Vycházíme z toho, že spotřebitel je schopen vyjádřit své preference a sestavit tzv. preferenční stupnici.
Indiferenční analýza:
Východiskem této analýzy je indiferenční soubor. To jest soubor spotřebitelských kombinací, z nichž každá přináší stejný užitek, a žádný prvek souboru proto není preferován před ostatními. Indiferenční soubor můžeme znázornit pomocí indiferenční křivky ( viz příloha 4 ). Pro každou dvojici lze nakreslit celou řadu křivek. Jednotlivé křivky se od sebe liší užitkem kombinací. Soubor indiferenčních křivek dvou zboží nazýváme indiferenční mapou. Čím je křivka vzdálenější od počátku ( po linii 45° ) tím je MU kombinace větší.
Zákon substituce -Konvexní tvar I- křivky vyplývá ze zákona klesajícího mezního užitku. Pokud je statek X vzácný, potom je spotřebitel ochoten vzdát se více jednotek statku Y, aby získal jednu jednotku statku X. Zákon substituce říká, že vzácnější zboží má větší relativní hodnotu substituce. Jeho mezní užitek roste ve vztahu k meznímu užitku zboží, které se stává hojnějším. Poměr v němž jsou zboží nahrazována nazýváme mezní mírou substituce (MRS). Vzorec viz příloha.
Linie příjmu - zobrazuje maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup dvou zboží. Rovnice viz příloha.
Rovnováha spotřebitele - se nachází v bodě, kde se linie příjmu dotýká indiferenční křivky. Platí vzorec viz příloha.
Zobrazují se příspěvky se štítkemsubstituce. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemsubstituce. Zobrazit všechny příspěvky
Zvláštní případy stanovení ceny
Ø u substitučních výrobků
- firma sleduje nejen ceny konkurenčních výrobků, které mohou nahradit její produkci,
- ale také případy, kdy si může konkurovat sama sobě (jeden její výrobek může být nahrazen jiným jejím výrobkem)
Ø u cen náhradních dílů
- přihlíží firma nad jejich dostupností u jiných výrobků
- dále i poměr mezi náklady na opravu a cenou nových výrobků
Ø u výrobků tvořících výrobkové řady
- tyto výrobky se liší výkonnostními parametry
- je zde možné stanovit cenu základního modelu (některou z výše uvedených metod) a ceny ostatních výrobků jsou od ní odvozovány početně na základě poměru mezi cenou a parametry základního modelu, tj. parametrická metoda tvorby cen
1. Rozhodnutí o výši ceny
Ø před konečným stanovením ceny posoudíme i:
- způsob započtení pojistného a dopravného do ceny
- velikost a formy poskytování různých rabatů (množstevní, věrnostní nebo sezónní rabat)
- velikost a formy zápočtů při koupi nového výrobku při současném vrácení starého výrobku
- psychologické faktory a reakce na změnu
Závěrem je nutné vyhodnotit, jak navrhovaná cena odpovídá zásadám firemní cenové politiky.
- firma sleduje nejen ceny konkurenčních výrobků, které mohou nahradit její produkci,
- ale také případy, kdy si může konkurovat sama sobě (jeden její výrobek může být nahrazen jiným jejím výrobkem)
Ø u cen náhradních dílů
- přihlíží firma nad jejich dostupností u jiných výrobků
- dále i poměr mezi náklady na opravu a cenou nových výrobků
Ø u výrobků tvořících výrobkové řady
- tyto výrobky se liší výkonnostními parametry
- je zde možné stanovit cenu základního modelu (některou z výše uvedených metod) a ceny ostatních výrobků jsou od ní odvozovány početně na základě poměru mezi cenou a parametry základního modelu, tj. parametrická metoda tvorby cen
1. Rozhodnutí o výši ceny
Ø před konečným stanovením ceny posoudíme i:
- způsob započtení pojistného a dopravného do ceny
- velikost a formy poskytování různých rabatů (množstevní, věrnostní nebo sezónní rabat)
- velikost a formy zápočtů při koupi nového výrobku při současném vrácení starého výrobku
- psychologické faktory a reakce na změnu
Závěrem je nutné vyhodnotit, jak navrhovaná cena odpovídá zásadám firemní cenové politiky.
