1) Účetní ( Před zdaněním )
2) Čistý ( po zdanění )
- Vstupy podniku :
1) Náklady
2) Zásoby
3) Vlastní jmění
4) Aktiva ( pasíva )
Např. Kolik 1 Kč v zásobách vynese zisku ???
Ukazatel efektivnosti - všechno, co je v podniku k dispozici.
ZISK 50 567
EFEKTIVNOST = ------------------- = ------------ = 0,106 = 10,6 %
NÁKLADY 487 003
1 Kč vynáší 0,11 haléřového zisku.
ZISK
EFEKTIVNOST = -------------------------
AKTIVA
VLASTNÍ JMĚNÍ
ZÁKLADNÍ JMĚNÍ
NÁKLADY
- Účetnictví :
- Účet zisku a ztrát
( VIZ PŘÍLOHA )
Zobrazují se příspěvky se štítkemvstup. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvstup. Zobrazit všechny příspěvky
Mezní míra technické substituce (MRST)
= vyjadřuje míru, ve které firma může nahrazovat kapitál prací, aniž by se změnila velikost výstupu
- jde o klesající směrnici izokvanty, která poskytuje informace o technických možnostech vzájemného nahrazování vstupů
- dochází-li ve výrobě k relativně velkému nahrazování kapitálu prací, vyjadřuje MRST směrnici izokvanty mezi dvěma body: MRST = - ∆ K / ∆ L
- pro velmi malé změny je MRST vyjádřena jako směrnice izokvanty v jakémkoliv jejím bodě: MRST = - d K / d L resp. MRST = MPL / MPK
→ podél izokvanty mění firma vstupy tak, že snižuje množství kapitálu a zvětšuje množství práce (jde o mezní míru substituce kapitálu prací)
Optimální kombinace vstupů
→ přímka obsahují všechny kombinace práce a kapitálu, které mohou být pořízeny za dané celkové náklady = izokosta (přímka stejných N)
platí: TC = w x L + r x K TC …celkové N
w …cena jednotky práce
r …ceny jednotky kapitálu
L … objem použité práce
K …objem použitého kapitálu
- jde o klesající směrnici izokvanty, která poskytuje informace o technických možnostech vzájemného nahrazování vstupů
- dochází-li ve výrobě k relativně velkému nahrazování kapitálu prací, vyjadřuje MRST směrnici izokvanty mezi dvěma body: MRST = - ∆ K / ∆ L
- pro velmi malé změny je MRST vyjádřena jako směrnice izokvanty v jakémkoliv jejím bodě: MRST = - d K / d L resp. MRST = MPL / MPK
→ podél izokvanty mění firma vstupy tak, že snižuje množství kapitálu a zvětšuje množství práce (jde o mezní míru substituce kapitálu prací)
Optimální kombinace vstupů
→ přímka obsahují všechny kombinace práce a kapitálu, které mohou být pořízeny za dané celkové náklady = izokosta (přímka stejných N)
platí: TC = w x L + r x K TC …celkové N
w …cena jednotky práce
r …ceny jednotky kapitálu
L … objem použité práce
K …objem použitého kapitálu
Tyto tři problémy se týkají omezenosti a volby mezi vstupy a výstupy ekonomiky
VSTUPY = statky nebo služby, které používají firmy ve svých výrobních procesech; vstupy jsou spojovány za účelem výroby výstupů
- nazýváme je „výrobními faktory“ a dělíme je do 3 skupin:
: přírodní zdroje = půda používaná k zemědělství nebo ke stavebnictví
zdroje energie
neenergetické zdroje (písek, železná ruda) + ŽP (voda, vzduch)
: práce = lidský čas strávený prací
: kapitálové zdroje = dld použitelné statky, které byly vyrobeny, aby vyráběly další jiné statky (předpokladem tvorby kapitálu jsou úspory)
VÝSTUPY = sestávají ze souboru různorodých užitečných statků nebo služeb, které jsou buď spotřebovávány, nebo použity pro další výrobu
