Jsou všechny části, které jsou vně podniku a vazby mezi nimi.Okolí podniku je rozmanité.
- Druhy okolí podniku :
1) Hospodářské okolí : To je TRH ( nabídka, poptávka, odběratelé, dodavatelé, banky, pojišťovny, inflace )
2) Přírodně-technické okolí podniku : Působení na podnik ( existence nerostného bohatství klima, geografická poloha, čističky, stroje, infrastruktura, doprava, telekomunikace )
3) Sociálně-kultůrní prostředí : Struktura obyvatelstva, školská soustava, kulturní hodnoty a tradice, zájmy.
4) Politicko-správní prostředí : Politická situace, stát, obce, soudy, politické strany )
- Okolí působí na podnik :
1) Přímo : Bez zprostředkování
2) Nepřímo : Zprostředkovaně
- Vyjadřování ekonomické efektivnosti :
Výnosnost - rentabilita : Je určitá míra, která vzniká na základě porovnání určitých údajů ( dělěním
Výstupy
EFEKTIVNOST = --------------
Vstupy
Vyjde nám buď podíl nebo kolik peněžních jednotek výstupu případně na 1 jednotku vstupu.
Do vstupu výstupu zejména dáváme to, co je cílem podnikání - ZISK ( v rozvaze podniku se ZISK objeví v pasivech )
Článek podporuje:
plastové ohebné hadice pro chladící kapaliny
Zobrazují se příspěvky se štítkemefektivnost. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemefektivnost. Zobrazit všechny příspěvky
Analýza ziskovosti a rentability podniku :
1) Ziskovost = tržby a zisk
2) Rentabilita = Za jak dlouho si podnik může koupit celý svůj majetek znovu.
- Analýza CASH FLOW :
Pohotové finanční prostředky, na této analýze závisí výše termínu a splácení úvěrů.
- Analýza efektivnosti investiční akce :
Vliv úvěru na snížení nákladů, zvýšení výroby či zisku.
- Analýza likvidity :
Analýza pohledávek k půjčkám a závazkům.
- Rozhodnutí banky :
Poskytnutí úvěru, podepsání úvěrové smlouvy.
- Úvěrová smlouva :
Pokud banka rozhodne poskytnout úvěr, uzavře se zákazníkem úvěrovou smlouvu.
Úvěrová smlouva obsahuje zejména tyto údaje :
1) Jméno a adresa zákazníka.
2) Název banky.
3) Účel úvěru.
4) Výše úvěru.
5) Výše úrokové sazby.
6) Termíny a čístky čerpání úvěru.
7) Způsob čerpání úvěru ( převodem na BÚ ).
Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice
2) Rentabilita = Za jak dlouho si podnik může koupit celý svůj majetek znovu.
- Analýza CASH FLOW :
Pohotové finanční prostředky, na této analýze závisí výše termínu a splácení úvěrů.
- Analýza efektivnosti investiční akce :
Vliv úvěru na snížení nákladů, zvýšení výroby či zisku.
- Analýza likvidity :
Analýza pohledávek k půjčkám a závazkům.
- Rozhodnutí banky :
Poskytnutí úvěru, podepsání úvěrové smlouvy.
- Úvěrová smlouva :
Pokud banka rozhodne poskytnout úvěr, uzavře se zákazníkem úvěrovou smlouvu.
Úvěrová smlouva obsahuje zejména tyto údaje :
1) Jméno a adresa zákazníka.
2) Název banky.
3) Účel úvěru.
4) Výše úvěru.
5) Výše úrokové sazby.
6) Termíny a čístky čerpání úvěru.
7) Způsob čerpání úvěru ( převodem na BÚ ).
Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice
DANĚ A EFEKTIVNOST
Vliv daňových sazeb na prac. úsilí je nejasný. Účinek vysokých daní na majetkový důchod je mnohem zřetelnější – dochází k přesunům zdrojů. Nejdůležitější účinek může mít nikoli úroveň zdanění, ale rozdíly v daň. sazbách.
à Lafferova křivka OBR. STR. 795
1980: škola strany nabídky argumentovala, že destimulující účinky vysokých mezních daň sazeb jsou odpovědné za mnoho národních nemocí – za nízké úspory, recesi, stagnující produktivitu, vysokou inflaci. Zdůrazňovali význam nízkých mezních daň. sazeb pro dobrou ek. výkonnost.
Osa x: daň. sazba
Osa y: celk. daňový příjem à “kopeček”
Kapitola 34 – Chudoba, rovnost a efektivnost
Měření a trendy chudoby
Chudoba existuje, když lidé mají nepřiměřeně nízké důchody. Chudé rodiny obvykle vydávají 1/3 svého důchodu na potraviny.
à Zdroje chudoby plynou z těchto rozdílů:
` vlastněné bohatství – chudí nemají skoro žádná aktiva, málo materiálních statků
` osobní schopnosti – vrozené i získané schopnosti
` vzdělání a průprava
à Lafferova křivka OBR. STR. 795
1980: škola strany nabídky argumentovala, že destimulující účinky vysokých mezních daň sazeb jsou odpovědné za mnoho národních nemocí – za nízké úspory, recesi, stagnující produktivitu, vysokou inflaci. Zdůrazňovali význam nízkých mezních daň. sazeb pro dobrou ek. výkonnost.
Osa x: daň. sazba
Osa y: celk. daňový příjem à “kopeček”
Kapitola 34 – Chudoba, rovnost a efektivnost
Měření a trendy chudoby
Chudoba existuje, když lidé mají nepřiměřeně nízké důchody. Chudé rodiny obvykle vydávají 1/3 svého důchodu na potraviny.
à Zdroje chudoby plynou z těchto rozdílů:
` vlastněné bohatství – chudí nemají skoro žádná aktiva, málo materiálních statků
` osobní schopnosti – vrozené i získané schopnosti
` vzdělání a průprava
NÁKLADY ROVNOSTI
Chudí získávají sice pouze malou část ND, v absolutní životní úrovni však urazili velký kus cesty. Reálné mzdy v průběhu tohoto století neustále rostly. Radikální pojetí politické demokracie tvrdí, že lidé by měli mít rovné ekonomické příležitosti (přístup ke školám, ve firmách). Dalším ideálem je rovnost ekonomického postavení – lidé mají spotřebovávat stejně, ať jsou jacíkoli.
