu Q1. to by znamenalo posun do bodu R. SE je negativní, nemění-li se objem výstupu, pokles w vede k růstu objemu najímané práce. Menší množství kapitálu pravděpodobně způsobí pokles efektivnosti práce (některé jednotky práce budou přebytečné), SE tedy vytváří tlak na pokles MPL dolů.(dodatečná jednotka práce vytvoří v důsledku nedostatku K menší přírůstek výstupu)

- produkční efekt – ukazuje změnu optimální kombinace vstupů, která je spojena pouze se změnou výstupu firmy. Posun z bodu R do S, z izokvanty Q1 na Q2. PE je výsledkem zvětšením objemu obou vstupů. Přítomnost většího množství kapitálu umožňuje větší produktivitu práce, MPL roste, což se projevuje v tendenci posunu křivky MPL směrem nahoru.PE je negativní, pokles w vyvolává růst L.

- Nákladový efekt – pokles w znamená pokles MC z (MC1 na MC2 na obr.10), což umožňuje firmy zvětšit optimální objem produkce z Q1 na Q2.Působí na růst MP, projevující se v posunu křivky MPL nahoru, protože nedostatek K nebrání růstu efektivnosti práce. NE je negativní.

® čistým efektem poklesu w bude posun MPL nahoru. Tzn. posun MRPL nahoru (MRPL= PA*MPL, kde PA je konstantní). Viz obr. 11.při poklesu w1 na w2 se posunuje MRPL směrem nahoru a vzniká nový průsečík E2 (MRPL2=MFCL2). Firma bude najímat L2* jednotek práce. Spojením dvou optim E1 a E2 – dlouhodobá křivka poptávky firmy po práci DL. (je elastičtější než krátkodobá křivka poptávky)

Celkový efekt

– TE – růstu w je posun z bodu Q do bodu S. ten lze rozdělit na:

Substituční efekt – SE – spočívá v nahrazování volného času prací. Zvýšená w stimuluje jednotlivce, aby zvětšil počet hodin práce. Protože zvýšená cena volného času vede k poklesu hodin volného času, je SE negativní. Vede z bodu Q do R.

Důchodový efekt – IE- zvýšená w (znamenající současně zvýšenou cenu volného času) vede k růstu reálného důchodu, ten umožňuje zvětšovat spotřebu všech statků včetně volného času. Protože zvýšená cena volného času vede k růstu volného času, je IE pozitivní. Posun z R do S.

Þ může dojít k dvěma případům:

- SE převáží nad IE, takže celkový efekt bude negativní – zvýšení w povede k růstu počet hodin práce nabízené jednotlivcem

- IE převáží nad SE – celkový efekt bude pozitivní, zvýšení w povede k růstu počtu hodin volného času a současně k poklesu počtu hodin práce nabízené jednotlivce.

Þ to vše se promítá do tvaru křivek individuální nabídky práce, která má při menších w pozitivní a při vyšších w negativní směrnici. Obr. 7a. – 3 různý optima jednotlivce nabízejícího práci. Obr 7b. spojením dobu získáme grafické znázornění individuální nabídky práce. Tento zpětně zakřivený tvar křivky individuální nabídky práce lze zejména sledovat v dlouhém období a u některých skupin pracovníků. V krátkém období zpravidla předpokládáme pouze rostoucí část individuální nabídky.

Trh práce v DK

- velký počet nabízejících i poptávajících a žádný z nich nemůže mzdovou sazbu

Poptávka po práci – je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce (mzdové sazby)

Fa maximalizující zisk: MRPL = MFCL = w

Křivka MRPL je křivkou poptávky po práci

Nabídka práce – cílem spotřebitele je maximalizace užitku, porovnává užitek plynoucí z práce na z volného času. Maxima užitku dosahuje tehdy, pokud mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný.

Substituční efekt – tendence nahrazovat volný čas prací

Důchodový efekt – tendence nahrazovat práci volným časem

- zpětně zakřivená individuální nabídka práce.

