Jiné dělení

Dobrovolná nezaměstnanost :

Ek. zajištění, chtějí mít volný čast.Ek. statistiky jí nevykazují.


Nedobrovolná nezaměstnanost :

Při ní nezaměstnaný aktivně usiluje o nalezení zaměstnání.


Míra nezaměstnanosti :

Procentuální podíl nezaměstnaných lidí, kteří práci aktivně hledají, z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel.


- Inflace :

Znehodnocení.Snižování hodnoty peněžní jednotky nadměrným přidáváním ( emitováním ) peněz do oběhu.Je charakteristická zvyšováním cen.Míra inflace je obvykle vyjadřována jako index průměrného růstu cen ve zvoleném období.Výrazně přispívá k ekonomické nestabilitě, zvyšuje míru nejistoty o vývoji ekonomických veličin, snižuje kupní sílu peněz a v určitém ohledu působí jako svého druhu skryté zdanění.Je to celkové zvyšování cen všech statků a služeb v průběhu delšího období.Opačný proces, při němž celková hladina cen klesá, je deflace.Kupní sála peněžní jednotky se mění nepřímo úměrně k vývoji celkové cenové hladiny.Pkud by např. došlo ke zdvojnásobení cen, snížila by se kupní síla peněz o polovinu.Inflace tedy vždy znamená současně pokles kupní síly peněžní jednotky.Inflace nemusí znamenat, že rostou ceny ( ceny všech statků a služeb ).Téměř vždy dochází k tomu, že se některé ceny zvyšují, jiné se v zásadě nemění a ceny některých statků a služeb mohou dokonce klesat.O inflaci mluvíme, zvyšuje-li se průměrná úroveň cen, kterou označujeme jako cenovou hladinu.Vývoj inflace vyjadřujeme druhy cenových indexů.Nejvýznamější je index spotřebních cen.

Jak se rozdělí míra růstu agregátní poptávky mezi růst míry inflace a pokles produkce?

Křivka SP: p_t = p^e_t + g * Ŷ_t + z_t

Průsečík křivky SP a DG: p_t = [1 / (1 + g)] * [p^e_t + g * (ŷ_t + Ŷ_t-1) + z_t]

Míra růstu reálného produktu: Ŷ_t = y_n(t) - p_t + Ŷ_t-1

Politika, která udržuje nezměněné tempo růstu nominálního produktu v odezvě na nepříznivý nabídkový šok se nazývá neutrální politika.

Přizpůsobovací, resp. akomodativní politika znamená, že tvůrci hospodářské politiky zvolí takové tempo růstu nominálního produktu, resp. agregátní poptávky, které zcela potlačí nepříznivý efekt snížení produkce pod potenciální produkt. Křivka DG se posune doprava nahoru. Má-li se v odezvu na nepříznivý nabídkový šok, který zvyšuje agregátní cenovou hladinu eliminovat jeho efekt na pokles produkce a zaměstnanosti, musí mu přizpůsobovací politika dovolit, aby byl vstřebán agregátní cenovou hladinou, tj. musí zvýšit tempo růstu agregátní poptávky např. expanzivní monetární politikou, tj. zvýšením míry růstu peněžní zásoby.

Potlačovací politika vede k úplnému potlačení inflačního efektu nepříznivého nabídkového šoku, tj. míra inflace zůstane na úrovni výchozí pozice ekonomiky. Potlačovací politika znamená výrazné snížení míry růstu agregátní poptávky. Křivka DG se posune doleva. Velikost poklesu produkce závisí na sklonu křivky SP.

Nepříznivý nabídkový šok a míra očekávané inflace

Důležité je, zda inflační efekt nepříznivého nabídkového šoku je subjekty ekonomiky vnímá jako trvalý, permanentní či jen jako dočasný jev.

Pokud je vnímán jako trvalý, míra očekávané inflace se v dalším období přizpůsobí a zahrne i tento nepříznivý nabídkový efekt. Pracovníci budou zakotvovat při mzdových a cenových jednáních tuto vyšší míru očekávané inflace do mzdových a cenových dohod, což se promítne do růstu nominálních mezd, do růstu nákladů firem a do růstu agregátní cenové hladiny. To posune v dalším období křivku SP dále doleva nahoru, což odstartuje permanentní inflační proces.

Je-li nepříznivý nabídkový šok vnímán jako přechodný, míra očekávané inflace se nezvýší.