Kroky ke snížení efektivnosti mohou poškodit efektivnost ekonomiky. Přijetí opatření k přerozdělování důchodů od bohatých k chudým by mohlo vést ke snížení ND, kt. se rozděluje (Okunova analýza) – OBR. STR. 810. Jestliže země přerozděluje důchody uvalením vysokých daň. sazeb na nejzámožnější obyvatele, jejich úspory a prac. úsilí se mohou snížit nebo mohou být nesprávně využity, a tím sníží celk. národní produkt. Obdobně, jsou-li zaručené minimální důchody dostatečně vysoké, chudí mohou méně usilovně hledat práci nebo se spoléhat delší dobu na sociální programy.
à Hlavní vyvolané neefektivnosti
` administrativní náklady – výběrčí daní, účetní
` škody na prac. úsilí – sporná otázka, není prokázáno
` vliv na úspory – nejdůležitější (vysoké daně odrazují od úspor a investic)
Politika proti chudobě: programy a kritiky
Programy
` potravinové lístky – rodiny s nízkými důchody dostávají lístky, kt. jim umožňují nakupovat potraviny za zlomek tržní ceny
` sociální pomoc – naturální pomoc, důchodové podpory
` lékařská pomoc – lékařská péče pro rodiny s nízkými důchody
` ostatní programy – soc. dávky při ztrátě prac. schopnosti,…
Kroky ke snížení efektivnosti mohou poškodit efektivnost ekonomiky. Přijetí opatření k přerozdělování důchodů od bohatých k chudým by mohlo vést ke snížení ND, kt. se rozděluje (Okunova analýza) – OBR. STR. 810. Jestliže země přerozděluje důchody uvalením vysokých daň. sazeb na nejzámožnější obyvatele, jejich úspory a prac. úsilí se mohou snížit nebo mohou být nesprávně využity, a tím sníží celk. národní produkt. Obdobně, jsou-li zaručené minimální důchody dostatečně vysoké, chudí mohou méně usilovně hledat práci nebo se spoléhat delší dobu na sociální programy.
à Hlavní vyvolané neefektivnosti
` administrativní náklady – výběrčí daní, účetní
` škody na prac. úsilí – sporná otázka, není prokázáno
` vliv na úspory – nejdůležitější (vysoké daně odrazují od úspor a investic)
Politika proti chudobě: programy a kritiky
Programy
` potravinové lístky – rodiny s nízkými důchody dostávají lístky, kt. jim umožňují nakupovat potraviny za zlomek tržní ceny
` sociální pomoc – naturální pomoc, důchodové podpory
` lékařská pomoc – lékařská péče pro rodiny s nízkými důchody
` ostatní programy – soc. dávky při ztrátě prac. schopnosti,…
DOKONALÁ KONKURENCE A ALOKAČNÍ EFEKTIVNOST
à Alokační efektivnost
K alokační (Paretově) efektivnosti dochází, neexistuje-li žádné přeskupení výroby či spotřeby, které zvýší uspokojení jedné osoby bez snížení uspokojení jiné osoby.
EKO se v tom případě nachází na hranici užitkových možností (UPF). Tato křivka ukazuje vnější mez užitků/uspokojení, které ekonomika může dosáhnout. Zásadní rozdíl proti hranici prod. možností: UPF na obě osy nanáší užitek/hladiny uspokojení. (748)
Ekonomický výsledek vykazuje alokační efektivnost, když je na křivce hranice produkčních možností.
Efektivnost, konkurence a ekonomie blahobytu
Ekonomie blahobytu je obecný termín pro normativní analýzu ek. systémů; pro studium toho, co je na fungování EKO dobré a co je špatné, co je žádoucí a co nežádoucí. Jedno z ústředních témat ekonomie blahobytu se týká efektivnosti dokonale konkurenční EKO.
PRVNÍ VĚTA EKONOMIE BLAHOBYTU: Dokonale konkurenční tržní systém všeobecné rovnováhy bude alokačně efektivní. V tomto systému se všechny ceny statků rovnají MC, všechny ceny faktorů se rovnají hodnotám svých mez. produktů a neex. externality.
K alokační (Paretově) efektivnosti dochází, neexistuje-li žádné přeskupení výroby či spotřeby, které zvýší uspokojení jedné osoby bez snížení uspokojení jiné osoby.
EKO se v tom případě nachází na hranici užitkových možností (UPF). Tato křivka ukazuje vnější mez užitků/uspokojení, které ekonomika může dosáhnout. Zásadní rozdíl proti hranici prod. možností: UPF na obě osy nanáší užitek/hladiny uspokojení. (748)
Ekonomický výsledek vykazuje alokační efektivnost, když je na křivce hranice produkčních možností.
Efektivnost, konkurence a ekonomie blahobytu
Ekonomie blahobytu je obecný termín pro normativní analýzu ek. systémů; pro studium toho, co je na fungování EKO dobré a co je špatné, co je žádoucí a co nežádoucí. Jedno z ústředních témat ekonomie blahobytu se týká efektivnosti dokonale konkurenční EKO.
PRVNÍ VĚTA EKONOMIE BLAHOBYTU: Dokonale konkurenční tržní systém všeobecné rovnováhy bude alokačně efektivní. V tomto systému se všechny ceny statků rovnají MC, všechny ceny faktorů se rovnají hodnotám svých mez. produktů a neex. externality.
Dodatek: Výkyvy na trhu akcií
- Změny v nabídce peněz jsou hlavní metodou, jejímž prostřednictvím peněžní politika ovlivňuje ekonomiku, ale domácnosti vlastní i jiná A než peníze (obyčejné akcie nebo obyčejné akcie korporací).
- Trh akcií je místo, kde se kupují a prodávají podíly veřejně vlastněných společností (tituly na americký kapitál) – např. Newyorská burza nebo Americká burza CP + Tokio, Londýn, Frankfurt, Hongkong, Toronto, Curych… (jsou podstatou kapitalismu – výr. prostředky jsou v soukromém vlastnictví).
Velký krach
- 1929 panika a krach na Wall Streetu – předzvěst dlouhé a bolestivé deprese 30. let
- Jestliže lidé nakupují, protože si myslí, že ceny akcií porostou, pak tím, že kupují, vyhánějí ceny akcií nahoru. Odměňován je každý.
Teorie efektivního trhu
- “Na trh nemůžete vyzrát, neexistují žádné laciné výdělky.”
- existuje mnoho pouček jak zbohatnout na burze, např. “teorie vrhání šipek do kola štěstí”
- efektivní trh je takový trh, na kterém jeho účastníci rychle vstřebávají všechny nové informace a ihned je bezprostředně zahrnují do tržních cen
- tato teorie vysvětluje, proč jsou pohyby cen akcií tak nevypočitatelné (reagují na překvapení, na nové informace, které jsou také nepředvídatelné).
