Maximalizace zisku

- PRF a nákladové funkce jsou vzájemně inverzní

- PRF jsou v naturálních jednotkách, a nákladové jsou degresivně-progresivní

Optimální kombinace VF
- předpokládáme, že jeden VF lez substituovat za druhý, proto použijeme MRTS


MRTS
- nám říká o kolik lze snížit rozsah VF(y) (y je nahrazováno x), když se VF(x) zvýší o jednotku, aby se celkový Q nezměnil

A. Minimalizace nákladů

- je nutno znát ceny VF [P(x), P(y)]

- křivky (Q1, Q2, Q3) se nazývají izokvanty

- přímky (N1, N2, N3) se nazývají izokosty

- izonákladové funkce (izokosty) lze nahradit přímkou cen, která má sklon v obráceném poměru cen VF

Určení cílů (záměrů, zásad) cenové politiky podniku:

1. orientace na přežití

- volí firma, jestliže má na trhu příliš mnoho konkurentů, nebo došlo ke ztrátě významných trhů

- snaha tohoto podniku vede až ke stanovení ceny neobsahující zisk, popřípadě ceny nižší než jsou náklady podniku

2. maximalizace běžného zisku

- firmy stanovují cenu, která jim přinese maximální okamžitý zisk, cash-flow nebo maximální míry výnosnosti investice

3. dosažení co nejvyššího tržního podílu

- vychází se z úvahy, že firma s nejvyšším podílem na trhu bude dosahovat nejnižších nákladů a dlouhodobě nejvyšších zisků

4. k dalším zásadám cenové politiky podniku může patřit:

- snaha nikdy nesnižovat ceny pod úroveň cen konkurence

- nesnižovat ceny pod úroveň nákladů

- orientovat se na ceny konkurence

- snažit se o stanovení prestižně vysokých cen

A. Cíle a funkce podniku

- cílem je uspokojování potřeb a dosažení zisku

- při stanovení strategických cílů pozoruje vlivy okolí, vlastní podmínky a možnosti


cíl přežití
- je-li vystaven intenzivní konkurenci a má rezervy ve výrobní kapacitě

- zisk pro něho není podstatný, chce setrvat na trhu

- hledá novou strategii


maximalizace běžného zisku
- u podniku, které snadno mění podnikatelský záměr

- mají málo fixního kapitálu (pouliční prodej)


maximalizace tržeb
- odhad dlouhodobého vývoje poptávky, na který navazuje výrobní program

- cílem je získat prostor na trhu a maximální zisk

- vysoký podíl fixního kapitálu, výrobky se neprodávají přímo (nelze přímo reagovat na trh)


maximalizace růstu prodeje
- snaží se navíc snížit náklady spojené s oběhem zboží

- přímo reagují na trhu, výroba je organizována

- logistika (minimalizace nákladů na oběh)

Maximalizace zisku v dlouhém období

→ snadný vstup/odchod firem monopolisticky konkurenčního odvětví v dlouhém období, vede k prosazování tendence k nulovému zisku; v důsledku diferenciace nemusí být dld optimum všech firem stejné; hovoříme spíše o tendenci vyrovnávání účetního zisku a normální míry výnosu


Efektivnost

1. výrobní – v porovnání s dokonalou konkurencí je často spojována s převisem výrobní kapacity; na monopolistickém trhu existuje více firem, než by bylo v případě, kdyby všechny firmy vyráběly minimálními dld průměrnými náklady

2. alokační – analogické s případem monopolu; i monopolistická firma disponuje silou, jak stanovit cenu nad úrovní mezních N a to má za následek alokační neefektivnost v podobě ztráty mrtvé váhy

→ přesto je tento typ považován za žádoucí


OLIGOPOL

= tržní struktura, která předpokládá činnost pouze několika firem v odvětví, a potom představuje produkce každé z nich pravděpodobně značný tržní podíl a rozhodování firem je závislé: každá z nich musí zvažovat vliv svých rozhodnutí na chování ostatních firem v odvětví, resp. předvídat jejich reakci na svá vlastní rozhodnutí

→ existuje mnoho modelů, ale shodují se v těchto 3 charakteristikách:

1. relativně malý počet výrobců v odvětví

2. charakter vyráběného produktu může být jak homogenní, tak diferencovaný

mohou existovat bariéry vstupu do odvětví (např. v podobě úspor z rozsahu, pr. restrikcí apod.)