Zákon vzácnosti
= statky jsou vzácné, protože neexistuje dostatek zdrojů k výrobě všech statků, které lidé chtějí spotřebovávat
- platí, že zdroje jsou omezené, zatímco potřeby (nedostatek, který si člověk uvědomuje a který ho podněcuje k jeho odstranění) jsou neomezené
- analýza toho, jak omezenost zdrojů nutí lidi a společnost volit mezi alternativními možnostmi užití vzácných statků =
- nazýváme je „výrobními faktory“ a dělíme je do 3 skupin:
: přírodní zdroje = půda používaná k zemědělství nebo ke stavebnictví
zdroje energie
neenergetické zdroje (písek, železná ruda) + ŽP (voda, vzduch)
: práce = lidský čas strávený prací
: kapitálové zdroje = dld použitelné statky, které byly vyrobeny, aby vyráběly další jiné statky (předpokladem tvorby kapitálu jsou úspory)
VÝSTUPY = sestávají ze souboru různorodých užitečných statků nebo služeb, které jsou buď spotřebovávány, nebo použity pro další výrobu
Zákon vzácnosti
= statky jsou vzácné, protože neexistuje dostatek zdrojů k výrobě všech statků, které lidé chtějí spotřebovávat
- platí, že zdroje jsou omezené, zatímco potřeby (nedostatek, který si člověk uvědomuje a který ho podněcuje k jeho odstranění) jsou neomezené
- analýza toho, jak omezenost zdrojů nutí lidi a společnost volit mezi alternativními možnostmi užití vzácných statků =
Příjem z průměrného produktu (ARP) – je příjem na jednotku zapojeného VF
Např. ARPK = TR / K = (PA*QA) / K = PA *(QA / K) = PA * APK
APK = průměrný produkt kapitálu
Mezní náklady na faktor (MFC) – změna celkových nákladů firmy způsobenou tím, že firma najala dodatečnou jednotku daného výrobního faktoru.
Např. MFCK = dTC / dK
Průměrné náklady na faktor (AFC) – jsou náklady na jednotku kapitálu zapojeného do výroby
AFCK = TC / K = (r*K) / K = r
AFCL = w
Poptávka po vstupu
Firemní křivka poptávky po vstupu (obr 1) ukazuje vztah mezi cenou vstupu a množstvím vstupu, které je poptáváno firmou. Když může firma nakoupit veškeré vstupy za tržní cenu, bude její křivka příjmu z mezního produktu zároveň také její křivkou poptávky po vstupu. (firma max. zisk najímá jakýkoli vstup na konkurenčních trzích, dokud se příjem z mezního produktu vstupu nerovná jeho ceně).
Změna firemní poptávky po vstupu – znamená posun celé křivky poptávky po vstupu, který je způsoben jinou determinantou než je cena:
1) poptávka po výstupu firmy – obr.2, zvýšili se poptávka po výstupu, stoupne jeho cena, růst ceny zvýší MRP, to způsobí posun poptávky doprava.
2) Ceny a množství vstupů – substitutů a komplementů –
a) substituty – klesne-li cena kapitálu (stroj na výrobu zmrzliny), sníží se poptávka po práci, pracovníci budou nahrazováni stroji
b) komplementy – P a K mohou vystupovat i jako komplementy, přikoupíme-li další stroje, vzroste poptávka po dělnících
1) technická změna ovlivňující mezní produkt vstupu – technické zlepšení zvýší mezní produkt daného vstupu, a zvýší poptávané množství
APK = průměrný produkt kapitálu
Mezní náklady na faktor (MFC) – změna celkových nákladů firmy způsobenou tím, že firma najala dodatečnou jednotku daného výrobního faktoru.