Příznivý nabídkový šok, míra inflace a míra růstu produkce

Příznivé nabídkové šoky jsou takové faktory, jako např. předstih růstu produktivity práce před mzdami, snížení relativních cen některých druhů zboží a služeb např. v důsledku apreciace měnového kurzu, snížení nepřímých daní, kontrola cena mezd (zmrazení cen a zmrazení mezd), snížení relativních cen některých druhů zboží a služeb v důsledku pronikavých technologických objevů, jež vyvolávají výrazný růst produktivity při výrobě zboží a služeb.

Obr. str. 301

V důsledku příznivého nabídkového šoku (např. snížení nepřímých daní) se agregátní cenová hladina sníží. Křivka SP se posune doprava.

Efekt příznivého nabídkového šoku na inflaci a růst produkce závisí na typu odezvy politiky. Je-li zvolen neutrální typ odezvy politiky, tj. zůstane-li nezměněna míra růstu agregátní poptávky, příznivý nabídkový šok vede ke snížení míry inflace a zvýšení míry růstu produkce.

Přizpůsobovací politika – tempo růstu agregátní poptávky se přizpůsobí nové míře inflace vyvolané příznivým nabídkovým šokem. Tempo růstu agregátní poptávky se sníží a úroveň produkce se nezmění.

Potlačovací politika – tempo růstu agregátní poptávky se musí zvýšit, aby byla udržena výchozí cenová úroveň.

Dlouhodobý efekt příznivého nabídkového šoku závisí na tom, zda ekonomické subjekty budou vnímat příznivý nabídkový šok jako trvalý či jen jako dočasný jev. Pokud je vnímán jako trvalý, potom křivka SP zůstane trvale na úrovni vychýlené příznivým nabídkovým šokem. Pokud je vnímán jako dočasný, potom se křivka SP vrátí znovu na výchozí pozici.

22. Determinace míry inflace a míry růstu produktu: přizpůsobovací cesta. Adaptivní mechanismus formování očekávané inflace. Racionální očekávání.

Jak se bude rozdělovat permanentní růst agregátní poptávky mezi změny míry inflace a změny růstu reálného produktu závisí na:

• Typ formování očekávané inflace
• Sklon křivky SP, tj. velikost g

Přizpůsobovací cesta, míra inflace a míra růstu produkce za předpokladu adaptivní (statické) metody formování očekávané inflace

Křivka SP: p_t = p^e_t + g * Ŷ_t + z_t

Předpokládáme, že nabídková inflace se rovná nule.

Křivka DG: ŷ_t = p_t + Ŷ_t - Ŷ_t-1

Průsečík křivky SP a DG určíme tak, že do rovnice křivky SP budeme substituovat za Ŷ_t rovnici křivky DG. Dostaneme: p_t = p^e_t + g * (ŷ_t - p_t + Ŷ_t-1)

K oběma stranám rovnice připočteme p_t * g, dostaneme:

p_t + p_t * g = p^e_t + g * (ŷ_t - p_t + Ŷ_t-1) + p_t * g, vynásobíme obě strany rovnice 1 / (1 + g):

p_t = [1 / (1 + g)] * [p^e_t + g * (ŷ_t + Ŷ_t-1)]

Speciální případ formování očekávané inflace, tj. statická očekávání:

p_t = [1 / (1 + g)] * [p_t-1 + g * (ŷ_t + Ŷ_t-1)]

Přizpůsobovací cestu, resp. přizpůsobovací smyčku zobrazuje obr. str. 293

Permanentní zvýšení agregátní poptávky při předpokladu adaptivní (statické) metody formování očekávané inflace zvyšuje skutečnou produkci jen krátkodobě. V dlouhém období nevede k růstu produkce, ale produkce se navrací na úroveň potenciálního produktu. Míra inflace se během tohoto procesu zvyšuje, posléze převýší úroveň tempa růstu agregátní poptávky, aby se nakonec vrátila na úroveň ekviproporcionální tempu růstu agregátní poptávky.

Míra růstu nominálního produktu a míra inflace

Míra růstu nominálního produktu, míra inflace a míra růstu reálného produktu

Rovnovážný reálný produkt: Y = g * A + (b / h) * g * (M / P)

Vynásobení agregátním cenovým indexem: P * Y = g * A * P + (b / h) * g * M

P * Y je nominální produkt (YN), tj. agregátní poptávka v běžných cenách.