Alokační efektivnost monopolu

- výstup monopolu je menší a cena vyšší než v dokonalé konkurenci (obr. 9-11); zmenšil se přebytek spotřebitele a zvětšil přebytek výrobce

- alokační neefektivnost v podobě poklesu přínosu pro společnost bývá označována jako „ztráta (náklady) mrtvé váhy“

- pokud monopol uplatňuje některou z forem cenové diskriminace, může dojít ke zmenšení jeho alokační neefektivnosti, tj. k omezení N mrtvé váhy (jistého zlepšení se dosahuje na úkor spotřebitelů, neboť část jejich přebytku přeměňuje monopol ve svůj zisk)


MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE
→ charakteristika:

- velký počet výrobců, jejichž výrobky jsou velmi blízkými substituty; velký počet firem v odvětví způsobuje, že každá z firem předpokládá, že její vlastní rozhodování o výstupu a ceně neberou ostatní firmy v úvahu, takže její činnost je na chování ostatních nezávislá

- diferenciace produktu (z umístění firmy, z výše ceny, z kvality, apod.); ale diferenciace produktu je velmi malá a proto je velmi malá i cenová diferenciace

- možnosti vstupu do odvětví = připomíná dokonalou konkurenci, kdy neexistují žádné bariéry, ale vzhledem k diferenciaci produktu určité překážky existují


Maximalizace zisku

→ firma vychází ze zlatého pravidla v podobě rovnosti MR a MC; pro grafické znázornění z maximalizace zisku jako rozdílu TR a TC firmy vztah mezi MC a MR a ukážeme odpovídající vývoj funkce zisku (obr. 10-1)

Nabídka dokonale konkurenční firmy v krátkém období

→ postačující podmínka maximalizace zisku = funkce MC musí být rostoucí

→ křivka nabídky firmy v krátkém období je tvořena rostoucí částí křivky MC

- v případě, že budou TR < STC, se bude firma rozhodovat, zda výrobu zastavit, nebo pokračovat; v krátkém období je podstatné, že firma musí hradit FC, i když výstup bude nulový a kdyby přestala vyrábět, její ztráta by dosáhla výše FC; kdyby se rozhodla pokračovat ve výrobě a dosáhla celkového příjmu vyššího než VC, potom by mohla uhradit nejen celou výši VC, ale i část FC a ztráta by byla menší, než kdyby nevyráběla vůbec → při rozhodování se používá kritéria průměrných VC: pokud je cena jednotky produkce vyšší než průměrné VC na její výrobu, bude svou ztrátu firma minimalizovat pokračováním ve výrobě a naopak (kritickým bodem je vyrovnání ceny a průměrných VC)


Rozhodování firmy o výstupu v dlouhém období
→ vyjdeme z aplikace „zlatého pravidla“ a předpokládáme, že firma může změnit objem všech používaných vstupů

= optimální výstup firmy v dlouhém období je odvozen z rovnosti MR a dld MC; vliv má však ještě jedna zásadní skutečnost, tj. volný vstup/výstup firem z odvětví

- pokud budou firmy v odvětví realizovat ekonomický zisk, bude to impuls pro příchod dalších firem; větší počet firem v odvětví vyrobí větší objem výstupu, což se projeví růstem tržní nabídky a za jinak stejných okolností dojde k poklesu tržní ceny a zisku firem; příchod nových firem do odvětví bude trvat tak dlouho, dokud tržní cena neklesne na úroveň průměrných N a ekonomický zisk na nulu (analogický je opačný proces)

→ v dlouhém období tedy firma směřuje k vyrovnanosti TR a TC neboli k nulovému ekonomickému zisku

DOKONALÁ KONKURENCE

→ obecná východiska určení výstupu, při němž firma maximalizuje zisk

- firma maximalizující zisk podřizuje volbu vstupů i výstupů dosažení maximálního ekonomického užitku

- ekonomický zisk (π) je rozdílem mezi celkovými příjmy a celkovými N

π = TR – TC

π (Q) = TR(Q) – TC(Q) (tato výše výstupu determinuje TR i TC i eko zisk)

→ ekonomický zisk bude max při výrobě takového objemu produkce, kdy dodatečný přírůstek výstupu nepovede ke změně dodatečného zisku (tj. nutnou podmínkou optimálního výstupu, při jehož produkci firma max zisk, je položení první derivace funkce zisku rovnu nule a odtud: MR = MC

= zlaté pravidlo maximalizace zisku, tj. aby firma maximalizovala zisk, měla by zvolit takový výstup, aby se při jeho výrobě rovnaly mezní příjmy mezním N


Předpoklady modelu dokonalé konkurence

- na každém trhu existuje velký počet kupujících a prodávajících, z nichž žádný není natolik silný, aby mohl ovlivnit cenu nebo výstup odvětví

- všechny statky jsou homogenní

- na všechny trhy je volný vstup i výstup

- všichni výrobci a spotřebitelé mají dokonalé informace o cenách a množstvích směňovaných na trhu

- firmy usilují o maximalizaci zisku, spotřebitelé o maximalizaci užitku

7) TEORIE TRHU PRÁCE, PRODUKTIVITA PRÁCE A MZDY.