Např. MFCK = dTC / dK
Průměrné náklady na faktor (AFC) – jsou náklady na jednotku kapitálu zapojeného do výroby
AFCK = TC / K = (r*K) / K = r
AFCL = w
Poptávka po vstupu
Firemní křivka poptávky po vstupu (obr 1) ukazuje vztah mezi cenou vstupu a množstvím vstupu, které je poptáváno firmou. Když může firma nakoupit veškeré vstupy za tržní cenu, bude její křivka příjmu z mezního produktu zároveň také její křivkou poptávky po vstupu. (firma max. zisk najímá jakýkoli vstup na konkurenčních trzích, dokud se příjem z mezního produktu vstupu nerovná jeho ceně).
Změna firemní poptávky po vstupu – znamená posun celé křivky poptávky po vstupu, který je způsoben jinou determinantou než je cena:
1) poptávka po výstupu firmy – obr.2, zvýšili se poptávka po výstupu, stoupne jeho cena, růst ceny zvýší MRP, to způsobí posun poptávky doprava.
2) Ceny a množství vstupů – substitutů a komplementů –
a) substituty – klesne-li cena kapitálu (stroj na výrobu zmrzliny), sníží se poptávka po práci, pracovníci budou nahrazováni stroji
b) komplementy – P a K mohou vystupovat i jako komplementy, přikoupíme-li další stroje, vzroste poptávka po dělnících
1) technická změna ovlivňující mezní produkt vstupu – technické zlepšení zvýší mezní produkt daného vstupu, a zvýší poptávané množství
Tržní poptávka po vstupu
– je souhrn množství vstupu poptávaného všemi odvětvími a všemi zaměstnavateli, kteří tento vstup používají, při jakékoli dané ceně vstupu. Obr.3. Poptávka každého odvětví po vstupu závisí na příjmu z mezního produktu vstupu a na způsobu, jakým se mění cena výrobku, když nabídka tohoto výrobku roste.
Tržní nabídka vstupu – je vztah mezi cenou vstupu a nabízeným množstvím vstupu pro všechna odvětví a ostatní použití. Ochota vlastníků vstupu prodat služby tohoto vstupu závisí na alternativních nákladech této činnosti.
Tržní rovnováha – ceny VF a jeho obchodované množství jsou určeny interakcí tržní poptávky po faktoru a jeho tržní nabídky. Tržní rovnovážná cena faktoru na konkurenčním trhu je cena, při které se poptávané množství faktoru rovná nabízenému. Změna tržní poptávky po určitém výrobním faktoru mění jak cenu tohoto faktoru, tak jeho obchodované množství, velikost těchto změn však závisí na elasticitě nabídky faktoru. Jestliže je nabídková křivka strmá či dokonce vertikála (nabídka je neelastická), změna ceny je velká a změna obchodovaného množství malá nebo nulová. Obr.4. Změna tržní nabídky VF, která rovněž mění cenu i obchodované množství faktoru, mění samozřejmě i důchod obdržený těmi, kdo faktor nabízejí. Růst tržní nabídky se odráží v růstu obchodovaného množství a poklesu ceny a naopak. To, zda změna tržní nabídky faktoru zvyšuje nebo snižuje důchod (ten je dán cena * množství), závisí opět na elasticitě poptávky po faktoru. Pokles obchodovaného množství faktoru může znamenat snížení jeho důchodu (je-li poptávka elastická) nebo zvýšení jeho důchodu (je-li neelastická).
Tržní nabídka vstupu – je vztah mezi cenou vstupu a nabízeným množstvím vstupu pro všechna odvětví a ostatní použití. Ochota vlastníků vstupu prodat služby tohoto vstupu závisí na alternativních nákladech této činnosti.