Tempo růstu nominálního produktu (y_n), tj. (YN_t – YN_t-1) / YN_t-1 se přibližně rovná součtu tempa růstu agregátní cenové hladiny – míry inflace (p), tj. (P_t – P_t-1) / P_t-1 a tempa růstu reálného produktu (y), tj. (Y_t – Y_t-1) / Y_t-1. Tedy y_n = p + y

Křivka DG

Křivka DG přestavuje kombinace míry inflace a míry růstu reálné produkce kompatibilní s danou mírou růstu nominálního produktu. Podél celé křivky DG je konstantní míra růstu nominálního produktu.

Obr. str. 289

Rovnice křivky DG

Do formálně určené křivky DG: y_n = p + y zavedeme tempo růstu potenciálního produktu (y^*). y^* = (Y^*_t – Y^*_t-1) / Y^*_t-1 Potom y_n(t) - y^*_t = p_t + y_t – y^* _t

y_n(t) - y^*_t = ŷ_t, což je převýšení míry růstu nominálního produktu nad mírou růstu potenciálního produktu. Nahradíme převýšení tempa růstu skutečného produktu nad přirozeným produktem (y_t - y^* _t) logaritmem koeficientu poměru výroby mezi jeho hodnotami v současném období (Ŷ_t) a v minulém období (Ŷ_t-1).

y_t = ln Y_t – ln Y_t-1

y^*_t = ln Y^*_t – ln Y^*_t-1

Odečtení druhé rovnice od první: y_t - y^*_t = ln Y_t – ln Y^*_t – [ln Y_t-1 - ln Y^*_t-1] = Ŷ_t - Ŷ_t-1

Rovnice křivky růstu agregátní poptávky, tj. rovnice křivky DG: ŷ_t = p_t + Ŷ_t - Ŷ_t-1

21. Poptávková inflace, míra růstu reálného a nominálního produktu.

Charakteristika křivky SP, resp. křivky krátkodobé dynamické agregátní nabídky a křivky DG, resp. křivky dynamické agregátní poptávky.

Míra inflace a míra růstu reálného důchodu

Inflace je nepřetržitý růst agregátní cenové hladiny v čase, který zachvacuje všechny zboží a služby. Míru růstu agregátní cenové hladiny mezi dvěma obdobími nazýváme mírou inflace.

Poptávková a nabídková inflace

Inflaci rozdělujeme podle prvotních zdrojů na:

• Poptávkovou inflaci, jež má prvotní zdroj na straně agregátní poptávky, v nadměrném růstu agregátní poptávky.
• Nabídkovou (nákladovou) inflaci, jež má prvotní generátor na straně agregátní nabídky v podobě růstu cen, jenž je důsledkem růstu nákladů firem vyvolaných růstem nominálních mezd, růstem cen materiálů, energie a cen služeb ostatních výrobních faktorů, technologickými změnami.

Poptávková inflace a růst reálného důchodu

Příčiny nadměrného růstu agregátní poptávky:

• Úsilí trvaleji udržovat míru nezaměstnanosti pod přirozenou mírou nezaměstnanosti.
• Výrazné a trvalé vládní rozpočtové deficity, které nemohou-li být financovány emisí obligací jsou kryty emisí, resp. „tištěním“ peněz.

Motorem, který pohání poptávkovou inflaci je buď nadměrně expanzivní monetární politika nebo nadměrně expanzivní fiskální politika.

Obr. str. 282

Friedmanovo a Phelpsovo rozšíření původní mzdové Phillipsovy křivky o míru očekávané inflace

Centrální banka monetární expanzí sníží skutečnou míru nezaměstnanosti pod úroveň přirozené míry. Cenová hladina vzroste. Po čase pracovníci tento růst agregátní cenové úrovně rozpoznají a přizpůsobí jejich očekávání cenové hladiny vyšší cenové hladině a požadují zvýšení jejich nominálních mzdových sazeb tak, aby se jejich reálné mzdy zvýšily na výchozí úroveň. Míra nezaměstnanosti se vrátí na výchozí úroveň. Křivka SPC se posune nahoru. Míra nezaměstnanosti se tedy nezměnila, produkt je znovu na potenciální úrovni, ale při vyšší míře inflace.