KONKURENČNÍ TRHY VSTUPŮ. DETERMINACE INDIVIDUÁLNÍ POPTÁVKY A NABÍDKY PRÁCE. TRŽNÍ POPTÁVKA A NABÍDKA PRÁCE. EKONOMICKÁ RENTA. EFEKT CENOVÉ ZMĚNY A CENOVÁ PRUŽNOST POPTÁVKY PO VÝROBNÍCH FAKTORECH. ODBORY A TRH PRÁCE. BILATERÁLNÍ MONOPOL.


Konkurenční trhy výrobních faktorů

Je definován jako trh, na kterém ani jednotliví kupující ani jednotliví prodávající nemohou ovlivnit cenu daných vstupů. Na takových trzích jsou pak prodávající i kupující v postavení příjemců ceny.

Na trhu vstupů (na rozdíl od trhu finálních statků) vytvářejí jednotlivci (domácnosti) nabídku daného vstupu, zatímco firmy přicházejí na tento trh jako poptávající. Poptávka do daném vstupu je tzv. odvozenou poptávkou. Je odvozena z poptávky po statku, který je s pomocí daného vstupu vyráběn.

Nutnou podmínkou maximalizace zisku je, aby firma nakupovala dodatečné jednotky daného vstupu tak dlouho, dokud se nevyrovnají dodatečné náklady na jednotku vstupu s dodatečným příjmem, který tato jednotka svým fungováním přinese. MRPF = MRCF

Příjem z mezního produktu (MRP) daného VF – změna celkového příjmu, způsobená změnou objemu daného VF o jednotku.

Např. MRPK = dTR / dK……. MRPK = MRA * MPK

MRA = mezní příjem z prodeje dodatečné jednotky výrobku A, tj. dTR /dQA,

MPK = mezní produkt kapitálu, tj. dQA / dK

a) Baumolův model firmy maximalizující obrat

– vychází z předpokladu, že cílem manažerů je maximalizace obratu fce (TR=P*Q), předpokládá nedokonalou konkurenci a existenci vstupu do odvětví, poptávka není dokonale elastická a cena proto není nezávislým parametrem obrat tudíž nemusí vždy růst s objemem výroby, max. je v bodě MR=0. Současně s max. obratu nesmí zisk klesnou pod jistou úroveň , tzv. minimální požadovaný zisk. (Březinová: model bere v úvahu i akcionáře, jeho cílem je max. majetku a hodnoty firmy ® cílem je tedy max. výnosů z prodeje a zvětšování hodnoty firmy.)

b) Marrisův model – max. cíle je dosažena max. výnosů z prodeje

- Behavioristické teorie firmy – se zaměřují na rozhodovací a vyjednávací procesy a vytváření koalic uvnitř firmy, podle těchto teorií může mít firma cílů několik a cíle se mohou měnit.

- Model zaměstnanecké firmy – cílem je max. důchodu na zaměstnance, důchod má dvě složky: mzdu a podíl na zisku.

Ve většině alternativních teorií firmy má zisk význam pro rozhodování firmy, většinou jako minimální požadovaný zisk. To je dáno jednak nutností zohlednit zájmy vlastníků a jednak významem zisku jako jednoho ze zdrojů rozvoje firmy.


Kritika marginalismu
= kritika neoklasické teorie, která není schopna odpovídat na stále zvětšující se množství otázek.. Základní prvky neoklasické teorie, které podléhají kritice:

1) pojetí vlastníka jako podnikatele X manažerské teorie firmy

2) zisk jako cíl firmy X podíl na trhu, snaha dlouhodobě přežít, růst a expanze

3) podmínka zisku MR=MC X

a) v důsledku nedokonalých informací nejsme často schopni zjistit, jaké jsou MR, MC,

b) mnozí výrobci se podle tohoto pravidla nerozhodují, klíčovým rozhodnutím firmy je tvorba ceny na základě různých principů,

c) pokud firmy rozhodují o ceně, nereagují na každou změnu na trhu, snaží se být stabilní, ceny zvyšuje např. k určitému období – od 1.1.

Maximalizace zisku monopolistické firmy v krátkém období

Diferenciace produktu je příčinou klesající individuální poptávkové křivky po produkci firmy – sníží-li jedna z firem cenu, zvýší to objem jejích prodejů více než proporcionálně (odláká zákazníky firmám, které cenu nesnížily).