Mezní míra technické substituce (MRST)
= vyjadřuje míru, ve které firma může nahrazovat kapitál prací, aniž by se změnila velikost výstupu
- jde o klesající směrnici izokvanty, která poskytuje informace o technických možnostech vzájemného nahrazování vstupů
- dochází-li ve výrobě k relativně velkému nahrazování kapitálu prací, vyjadřuje MRST směrnici izokvanty mezi dvěma body: MRST = - ∆ K / ∆ L
- pro velmi malé změny je MRST vyjádřena jako směrnice izokvanty v jakémkoliv jejím bodě: MRST = - d K / d L resp. MRST = MPL / MPK
→ podél izokvanty mění firma vstupy tak, že snižuje množství kapitálu a zvětšuje množství práce (jde o mezní míru substituce kapitálu prací)
Optimální kombinace vstupů
→ přímka obsahují všechny kombinace práce a kapitálu, které mohou být pořízeny za dané celkové náklady = izokosta (přímka stejných N)
platí: TC = w x L + r x K TC …celkové N
w …cena jednotky práce
r …ceny jednotky kapitálu
L … objem použité práce
K …objem použitého kapitálu
- jde o klesající směrnici izokvanty, která poskytuje informace o technických možnostech vzájemného nahrazování vstupů
- dochází-li ve výrobě k relativně velkému nahrazování kapitálu prací, vyjadřuje MRST směrnici izokvanty mezi dvěma body: MRST = - ∆ K / ∆ L
- pro velmi malé změny je MRST vyjádřena jako směrnice izokvanty v jakémkoliv jejím bodě: MRST = - d K / d L resp. MRST = MPL / MPK
→ podél izokvanty mění firma vstupy tak, že snižuje množství kapitálu a zvětšuje množství práce (jde o mezní míru substituce kapitálu prací)
Optimální kombinace vstupů
→ přímka obsahují všechny kombinace práce a kapitálu, které mohou být pořízeny za dané celkové náklady = izokosta (přímka stejných N)
platí: TC = w x L + r x K TC …celkové N
w …cena jednotky práce
r …ceny jednotky kapitálu
L … objem použité práce
K …objem použitého kapitálu
Pro komplementy je typické
- že jsou spotřebovávány v určitém relativně stabilním poměru, který příliš nereaguje na cenové změny
→ pokud nejde o dokonalé komplementy, výrazná změna poměru cen vyvolá poměrně malou změnu objemu poptávaného množství statků X a Y
- substituční a křížový substituční efekt jsou tedy slabší, změna ceny komplementu nevede k výraznému nahrazování statku dražšího statkem levnějším; změna ceny zde působí na změnu poptávaného množství spíše prostřednictvím změny reálného důchodu (významnější je působení důchodového a křížového důchodového efektu)
→ v případě dokonalých komplementů je vzájemné nahrazování statků X a Y zcela nemožné, žádná cenová změna nemůže změnit poměr X a Y
Křížová elasticita poptávky
= poměr procentních změn, v tomto případě procentní změny poptávaného množství statku X a procentní změny ceny statku Y
platí: eCD = (X2 – X1) / (X2 + X1) : (PY2 – PY1) / (PY2 + PY1)
- křížová elasticita v bodě:
platí: eCD = (d X / X) : (dPY / PY) = (d X / d PY) : (X / PY)
→ je-li „d X / d PY“ kladné, jde o substituty a eCD > 0
→ je-li „d X / d PY“ záporné, jde o komplementy a eCD <>
→ pokud nejde o dokonalé komplementy, výrazná změna poměru cen vyvolá poměrně malou změnu objemu poptávaného množství statků X a Y
- substituční a křížový substituční efekt jsou tedy slabší, změna ceny komplementu nevede k výraznému nahrazování statku dražšího statkem levnějším; změna ceny zde působí na změnu poptávaného množství spíše prostřednictvím změny reálného důchodu (významnější je působení důchodového a křížového důchodového efektu)
→ v případě dokonalých komplementů je vzájemné nahrazování statků X a Y zcela nemožné, žádná cenová změna nemůže změnit poměr X a Y
Křížová elasticita poptávky
= poměr procentních změn, v tomto případě procentní změny poptávaného množství statku X a procentní změny ceny statku Y
platí: eCD = (X2 – X1) / (X2 + X1) : (PY2 – PY1) / (PY2 + PY1)
- křížová elasticita v bodě:
platí: eCD = (d X / X) : (dPY / PY) = (d X / d PY) : (X / PY)
→ je-li „d X / d PY“ kladné, jde o substituty a eCD > 0
→ je-li „d X / d PY“ záporné, jde o komplementy a eCD <>
Vlivy změn ostatních cen na poptávku
→ předpokládáme pouze 2 statky a zkoumáme, jak cena statku Y ovlivní poptávku po statku X (cena statku X je konstantní)
- efekt cenové změny můžeme opět rozdělit na substituční a důchodový efekt
- křížový substituční efekt = změna poměru cen vede k nahrazování statku dražšího statkem levnějším (analogie)
- křížový důchodový efekt (odlišný výklad) = jak změna ceny statku Y ovlivní reálný důchod a jeho prostřednictvím poptávku po statku X
→ znaménko celkového efektu není možno obecně určit; lze předpokládat, že křížový substituční efekt je pro běžné dvojice statků pozitivní (růst ceny statku Y vyvolá růst poptávky po statku X); křížový důchodový efekt je pro normální statky negativní, v jeho důsledku se pohybuje poptávané množství statku X v opačném směru než Py - protože není možno určit, zda převáží substituční nebo důchodový efekt, není možno určit znaménko celkového efektu
- z hlediska efektu změny ceny jednoho statku na poptávku po statku jiném rozlišujeme substituční a komplementární statky (obr. č. 3-16)
SUBSTITUTY = platí, že celkový efekt cenové změny je pozitivní; tzn, že jsou-li statky X a Y substituty, potom množství statku X s růstem ceny statku Y roste
platí: d X / d PY > 0
- efekt cenové změny můžeme opět rozdělit na substituční a důchodový efekt
- křížový substituční efekt = změna poměru cen vede k nahrazování statku dražšího statkem levnějším (analogie)
- křížový důchodový efekt (odlišný výklad) = jak změna ceny statku Y ovlivní reálný důchod a jeho prostřednictvím poptávku po statku X
→ znaménko celkového efektu není možno obecně určit; lze předpokládat, že křížový substituční efekt je pro běžné dvojice statků pozitivní (růst ceny statku Y vyvolá růst poptávky po statku X); křížový důchodový efekt je pro normální statky negativní, v jeho důsledku se pohybuje poptávané množství statku X v opačném směru než Py - protože není možno určit, zda převáží substituční nebo důchodový efekt, není možno určit znaménko celkového efektu