Podle Friedmana a Phelpse může centrální banka opět provést negativní substituci mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti, avšak musí nyní zvýšit míru růstu reálných peněžních zůstatků, oproti míře růstu reálných peněžních zůstatků v předchozím období. Toto se nazývá teorem akcelerace. Z teoremu akcelerace plyne, že nikoliv změny v množství reálných peněžních zůstatků mají vliv na reálné proměnné, ale změny v míře růstu nabídky reálných peněžních zůstatků ovlivňují reálné proměnné ekonomiky.

Obr. str. 270

Mechanismus formování očekávání inflace a Phillipsova křivka

Mechanismus adaptivního formování očekávané inflace – hospodářské subjekty formují očekávání budoucí míry inflace na základě minulého vývoje inflace. Mechanismus adaptivního očekávání inflace: p^e_t = p^e_t-1 + j * (p_t-1 - p^e_t-1)

p^e_t – očekávaná míra inflace mezi současným obdobím (t – 1) a příštím obdobím (t). Očekávaná míra inflace v období t se rovná očekávané míře inflace pro současné období, jež je korigována o chybu v předpovědi v tomto období. Koeficient j vyjadřuje stupeň a rychlost přizpůsobení očekávané inflace směrem ke skutečné míře inflace.

Rozšířená mzdová Phillipsova křivka o očekávanou míru inflace: g_W = p_t = p^e_t - e * (u – u^*)

Skutečná míra inflace se rovná očekávané míře inflace pouze tehdy, jestliže se skutečná míra nezaměstnanosti rovná přirozené míře nezaměstnanosti. Když je skutečná míra nezaměstnanosti nižší než přirozená míra nezaměstnanosti, potom skutečná míra inflace v období t je větší než v období t – 1.

Přirozená míra nezaměstnanosti je taková míra nezaměstnanosti, při níž nedochází k akceleraci (ale ani k deceleraci) míry růstu inflace – NAIRU.

Pokud j = 1 pak očekávaná inflace v období t se rovná skutečné míře inflace v období t – 1. Předpoklad, že p^e_t = p_t-1 je nazýván statickým očekáváním.

19. Původní mzdová a rozšířená Phillipsova křivka.

Krátkodobá Phillipsova křivka a substituce mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace. Dlouhodobá Phillipsova křivka.

Původní mzdová Phillipsova křivka

Důkaz, že existuje inverzní vzájemný vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou růstu peněžních mzdových sazeb podal v roce 1958 Phillips. Tento závěr je označován jako Phillipsova křivka.

Mzdová Phillipsova křivka má tyto tři charakteristické vlastnosti:

• Negativní sklon
• Tvar hyperboly
• Phillipsova křivka protíná osu x

Obr. str. 266

Čím vyšší je míra nezaměstnanosti, tím nižší je míra mzdové inflace. Při míře nezaměstnanosti rovnající se přirozené míře je míra růstu mezd nula procent. Je-li nezaměstnanost pod přirozenou mírou nezaměstnanosti nominální mzdová sazba bude růst, je-li míra nezaměstnanosti nad přirozenou mírou nezaměstnanosti procentní nominální mzdová sazba klesne.

Existuje substituce mezi mzdovou inflací a nezaměstnaností.

Mzdová Phillipsova křivka: g_W = (W_t – W_t-1) / W_t-1, g_W je tempo růstu nominálních mezd (míra mzdové inflace).

Mzdová Phillipsova křivka: g_W = -e * (u – u^*), e je koeficient citlivosti změny míry nominálních mezd k procentní změně skutečné míry nezaměstnanosti.

Mzdy rostou tehdy, jestliže je skutečná míra nezaměstnanosti nižší než přirozená míra nezaměstnanosti. Mzdy klesají tehdy, je-li skutečná míra nezaměstnanosti větší než přirozená míra nezaměstnanosti. Míra růstu mezd je nula procent tehdy, jestliže se skutečná míra nezaměstnanosti rovná přirozené míře nezaměstnanosti.

Dynamika zaměstnanosti a nezaměstnanosti: jednoduchý model

Hledání odpovídající práce jak ze strany firem, tak i ze strany pracovníků vyžaduje v reálném hospodářském životě čas.