- Trh akcií je místo, kde se kupují a prodávají podíly veřejně vlastněných společností (tituly na americký kapitál) – např. Newyorská burza nebo Americká burza CP + Tokio, Londýn, Frankfurt, Hongkong, Toronto, Curych… (jsou podstatou kapitalismu – výr. prostředky jsou v soukromém vlastnictví).
Velký krach
- 1929 panika a krach na Wall Streetu – předzvěst dlouhé a bolestivé deprese 30. let
- Jestliže lidé nakupují, protože si myslí, že ceny akcií porostou, pak tím, že kupují, vyhánějí ceny akcií nahoru. Odměňován je každý.
Teorie efektivního trhu
- “Na trh nemůžete vyzrát, neexistují žádné laciné výdělky.”
- existuje mnoho pouček jak zbohatnout na burze, např. “teorie vrhání šipek do kola štěstí”
- efektivní trh je takový trh, na kterém jeho účastníci rychle vstřebávají všechny nové informace a ihned je bezprostředně zahrnují do tržních cen
- tato teorie vysvětluje, proč jsou pohyby cen akcií tak nevypočitatelné (reagují na překvapení, na nové informace, které jsou také nepředvídatelné).
Efektivnost dokonalé konkurence:
Efektivnost - efektivní rozdělení výrobních faktorů je takové rozdělení, kdy není možno zvýšit výrobu jednoho statku, aniž se sníží výroba jiného. Současně nemůže žádný ekonomický subjekt zlepšit své postavení, aniž by se zhoršila situace jiného. Rovnováha na trhu je tedy v případě kdy MC = MU. Pokud je mezní užitek nějakého statku vyšší než mezní náklady, znamená to, že tohoto zboží je vyrobeno málo, efektivnost se zvýší přesunem části výr. faktorů do výroby tohoto statku:
- je-li MU = p a větší než MC, firmy nejsou v rovnováze. Zvýšení produkce zvýší zisky firem, aniž se to projeví na užitku spotřebitelů.
- pokud je MU větší než p = MC, nejsou v rovnováze spotřebitelé, protože mohou zvýšit svůj užitek zvýšením spotřeby. Vzroste tedy nabídka, a proto vzroste cena a nabízené množství, zvýší se užitek spotřebitelů, aniž se sníží zisk firem.
Pokud pro nějaké zboží platí, že MU je menší než MC je ho vyrobeno příliš. Efektivnost je možné zvýšit snížením výroby tohoto zboží a zvýšením výroby ostatních statků. Pouze v případě kdy MC = MU je vyrobené množství optimální a alokace výr. faktorů je efektivní.
Alokační efektivnost - paretovské optimum - nemůže dojít k výhodám na jedné straně, aniž by se to projevilo ztrátou u jiného statku. Můžeme také uvažovat technickou, výrobní, dynamickou ... efektivnost.
- je-li MU = p a větší než MC, firmy nejsou v rovnováze. Zvýšení produkce zvýší zisky firem, aniž se to projeví na užitku spotřebitelů.
- pokud je MU větší než p = MC, nejsou v rovnováze spotřebitelé, protože mohou zvýšit svůj užitek zvýšením spotřeby. Vzroste tedy nabídka, a proto vzroste cena a nabízené množství, zvýší se užitek spotřebitelů, aniž se sníží zisk firem.
Pokud pro nějaké zboží platí, že MU je menší než MC je ho vyrobeno příliš. Efektivnost je možné zvýšit snížením výroby tohoto zboží a zvýšením výroby ostatních statků. Pouze v případě kdy MC = MU je vyrobené množství optimální a alokace výr. faktorů je efektivní.
Alokační efektivnost - paretovské optimum - nemůže dojít k výhodám na jedné straně, aniž by se to projevilo ztrátou u jiného statku. Můžeme také uvažovat technickou, výrobní, dynamickou ... efektivnost.
8. INVESTIČNÍ ČINNOST
- vynaložení zdrojů za účelem získání užitků, které jsou očekávány v delším budoucím období
1. Kapitálové investice (hmotné, věcné investice do DHM)
2. Nehmotné investice (do DNM)
3. Finanční investice
Dlouhodobé strategické rozhodnutí
- investiční činnosti se na dlouhou dobu určuje množstvím a strukturou dlouhodobého majetku a zdrojů jeho krytí, a tak na dlouhou dobu určujeme zaměření podniku
8.1. Hodnocení efektivnosti investic
- podstatou je porovnávání kapitálových výdajů s kapitálovými příjmy, které investice přinesli
- na jedné straně jde o rozpočtování jednorázových nákladů na investici (kapitálové výdaje) a na druhé straně rozpočtování očekávaných příjmů, které investice přinese (kapitálové příjmy) za celou dobu předpokládané doby životnosti investic
1. Kapitálové investice (hmotné, věcné investice do DHM)
2. Nehmotné investice (do DNM)
3. Finanční investice
Dlouhodobé strategické rozhodnutí
- investiční činnosti se na dlouhou dobu určuje množstvím a strukturou dlouhodobého majetku a zdrojů jeho krytí, a tak na dlouhou dobu určujeme zaměření podniku
8.1. Hodnocení efektivnosti investic
- podstatou je porovnávání kapitálových výdajů s kapitálovými příjmy, které investice přinesli
- na jedné straně jde o rozpočtování jednorázových nákladů na investici (kapitálové výdaje) a na druhé straně rozpočtování očekávaných příjmů, které investice přinese (kapitálové příjmy) za celou dobu předpokládané doby životnosti investic
Musíme doložit propočty zakladatelského rozpočtu:
1. předpokládané V, N, zisk
§ zjišťujeme rozpočtem, rozpočtová výsledovka
§ při stanovení výnosů vycházíme z předpokládaného objemu (Q) výrobků a jejich ceny (P)
§ při stanovení nákladů vycházíme z předběžných kalkulací (propočtové kalkulace)
§ V-N=zisk, je účelné doplnit propočty o CASH-FLOW
2. potřebný DM, OM
§ sestavujeme rozpočtovou rozvahu
§ snazší je určení DM, jde o zjištění cen …
§ při zjišťování OM je důležité vzít v úvahu rychlost obratu zásob a pohledávek
3. ukazatelé výnosnosti podniku
a. výnosnost vlastního kapitálu
§ měla by být alespoň taková, jaké lze dosáhnout investováním do jiné akce včetně uložení v bance
b. efektivnost
§ při založení podniku běžně používáme ukazatelů a metod efektivnosti
c. výnosnost celkového kapitálu, poměr čistého zisku po zdanění ku zdrojům
d. rentabilita tržeb, nákladů …
§ zjišťujeme rozpočtem, rozpočtová výsledovka
§ při stanovení výnosů vycházíme z předpokládaného objemu (Q) výrobků a jejich ceny (P)
§ při stanovení nákladů vycházíme z předběžných kalkulací (propočtové kalkulace)
§ V-N=zisk, je účelné doplnit propočty o CASH-FLOW
2. potřebný DM, OM
§ sestavujeme rozpočtovou rozvahu
§ snazší je určení DM, jde o zjištění cen …
§ při zjišťování OM je důležité vzít v úvahu rychlost obratu zásob a pohledávek
3. ukazatelé výnosnosti podniku
a. výnosnost vlastního kapitálu
§ měla by být alespoň taková, jaké lze dosáhnout investováním do jiné akce včetně uložení v bance
b. efektivnost
§ při založení podniku běžně používáme ukazatelů a metod efektivnosti
c. výnosnost celkového kapitálu, poměr čistého zisku po zdanění ku zdrojům
d. rentabilita tržeb, nákladů …
Hospodaření je účelné nakládání s prostředky, které má společnost k dispozici.
