Ekonomika je v rovnováze a operuje na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti a potenciálního produktu při stabilní cenové úrovni. Dojde-li ke zvýšení agregátní poptávky, jež je vyvoláno monetární expanzí – dojde k růstu nominální zásoby peněz o 20 % - mzdy a ceny musí vzrůst také o 20 %, aby se ekonomika vrátila k rovnováze. Ze mzdové Phillipsovy křivky vyplývá, že mají-li vzrůst nominální mzdy o 20 %, pak nejdříve musí klesnout míra nezaměstnanosti pod přirozenou míru.
Modifikovaná Phillipsova křivka
Samuelson a Solow nahradili v původní mzdové Phillipsově křivce míru růstu nominálních peněžních mezd mírou růstu agregátní cenové hladiny (mírou cenové inflace). Výsledkem je modifikovaná, resp. cenově inflační verze Phillipsovy křivky, která vyjadřuje inverzní vztah mezi mírou růstu inflace a mírou nezaměstnanosti.
Obr. str. 268
Míra růstu agregátní cenové úrovně (p): pt = (Pt – Pt-1) / Pt-1
Friedmanovo a Phelpsovo rozšíření původní mzdové Phillipsovy křivky o míru očekávané inflace
V 70. letech se objevila současně vysoká a rostoucí míra nezaměstnanosti a vysoká a rostoucí míra inflace. Friedman a Phelps podrobili původní Philipsovu křivku teoretické kritice. Ukázali, že negativně skloněná mzdová Phillipsova křivka předpokládá peněžní iluzi na straně pracovníků. Tato peněžní iluze je však krátkodobá a proto může existovat substituce mezi mírou růstu cen a mírou poklesu nezaměstnanosti jen v krátkém období. V dlouhém období neexistuje substituce mezi inflací a nezaměstnaností. Dlouhodobá Phillipsova křivka je proto vertikální.
Žádné komentáře:
Okomentovat