Obr. str. 260

Nemá-li se míra nezaměstnanosti ani zvyšovat ani snižovat potom počet těch osob, které nalézají práci se musí rovnat počtu osob, které práci ztrácejí. Počet osob, které nalézají práci se rovná n * U, kde n je míra nalezení práce. Počet osob, které ztrácejí práci se rovná z * E, kde z je míra ztráty práce. Pro stabilní trh práce tedy platí: n * U = z * E

Za E dosadíme L – U, potom platí: n * U = z * (L – U)

Úpravou rovnice získáme míru nezaměstnanosti: U / L = [z / (z + n)] * 100

Dynamika zaměstnanosti, nezaměstnanosti a pohybu osob mimo pracovní síly: rozšířený model

Obr. str. 262

Na rozdíl od jednoduchého modelu zahrneme v rozšířeném modelu i pohyb osob ze souboru osob mimo pracovní síly, jakož i do tohoto souboru.

Determinanty přirozené míry nezaměstnanosti

Přirozená míra nezaměstnanosti je kompatibilní s dlouhodobou rovnováhou ekonomiky. Pro přirozenou míru nezaměstnanosti platí, že při ní je skutečná a očekávaná míra inflace stejná, a tedy neexistuje tendence ani k akceleraci, ani k deceleraci inflace.

Obecné determinanty přirozené míry nezaměstnanosti:

· Hledání práce vyžaduje čas.

· Nepružnost nominálních mezd, a tedy fakt, že reálné mzdy nemohou klesnout na úroveň, která vyčišťuje trh práce, což způsobuje převis nabídky práce nad poptávkou po práci.

Konkrétní determinanty přirozené míry nezaměstnanosti:

· Demografická skladba obyvatelstva země a její vývoj – např. jestliže v dané zemi a v daném období vstupují do produktivního věku početnější ročníky mladých lidí, a protože tyto skupiny zpravidla mají vyšší průměrnou přirozenou míru nezaměstnanosti než je přirozená míra nezaměstnanosti v celé zemi, potom má přirozená míra nezaměstnanosti v dané zemi tendenci se zvyšovat.

· Pojištění osob v nezaměstnanosti – snižuje břemeno nezaměstnanosti u lidí, jež se stali nezaměstnanými.

· Minimální mzda – jestliže je vyšší než trh vyčišťující nominální mzdová sazba, přirozená míra nezaměstnanosti se v dané zemi zvyšuje.

· Systém přeškolování (rekvalifikační systém) a systém přesné a včasné evidence volných pracovních míst

· Tempo růstu rozdílných sektorů – pracovní síly nemohou být přesunuty okamžitě a bez nákladů z upadajících sektorů do dynamických sektorů: tyto sektorální přesuny vyžadují čas. Čím větší jsou rozdíly v míře růstu mezi jednotlivými sektory, tím vyšší je přirozená míra nezaměstnanosti.

Nezaměstnanost a jev hysterese

Dlouhé období vysoké nezaměstnanosti má tendenci zvýšit přirozenou míru nezaměstnanosti. Argumentace je založena na modelu stanovení mezd pro zaměstnance ve firmě (insiders) a modelu stanovení mezd pro zaměstnance nezaměstnané ve firmě (outsiders). Při růstu nezaměstnanosti je část insiderů propuštěna a stávají se outsidery, o které se odbory přestanou starat. Tímto způsobem se může stát rostoucí část nezaměstnanosti permanentní. Současně někteří autoři uvádějí, že nezaměstnaní pracovníci ztrácejí svoji kvalifikaci, výrobní zručnost a dovednost, a stávají se tak nezaměstnavatelnými, i když původní šok, který způsobil nezaměstnanost, pominul.

Náklady strukturální a frikční nezaměstnanosti

Hledají-li pracovníci práci, za níž dostanou nejvyšší mzdu, tím fakticky přispívají k efektivní alokaci zdrojů, a tedy k růstu produktivity v celém hospodářství. V tomto smyslu část nákladů na tento typ nezaměstnanosti má pozitivní efekt v růstu produktivity.

Náklady cyklické nezaměstnanosti

Tento typ nezaměstnanosti je spojen s nevyužitím práce a ostatních výrobních faktorů, dochází ke ztrátám produkce rovným rozdílu mezi potenciálním produktem a úrovní skutečné produkce.

Nezaměstnaní nedostanou odměnu za práci, ale dostanou podporu v nezaměstnanosti, vláda ztrácí daň z příjmů od těchto nezaměstnaných, firmy ztrácejí zisky z nižší produkce, vláda ztrácí daň ze zisku korporací a musí z rozpočtu vyplácet větší podpory v nezaměstnanosti.