- z hlediska efektu změny ceny jednoho statku na poptávku po statku jiném rozlišujeme substituční a komplementární statky (obr. č. 3-16)
SUBSTITUTY = platí, že celkový efekt cenové změny je pozitivní; tzn, že jsou-li statky X a Y substituty, potom množství statku X s růstem ceny statku Y roste
platí: d X / d PY > 0
Substituční a důchodový efekt
→ vliv cenové změny můžeme rozložit na substituční a důchodový efekt; tzn. celková změna poptávaného množství vyvolaná změnou ceny daného statku má 2 složky:
1. substituční efekt = znamená změnu poptávaného množství v důsledku substituce statku relativně dražšího statkem relativně levnějším; jde o posun po IK, zohledňujeme změnu MRSc při zachování stejného užitku
2. důchodový efekt = znamená změnu poptávaného množství v důsledku změny reálného důchodu (kupní síly), tzn. změnu IK a tedy i užitku
→ graficky je možno znázornit rozklad na substituční a důchodový efekt sestrojením pomocné linie rozpočtu (obr.č.3-9), která má tyto vlastnosti
- je rovnoběžná s novou linií rozpočtu, odpovídá poměru cen po změně Px
- dotýká se IK, která odpovídá původnímu optimu; užitek je tedy stejný jako před změnou Px
→ substituční efekt je vždy negativní, tj. v důsledku je pohyb cenové změny a poptávaného množství protisměrný
platí: d X / d Px < style="mso-tab-count: 1"> U … konstantn9
→ u důchodového efektu je situace složitější, znaménko závisí na charakteru statku
→ pro normální statky je důchodový efekt negativní; pokles ceny statku X zvyšuje reálný důchod a tedy poptávané množství normálních statků
- celkový efekt je tedy pro normální statky vždy negativní (součet dvou záporných čísel je záporný) → potvrzuje se elementární skutečnost, že cena poptávané množství se pohybuje protisměrně
1. substituční efekt = znamená změnu poptávaného množství v důsledku substituce statku relativně dražšího statkem relativně levnějším; jde o posun po IK, zohledňujeme změnu MRSc při zachování stejného užitku
2. důchodový efekt = znamená změnu poptávaného množství v důsledku změny reálného důchodu (kupní síly), tzn. změnu IK a tedy i užitku
→ graficky je možno znázornit rozklad na substituční a důchodový efekt sestrojením pomocné linie rozpočtu (obr.č.3-9), která má tyto vlastnosti
- je rovnoběžná s novou linií rozpočtu, odpovídá poměru cen po změně Px
- dotýká se IK, která odpovídá původnímu optimu; užitek je tedy stejný jako před změnou Px
→ substituční efekt je vždy negativní, tj. v důsledku je pohyb cenové změny a poptávaného množství protisměrný
platí: d X / d Px < style="mso-tab-count: 1"> U … konstantn9
→ u důchodového efektu je situace složitější, znaménko závisí na charakteru statku
→ pro normální statky je důchodový efekt negativní; pokles ceny statku X zvyšuje reálný důchod a tedy poptávané množství normálních statků
- celkový efekt je tedy pro normální statky vždy negativní (součet dvou záporných čísel je záporný) → potvrzuje se elementární skutečnost, že cena poptávané množství se pohybuje protisměrně
Indiferenční křivky v podmínkách různých preferencí
→ vlastnosti IK
1. IK jsou klesající (mají negativní směrnici)
2. IK se neprotínají (plyne z axiomu tranzitivity)
3. v každém bodě obrázku znázorňujícího spotřební situaci se nachází IK (plyne z axiomu úplnosti)
4. IK jsou konvexní vzhledem k počátku (tj, čím méně má spotřebitel statku X relativně ke statku Y, tím více je ochoten obětovat statku Y, aby získal dodatečnou jednotku statku X)
Mezní míra substituce ve spotřebě (MRSC)
= je vyjádřena pomocí směrnice IK; je to poměr, v němž je statek Y nahrazován statkem X, aniž se mění úroveň uspokojení potřeb neboli TU
MRSC = - dY / dX (záporné znaménko vyjadřuje, že IK je klesající)
→ MRSc je možno odvodit z užitku – uvažujeme posun po IK (s růstem X musí klesat Y,aby zůstala úroveň TU stejná; porovnáváme dvě veličiny:
a) prospěch (přírůstek užitku) ∆ X x MUX
b) újmu (snížení užtku) ∆ Y x MUY
→ protože na IK je užitek konstantní, musí se prospěch i újma rovnat, tj. musí platit
∆X x MUx = - ∆ Y x Muy
→ pak úpravou dostaneme MRSc = MUx / Muy
- ve většině případů je MRSc s posunem po IK doprava klesá; klesající MRSc se projevuje konvexností IK
1. IK jsou klesající (mají negativní směrnici)
2. IK se neprotínají (plyne z axiomu tranzitivity)
3. v každém bodě obrázku znázorňujícího spotřební situaci se nachází IK (plyne z axiomu úplnosti)
4. IK jsou konvexní vzhledem k počátku (tj, čím méně má spotřebitel statku X relativně ke statku Y, tím více je ochoten obětovat statku Y, aby získal dodatečnou jednotku statku X)
Mezní míra substituce ve spotřebě (MRSC)
= je vyjádřena pomocí směrnice IK; je to poměr, v němž je statek Y nahrazován statkem X, aniž se mění úroveň uspokojení potřeb neboli TU
MRSC = - dY / dX (záporné znaménko vyjadřuje, že IK je klesající)
→ MRSc je možno odvodit z užitku – uvažujeme posun po IK (s růstem X musí klesat Y,aby zůstala úroveň TU stejná; porovnáváme dvě veličiny:
a) prospěch (přírůstek užitku) ∆ X x MUX
b) újmu (snížení užtku) ∆ Y x MUY
→ protože na IK je užitek konstantní, musí se prospěch i újma rovnat, tj. musí platit
∆X x MUx = - ∆ Y x Muy
→ pak úpravou dostaneme MRSc = MUx / Muy
- ve většině případů je MRSc s posunem po IK doprava klesá; klesající MRSc se projevuje konvexností IK
1)Efekt reálných peněžních zůstatků
Tento efekt představuje vliv změny množství reálných peněz na množství poptávaného reálného GDP. Reálnými penězi rozumíme peníze z hlediska jejich kupní síly, tedy množství zboží a služeb, které lze s určitým množstvím peněz nakoupit. Efekt reálných peněz říká, že čím nižší je množství reálných peněz, tím nižší je množství poptávaného GDP. Zvýšení cenové hladiny snižuje množství reálných peněz a naopak. Toto je základní důvod proč má křivka AD klesající tvar.