Tržní rovnováha – ceny VF a jeho obchodované množství jsou určeny interakcí tržní poptávky po faktoru a jeho tržní nabídky. Tržní rovnovážná cena faktoru na konkurenčním trhu je cena, při které se poptávané množství faktoru rovná nabízenému. Změna tržní poptávky po určitém výrobním faktoru mění jak cenu tohoto faktoru, tak jeho obchodované množství, velikost těchto změn však závisí na elasticitě nabídky faktoru. Jestliže je nabídková křivka strmá či dokonce vertikála (nabídka je neelastická), změna ceny je velká a změna obchodovaného množství malá nebo nulová. Obr.4. Změna tržní nabídky VF, která rovněž mění cenu i obchodované množství faktoru, mění samozřejmě i důchod obdržený těmi, kdo faktor nabízejí. Růst tržní nabídky se odráží v růstu obchodovaného množství a poklesu ceny a naopak. To, zda změna tržní nabídky faktoru zvyšuje nebo snižuje důchod (ten je dán cena * množství), závisí opět na elasticitě poptávky po faktoru. Pokles obchodovaného množství faktoru může znamenat snížení jeho důchodu (je-li poptávka elastická) nebo zvýšení jeho důchodu (je-li neelastická).
1) Teorie předpokládá dokonalé informace
– jinak bychom nenalezli optimální body X ve skutečnosti subjekty nemají dokonalé informace, nemohou najít jedno optimum, protože pro rozhodování existují různé alternativy, tzv. omezené racionalita – nemůže vybrat nejlepší řešení – vybírá druhé nejlepší. Rozhodování v nedokonalých podmínkách, za rizika, nejistoty, asymetrické informace.
2) předpoklady vstupů do odvětví a jejich různé aspekty X situace nevyvíjí tak plynule jako v modelech (předpokládají okamžitou reakci), např. klesne P… rostou náklady… neefektivní náklady … nepropouští okamžitě zaměstnance.
3) pojetí času X čas nelze chápat jako souhrn nezávislých časových okamžiků, spotřebitel se snaží o max. zisku v čase a ne v každém krátkém období ® max. zisku v každém krátkém čase není dostatečnou podmínkou pro max. zisku v dlouhém období
Jako reakce na kritiku – vlna obhajob – marginalistická kontroverze:
Každý se v daném momentě chová jako vlastník, v konečném důsledku se rozhodují podle mezních veličin, dokonalé informace je možné předpokládat, činnost musím rozložit na časové okamžiky a musím se snažit o vyrovnanost.
® neustálé střídání kritik a jejich vývoj.
2) předpoklady vstupů do odvětví a jejich různé aspekty X situace nevyvíjí tak plynule jako v modelech (předpokládají okamžitou reakci), např. klesne P… rostou náklady… neefektivní náklady … nepropouští okamžitě zaměstnance.
3) pojetí času X čas nelze chápat jako souhrn nezávislých časových okamžiků, spotřebitel se snaží o max. zisku v čase a ne v každém krátkém období ® max. zisku v každém krátkém čase není dostatečnou podmínkou pro max. zisku v dlouhém období
Jako reakce na kritiku – vlna obhajob – marginalistická kontroverze:
Každý se v daném momentě chová jako vlastník, v konečném důsledku se rozhodují podle mezních veličin, dokonalé informace je možné předpokládat, činnost musím rozložit na časové okamžiky a musím se snažit o vyrovnanost.
® neustálé střídání kritik a jejich vývoj.
V případě:
- odvětví s konstantními náklady, kdy LIS je dokonale elastický, bude hodnota koeficientu rovna nekonečnu, protože ke zmenšení nebo zvětšení Q může dojít, aniž by se změnila tržní P,
- odvětví s rostoucími náklady, kdy LIS je rostoucí, s růstem tržní P roste Q, koeficient dosahuje kladných hodnot,
- odvětví s klesajícími náklady, kdy LIS je klesající, k růstu Q dochází s klesající tržní P, koeficient má zápornou hodnotu.
Dlouhodobé optimum firmy v případě změn cen vstupů
Přesný efekt zvýšení cen vstupů na optimální výstup firmy bude záviset na relativním rozsahu posunů křivek průměrných a mezních nákladů.
Změny dlouhodobé rovnováhy odvětví jsou spojeny se změnou počtu firem na daném trhu.
