Friedmanovo a Phelpsovo rozšíření původní mzdové Phillipsovy křivky o míru očekávané inflace

Centrální banka monetární expanzí sníží skutečnou míru nezaměstnanosti pod úroveň přirozené míry. Cenová hladina vzroste. Po čase pracovníci tento růst agregátní cenové úrovně rozpoznají a přizpůsobí jejich očekávání cenové hladiny vyšší cenové hladině a požadují zvýšení jejich nominálních mzdových sazeb tak, aby se jejich reálné mzdy zvýšily na výchozí úroveň. Míra nezaměstnanosti se vrátí na výchozí úroveň. Křivka SPC se posune nahoru. Míra nezaměstnanosti se tedy nezměnila, produkt je znovu na potenciální úrovni, ale při vyšší míře inflace.

Podle Friedmana a Phelpse může centrální banka opět provést negativní substituci mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti, avšak musí nyní zvýšit míru růstu reálných peněžních zůstatků, oproti míře růstu reálných peněžních zůstatků v předchozím období. Toto se nazývá teorem akcelerace. Z teoremu akcelerace plyne, že nikoliv změny v množství reálných peněžních zůstatků mají vliv na reálné proměnné, ale změny v míře růstu nabídky reálných peněžních zůstatků ovlivňují reálné proměnné ekonomiky.

Obr. str. 270

Mechanismus formování očekávání inflace a Phillipsova křivka

Mechanismus adaptivního formování očekávané inflace – hospodářské subjekty formují očekávání budoucí míry inflace na základě minulého vývoje inflace. Mechanismus adaptivního očekávání inflace: p^e_t = p^e_t-1 + j * (p_t-1 - p^e_t-1)

p^e_t – očekávaná míra inflace mezi současným obdobím (t – 1) a příštím obdobím (t). Očekávaná míra inflace v období t se rovná očekávané míře inflace pro současné období, jež je korigována o chybu v předpovědi v tomto období. Koeficient j vyjadřuje stupeň a rychlost přizpůsobení očekávané inflace směrem ke skutečné míře inflace.

Rozšířená mzdová Phillipsova křivka o očekávanou míru inflace: g_W = p_t = p^e_t - e * (u – u^*)

Skutečná míra inflace se rovná očekávané míře inflace pouze tehdy, jestliže se skutečná míra nezaměstnanosti rovná přirozené míře nezaměstnanosti. Když je skutečná míra nezaměstnanosti nižší než přirozená míra nezaměstnanosti, potom skutečná míra inflace v období t je větší než v období t – 1.

Přirozená míra nezaměstnanosti je taková míra nezaměstnanosti, při níž nedochází k akceleraci (ale ani k deceleraci) míry růstu inflace – NAIRU.

Pokud j = 1 pak očekávaná inflace v období t se rovná skutečné míře inflace v období t – 1. Předpoklad, že p^e_t = p_t-1 je nazýván statickým očekáváním.