(2) Efekt reálné úrokové sazby
Neboli efekt dočasné substituce. Efekt se týká změn výdajů domácností a firem, které jsou citlivé na pohyb úrokové sazby. Jde o nahrazování zboží spotřebovávaného dnes zbožím spotřebovávaným v budoucnu anebo zboží budoucího zbožím dnešním. Efekt dočasné substituce působí prostřednictvím změn reálné úrokové sazby (tj. nominální úroková sazba mínus očekávaná míra inflace). Nízká reálná úroková sazba vede jednotlivce k tomu, aby si vypůjčovaly a nakupovali spotřební a investiční statky. Vysoká reálná úroková sazba má opačný účinek a vede ke snížení poptávky po spotřebním zboží a investičním zboží. Růst cenové hladiny způsobuje:
(1) snížení množství reálných peněz, (2) snížení částky, kterou jsou lidé ochotni zapůjčit, (3) zvýšení částky, kterou si lidé zamýšlejí vypůjčit, (4) zvýšení reálných úrokových sazeb, (5) snížení poptávaného množství reálného GDP.
(2) Efekt reálné úrokové sazby
Neboli efekt dočasné substituce. Efekt se týká změn výdajů domácností a firem, které jsou citlivé na pohyb úrokové sazby. Jde o nahrazování zboží spotřebovávaného dnes zbožím spotřebovávaným v budoucnu anebo zboží budoucího zbožím dnešním. Efekt dočasné substituce působí prostřednictvím změn reálné úrokové sazby (tj. nominální úroková sazba mínus očekávaná míra inflace). Nízká reálná úroková sazba vede jednotlivce k tomu, aby si vypůjčovaly a nakupovali spotřební a investiční statky. Vysoká reálná úroková sazba má opačný účinek a vede ke snížení poptávky po spotřebním zboží a investičním zboží. Růst cenové hladiny způsobuje:
(1) snížení množství reálných peněz, (2) snížení částky, kterou jsou lidé ochotni zapůjčit, (3) zvýšení částky, kterou si lidé zamýšlejí vypůjčit, (4) zvýšení reálných úrokových sazeb, (5) snížení poptávaného množství reálného GDP.
Změna úrokové sazby má na úroveň úspor dva různé efekty:
a) substituční efekt – spočívá v tom, že vyšší úroková sazba znamená vyšší budoucí příjem z dnešních úspor, což zvyšuje alternativní náklady současné spotřeby, to podporuje lidi ke snížení současné spotřeby a k přijetí výhody vyšších úroků z úspor,
b) důchodový efekt – změna úrokové sazby mění důchody lidí, čím vyšší je důchod osoby, tím vyšší je úroveň běžné spotřeby a tím vyšší je úroveň budoucí spotřeby a tedy i úspor. Pro věřitele růst úrokové sazby zvyšuje důchod a důchodový efekt je pozitivní, tím posiluje substituční efekt a dochází k růstu úspor. Pro dlužníka důchodový efekt pracuje opačně, s růstem úrokové sazby mohou úspory dokonce poklesnout. Pro ekonomiku jako celek je však substituční efekt obvykle silnější než efekt důchodový, takže při růstu úrokové sazby rostou úspory a křivka nabídky má rostoucí tvar.
Nabídka zápůjčních fondů závisí na:
- na vývoji důchodu domácností, (rostou-li důchody, rostou úspory)
- na míře inflace (roste-li inflace, klesá nabídka fondů),
- demografické vlivy (mění-li se např. věkové složení),
- úrovni bankovního systému, rozmanitosti instrumentů finančního trhu.
b) důchodový efekt – změna úrokové sazby mění důchody lidí, čím vyšší je důchod osoby, tím vyšší je úroveň běžné spotřeby a tím vyšší je úroveň budoucí spotřeby a tedy i úspor. Pro věřitele růst úrokové sazby zvyšuje důchod a důchodový efekt je pozitivní, tím posiluje substituční efekt a dochází k růstu úspor. Pro dlužníka důchodový efekt pracuje opačně, s růstem úrokové sazby mohou úspory dokonce poklesnout. Pro ekonomiku jako celek je však substituční efekt obvykle silnější než efekt důchodový, takže při růstu úrokové sazby rostou úspory a křivka nabídky má rostoucí tvar.
Nabídka zápůjčních fondů závisí na:
- na vývoji důchodu domácností, (rostou-li důchody, rostou úspory)
- na míře inflace (roste-li inflace, klesá nabídka fondů),
- demografické vlivy (mění-li se např. věkové složení),
- úrovni bankovního systému, rozmanitosti instrumentů finančního trhu.