Při každé činnosti je třeba zajistit její účinnost (efektivnost).
Efekt obecně znamená užitečný výsledek činnosti, pro jehož dosažení musely být vynaloženy určité zdroje. Efektivnost vyjadřuje vztah mezi efektem určité činnosti (nazýváme jej také výsledek nebo výstup) a vynaloženými zdroji (vstupy).
Efektivní je tedy taková činnost, která přináší žádoucí výsledek s vynaložením přiměřených zdrojů. Podnik hospodaří efektivně jestliže:
A) vyrábí takové statky nebo služby, které je někdo ochoten koupit, tedy vyrábí účelně
B) usiluje o snižování spotřeby zdrojů a lepší využití zdrojů, které ke své činnosti potřebuje, tedy vyrábí hospodárně.
Efektivnost činnosti podniku zahrnuje dvě složky:
A) účelnost (užitečnost) výrobku nebo služb
B) hospodárnost
Účelnost výrobku nebo služby v normálně fungující ekonomice prověřují spotřebitelé, kteří jsou nebo nejsou ochotni si výrobek nebo službu koupit.
Efekt obecně znamená užitečný výsledek činnosti, pro jehož dosažení musely být vynaloženy určité zdroje. Efektivnost vyjadřuje vztah mezi efektem určité činnosti (nazýváme jej také výsledek nebo výstup) a vynaloženými zdroji (vstupy).
Efektivní je tedy taková činnost, která přináší žádoucí výsledek s vynaložením přiměřených zdrojů. Podnik hospodaří efektivně jestliže:
A) vyrábí takové statky nebo služby, které je někdo ochoten koupit, tedy vyrábí účelně
B) usiluje o snižování spotřeby zdrojů a lepší využití zdrojů, které ke své činnosti potřebuje, tedy vyrábí hospodárně.
Efektivnost činnosti podniku zahrnuje dvě složky:
A) účelnost (užitečnost) výrobku nebo služb
B) hospodárnost
Účelnost výrobku nebo služby v normálně fungující ekonomice prověřují spotřebitelé, kteří jsou nebo nejsou ochotni si výrobek nebo službu koupit.
Hospodářství a efektivnost
Výroba statků a služeb probíhá ve společnosti součinností mnoha lidí a mnoha podniků. Vyrobené statky a služby si výrobci vyměňují mezi sebou prostřednictvím tzv. směny.
Dělba práce s sebou přináší specialisti jednotlivých výrobců na výrobu určitých statků a služeb nebo jej jejich částí. Vyměňování zboží a služeb zprostředkovávají peníze, které jsou prostředkem pro změření velikosti hodnoty zboží. V hospodářství pak proudí zboží, peníze a práce mezi podniky a domácnostmi takto:
Zboží
Tržby z prodeje zboží
(peníze za zboží)
Podniky Domácnosti
mzdy a platy
(peníze za práci)
Práce
Dělba práce s sebou přináší specialisti jednotlivých výrobců na výrobu určitých statků a služeb nebo jej jejich částí. Vyměňování zboží a služeb zprostředkovávají peníze, které jsou prostředkem pro změření velikosti hodnoty zboží. V hospodářství pak proudí zboží, peníze a práce mezi podniky a domácnostmi takto:
Zboží
Tržby z prodeje zboží
(peníze za zboží)
Podniky Domácnosti
mzdy a platy
(peníze za práci)
Práce
Maximalizace zisku v dlouhém období
→ snadný vstup/odchod firem monopolisticky konkurenčního odvětví v dlouhém období, vede k prosazování tendence k nulovému zisku; v důsledku diferenciace nemusí být dld optimum všech firem stejné; hovoříme spíše o tendenci vyrovnávání účetního zisku a normální míry výnosu
Efektivnost
1. výrobní – v porovnání s dokonalou konkurencí je často spojována s převisem výrobní kapacity; na monopolistickém trhu existuje více firem, než by bylo v případě, kdyby všechny firmy vyráběly minimálními dld průměrnými náklady
2. alokační – analogické s případem monopolu; i monopolistická firma disponuje silou, jak stanovit cenu nad úrovní mezních N a to má za následek alokační neefektivnost v podobě ztráty mrtvé váhy
→ přesto je tento typ považován za žádoucí
OLIGOPOL
= tržní struktura, která předpokládá činnost pouze několika firem v odvětví, a potom představuje produkce každé z nich pravděpodobně značný tržní podíl a rozhodování firem je závislé: každá z nich musí zvažovat vliv svých rozhodnutí na chování ostatních firem v odvětví, resp. předvídat jejich reakci na svá vlastní rozhodnutí
→ existuje mnoho modelů, ale shodují se v těchto 3 charakteristikách:
1. relativně malý počet výrobců v odvětví
2. charakter vyráběného produktu může být jak homogenní, tak diferencovaný
mohou existovat bariéry vstupu do odvětví (např. v podobě úspor z rozsahu, pr. restrikcí apod.)