Proti těmto nákladům nezaměstnanosti stojí volný čas pracovníků, který mají v důsledku nezaměstnanosti (hodnota tohoto volného času je jen nepatrná část úhrnných ztrát).

18. Nezaměstnanost a její charakteristiky: míra, druhy, trvání a frekvence. Přirozená míra nezaměstnanosti a její determinanty. Fungování trhu práce.

Definice a měření nezaměstnanosti

Nezaměstnaní jsou všechny osoby 15-ti leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňují tři základní podmínky:

• Jsou bez práce
• Hledají aktivně práci
• Jsou připraveny k nástupu do práce

Pokud osoby nesplňují alespoň jednu ze tří uvedených podmínek, jsou klasifikovány jako zaměstnané nebo ekonomicky neaktivní.

Míra nezaměstnanosti je měřena jako počet nezaměstnaných osob (U) k pracovním silám (L). Pracovní síly tvoří zaměstnané osoby (E) a nezaměstnané osoby (U).

Míra nezaměstnanosti: u = [U / (E + U)] * 100 = (U / L) * 100

Míra, resp. koeficient pracovní participace (účasti): l = (L / F) * 100, kde F je počet osob v produktivním věku.

Druhy nezaměstnanosti

· Frikční nezaměstnanost

· Strukturální nezaměstnanost

· Cyklická nezaměstnanost

Neoklasický model růstu

Přirozenou mírou růstu se v neoklas. modelu rozumí roční % růst LS vyjádřený v “efektivních jednotkách”; podmínkou proporcionálního růstu je, že Y a K musí růst tímtéž přirozeným tempem.

Rovnice proporcionálního růstu:

0,10 = 0,03 * 1/3

0,03 – roční růst g o 3 %

K/Q = 1/3



Kapitola 38 – Mezinárodní obchod a teorie komparativní výhody

MO je důležitý hlavně proto, že rozšiřuje spotřební možnosti země. Obchod umožňuje zemi spotřebovávat více statků, než kdyby se uzavřely hranice produktům z jiných zemí. Specializací na odvětví s relativně nejvyšší produktivitou se může v každé zemi nakonec spotřebovat více, než by byla s to sama vyrobit.


A/ EK. PODSTATA MEZINÁRODNÍHO OBCHODU

Pro MO je důležitý stupeň otevřenosti EKO. EKO je otevřená v míře, v jaké směňuje SaS a výr. faktory s ostatním světem. Užitečným ukazatelem pro měření otevřenosti je také podíl Ex nebo Im dané země na jejím GNP.

Ceny mzdy mají tendenci akcelerovat, je-li nezaměstnanost pod svou přirozenou mírou =

=hypotéza přirozené míry.
Opačný průběh cyklu = “cyklus odříkání”.
Pokud je nezam. pod svou přirozenou mírou, bude mít inflace tendenci růst. Podle teorie PM je tudíž jediná úroveň U, která je slučitelná se stabilní mírou inflace, U* - dlouhodobá Pk je vertikální přímka při U* kolmo vzhůru.

Otevřené problémy
· moderní teorie inflace a protiinflační hospodářské politiky
· je Pk překonaná? – i novější je nepřesná a aproximativní (použití: Thatcherová a Reagan)
· jak je dlouhé dlouhé období? – není známo, za jak dlouho se ek. přizpůsobí ek. šokům (5-10 let), závisí na typu šoku
· likvidace nebo přizpůsobení?
indexování = mechanismus, jehož prostřednictvím je smlouva nebo ekonomika částečně či zcela učiněna imunitní vůči změnám všeobecné cenové hladiny (např. COLA = cost-of-living-adjustments = přizpůsobování životním nákladům)
čím více izolujeme ek. od inflace, tím nestabilnější se inflace stává; použito v Izraeli a Brazílii
· kolik stojí snížení inflace? – je-li Pk relativně plochá Þ omezování inflace stojí velké zvýšení U, použití U ke snížení I o 1% bude stát zemi 2% - 4,5% GNP ročně
N na dezinflaci (podle Okunova zákona): 1%/ 2%(U) x (2% GNP na 1% U) x GNP

Hledá se: účinná antiinflační politika
vysoká inflace (1973 – 77 a 1979 – 81)

Přirozená míra nezaměstnanosti

neboli hypotéza přirozené míry nebo akcelerační Pk neboli jak ovlivňuje U a využití kapacity mzdovou a cenovou inflaci.
rozlišujeme… dlouhodobá Pk
krátkodobá Pk
předpoklad: jediná míra U, která je konzistentní a ustálenou mírou je přirozená míra nezaměstnanosti (U*) - dlouhodobá Pk je vertikální (skutečná inflace při setrvačné míře) jestliže:
· neexistuje žádná nadměrná poptávka
· nedochází k žádným nabídkovým šokům
Vzroste-li jednou skutečná inflace nad svou setrvačnou nebo očekávanou úroveň, lidé se začínají nové úrovni inflace přizpůsobovat a očekávají vyšší inflaci. Setrvačná míra inflace se pak přizpůsobuje této nové realitě a Pk se posunuje.