Izokvanta
– křivka, která je tvořena všemi kombinacemi vstupů vedoucími k tvorbě stejného objemu produktu. Obr.2. Úroveň výstupu roste s tím, jak se posunujeme doprava nahoru. Čím je izokvanta dál od počátku, tím vyšší objem produktu představuje.
Mapa izokvant – nás informuje o maximálně dosažitelném výstupu při jakékoliv kombinaci vstupů (alternativní způsob popsání produkční fce).
Vlastnosti izokvant:
- izokvanta bližší počátku představuje kombinace vstupů vedoucí k nižšímu Q než izokvanta vzdálenější od počátku,
- izokvanty jsou seřazeny z kardinálního hlediska (výstup je přímo měřitelný),
- izokvanty se neprotínají,
- jsou klesající a konvexní k počátku.
Mezní míra technické substituce MRTS
Vyjadřuje míru, ve které firma může nahrazovat kapitál prací, aniž by se změnila velikost výstupu. Je tečnou dané izokvanty v určitém bodě (obr.2) MRTS = - dK / dL = MPL / MPK (záporné znaménko je důsledkem nahrazování jednoho vstupu druhým a negativní směrnicí izokvanty).
Elasticita vzájemného nahrazování vstupů
Elasticita substituce s – je procentní změna poměru vstupů (K/L) dělená procentní změnou MRTS s= [d(K/L) / /K/L)] / (dMRTS / MRTS)
Mapa izokvant – nás informuje o maximálně dosažitelném výstupu při jakékoliv kombinaci vstupů (alternativní způsob popsání produkční fce).
Vlastnosti izokvant:
- izokvanta bližší počátku představuje kombinace vstupů vedoucí k nižšímu Q než izokvanta vzdálenější od počátku,
- izokvanty jsou seřazeny z kardinálního hlediska (výstup je přímo měřitelný),
- izokvanty se neprotínají,
- jsou klesající a konvexní k počátku.
Mezní míra technické substituce MRTS
Vyjadřuje míru, ve které firma může nahrazovat kapitál prací, aniž by se změnila velikost výstupu. Je tečnou dané izokvanty v určitém bodě (obr.2) MRTS = - dK / dL = MPL / MPK (záporné znaménko je důsledkem nahrazování jednoho vstupu druhým a negativní směrnicí izokvanty).
Elasticita vzájemného nahrazování vstupů
Elasticita substituce s – je procentní změna poměru vstupů (K/L) dělená procentní změnou MRTS s= [d(K/L) / /K/L)] / (dMRTS / MRTS)
Směrnice
– mezní míra substituce mezi současnou a budoucí spotřebou – udívá o kolik jednotek může spotřebitel zvýšit svou budoucí spotřebu statku, jestliže sníží svou současnou spotřebu o jednu jednotku při konstantním příjmu a cenách.
Změna reálné úrokové sazby (přerušovaná čára na obr. 2), její zvýšení, sníží současnou hodnotu příjmu spotřebitele (bod J´ je blíže k počátku) a zvýší budoucí hodnotu (bod H´ je dále od počátku).
Optimum spotřebitele
Je místo dotyku indiferenční křivky a linie tržních příležitostí (omezení spotřebitele).obr.3. v bodě A současný příjem vynaloží na současnou spotřebu, očekávaný příjem na budoucí spotřebu, nepůjčuje si, ani nepůjčuje., dosahuje užitku na IK U0.pokud omezí svou současnou spotřebu a převede část svého příjmu do budoucnosti, dosáhne v bodě E vyššího užitku než v A. V bodě E je směrnice nejvyšší dosažitelné IK shodná se směrnicí linie tržních příležitostí. t = r. mezní míra časových preferencí se rovná reálné úrokové míře.
Rozhodnutí spotřebitele o výši současné a budoucí spotřeby závisí na:
- mezní míře jeho časových preferencí (určují tvar IK)
- velikosti reálné úrokové míry (určuje směrnici linie tržních příležitostí)
- velikosti současného a budoucího příjmu spotřebitele a výši cen statku C v obou obdobích (určuje polohu výchozího bodu A).
mezičasový výběr – Fischer – zohledňuje čas. Tvoří hranici mezi mikro a makro. Přijmeme-li předpoklad, že všichni spotřebitelé se v čase chovají stejně.
- když spotřebu odkládají a spoří – zkoumáme, jak to ovlivní kapitálový trh, investování, agregátní poptávku
- když spotřebovávají více – jak to ovlivní monetární politiku, agregátní poptávku
Změna reálné úrokové sazby (přerušovaná čára na obr. 2), její zvýšení, sníží současnou hodnotu příjmu spotřebitele (bod J´ je blíže k počátku) a zvýší budoucí hodnotu (bod H´ je dále od počátku).
Optimum spotřebitele
Je místo dotyku indiferenční křivky a linie tržních příležitostí (omezení spotřebitele).obr.3. v bodě A současný příjem vynaloží na současnou spotřebu, očekávaný příjem na budoucí spotřebu, nepůjčuje si, ani nepůjčuje., dosahuje užitku na IK U0.pokud omezí svou současnou spotřebu a převede část svého příjmu do budoucnosti, dosáhne v bodě E vyššího užitku než v A. V bodě E je směrnice nejvyšší dosažitelné IK shodná se směrnicí linie tržních příležitostí. t = r. mezní míra časových preferencí se rovná reálné úrokové míře.
Rozhodnutí spotřebitele o výši současné a budoucí spotřeby závisí na:
- mezní míře jeho časových preferencí (určují tvar IK)
- velikosti reálné úrokové míry (určuje směrnici linie tržních příležitostí)
- velikosti současného a budoucího příjmu spotřebitele a výši cen statku C v obou obdobích (určuje polohu výchozího bodu A).
mezičasový výběr – Fischer – zohledňuje čas. Tvoří hranici mezi mikro a makro. Přijmeme-li předpoklad, že všichni spotřebitelé se v čase chovají stejně.