Efektivnost
1. výrobní – v porovnání s dokonalou konkurencí je často spojována s převisem výrobní kapacity; na monopolistickém trhu existuje více firem, než by bylo v případě, kdyby všechny firmy vyráběly minimálními dld průměrnými náklady
2. alokační – analogické s případem monopolu; i monopolistická firma disponuje silou, jak stanovit cenu nad úrovní mezních N a to má za následek alokační neefektivnost v podobě ztráty mrtvé váhy
→ přesto je tento typ považován za žádoucí
OLIGOPOL
= tržní struktura, která předpokládá činnost pouze několika firem v odvětví, a potom představuje produkce každé z nich pravděpodobně značný tržní podíl a rozhodování firem je závislé: každá z nich musí zvažovat vliv svých rozhodnutí na chování ostatních firem v odvětví, resp. předvídat jejich reakci na svá vlastní rozhodnutí
→ existuje mnoho modelů, ale shodují se v těchto 3 charakteristikách:
1. relativně malý počet výrobců v odvětví
2. charakter vyráběného produktu může být jak homogenní, tak diferencovaný
mohou existovat bariéry vstupu do odvětví (např. v podobě úspor z rozsahu, pr. restrikcí apod.)
Efektivnost mechanismu dokonalé konkurence
1. efektivnost výrobní - znamená, že výstup je vyroben s min náklady → takto pojatá efektivnost v dokonalé konkurenci existuje
2. efektivnost alokační – znamená, že firmy vyrábějí takový výstup, který si spotřebitelé nejvíce přejí; ekonomika v dokonalé konkurenci je ve stavu alokační efektivnosti
MONOPOL
→ monopolní trh je charakterizován přítomností jediného nabízejícího a ten může v daném okamžiku rozhodovat o výši ceny nebo o velikosti vyráběného výstupu (ne o obou současně)
→ existují bariéry vstupu do odvětví (proto jen jedna firma)
- průměrné N určité firmy dosahují svého minima při větším výstupu, než žádá tržní poptávka
Případ,kdy tržní poptávku může uspokojovat svou produkcí jedna firma s nižšími průměrnými N, než kdyby bylo v odvětví více menších firem se nazývá přirozený monopol.
- kontrola zdrojů, nezbytných pro výrobu, jednou firmou
- monopol jako firma zabezpečující tržní poptávku může vzniknout i „uměle“ v důsledku mimotržních okolností, nejčastěji v důsledku zásahu státu do ekonomiky (stát udělí urč. firmě výsadní právo vyrábět daný statek)
- právní restrikce v podobě patentů, ochranných práv autorů apod.
2. efektivnost alokační – znamená, že firmy vyrábějí takový výstup, který si spotřebitelé nejvíce přejí; ekonomika v dokonalé konkurenci je ve stavu alokační efektivnosti
MONOPOL
→ monopolní trh je charakterizován přítomností jediného nabízejícího a ten může v daném okamžiku rozhodovat o výši ceny nebo o velikosti vyráběného výstupu (ne o obou současně)
→ existují bariéry vstupu do odvětví (proto jen jedna firma)
- průměrné N určité firmy dosahují svého minima při větším výstupu, než žádá tržní poptávka
Případ,kdy tržní poptávku může uspokojovat svou produkcí jedna firma s nižšími průměrnými N, než kdyby bylo v odvětví více menších firem se nazývá přirozený monopol.
- kontrola zdrojů, nezbytných pro výrobu, jednou firmou
- monopol jako firma zabezpečující tržní poptávku může vzniknout i „uměle“ v důsledku mimotržních okolností, nejčastěji v důsledku zásahu státu do ekonomiky (stát udělí urč. firmě výsadní právo vyrábět daný statek)
- právní restrikce v podobě patentů, ochranných práv autorů apod.
Má následující vlastnosti:
vyjadřuje skutečnost, že výstup může být vyroben různými kombinacemi vstupů
: ukazuje technologická omezení výroby, protože vychází z dané úrovně technologie
: nepředpokládá zbytečné a neefektivní výrobní procesy
→ pokud firma používá nejefektivnější dosažitelnou technologii, potom její výstup bude záviset především na
1. množství používaných vstupů
2. efektivnosti jejich využití
→ pro analýzu je důležitý i časový horizont
a) krátké období = charakterizováno tím, že služby alespoň jednoho VF, který firma používá, jsou v důsledku předchozího rozhodnutí fixní; v případě dvou VF se za tento fixní vstup považuje zpravidla kapitál; práci považujeme za proměnlivý (variabilní) vstup
- krd produkční funkce vyjadřuje vztah mezi výstupem a variabilním vstupem při dané úrovni kapitálu, tj. jak se mění výstup v důsledku změny pouze jednoho vstupu – práce (vlastností produkční funkce v krátkém období jsou výnosy pouze z jednoho variabilního VF)
b) dlouhé období = doba dostatečná na to, aby mohla být změněna množství všech používaných vstupů, tzn. všechny vstupy jsou variabilní
- dld produkční funkce zachycuje vztah mezi změnou objemu obou používaných vstupů a následnou změnou výstupu
: ukazuje technologická omezení výroby, protože vychází z dané úrovně technologie
: nepředpokládá zbytečné a neefektivní výrobní procesy
→ pokud firma používá nejefektivnější dosažitelnou technologii, potom její výstup bude záviset především na
1. množství používaných vstupů
2. efektivnosti jejich využití
→ pro analýzu je důležitý i časový horizont
a) krátké období = charakterizováno tím, že služby alespoň jednoho VF, který firma používá, jsou v důsledku předchozího rozhodnutí fixní; v případě dvou VF se za tento fixní vstup považuje zpravidla kapitál; práci považujeme za proměnlivý (variabilní) vstup
- krd produkční funkce vyjadřuje vztah mezi výstupem a variabilním vstupem při dané úrovni kapitálu, tj. jak se mění výstup v důsledku změny pouze jednoho vstupu – práce (vlastností produkční funkce v krátkém období jsou výnosy pouze z jednoho variabilního VF)
b) dlouhé období = doba dostatečná na to, aby mohla být změněna množství všech používaných vstupů, tzn. všechny vstupy jsou variabilní
- dld produkční funkce zachycuje vztah mezi změnou objemu obou používaných vstupů a následnou změnou výstupu
Hranice produkčních možností (PPF)
= daná země může v každém okamžiku vyrobit se svými omezenými zdroji pouze určité množství statků a služeb (obr.č.18-2, str. 448)
→ představuje maximální množství dvojice statků nebo služeb, která mohou být vyrobena s danými zdroji příslušné ekonomiky
→ při daném rozsahu výrobních zdrojů (práce a kapitálu)