Individuální poptávková křivka je velmi elastická, cenová elasticita je ovlivněna diferenciací výrobků a počtem firem v odvětví (čím více má daný prvek substitutů a čím více je firem na trhu, tím je více elastická).

Při volbě optimálního výstupu a ceny vychází firma ze “zlatého pravidla maximalizace”: MR = MC, tj. na obr. 1 bod Q*, kdy dosahuje největšího rozdílu mezi TR a TC, celkový ekonomický zisk by tak dán plochou (AR-AC) x Q*. v Q1 nebo Q2 by došlo k TR=TC (nebo AR=AC) a firma zde realizuje nulový ekonomický zisk. Monopolní síla nad produktem firmě umožní stanovit cenu nad úrovní MC (P>MC).


Minimalizace ztráty pokračování ve výrobě obr. 2
Pokud krátkodobě převažují TC nad TR, je pro rozhodování firmy o tom, zda pokračovat ve výrobě, nebo výrobu ukončit, určující vztah mezi TR a VC (resp. mezi P a AVC). Na obr. 2a TR převyšují VC mezi Q1 a Q2 (tzn. že částka TR převyšujících VC může být použita k hrazení FC), ztráta je nejmenší při Q*, přestože fa realizuje ztrátu pokračuje ve výrobě.

Uzavření firmy – obr. 3 Pokud je TR

Maximalizace zisku monopolistické firmy v dlouhém období

Proces formování optimálního výstupu firmy je analogický dokonalé konkurenci. Realizuje-li firma krátkodobý ekonomický zisk, dochází k přílivu nových firem do odvětví, bariéry vstupu lze snadno překonat, poptávku tak zabezpečuje větší počet firem, na každou z nich připadá menší část trhu, což se projevuje v posunu poptávkové křivky doleva, ta se bude posouvat tak dlouho, dokud se nevyrovná P s AVC. Snadný vstup do monopolisticky konkurenčního odvětví vede k prosazování tendence k nulovému ekonomickému zisku.


Chamberlinův model monopolistické konkurence
Pracuje s pojmem “výrobková skupina” a s větším počtem křivek poptávky. Výrobková skupina – skupina firem vyrábějících podobné výrobky, předpoklady:

- velký počet firem vyrábějících diferencovaný produkt,

- rozhodovací nezávislost firem,

- totožnost nákladových a poptávkových křivek všech firem ve skupině.

Model pracuje s dvěma typy poptávkových křivek: obr. 4

- d – odráží předpoklad, že ostatní firmy ve skupině na rozhodnutí jedné firmy o změně ceny nebudou reagovat (jedna firmy cenu sníží, ostatní ne, ta která snížila odláká některé zákazníky ostatních), d je tedy velmi elastická,

- D – všechny ostatní firmy mění ceny současně s tou firmou, která ke změně ceny přistoupila jako první (jedna sníží a ostatní ji následují, růst jejich objemů bude menší než 1), D je méně elastická než d.

Sníží-li firma cenu z P1 na P2 a neučiní-li to ostatní, prodá Qd2, pokud ji ale ostatní firmy následují, vzroste její množství jen na QD2. Křivka D je tedy skutečnou poptávkovou křivkou, zatímco křivka d pouze jakousi očekávanou poptávkou.

4) OCEŇOVÁNÍ NA TRZÍCH DOKONALÉ KONKURENCE.

RACIONALITA A MAXIMALIZACE PREFERENČNÍ FUNKCE. KRÁTKODOBÁ A DLOUHODOBÁ ROVNOVÁHA FIRMY. NABÍDKOVÁ FUNKCE FIRMY A ODVĚTVÍ V KRÁTKÉM A DLOUHÉM OBDOBÍ. BOD DOČASNÉHO UZAVŘENÍ VÝROBY. EFEKTIVNOST DOKONALÉ KONKURENCE. DYNAMIZACE MODELU – ZMĚNY POPTÁVKY, NÁKLADŮ A DANÍ. PAVUČINOVÝ TEORÉM.