Efektivnost mechanismu dokonalé konkurence
Výrobní efektivnost (=výstup je vyroben s min. náklady) – volný pohyb mezi odvětvími vede k tomu, že v DK každá firma vyrábí výstup, jehož LAC jsou minimální. Pro celé odvětví v dlouhodobé rovnováze platí, že výstup je vyráběn s min. LAC.
Alokační efektivnost (=firmy vyrábějí takový Q, který si spotřebitelé nejvíc přejí) – křivka D je odvozena z užitku, který spotřebiteli přinese poslední jednotka koupeného statku, tzn. je dána tím, kolik je ochoten spotřebitel zaplatit za tuto poslední jednotku (P=MU). V bodě kde se protínají křivka S a D platí MC=MU, tzn. že při rovnovážné P a množství jsou stejné náklady firmy na výrobu poslední jednotky a užitek, který plyne spotřebiteli ze spotřeby poslední jednotky. Firma nemůže realokací vstupů výstup více zvětšit stejně jako spotřebitel nemůže realokací svých zdrojů zvýšit svou užitečnost. Ekonomika je tedy ve stavu alokační efektivnosti.
- odvětví s rostoucími náklady, kdy LIS je rostoucí, s růstem tržní P roste Q, koeficient dosahuje kladných hodnot,
- odvětví s klesajícími náklady, kdy LIS je klesající, k růstu Q dochází s klesající tržní P, koeficient má zápornou hodnotu.
Dlouhodobé optimum firmy v případě změn cen vstupů
Přesný efekt zvýšení cen vstupů na optimální výstup firmy bude záviset na relativním rozsahu posunů křivek průměrných a mezních nákladů.
Změny dlouhodobé rovnováhy odvětví jsou spojeny se změnou počtu firem na daném trhu.
Efektivnost mechanismu dokonalé konkurence
Výrobní efektivnost (=výstup je vyroben s min. náklady) – volný pohyb mezi odvětvími vede k tomu, že v DK každá firma vyrábí výstup, jehož LAC jsou minimální. Pro celé odvětví v dlouhodobé rovnováze platí, že výstup je vyráběn s min. LAC.
Alokační efektivnost (=firmy vyrábějí takový Q, který si spotřebitelé nejvíc přejí) – křivka D je odvozena z užitku, který spotřebiteli přinese poslední jednotka koupeného statku, tzn. je dána tím, kolik je ochoten spotřebitel zaplatit za tuto poslední jednotku (P=MU). V bodě kde se protínají křivka S a D platí MC=MU, tzn. že při rovnovážné P a množství jsou stejné náklady firmy na výrobu poslední jednotky a užitek, který plyne spotřebiteli ze spotřeby poslední jednotky. Firma nemůže realokací vstupů výstup více zvětšit stejně jako spotřebitel nemůže realokací svých zdrojů zvýšit svou užitečnost. Ekonomika je tedy ve stavu alokační efektivnosti.
Obalová křivka LAC – obr. 17
SAC a LAC jsou stejné při výrobě takové velikosti Q při které použité množství fixního kapitálu umožňuje minimalizovat celkové náklady. Množina bodů, pro které platí SAC = LAC pro měnící se úroveň výstupu, je označována jako obalová křivka LAC.
LMC a SMC se rovnají při výrobě takového Q, při kterém množství fixního kapitálu umožňuje minimalizovat celkové náklady (průsečíky SMC a LMC)
Bod minima obalové křivka LAC ( v tomto bodě se LAC=LMC=SAC2=SMC2), pouze v tomto bodě platí LAC = min SAC, pří výrobě Q větším než Q2, rostou LAC pomaleji než SAC.
