Krátkodobá Phillipsova křivka a substituce mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace. Dlouhodobá Phillipsova křivka.
Původní mzdová Phillipsova křivka
Důkaz, že existuje inverzní vzájemný vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou růstu peněžních mzdových sazeb podal v roce 1958 Phillips. Tento závěr je označován jako Phillipsova křivka.
Mzdová Phillipsova křivka má tyto tři charakteristické vlastnosti:
- Negativní sklon
- Tvar hyperboly
- Phillipsova křivka protíná osu x
Obr. str. 266
Čím vyšší je míra nezaměstnanosti, tím nižší je míra mzdové inflace. Při míře nezaměstnanosti rovnající se přirozené míře je míra růstu mezd nula procent. Je-li nezaměstnanost pod přirozenou mírou nezaměstnanosti nominální mzdová sazba bude růst, je-li míra nezaměstnanosti nad přirozenou mírou nezaměstnanosti procentní nominální mzdová sazba klesne.
Existuje substituce mezi mzdovou inflací a nezaměstnaností.
Mzdová Phillipsova křivka: gW = (Wt – Wt-1) / Wt-1, gW je tempo růstu nominálních mezd (míra mzdové inflace).
Mzdová Phillipsova křivka: gW = -e * (u – u*), e je koeficient citlivosti změny míry nominálních mezd k procentní změně skutečné míry nezaměstnanosti.
Mzdy rostou tehdy, jestliže je skutečná míra nezaměstnanosti nižší než přirozená míra nezaměstnanosti. Mzdy klesají tehdy, je-li skutečná míra nezaměstnanosti větší než přirozená míra nezaměstnanosti. Míra růstu mezd je nula procent tehdy, jestliže se skutečná míra nezaměstnanosti rovná přirozené míře nezaměstnanosti.
Žádné komentáře:
Okomentovat