KOMPLEMENTY

= statky, u nichž celkový efekt křížové změny ceny je negativní; s růstem ceny statku Y množství statku X klesá

platí: d X / d PY < prefix =" o" ns = "urn:schemas-microsoft-com:office:office">


→ hodnota celkového křížového efektu závisí na tom, zda převládne křížový substituční nebo křížový důchodový efekt; znaménko závisí na charakteru statků z hlediska jejich nahraditelnosti – v případě substitutů převládá efekt substituční, v případě komplementů efekt důchodový

- kladné znaménko celkového efektu znamená pohyb poptávky ve stejném směru jako ceny; záporné znaménko pohyb poptávky opačně než ceny → růst ceny substitutu zvyšuje a růst ceny komplementu snižuje poptávku po sledovaném statku


- v případě substitutů je možno statky vzájemně nahrazovat → změna ceny dává výrazný impuls k nahrazení statku relativně dražšího statkem levnějším; lze říci, že pro statek, který má blízký substitut, bude výrazný substituční efekt (i křížový) → proto i malá cenová změna vyvolá výraznou změnu optimální kombinace ve smyslu množství statku X a Y, znamená tedy realokaci ve výdajích spotřebitele

→ pokud nejde o dokonalé substituty, je možno určit optimální kombinaci statků obvyklým způsobem

→ u dokonalých substitutů mohou být statky snadno navzájem nahrazeny, IK jsou přímky – použijeme rohové řešení a dospějeme k závěru, že spotřebitel nakupuje buď statek X nebo statek Y, podle poměru cen (v urč. bodě tedy změna ceny vyvolá úplné nahrazení spotřeby jednoho statku druhým – jaký bod tomuto odpovídá, závisí na preferencích spotřebitele)

Zvláštní tvary IK

- klasický tvar IK (viz výše) platí v případě, že oba spotřebovávané statky jsou pro spotřebitele žádoucí = statky s pozitivní preferencí (Goods)

- může ale nastat situace, že nějaký žádoucí statek nutně přináší i záporný efekt (např. volba určité kombinace objemu průmyslové výroby a znečištění ŽP, příp. investice a riziko) → pak se jedná o statky nežádoucí = statky s negativní preferencí (Bad)

→ IK jsou rostoucí (směrnice je pozitivní) – obr.č.2-6

- existují ale i statky, které nemají vliv na užitek spotřebitele, jejich spotřebovávané množství je spotřebiteli lhostejné; jde o statky lhostejné = statky neutrální (Neutres)

→ IK mají potom tvar přímky – obr.č.2-7

- v realitě pak navíc může nastat situace, kdy se směr preferencí se změnou spotřebovávaného množství statku mění; předpokládejme statek, který je do určitého objemu žádoucí, ale od urč. množství se mění v nežádoucí → IK se pak v urč. bodě „lámou“ (indiferenční mapu potom můžeme rozdělit do dvou zón – s pozitivní a negativní preferencí) – obr.č.2-8


- pouze v případě, že statky X a Y jsou žádoucí, můžeme uvažovat o axiomu nenasycenosti

- tvar IK je ovlivněn i vztahem statků X a Y z hlediska preferencí:

: dokonalé substituty = statky jsou dokonale nahraditelné; poměr, v němž je spotřebitel ochoten takovéto statky nahrazovat, neboli MRSc je konstantní a IK jsou přímky – obr.č.2-9

: dokonalé komplementy = statky X a Y je možno spotřebovávat pouze v pevném poměru; IK mají tvar – obr.č.2-9

Příjem z průměrného produktu (ARP) – je příjem na jednotku zapojeného VF

Např. ARPK = TR / K = (PA*QA) / K = PA *(QA / K) = PA * APK

APK = průměrný produkt kapitálu

Mezní náklady na faktor (MFC) – změna celkových nákladů firmy způsobenou tím, že firma najala dodatečnou jednotku daného výrobního faktoru.