Optimální velikost závodu obr.18
Firma si může vybírat z nekonečného počtu velikostí závodů. Křivka LAC je tvořena částmi SAC, které představují minimální náklady na výrobu daného Q. LAC je vnějším obalem SAC. LAC není tvořena min. body křivek SAC (výjimka SAC4). Když se prosazují rostoucí výnosy z rozsahu a LAC klesá, je LAC tvořena body dotyku s SAC vlevo od jejich minima (tzn. že pro firmu je ekonomičtější vyrábět požadovaný Q ve větším závodě a nevyužívat zcela jeho výrobní náklady, např. Q2 je výhodnější vyrábět v závodě 2 s SAC odpovídajícími bodu B než v menším závodě 1 s vyššími SAC v bodě A).
Vliv změny cen vstupů na náklady firmy
Růst cen používaných vstupů způsobí posun nákladových křivek. Rozsah tohoto posunu bude ovlivněn:
- významem daného vstupu ve výrobním procesu (čím více se bude podílet na TC, tím výraznější se zvýší TC při růstu jeho ceny),
- mírou vzájemné nahraditelnosti vstupů (čím více je nahraditelný vstupem, jehož cena se nezměnila, tím méně vzrostou TC).
LMC a SMC se rovnají při výrobě takového Q, při kterém množství fixního kapitálu umožňuje minimalizovat celkové náklady (průsečíky SMC a LMC)
Bod minima obalové křivka LAC ( v tomto bodě se LAC=LMC=SAC2=SMC2), pouze v tomto bodě platí LAC = min SAC, pří výrobě Q větším než Q2, rostou LAC pomaleji než SAC.
Optimální velikost závodu obr.18
Firma si může vybírat z nekonečného počtu velikostí závodů. Křivka LAC je tvořena částmi SAC, které představují minimální náklady na výrobu daného Q. LAC je vnějším obalem SAC. LAC není tvořena min. body křivek SAC (výjimka SAC4). Když se prosazují rostoucí výnosy z rozsahu a LAC klesá, je LAC tvořena body dotyku s SAC vlevo od jejich minima (tzn. že pro firmu je ekonomičtější vyrábět požadovaný Q ve větším závodě a nevyužívat zcela jeho výrobní náklady, např. Q2 je výhodnější vyrábět v závodě 2 s SAC odpovídajícími bodu B než v menším závodě 1 s vyššími SAC v bodě A).
Vliv změny cen vstupů na náklady firmy
Růst cen používaných vstupů způsobí posun nákladových křivek. Rozsah tohoto posunu bude ovlivněn:
- významem daného vstupu ve výrobním procesu (čím více se bude podílet na TC, tím výraznější se zvýší TC při růstu jeho ceny),
- mírou vzájemné nahraditelnosti vstupů (čím více je nahraditelný vstupem, jehož cena se nezměnila, tím méně vzrostou TC).
Tvary izokvant:
a) dokonalé substituty obr.3, s = ¥, jedna jednotka K vytvoří stejný Q jako jedna jednotka L.
b) dokonalé komplementy obr.4 , s=0, izokvanty mají tvar písmene L, vstupy nejsou vzájemně nahraditelné
Ekonomický region produkce (snad – pole produkce) obr. 5
Ukazuje, že při dané efektivnosti zdrojů lze využít jen určitou kombinaci K a L. spojili jsme body, kde izokvanty jsou rovnoběžné s osami (MRTSK,L = 0), ekonomický region produkce – je ta část činnosti, firmy, kterou můžeme analyzovat.
Rozpočtové omezení
Izokosta obr.6 – přímka obsahující všechny kombinace L a K, které mohou být pořízeny za dané celkové náklady TC = w*L + r*K. Směrnice izokosty (w/r)je závislá na relativních cenách vstupů.
Optimální kombinace vstupů
Rovnováha výrobce nastává tam, kde se daná izokosta dotýká nejvyšší možné izokvanty.obr. 7. Tzn. míra, ve které je firma technicky schopná nahradit kapitál prací (MRTS) se rovná míře, v níž je schopná tuto substituci na trhu uskutečnit (w/r).