- když spotřebu odkládají a spoří – zkoumáme, jak to ovlivní kapitálový trh, investování, agregátní poptávku
- když spotřebovávají více – jak to ovlivní monetární politiku, agregátní poptávku
I) Efektivnost ve výrobě
– fixní množství zdrojů bude v ekonomice efektivně rozmístěno tehdy, jestliže nebude možné vyrobit jednoho statku více, aniž by bylo nutné omezit výrobu jiného statku.
Podmínky, které musí být dodrženy – tzv. alokační pravidla
1) alokace vstupů uvnitř firmy
1 firma, dva vstupy kapitál a práce, výroba dvou statků X a Y.
Mezní míra technické substituce – MRTS – míra v níž firma může nahrazovat jeden VF jiným při nezměněné výši produktu určitého statku, je vyjádřena směrnicí izokvant.
1.alokační pravidlo: první podmínkou efektivnosti výroby je taková alokace fixního množství práce a kapitálu v rámci firmy, při níž je MRTS obou výrobních faktorů pro oba vyráběné statky stejná a oba výrobní faktory jsou zcela využity.
Graficky vyjádříme pomocí krabicového schématu a křivky hranice produkčních možností
a) krabicové schéma výroby – Edgeworthův box-diagram
produkční funkci každého statku je možné vyjádřit pomocí mapy izokvant, otočíme-li izokvantovou mapu jednoho statku o 180° - krabicové schéma – obr.1 - to ukazuje všechny možné způsoby alokace dvou výrobních faktorů mezi výrobu dvou produktů – každý bod představuje rozdělení celkové nabídky práce a kapitálu mezi dva statky a současně úroveň výstupu těchto statků, každý bod je možným výrobním bodem, nemusí být bodem efektivní výroby.
Podmínky, které musí být dodrženy – tzv. alokační pravidla
1) alokace vstupů uvnitř firmy
1 firma, dva vstupy kapitál a práce, výroba dvou statků X a Y.
Mezní míra technické substituce – MRTS – míra v níž firma může nahrazovat jeden VF jiným při nezměněné výši produktu určitého statku, je vyjádřena směrnicí izokvant.
1.alokační pravidlo: první podmínkou efektivnosti výroby je taková alokace fixního množství práce a kapitálu v rámci firmy, při níž je MRTS obou výrobních faktorů pro oba vyráběné statky stejná a oba výrobní faktory jsou zcela využity.
Graficky vyjádříme pomocí krabicového schématu a křivky hranice produkčních možností
a) krabicové schéma výroby – Edgeworthův box-diagram
produkční funkci každého statku je možné vyjádřit pomocí mapy izokvant, otočíme-li izokvantovou mapu jednoho statku o 180° - krabicové schéma – obr.1 - to ukazuje všechny možné způsoby alokace dvou výrobních faktorů mezi výrobu dvou produktů – každý bod představuje rozdělení celkové nabídky práce a kapitálu mezi dva statky a současně úroveň výstupu těchto statků, každý bod je možným výrobním bodem, nemusí být bodem efektivní výroby.
V případě kladné externality
– nebere její původce v úvahu dodatečný užitek, který přináší jinému subjektu, důsledkem však není pouze soukromý mezní užitek, ale celkový mezní užitek a pro směnu zboží není určující mezní míra substituce, ale celkový mezní míra substituce
Celkový mezní užitek (SMU) je součtem soukromého mezního užitku pro původce činnosti a externího mezního užitku (EMU) pro ostatní
SMU = MU + EMU
Celková mezní míra substituce (SMRS) – je míra, ve které si spotřebitelé přejí směňovat jedno zboží za druhé.
Pro efektivní alokaci musí být splněna podmínka SMRPT = SMRS.
U externalit se ale celkové a soukromé míry odlišují a cenový systém není schopen navozovat efektivní alokaci.
Záporné externality a efektivnost
Vyrábíme-li statek X (bez externalit) a Y (s externalitami), pak při výrobě X se celkové mezní náklady = soukromým, u Y jsou celkové mezní větší než soukromé. Nutnou podmínkou je vyrovnanost celkové mezní míry transformace produktu s celkovou mezní mírou substituce SMRPT = SMRS. Protože se soukromá a společenská mezní míra transformace produktu nerovnají, nejsou vytvořeny podmínky pro optimální alokaci zdrojů mezi výrobu zboží X a Y. soukromý sektor má tendenci vyrábět příliš mnoho zboží, jehož výroba je spojena se zápornými externalitami, protože rozhodování o výši výstupu zakládá na podhodnocených nákladech.
Společenské náklady neefektivnosti – obr. 2
Společensky efektivní výše výstupu (SMU =SMC) – bod E, křivka SMC = MC + EMC, výše výstupu je však určována průsečíkem MC a SMU (D) – bod F. takto určený výstup Y1 je ve srovnání s celkově efektivní výši výstupu YE příliš velký. Zdrojem neefektivnosti je neadekvátní cena produkce. Tržní cena P1 je příliš nízká na to, aby byly uhrazeny celkové mezní náklady( to by umožnila až cena P2). Celkové náklady neefektivnosti – šrafovaná plocha.
Celkový mezní užitek (SMU) je součtem soukromého mezního užitku pro původce činnosti a externího mezního užitku (EMU) pro ostatní
SMU = MU + EMU
Celková mezní míra substituce (SMRS) – je míra, ve které si spotřebitelé přejí směňovat jedno zboží za druhé.