Např. MFCK = dTC / dK

Průměrné náklady na faktor (AFC) – jsou náklady na jednotku kapitálu zapojeného do výroby

AFCK = TC / K = (r*K) / K = r

AFCL = w


Poptávka po vstupu
Firemní křivka poptávky po vstupu (obr 1) ukazuje vztah mezi cenou vstupu a množstvím vstupu, které je poptáváno firmou. Když může firma nakoupit veškeré vstupy za tržní cenu, bude její křivka příjmu z mezního produktu zároveň také její křivkou poptávky po vstupu. (firma max. zisk najímá jakýkoli vstup na konkurenčních trzích, dokud se příjem z mezního produktu vstupu nerovná jeho ceně).

Změna firemní poptávky po vstupu – znamená posun celé křivky poptávky po vstupu, který je způsoben jinou determinantou než je cena:

1) poptávka po výstupu firmy – obr.2, zvýšili se poptávka po výstupu, stoupne jeho cena, růst ceny zvýší MRP, to způsobí posun poptávky doprava.

2) Ceny a množství vstupů – substitutů a komplementů –

a) substituty – klesne-li cena kapitálu (stroj na výrobu zmrzliny), sníží se poptávka po práci, pracovníci budou nahrazováni stroji

b) komplementy – P a K mohou vystupovat i jako komplementy, přikoupíme-li další stroje, vzroste poptávka po dělnících

1) technická změna ovlivňující mezní produkt vstupu – technické zlepšení zvýší mezní produkt daného vstupu, a zvýší poptávané množství

Tvary izokvant:

a) dokonalé substituty obr.3, s = ¥, jedna jednotka K vytvoří stejný Q jako jedna jednotka L.

b) dokonalé komplementy obr.4 , s=0, izokvanty mají tvar písmene L, vstupy nejsou vzájemně nahraditelné


Ekonomický region produkce (snad – pole produkce) obr. 5

Ukazuje, že při dané efektivnosti zdrojů lze využít jen určitou kombinaci K a L. spojili jsme body, kde izokvanty jsou rovnoběžné s osami (MRTSK,L = 0), ekonomický region produkce – je ta část činnosti, firmy, kterou můžeme analyzovat.


Rozpočtové omezení

Izokosta obr.6 – přímka obsahující všechny kombinace L a K, které mohou být pořízeny za dané celkové náklady TC = w*L + r*K. Směrnice izokosty (w/r)je závislá na relativních cenách vstupů.


Optimální kombinace vstupů

Rovnováha výrobce nastává tam, kde se daná izokosta dotýká nejvyšší možné izokvanty.obr. 7. Tzn. míra, ve které je firma technicky schopná nahradit kapitál prací (MRTS) se rovná míře, v níž je schopná tuto substituci na trhu uskutečnit (w/r).

Nákladové optimum: MRTS = w/r, může být představováno:

a) pravidlo nejnižších nákladů – firma bude minimalizovat své náklady, jestliže bude mezní produkt z jedné Kč vynaložené na nákup vstupů u všech používaných vstupů stejný.

b) Optimální kombinací vstupů, která firmě umožňuje vyrábět s danými náklady max. výstup

Substituty

– růst ceny jednoho zboží vyvolá růst poptávky po druhém zboží.

Komplementy – růst ceny vyvolá i pokles poptávky po druhém

Nezávislé statky – není spojitost


Cenová elesticita poptávky = se vyjadřuje jako poměr procentních změn v objemu poptávaného zboží k procentním změnám cen.

Koeficient cenové elasticiti poptávky EPD udává o kolik procent se zvýší (sníží) poptávané množství, když se cena sníží (zvýší) o 1 %.

Neelastická poptávka EPD <>

Elastická poptávka EPD > 1

Jednotkově elastická poptávka EPD = 1

Dokonale elastická poptávaka EPD = nekonečno

Dokonale neelastická poptávaka EPD = 0


Důchodová elasticita poptávky = vyjadřuje závislost změn poptávaného množství zboží na změnách důchodu spotřebitele

= % změna poptávaného množství / % změna důchodu