Nákladové optimum: MRTS = w/r, může být představováno:
a) pravidlo nejnižších nákladů – firma bude minimalizovat své náklady, jestliže bude mezní produkt z jedné Kč vynaložené na nákup vstupů u všech používaných vstupů stejný.
b) Optimální kombinací vstupů, která firmě umožňuje vyrábět s danými náklady max. výstup
b) dokonalé komplementy obr.4 , s=0, izokvanty mají tvar písmene L, vstupy nejsou vzájemně nahraditelné
Ekonomický region produkce (snad – pole produkce) obr. 5
Ukazuje, že při dané efektivnosti zdrojů lze využít jen určitou kombinaci K a L. spojili jsme body, kde izokvanty jsou rovnoběžné s osami (MRTSK,L = 0), ekonomický region produkce – je ta část činnosti, firmy, kterou můžeme analyzovat.
Rozpočtové omezení
Izokosta obr.6 – přímka obsahující všechny kombinace L a K, které mohou být pořízeny za dané celkové náklady TC = w*L + r*K. Směrnice izokosty (w/r)je závislá na relativních cenách vstupů.
Optimální kombinace vstupů
Rovnováha výrobce nastává tam, kde se daná izokosta dotýká nejvyšší možné izokvanty.obr. 7. Tzn. míra, ve které je firma technicky schopná nahradit kapitál prací (MRTS) se rovná míře, v níž je schopná tuto substituci na trhu uskutečnit (w/r).
Nákladové optimum: MRTS = w/r, může být představováno:
a) pravidlo nejnižších nákladů – firma bude minimalizovat své náklady, jestliže bude mezní produkt z jedné Kč vynaložené na nákup vstupů u všech používaných vstupů stejný.
b) Optimální kombinací vstupů, která firmě umožňuje vyrábět s danými náklady max. výstup
1) Alokace vstupů mezi firmy
Má-li ekonomika fixní zásobu zdrojů, potom je další podmínkou celkové efektivnosti výroby efektivní rozmístění těchto zdrojů mezi jednotlivé firmy.
2. alokační pravidlo – druhou podmínkou efektivnosti výroby je taková alokace fixního množství práce a kapitálu mezi obě firmy, při níž je mezní produkt obou výrobních faktorů pro oba vyráběné statky stejný. Graficky : křivky MPL (nebo MPK) dvou firem vyrábějící stejný produkt – obr.3, výchozí stav L1 dělníků u 1.firmy, L2 u 2. firmy. MPL u 1.fy. je větší než u 2.fy. Alokační pravidlo navrhuje, aby byla práce přemístěna z 2. do 1. fy., je přemístěn 1 pracovník, šrafovaná plocha znázorňuje rozšíření výroby pomocí tohoto dodatečného pracovníka. Když je MPL při výrobě určitého statku u různých firem různý, může být celkový produkt zvýšen přemístěním zdrojů mezi firmami.
1) struktura výstupu firmy
firmy musí vyrábět efektivní kombinaci produktu.
3. alokační pravidlo – třetí podmínkou efektivnosti výroby je taková struktura výroby obou statků, při níž je mezní míra transformace produktu u obou firem stejná. Obr.4. Hranice výrobních možností PPF představuje různé kombinace efektivně vyráběného produktu, ale pro určení efektivní struktury výroby a tedy odvození společensky efektivního bodu na křivce PPF musíme do analýzy zahrnout spotřebu (preference spotřebitelů)
2. alokační pravidlo – druhou podmínkou efektivnosti výroby je taková alokace fixního množství práce a kapitálu mezi obě firmy, při níž je mezní produkt obou výrobních faktorů pro oba vyráběné statky stejný. Graficky : křivky MPL (nebo MPK) dvou firem vyrábějící stejný produkt – obr.3, výchozí stav L1 dělníků u 1.firmy, L2 u 2. firmy. MPL u 1.fy. je větší než u 2.fy. Alokační pravidlo navrhuje, aby byla práce přemístěna z 2. do 1. fy., je přemístěn 1 pracovník, šrafovaná plocha znázorňuje rozšíření výroby pomocí tohoto dodatečného pracovníka. Když je MPL při výrobě určitého statku u různých firem různý, může být celkový produkt zvýšen přemístěním zdrojů mezi firmami.