Rovnováha na trhu práce: vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou (při rovnovážné mzdě), jde o tržní nabídku a poptávku (horizontální součet individuálních křivek nabídky/popt.)

Mzdové rozdíly:

1. nerovnovážné – odrážejí změny v rozvoji jednotlivých odvětví u stejně kvalifikovaných pracovníků

2. rovnovážné


Trh práce v NK – trh práce ve skutečnosti není DK, existuje mnoho příznaků NK:

- mzdová strnulost

- mzdové tarify

- kolektivní smlouvy

Mzdové sazby jsou pak často i delší dobu nad nebo pod úrovní příjmu z mezního produktu práce.

2. Užitek není měřitelný

- k odvození poptávkové křivky použijeme indiferenční analýzu

Indiferenční křivka = zobrazuje kombinace dvou statků, které mu přinášejí stejný užitek.

Tvar indif. křivek: klesající, konvexní

Mezní míra substituce MRS = poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat statek X statkem Y, aniž se mění užitek MRS = MUX/MUY

Linie příjmu = zobrazuje maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup dvou zboží. I = PX . X + PY . Y

Rovnováha spotřebitele se musí nacházet v bodě, kde se linie příjmu dotýká indiferenční křivky. (sklon linie příjmu = PX/PY)

Rovnováha: MUX/MUY = PX/PY a pak MUX/PX = MUY/PY

Odvození křivky poptávky – uvažujeme změny ceny jednoho zboží, dojde ke změně sklonu linie příjmu. Každé úrovni ceny zboží X odpovídá jiná linie příjmu, která se dotýká jiné indiferenční křivky. Z toho plyne, že každé ceně zboží X odpovídá jiný bod rovnováhy a tedy i jiný objem poptávaného množství.


Substituční efekt = část efektu cenové změny plynoucí ze změny relativních cen

Důchodový efekt = část změny poptávaného množství zboží vyvolaného změnou reálného důchodu.

Normální zboží – s růstem důchodu poptávka roste

- nezbytné zboží – jsou na změny důchodu málo citlivé

- luxusní – velmi citlivé

Méněcenné zboží – poptávka s růstem důchodu klesá

Vliv změny ceny statku na poptávané množství

Při zkoumání vlivu změny ceny statku X předpokládáme, že cena statku Y a peněžní důchod jsou konstantní. Změna ceny vede k posunu linie rozpočtu. V důsledku toho se mění optimální kombinace statků X a Y. linie rozpočtu se stává tečnou jiné IK, mění se úroveň užitku. Mění se nejen poloha, ale i sklon, mění se MRSE i MRSC.

PCC – cenová spotřební křivka – obr.22– spojuje body optima odpovídající jednotlivým úrovním ceny statku X – je souborem kombinací statků X a Y maximalizujících užitek spotřebitele při různých cenách statku X. S poklesem ceny se PCC dostává do oblastí s vyšším užitkem.


Substituční a důchodový efekt

Vliv cenové změny můžeme rozdělit na substituční a důchodový efekt

Substituční efekt – znamená změnu poptávaného množství v důsledku substituce statku relativně dražšího statkem relativně levnějším.Jde o posun po IK. Je vždy negativní.

Důchodový efekt – znamená změnu poptávaného množství v důsledku změny reálného důchodu (kupní síly), tzn. změnu IK a tedy užitku. Pro normální statky je negativní, pro méněcenné statky je pozitivní (pokles ceny vede k růstu důchodu a tím se snižuje poptávané množství, celkový efekt – SU + DU není možno jednoznačně určit, jde o součet kladného a záporného čísla, záleží na tom, který efekt převládne).

Giffenův paradox – s poklesem ceny poptávané množství klesá a s růstem ceny roste (statky tvořící značnou část výdajů spotřebitele a nejsou dostupné substituty, brambory)