a) je nemožné dosáhnout dobu ležícího vně PPF – jemu odpovídající produkt by mohl být vyroben pouze s větším množstvím zdrojů
b) je možné vyrábět v rozsahu představovaném body pod křivkou PPF,ale byla by to výroba neefektivní, protože by nevyužívala veškeré dostupné zdroje
- pokud ekonomika operuje na hranici produkčních možností, pak vyrábí efektivně
EFEKTIVNOST = znamená absenci plýtvání neboli co nejefektivnější užívání zdrojů ekonomiky k uspokojení potřeb lidí
= ekonomika vyrábí efektivně, když nemůže vyrábět více jednoho statku, aniž by vyráběla méně jiného statku
- při nevyužitých zdrojích se nacházíme pod hranicí produkčních možností (např. nadměrná nezaměstnanost)
- existence nevyužitých zdrojů není jediný důvod, proč se ekonomika může nacházet pod svou PPF → důvodem může být neefektivní organizace ekonomiky
→ ekonomika je prorostlá monopoly nebo neefektivní regulací
- technologický pokrok ve výrobě statku X či Y, případně zvýšení či pokles dostupných zdrojů pro výrobu těchto produktů, se projeví posunem křivky hranice výrobních možností
→ posun po křivce PPF ukazuje, že s růstem výroby jednoho výrobku musí (při daném rozsahu zdrojů a dané technologii) klesat výroba druhého statku, protože VF musí být převedeny na výrobu prvního statku a naopak – křivka PPF tedy nejen klesá dolů, ale stává se stále strmější, protože se zvyšováním výroby jednoho statku se musíme vzdát rostoucího množství statku druhého
→ představuje maximální množství dvojice statků nebo služeb, která mohou být vyrobena s danými zdroji příslušné ekonomiky
→ při daném rozsahu výrobních zdrojů (práce a kapitálu)
a) je nemožné dosáhnout dobu ležícího vně PPF – jemu odpovídající produkt by mohl být vyroben pouze s větším množstvím zdrojů
b) je možné vyrábět v rozsahu představovaném body pod křivkou PPF,ale byla by to výroba neefektivní, protože by nevyužívala veškeré dostupné zdroje
- pokud ekonomika operuje na hranici produkčních možností, pak vyrábí efektivně
EFEKTIVNOST = znamená absenci plýtvání neboli co nejefektivnější užívání zdrojů ekonomiky k uspokojení potřeb lidí
= ekonomika vyrábí efektivně, když nemůže vyrábět více jednoho statku, aniž by vyráběla méně jiného statku
- při nevyužitých zdrojích se nacházíme pod hranicí produkčních možností (např. nadměrná nezaměstnanost)
- existence nevyužitých zdrojů není jediný důvod, proč se ekonomika může nacházet pod svou PPF → důvodem může být neefektivní organizace ekonomiky
→ ekonomika je prorostlá monopoly nebo neefektivní regulací
- technologický pokrok ve výrobě statku X či Y, případně zvýšení či pokles dostupných zdrojů pro výrobu těchto produktů, se projeví posunem křivky hranice výrobních možností
→ posun po křivce PPF ukazuje, že s růstem výroby jednoho výrobku musí (při daném rozsahu zdrojů a dané technologii) klesat výroba druhého statku, protože VF musí být převedeny na výrobu prvního statku a naopak – křivka PPF tedy nejen klesá dolů, ale stává se stále strmější, protože se zvyšováním výroby jednoho statku se musíme vzdát rostoucího množství statku druhého
Záporné externality a efektivnost
SMC = MC + EMC
Kladné externality a efektivnost
SMU = D + EMU
c) veřejné statky (obrana, policie, mosty, dálnice, veřejné osvětlení apodobně)
Veřejné statky jsou statky nebo služby, pro které jsou typické dvě důležité vlastnosti:
1. Nezmešitelnost – ať statek spotřebovává kdokoli, nemá jeho spotřeba žádný vliv na to, jaké množství tohoto statku mohou spotřebovávat ostatní
2. Nevyučitelnost – buď není vůbec možné nebo je neuvěřitelně nákladné neplatící spotřebitele ze spotřeby tohoto statku vyloučit.
Optimální množství veřejného statku
d) asymetrická informace = jedna strana trhu více než druhá, vzniká v důsledku:
- utajené činnosti (jde o takové činnosti, které nemohou být přesně a bez dodatečných nákladů pozorovatelné)
- utajené informace (situace, kdy jedna strana trhu má více odborných znalostí)
Asymetričnost informací vede ke dvěma dílčím problémům:
1. morální hazard – činnost jednoho ekonomického subjektu (informovaného), který při maximalizaci svého užitku snižuje užitek ostatních (neinformovaných) účastníků tržní transakce (vztah agent-nájemce)
2. nepříznivý výběr – proces, který vede k tomu, že méně žádoucí subjekty trhu se budou účastnit směny spíše než ostatní
Kladné externality a efektivnost
SMU = D + EMU
c) veřejné statky (obrana, policie, mosty, dálnice, veřejné osvětlení apodobně)
Veřejné statky jsou statky nebo služby, pro které jsou typické dvě důležité vlastnosti:
1. Nezmešitelnost – ať statek spotřebovává kdokoli, nemá jeho spotřeba žádný vliv na to, jaké množství tohoto statku mohou spotřebovávat ostatní
2. Nevyučitelnost – buď není vůbec možné nebo je neuvěřitelně nákladné neplatící spotřebitele ze spotřeby tohoto statku vyloučit.
Optimální množství veřejného statku
d) asymetrická informace = jedna strana trhu více než druhá, vzniká v důsledku:
- utajené činnosti (jde o takové činnosti, které nemohou být přesně a bez dodatečných nákladů pozorovatelné)
- utajené informace (situace, kdy jedna strana trhu má více odborných znalostí)
Asymetričnost informací vede ke dvěma dílčím problémům:
1. morální hazard – činnost jednoho ekonomického subjektu (informovaného), který při maximalizaci svého užitku snižuje užitek ostatních (neinformovaných) účastníků tržní transakce (vztah agent-nájemce)
2. nepříznivý výběr – proces, který vede k tomu, že méně žádoucí subjekty trhu se budou účastnit směny spíše než ostatní
Efektivnost monopolistické konkurence
Výrobní efektivnost – je nižší v porovnání s DK, důvodem je převis výrobní kapacity, protože LAC je v minimu při větším výstupu, než je z hlediska firmy optimální, firmy nevyrábějí s min. jednotkovými náklady. Daný výstup by mohl být vyroben menším počtem firem vyrábějících s nejnižšími výrobními náklady.
Alokační efektivnost – monopolistická firma disponuje monopolní silou, která jim umožňuje stanovit P nad úrovní MC, tzn. alokační neefektivnost v podobě ztráty mrtvé váhy.