Pro efektivní alokaci musí být splněna podmínka SMRPT = SMRS.
U externalit se ale celkové a soukromé míry odlišují a cenový systém není schopen navozovat efektivní alokaci.
Záporné externality a efektivnost
Vyrábíme-li statek X (bez externalit) a Y (s externalitami), pak při výrobě X se celkové mezní náklady = soukromým, u Y jsou celkové mezní větší než soukromé. Nutnou podmínkou je vyrovnanost celkové mezní míry transformace produktu s celkovou mezní mírou substituce SMRPT = SMRS. Protože se soukromá a společenská mezní míra transformace produktu nerovnají, nejsou vytvořeny podmínky pro optimální alokaci zdrojů mezi výrobu zboží X a Y. soukromý sektor má tendenci vyrábět příliš mnoho zboží, jehož výroba je spojena se zápornými externalitami, protože rozhodování o výši výstupu zakládá na podhodnocených nákladech.
Společenské náklady neefektivnosti – obr. 2
Společensky efektivní výše výstupu (SMU =SMC) – bod E, křivka SMC = MC + EMC, výše výstupu je však určována průsečíkem MC a SMU (D) – bod F. takto určený výstup Y1 je ve srovnání s celkově efektivní výši výstupu YE příliš velký. Zdrojem neefektivnosti je neadekvátní cena produkce. Tržní cena P1 je příliš nízká na to, aby byly uhrazeny celkové mezní náklady( to by umožnila až cena P2). Celkové náklady neefektivnosti – šrafovaná plocha.
2. Užitek není měřitelný
- k odvození poptávkové křivky použijeme indiferenční analýzu
Indiferenční křivka = zobrazuje kombinace dvou statků, které mu přinášejí stejný užitek.
Tvar indif. křivek: klesající, konvexní
Mezní míra substituce MRS = poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat statek X statkem Y, aniž se mění užitek MRS = MUX/MUY
Linie příjmu = zobrazuje maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup dvou zboží. I = PX . X + PY . Y
Rovnováha spotřebitele se musí nacházet v bodě, kde se linie příjmu dotýká indiferenční křivky. (sklon linie příjmu = PX/PY)
Rovnováha: MUX/MUY = PX/PY a pak MUX/PX = MUY/PY
Odvození křivky poptávky – uvažujeme změny ceny jednoho zboží, dojde ke změně sklonu linie příjmu. Každé úrovni ceny zboží X odpovídá jiná linie příjmu, která se dotýká jiné indiferenční křivky. Z toho plyne, že každé ceně zboží X odpovídá jiný bod rovnováhy a tedy i jiný objem poptávaného množství.
Substituční efekt = část efektu cenové změny plynoucí ze změny relativních cen
Důchodový efekt = část změny poptávaného množství zboží vyvolaného změnou reálného důchodu.
Normální zboží – s růstem důchodu poptávka roste
- nezbytné zboží – jsou na změny důchodu málo citlivé
- luxusní – velmi citlivé
Méněcenné zboží – poptávka s růstem důchodu klesá
Indiferenční křivka = zobrazuje kombinace dvou statků, které mu přinášejí stejný užitek.
Tvar indif. křivek: klesající, konvexní
Mezní míra substituce MRS = poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat statek X statkem Y, aniž se mění užitek MRS = MUX/MUY
Linie příjmu = zobrazuje maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup dvou zboží. I = PX . X + PY . Y
Rovnováha spotřebitele se musí nacházet v bodě, kde se linie příjmu dotýká indiferenční křivky. (sklon linie příjmu = PX/PY)
Rovnováha: MUX/MUY = PX/PY a pak MUX/PX = MUY/PY
Odvození křivky poptávky – uvažujeme změny ceny jednoho zboží, dojde ke změně sklonu linie příjmu. Každé úrovni ceny zboží X odpovídá jiná linie příjmu, která se dotýká jiné indiferenční křivky. Z toho plyne, že každé ceně zboží X odpovídá jiný bod rovnováhy a tedy i jiný objem poptávaného množství.
Substituční efekt = část efektu cenové změny plynoucí ze změny relativních cen
Důchodový efekt = část změny poptávaného množství zboží vyvolaného změnou reálného důchodu.
Normální zboží – s růstem důchodu poptávka roste
- nezbytné zboží – jsou na změny důchodu málo citlivé
- luxusní – velmi citlivé
Méněcenné zboží – poptávka s růstem důchodu klesá
Křížová elasticita poptávky
Poměr procentní změny poptávaného množství statku X a procentní změny ceny statku Y eCD = (DX/DPY) / (X/PY)
Elasticita substituce – je procentní změna poměru, v němž jsou spotřebovávány statky Y a X, dělená procentní změnou mezní míry substituce ve spotřebě. Vyjadřuje jakou změnu poměru spotřeby statků Y a X vyvolá změna MRSC o jedno procento.
s = D(Y/X) / (Y/X) : D(MRSC)/MRSC
s = ¥ … pro dokonalé substituty
s = 0 … pro dokonalé komplementy
Vztahy mezi elasticitami
Součet důchodové, cenové a křížové elasticity poptávky po daném statku se rovná nule eID + ePD + eCD = 0
Důchodová elasticita po luxusním statku je vyšší než jedna, po nezbytném statku je menší než jedna, cenová elasticita poptávky je vyšší pro luxusní statky než pro statky nezbytné, cenová elasticita poptávky je vyšší pro statky, které mají substituty, než pro statky, které substituty nemají.