Hlavní cíl firmy je maximalizace zisku
Ekonomický zisk je rozdíl mezi účetním ziskem a příjmem z alternativního užití zdrojů. Nulový ekonomický zisk znamená, že vstupy svým fungováním přinášejí tolik, kolik by přinášely svým nejlepším alternativním užitím. Ekonomický zisk je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady (explicitními i implicitními), účetní zisk je rozdíl mezi TR a explicitními náklady (nerozlišuje normální míru zisku jako minimální úroveň zhodnocení vloženého kapitálu).

p = TR - TC, p = P*Q - w*L - r*K

Ekonomický zisk bude maximální při výrobě takového objemu produkce, kdy dodatečný přírůstek výstupu nepovede ke změně dodatečného zisku. Tzn. nutnou podmínkou optimálního výstupu, je položení první derivace funkce zisku rovnou nule Þ MR = MC … tzv. zlaté pravidlo maximalizace zisku – aby firma maximalizovala zisk, měla by zvolit takový výstup, aby se při jeho výrobě rovnaly mezní příjmy mezním nákladům.postačující podmínkou je záporná hodnota druhé derivace funkce zisku podle množství odrážející se v požadavku na rostoucí charakter fce MC. (pro výstup, který je menší než optimální, musí být zisk rostoucí, pro výstup větší než optimální musí být zisk klesající)

Zisková rovnice

Firma maximalizující zisk maximalizuje rozdíl mezi TR a TC

p = TR – TC

zlaté pravidlo maximalizace zisku: MR = MC

aby firma maximalizovala zisk, měla by zvolit takový výstup, aby se při jeho výrobě MR=MC (kdy dodatečný přírůstek výstupu nepovede ke změně dodatečného zisku)


Úspory z rozsahu (obr.23)

- jestliže fa realizuje rostoucí úspory z rozsahu, má to vliv na její náklady, objem produktu roste rychleji než náklady, průměrné a mezní náklady klesají,

- má-li konstantní úspory z rozsahu – pak objem produktu roste stejně rychle jako náklady, a AC a MC se nemění,

- má-li fa ztráty z rozsahu (klesající úspory) – náklady rostou než objem produktu, AC a MC rostou.


Moderní teorie nákladů

Rozvíjí klasickou teorii o nové prvky

1) týkající se průběhu křivky LAC

a) u klasické teorie – LAC klesají, pak nastává optimum, poté LAC rostou (ztráty z rozsahu, tzv. managerská neefektivnost)

b) u moderní teorie – LAC stále klesají, existují totiž neustále možnosti technického pokroku a růstu produkce, i když roste managerská neefektivnost, náklady jsou kompenzovány vyšší produktivitou práce, takže LAC klesají

Trh práce v DK

- velký počet nabízejících i poptávajících a žádný z nich nemůže mzdovou sazbu

Poptávka po práci – je určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce (mzdové sazby)

Fa maximalizující zisk: MRPL = MFCL = w

Křivka MRPL je křivkou poptávky po práci

Nabídka práce – cílem spotřebitele je maximalizace užitku, porovnává užitek plynoucí z práce na z volného času. Maxima užitku dosahuje tehdy, pokud mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný.

Substituční efekt – tendence nahrazovat volný čas prací

Důchodový efekt – tendence nahrazovat práci volným časem

- zpětně zakřivená individuální nabídka práce.

Rovnováha na trhu práce: vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou (při rovnovážné mzdě), jde o tržní nabídku a poptávku (horizontální součet individuálních křivek nabídky/popt.)

Mzdové rozdíly:

1. nerovnovážné – odrážejí změny v rozvoji jednotlivých odvětví u stejně kvalifikovaných pracovníků

2. rovnovážné


Trh práce v NK – trh práce ve skutečnosti není DK, existuje mnoho příznaků NK:

- mzdová strnulost

- mzdové tarify

- kolektivní smlouvy

Mzdové sazby jsou pak často i delší dobu nad nebo pod úrovní příjmu z mezního produktu práce.

3. Teorie firmy

Cílem firmy je maximalizace zisku. Zisk = celkové příjmy – celkové náklady


Náklady firmy – v krátkém období

- TPP, APP, MPP

- TC = VC + FC, AC = TC/Q, AC = AFC + AVC, MC

- MC = ACmin


Náklady firmy – v dlouhém období

Izokvanta = představuje takové kombinace výrobních faktorů, s jejichž pomocí je možno vyrobit stejný objem produkce.

Mezní míra technické substituce kapitálu za práci = poměr, v němž je možno vzájemně nahrazovat práci kapitálem, aniž by se změnil objem vyráběné produkce, MRTSK,L = MPPL/MPPK

Izokosta = linie stejných celkových nákladů, body na izokostě znázorňují všechny kombinace výrobních faktorů maximálně dostupné vzhledem k daným celkovým nákladům.

Nákladové optimum firmy – izokosta se dotýká izokvanty.

PL/PK = MPPL/MPPK neboli MPPK/PK = MPPL/PL …poměry mezních produktů všech výrobních faktorů k jejich cenám jsou shodné.

- odvození křivky nákladů v dlouhém období

- výnosy z rozsahu (konstantní, rostoucí, klesající)