Posunující se Pk
posloupnost kroků tzv. “cyklu konjunktury”
nabídkové a poptávkové šoky mají tendenci měnit míru setrvačné
inflace a posunovat Phillipsovu křivku
1. období – bod A – přirozené míra nezaměstnanosti
2. období – rychlý růst produktu Þ sníží míru U Þ více najímáni
pracovníci, mzdy rostou rychleji, nflační očekávání se nemění, ale
nižší nezaměstnanost zvyšuje inflaci – bod B
3. období – vyšší míra mzdové a cenové inflace Þ očekávána
vyšší inflace Þ promítne se v cenách Þ setrvačná i očekávaná
inflace rostou, ři každé úrovni nezaměstnanosti je míra inflace vyšší (bod C)
4. období – míra nezaměstnanosti se vrací na svou přirozenou míru (ek. se zpomaluje)

Přirozená míra nezaměstnanosti

- síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace jsou vyrovnané.
- inflace je stálá.
- nejnižší míra inflace, která je udržitelná Þ nejvyšší udržitelná úroveň zaměstnanosti, odpovídá GNPpot.
- > 0, protože stále existuje značná frikční a strukturální U
- společnosti dávají přednost nízké U před vysokou (= zlatá střední cesta mezi U a I)

Rostoucí přirozená míra
· demografické změny
· důsledky vládní politiky – např. UI = unemployment insurance (pojištění v nezam.) – lidé odmítají často práci, protože pojištění je vyšší než plat
· rostoucí strukturální U

Přirozená míra U je pravděpodobně nad optimální mírou U, nad úrovní U, při níž se maximalizuje NEW.

Opatření pro snížení přirozené míry:
· zlepšení služeb spojených s trhem práce
· prosazování vládních programů zaměstnanosti
· odstraňování vládních překážek
· vytvoření přetlakové ekonomiky
· tvorba veřejných pracovních příležitostí

Klesající míra úspor v USA

- v polovině 80. let míra úspor závratně poklesla (10 – 2%)
· deficit federálního rozpočtu
· systém sociálního zabezpečení – snižuje potřebu soukromě spořit
· kapitálové trhy a postoje k zadlužení – před moderní dobou trhy nedokonalé, snazší půjčování
· ostatní zdroje

8. kapitola: Teorie určení produktu

- Model multiplikátoru poskytuje jednoduché vysvětlení, jak šoky v I, zahraničním obchodě ve vládní daňové a výdajové politice mohou ovlivnit produkt a zaměstnanost.

C. Základy agregátní nabídky a poptávky
Základy analýzy agregátní poptávky

AD je celkové(agregátní) množství produktu, které bude při dané úrovni cen dobrovolně nakoupeno.

Míry národního produktu

(v ekonomice, která nemá ani vládní či zahraniční sektor a nedochází v ní k žádným investicím, čili, která vyrábí pouze spotřební statky – pro uspokojování potřeb)

a) Metoda toku produktů
- Národní důchod nebo produkt lze spočítat jako součet ročního toku finálních (v poslední fázi je nakupují a užívají spotřebitelé) statků a služeb: (cena pomerančů x množství) plus…GNP je definován jako celková peněžní hodnota toku finálních produktů vyrobených lidmi určité země. (V relativních cenách se odráží, jak spotřebitelé oceňují své poslední – mezní – jednotky spotřeby těchto statků Þ statky násobeny váhou).

b) Důchodová či nákladová metoda
- Náklady spojené s podnikáním (mzdy vyplácené práci, renty placené půdě, zisky placené kapitálu…), které jsou zároveň výdělky, jež domácnosti dostávají od firem. GNP je pak vyjádření souhrnu výdělků i výrobních faktorů (mezd, úroků, rent a zisků), které jsou náklady při výrobě finálních produktů společnosti.