Þ přesto je tento typ tržní struktury považován za žádoucí, žádná z konkurujících si firem nemá zpravidla podstatnou monopolní sílu, ztráta mrtvé váhy by měla být malá, vysoká elasticita D křivek bude působit ve směru zmenšení převisu výrobní kapacity.
Oligopol
Je tržní struktura charakterizovaná relativně malým počtem firem v odvětví a poměrně vysokým stupněm vzájemné závislosti jejich rozhodování. Rozhodování firem v oligopolu je proto rozhodováním strategickým – každá firma musí vzít v úvahu, jak budou na její volbu velikosti výstupu nebo výše ceny reagovat ostatní firmy v odvětví.
Předpoklady oligopolu:
- relativně malý počet výrobců v odvětví
- charakter vyráběného produktu může být jak homogenní (čistý oligopol), tak diferencovaný. Rozdíly mezi výrobky jednotlivých firem nejsou zpravidla podstatné, jde o blízké substituty.
- Mohou existovat bariéry vstupu do odvětví (úspory z rozsahu, právní restrikce), řada bariér je však překonatelných.
Alokační efektivnost – monopolistická firma disponuje monopolní silou, která jim umožňuje stanovit P nad úrovní MC, tzn. alokační neefektivnost v podobě ztráty mrtvé váhy.
Þ přesto je tento typ tržní struktury považován za žádoucí, žádná z konkurujících si firem nemá zpravidla podstatnou monopolní sílu, ztráta mrtvé váhy by měla být malá, vysoká elasticita D křivek bude působit ve směru zmenšení převisu výrobní kapacity.
Oligopol
Je tržní struktura charakterizovaná relativně malým počtem firem v odvětví a poměrně vysokým stupněm vzájemné závislosti jejich rozhodování. Rozhodování firem v oligopolu je proto rozhodováním strategickým – každá firma musí vzít v úvahu, jak budou na její volbu velikosti výstupu nebo výše ceny reagovat ostatní firmy v odvětví.
Předpoklady oligopolu:
- relativně malý počet výrobců v odvětví
- charakter vyráběného produktu může být jak homogenní (čistý oligopol), tak diferencovaný. Rozdíly mezi výrobky jednotlivých firem nejsou zpravidla podstatné, jde o blízké substituty.
- Mohou existovat bariéry vstupu do odvětví (úspory z rozsahu, právní restrikce), řada bariér je však překonatelných.
Náklady monopolu – obr. 7
Situace charakterizována křivkou AC1 – monopol dosahuje monopolního zisku dlouhodobě, protože neexistují překážky vstupu do odvětví.
Křivka AC2 – monopol max. zisk dosahuje pouze normální míry zisku,
Křivka AC3 – při žádném objemu D nemůže firma pokrýt své AC, proto nemá důvod u takové činnosti setrvávat.
Alternativní cíle monopolu Obr. 8
- monopol max. zisk bude nabízet Q1 za P1, rovnováha u něj nastává za podmínky, že MC = MR.
- Monopol max. celkové příjmy bude nabízet Q2 za P2, rovnováha u něj nastane jestliže MR = 0
- Monopol max. obrat nabízí Q3 za P3, rovnováha u něj nastává jestliže P = AC.
Alokační efektivnost monopolu obr. 9
Ve srovnání s DK je monopol alokačně neefektivní. Prodává menší Q za vyšší P než DK odvětví.
Obr.9a) DK, výstup by byl Q*, odvozen z MR = MC. Společenský přínos (rozdíl mezi celkovou užitečností –plocha ABQ*0 a celkovými náklady – plocha BQ*0C) je plocha ABC (plocha P*BC je přebytek výrobce, plocha ABP* je přebytek spotřebitele). Výstup DK trhu je odvozen z rovnosti P = MC, tzn. že pokračujícím obchodem nelze dosáhnout žádných zlepšení – existuje Paretovsky optimální alokace zdrojů.
Obr. 9b) Monopol, přebytek spotřebitele se zmenšil (AFP*), zvětšil se přebytek výrobce (P*FEC), část přebytku spotřebitele přeměnil monopol ve svůj zisk (P*FGH), celkový přínos pro společnost je AFEC, je menší než u DK. Tzn. že M je alokačně neefektivní – to vyplývá z poklesu přínosu pro společnost – plocha FBE – označována jako ztráta (náklady) mrtvé váhy. U monopolu je výstup odvozen z převisu P nad MC, M brání dalším směnám, které by vedly ke zlepšení Paretovsky chápané efektivnosti. Pokud by M uplatňoval některou z forem cenové diskriminace, může dojít ke zmenšení jeho alokační efektivnosti, ale na úkor spotřebitelů, protože část jejich přebytku přeměňuje ve svůj zisk.
Křivka AC2 – monopol max. zisk dosahuje pouze normální míry zisku,
Křivka AC3 – při žádném objemu D nemůže firma pokrýt své AC, proto nemá důvod u takové činnosti setrvávat.
Alternativní cíle monopolu Obr. 8
- monopol max. zisk bude nabízet Q1 za P1, rovnováha u něj nastává za podmínky, že MC = MR.
- Monopol max. celkové příjmy bude nabízet Q2 za P2, rovnováha u něj nastane jestliže MR = 0
- Monopol max. obrat nabízí Q3 za P3, rovnováha u něj nastává jestliže P = AC.
Alokační efektivnost monopolu obr. 9
Ve srovnání s DK je monopol alokačně neefektivní. Prodává menší Q za vyšší P než DK odvětví.
Obr.9a) DK, výstup by byl Q*, odvozen z MR = MC. Společenský přínos (rozdíl mezi celkovou užitečností –plocha ABQ*0 a celkovými náklady – plocha BQ*0C) je plocha ABC (plocha P*BC je přebytek výrobce, plocha ABP* je přebytek spotřebitele). Výstup DK trhu je odvozen z rovnosti P = MC, tzn. že pokračujícím obchodem nelze dosáhnout žádných zlepšení – existuje Paretovsky optimální alokace zdrojů.
Obr. 9b) Monopol, přebytek spotřebitele se zmenšil (AFP*), zvětšil se přebytek výrobce (P*FEC), část přebytku spotřebitele přeměnil monopol ve svůj zisk (P*FGH), celkový přínos pro společnost je AFEC, je menší než u DK. Tzn. že M je alokačně neefektivní – to vyplývá z poklesu přínosu pro společnost – plocha FBE – označována jako ztráta (náklady) mrtvé váhy. U monopolu je výstup odvozen z převisu P nad MC, M brání dalším směnám, které by vedly ke zlepšení Paretovsky chápané efektivnosti. Pokud by M uplatňoval některou z forem cenové diskriminace, může dojít ke zmenšení jeho alokační efektivnosti, ale na úkor spotřebitelů, protože část jejich přebytku přeměňuje ve svůj zisk.