1) struktura výstupu firmy
firmy musí vyrábět efektivní kombinaci produktu.
3. alokační pravidlo – třetí podmínkou efektivnosti výroby je taková struktura výroby obou statků, při níž je mezní míra transformace produktu u obou firem stejná. Obr.4. Hranice výrobních možností PPF představuje různé kombinace efektivně vyráběného produktu, ale pro určení efektivní struktury výroby a tedy odvození společensky efektivního bodu na křivce PPF musíme do analýzy zahrnout spotřebu (preference spotřebitelů)
3. Hmotná stránka činnosti podniku
= proces získávání 3 činitelů výroby, vlastní výroba a prodej výrobků
- sledujeme užitnou hodnotu toho, co děláme
VSTUPY PODNIK (VÝROBA) VÝKONY
materiál co? výrobky
PPS kolik? služby
PS
informace
Hospodaření s materiálem
Materiál = přírodní látka nerostného, rostlinného nebo živočišného původu, která prošla různými fázemi zušlechtění a je určena k jednorázové spotřebě.
Surovina poprvé prošla lidskýma rukama (poprvé byla zušlechtěna) – písek, ropa, uhlí, žel. ruda.
1. Plánování
- vycházíme z podnikatel. záměru – co chci dělat?
- výpočet spotřeby
S = VÚ * sn ………celk. spotřeba = výr. úkol * spotřební norma
- podkladem jsou THN
- výpočet dodávky + od koho
- evidence: dodací list, faktura
2. Pořizování
- evidence: kupní smlouva, objednávka, příjemka
- další možností je vl. výroba
3. Skladování
- výpočet optimální zásoby
- evidence: skladní karta, výdejka, limitní list (při pravidelném výdeji)
- lze i přeskočit – při metodě "právě včas"
4. Výdej do spotřeby
- podle výrobního úkolu
Dodávka = KS + spotřeba – PS
Optimální zásoba = běžná + pohotová + technologická
běžná = zásoba získávaná pravidelně od dodavatelů
pojistná = pro případ, že se dodávka zpozdí
technologická – u některých druhů materiálu (ty, které se ve skladu dotvářejí) – dřevovysychání
- sledujeme užitnou hodnotu toho, co děláme
VSTUPY PODNIK (VÝROBA) VÝKONY
materiál co? výrobky
PPS kolik? služby
PS
informace
Hospodaření s materiálem
Materiál = přírodní látka nerostného, rostlinného nebo živočišného původu, která prošla různými fázemi zušlechtění a je určena k jednorázové spotřebě.
Surovina poprvé prošla lidskýma rukama (poprvé byla zušlechtěna) – písek, ropa, uhlí, žel. ruda.
1. Plánování
- vycházíme z podnikatel. záměru – co chci dělat?
- výpočet spotřeby
S = VÚ * sn ………celk. spotřeba = výr. úkol * spotřební norma
- podkladem jsou THN
- výpočet dodávky + od koho
- evidence: dodací list, faktura
2. Pořizování
- evidence: kupní smlouva, objednávka, příjemka
- další možností je vl. výroba
3. Skladování
- výpočet optimální zásoby
- evidence: skladní karta, výdejka, limitní list (při pravidelném výdeji)
- lze i přeskočit – při metodě "právě včas"
4. Výdej do spotřeby
- podle výrobního úkolu
Dodávka = KS + spotřeba – PS
Optimální zásoba = běžná + pohotová + technologická
běžná = zásoba získávaná pravidelně od dodavatelů
pojistná = pro případ, že se dodávka zpozdí
technologická – u některých druhů materiálu (ty, které se ve skladu dotvářejí) – dřevovysychání
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)