Tržní poptávka
Je součtem individuálních poptávek jednotlivých spotřebitelů (jejich horizontálním součtem). Je však třeba vzít v úvahu, že poptávka jednotlivých spotřebitelů se navzájem ovlivňuje - efekt módy (statky, po nichž roste individuální poptávka v důsledku růstu množství nakupovaného ostatními spotřebiteli) a snobské spotřeby (poptávka individuálního spotřebitele klesá s růstem počtu spotřebitelů).
Elasticita substituce – je procentní změna poměru, v němž jsou spotřebovávány statky Y a X, dělená procentní změnou mezní míry substituce ve spotřebě. Vyjadřuje jakou změnu poměru spotřeby statků Y a X vyvolá změna MRSC o jedno procento.
s = D(Y/X) / (Y/X) : D(MRSC)/MRSC
s = ¥ … pro dokonalé substituty
s = 0 … pro dokonalé komplementy
Vztahy mezi elasticitami
Součet důchodové, cenové a křížové elasticity poptávky po daném statku se rovná nule eID + ePD + eCD = 0
Důchodová elasticita po luxusním statku je vyšší než jedna, po nezbytném statku je menší než jedna, cenová elasticita poptávky je vyšší pro luxusní statky než pro statky nezbytné, cenová elasticita poptávky je vyšší pro statky, které mají substituty, než pro statky, které substituty nemají.
Tržní poptávka
Je součtem individuálních poptávek jednotlivých spotřebitelů (jejich horizontálním součtem). Je však třeba vzít v úvahu, že poptávka jednotlivých spotřebitelů se navzájem ovlivňuje - efekt módy (statky, po nichž roste individuální poptávka v důsledku růstu množství nakupovaného ostatními spotřebiteli) a snobské spotřeby (poptávka individuálního spotřebitele klesá s růstem počtu spotřebitelů).
Linie rozpočtu
– graficky ukazuje všechny kombinace dvou zboží, které mohou být získány za částku rovnu důchodu spotřebitele při daných cenách.(obr.7). Kombinace ležící na rozpočtové linii a pod ní jsou při daných cenách a důchodu pro spotřebitele dostupné, kombinace vně této linie jsou nedostupné. Průsečík s osou x představuje situaci, kdy spotřebitel vynakládá celý důchod na nákup statku X. Změna důchodu posunuje rozpočtovou linii, ale nemění její sklon. S růstem důchodu se linie posouvá doprava. Změny ceny jednoho produktu mění sklon linie.
Mezní míra substituce ve směně (MRSE) – poměr, v němž spotřebitel může statky X a Y směňovat na trhu při vynaložení celého důchodu.
MRSE = PX / PY
Rovnováha spotřebitele (optimum)
Spotřebitel chce maximalizovat svůj užitek při daném důchodu.
1) Kardinalistický přístup
a) optimální množství jednoho statku je takové, pro které se mezní užitek rovná ceně MUX = PX
b) optimální kombinace dvou statků je taková, pro kterou platí:
MUX/PX = MUY/PY
Mezní míra substituce ve směně (MRSE) – poměr, v němž spotřebitel může statky X a Y směňovat na trhu při vynaložení celého důchodu.
MRSE = PX / PY
Rovnováha spotřebitele (optimum)
Spotřebitel chce maximalizovat svůj užitek při daném důchodu.
1) Kardinalistický přístup
a) optimální množství jednoho statku je takové, pro které se mezní užitek rovná ceně MUX = PX
b) optimální kombinace dvou statků je taková, pro kterou platí:
MUX/PX = MUY/PY
Vlastnosti IK:
1) vyšší IK jsou preferovány před nižšími IK
2) nemohou se protínat (to by znamenalo, že daná kombinace by přinesla dvě různé úrovně uspokojení)
3) jsou klesající (mají negativní sklon, aby naše uspokojení zůstalo stejné, jsme ochotni obětovat statek X jen tehdy, získáme-li další statek Y)
4) v každém bodě obrázku znázorňujícím spotřební situaci se nachází indiferenční křivka.
5) IK jdou konvexní vzhledem k počátku (čím méně má spotřebitel statku Y relativně ke statku Y, tím více je ochoten obětovat statku Y, aby získal dodatečnou jednotku statku X).
Mezní míra substituce ve spotřebě (MRS) – je poměr, v němž je statek Y nahrazován statkem X, aniž se mění úroveň uspokojení potřeb neboli celkový užitek. Záporné znaménko vyjadřuje, že IK je klesající.Mezní míra substituce ve spotřebě ve většině případů s posunem po IK doprava klesá. Klesající míra substituce se projevuje v konvexnosti IK.
MRSC = - DY / DX
MRS = MUX / MUY
2) nemohou se protínat (to by znamenalo, že daná kombinace by přinesla dvě různé úrovně uspokojení)
3) jsou klesající (mají negativní sklon, aby naše uspokojení zůstalo stejné, jsme ochotni obětovat statek X jen tehdy, získáme-li další statek Y)
4) v každém bodě obrázku znázorňujícím spotřební situaci se nachází indiferenční křivka.
5) IK jdou konvexní vzhledem k počátku (čím méně má spotřebitel statku Y relativně ke statku Y, tím více je ochoten obětovat statku Y, aby získal dodatečnou jednotku statku X).
Mezní míra substituce ve spotřebě (MRS) – je poměr, v němž je statek Y nahrazován statkem X, aniž se mění úroveň uspokojení potřeb neboli celkový užitek. Záporné znaménko vyjadřuje, že IK je klesající.Mezní míra substituce ve spotřebě ve většině případů s posunem po IK doprava klesá. Klesající míra substituce se projevuje v konvexnosti IK.
MRSC = - DY / DX
MRS = MUX / MUY
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)