V případě:
- odvětví s konstantními náklady, kdy LIS je dokonale elastický, bude hodnota koeficientu rovna nekonečnu, protože ke zmenšení nebo zvětšení Q může dojít, aniž by se změnila tržní P,
- odvětví s rostoucími náklady, kdy LIS je rostoucí, s růstem tržní P roste Q, koeficient dosahuje kladných hodnot,
- odvětví s klesajícími náklady, kdy LIS je klesající, k růstu Q dochází s klesající tržní P, koeficient má zápornou hodnotu.
Dlouhodobé optimum firmy v případě změn cen vstupů
Přesný efekt zvýšení cen vstupů na optimální výstup firmy bude záviset na relativním rozsahu posunů křivek průměrných a mezních nákladů.
Změny dlouhodobé rovnováhy odvětví jsou spojeny se změnou počtu firem na daném trhu.
Efektivnost mechanismu dokonalé konkurence
Výrobní efektivnost (=výstup je vyroben s min. náklady) – volný pohyb mezi odvětvími vede k tomu, že v DK každá firma vyrábí výstup, jehož LAC jsou minimální. Pro celé odvětví v dlouhodobé rovnováze platí, že výstup je vyráběn s min. LAC.
Alokační efektivnost (=firmy vyrábějí takový Q, který si spotřebitelé nejvíc přejí) – křivka D je odvozena z užitku, který spotřebiteli přinese poslední jednotka koupeného statku, tzn. je dána tím, kolik je ochoten spotřebitel zaplatit za tuto poslední jednotku (P=MU). V bodě kde se protínají křivka S a D platí MC=MU, tzn. že při rovnovážné P a množství jsou stejné náklady firmy na výrobu poslední jednotky a užitek, který plyne spotřebiteli ze spotřeby poslední jednotky. Firma nemůže realokací vstupů výstup více zvětšit stejně jako spotřebitel nemůže realokací svých zdrojů zvýšit svou užitečnost. Ekonomika je tedy ve stavu alokační efektivnosti.
- odvětví s rostoucími náklady, kdy LIS je rostoucí, s růstem tržní P roste Q, koeficient dosahuje kladných hodnot,
- odvětví s klesajícími náklady, kdy LIS je klesající, k růstu Q dochází s klesající tržní P, koeficient má zápornou hodnotu.
Dlouhodobé optimum firmy v případě změn cen vstupů
Přesný efekt zvýšení cen vstupů na optimální výstup firmy bude záviset na relativním rozsahu posunů křivek průměrných a mezních nákladů.
Změny dlouhodobé rovnováhy odvětví jsou spojeny se změnou počtu firem na daném trhu.
Efektivnost mechanismu dokonalé konkurence
Výrobní efektivnost (=výstup je vyroben s min. náklady) – volný pohyb mezi odvětvími vede k tomu, že v DK každá firma vyrábí výstup, jehož LAC jsou minimální. Pro celé odvětví v dlouhodobé rovnováze platí, že výstup je vyráběn s min. LAC.
Alokační efektivnost (=firmy vyrábějí takový Q, který si spotřebitelé nejvíc přejí) – křivka D je odvozena z užitku, který spotřebiteli přinese poslední jednotka koupeného statku, tzn. je dána tím, kolik je ochoten spotřebitel zaplatit za tuto poslední jednotku (P=MU). V bodě kde se protínají křivka S a D platí MC=MU, tzn. že při rovnovážné P a množství jsou stejné náklady firmy na výrobu poslední jednotky a užitek, který plyne spotřebiteli ze spotřeby poslední jednotky. Firma nemůže realokací vstupů výstup více zvětšit stejně jako spotřebitel nemůže realokací svých zdrojů zvýšit svou užitečnost. Ekonomika je tedy ve stavu alokační efektivnosti.
2) Konflikt mezi efektivitou a hodnotových systémem společnosti
Stát může ochraňovat hodnotový systém společnosti, to může přinést negativní účinky na efektivní alokaci hospodářských zdrojů (prohibice vedla k omezování vysoce efektivní výroby alkoholických nápojů).
1) Další důvody – zájem státu na udržení vnější hospodářské stability země, na ekonomickém růstu (makro), snaha některýchs subjektů získat monopolní zisk – vyhledávání renty (mikro).
Nástroje mikroekonomické politiky
Stát disponuje několika skupinami nástrojů k prosazení záměrů své mikroekonomické politiky:
1) určuje pravidla chování jednotlivých tržních subjektů a tím působí na optimální alokaci zdrojů, rozdělování příjmů ve společnosti – definování vlastnických práv ve společnosti, v antimonopolním zákonodárství, státní regulace cen.
2) Nástroje související s fiskální politikou
– daňová politika jako hlavní forma získávání rozpočtových příjmů, mění chování jednotlivých subjektů na trhu.
– Rozpočtové výdaje – mění rozdělení příjmů ve společnosti
– Stát může vystupovat na trhu VF jako jeden z tržních subjektů
3) další nástroje
- nabídka produkce státních podniků na jednotlivých trzích
- změnami v rozsahu nabídky státních podniků se mění rozsah tržní nabídky a rovnovážné stavy těchto trhů
1) Další důvody – zájem státu na udržení vnější hospodářské stability země, na ekonomickém růstu (makro), snaha některýchs subjektů získat monopolní zisk – vyhledávání renty (mikro).
Nástroje mikroekonomické politiky
Stát disponuje několika skupinami nástrojů k prosazení záměrů své mikroekonomické politiky:
1) určuje pravidla chování jednotlivých tržních subjektů a tím působí na optimální alokaci zdrojů, rozdělování příjmů ve společnosti – definování vlastnických práv ve společnosti, v antimonopolním zákonodárství, státní regulace cen.
2) Nástroje související s fiskální politikou
– daňová politika jako hlavní forma získávání rozpočtových příjmů, mění chování jednotlivých subjektů na trhu.
– Rozpočtové výdaje – mění rozdělení příjmů ve společnosti
– Stát může vystupovat na trhu VF jako jeden z tržních subjektů
3) další nástroje
- nabídka produkce státních podniků na jednotlivých trzích
- změnami v rozsahu nabídky státních podniků se mění rozsah tržní nabídky a rovnovážné stavy těchto trhů
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)