- Výsledky obou metod jsou naprosto stejné, protože zisk je definován jako reziduální náklad.
NÁKUPY SPOTŘEBNÍCH STATKů ($)

FINÁLNÍ SaS (chleba, auta…)
DOMÁCNOSTI
FIRMY

PRODUKTIVNÍ SLUŽBY (práce, kapitál…)


MZDY, RENTY, ZISKY… ($)

Rostoucí přirozená míra nezaměstnanosti - ekonomové poukazují na tři hlavní důvody rostoucí přirozené míry nezaměstnanosti:

- Rostoucí strukturální nezaměstnanost - přirozená míra nezaměstnanosti se zvyšuje se zvyšující se variabilitou ekonomiky a ta se zvyšuje s rozkolísaností ekonomiky.

Snižováni přirozené míry nezaměstnanosti - přirozená míra nezaměstnanosti je patrně nad optimální mírou nezaměstnanosti, nad úrovní nezaměstnanosti, při níž se maximalizuje čistý ekonomický blahobyt. Opatření vedoucí ke snižování přirozené míry nezaměstnanosti:

- Zlepšení služeb spojených s trhem práce. Rozsah frikční a strukturální nezaměstnanosti se může snížit, jestliže budou poskytovány lepší informace o volných pracovních místech a jestliže bude vytvořeno více míst ke školení a ke zvyšování kvalifikace.

- Prosazování vládních programů zaměstnanosti. Vládní programy na zvyšování kvalifikace mohou zabezpečit pracovníkům hodnotnější život a snížit transferové břemeno státu.

- Odstraňování vládních překážek. Spolu se zavedením ochrany před důsledky nezaměstnanosti vláda snížila dopady nezaměstnanosti na lidi a snížila pobídky k hledání si práce.

- Vytvoření přetlakové ekonomiky. Jedná se o udržování GNP co nejvýše a snižování nezaměstnanosti co nejníže. Přetlaková ekonomika je nejvýhodnější pro ženy a pracovníky z menšin, kteří jsou najímáni jako poslední a propuštěni jako první.

- Tvorba veřejných pracovních příležitostí. Podle tohoto přístupu je vláda zaměstnavatelem, když ostatní selhali. tato opatření by mohla být zvláště efektivní, kdyby se soustřeďovala na skupiny, kde je zvlášť vysoká míra nezaměstnanosti. výsledkem by mohlo být trvalé zlepšení kvalifikace a produktivity a následné snížení přirozené míry nezaměstnanosti těchto skupin.

Přirozená míra nezaměstnanosti:

Přirozená míra je jediná míra nezaměstnanosti, při které lze zabránit změnám v inflaci. Při příliš vysoké nezaměstnanosti dochází k deflaci. Pokud by se stát snažil udržet nezaměstnanost na tak nízké úrovni, že by byla menší než přirozená míra, vedlo by to k zrychlování inflace a to je jev velmi nežádoucí v každé ekonomice. Protože inflace působí jako omezení ve vztahu k hospodářské politice, je přirozená míra nezaměstnanosti nejnižší mírou nezaměstnanosti, kterou lze dlouhodobě udržet. Při přirozené míře nezaměstnanosti pracuje ekonomika na hranici potencionálního produktu a je tedy maximálně efektivní. V dnešním světě ekonomové odhadují, že přirozená míra nezaměstnanosti se pohybuje okolo šesti procent. Přirozená míra nezaměstnanosti je tak vysoká, protože existuje vysoká mobilita pracovníků, a také proto, že trh práce není schopen uvést do souladu volná pracovní místa s nezaměstnanými pracovníky.

Rostoucí přirozená míra nezaměstnanosti - ekonomové poukazují na tři hlavní důvody rostoucí přirozené míry nezaměstnanosti:

- Demografické změny - nejvyšší podíl zaměstnanosti mají dospělí muži a jejich počet v letech 1950 až 1988 poklesl z 66% podílu na ekonomicky aktivním obyvatelstvu na 52%. Měnící se složení ekonomicky aktivního obyvatelstva samozřejmě mění ( zvyšuje ) přirozenou míru zaměstnanosti.

- Důsledky vládní politiky - Někteří ekonomové jsou toho názoru, že k vyšší přirozené míře nezaměstnanosti vede i humanitární politika vlád. Jedním z příkladů je podpora v nezaměstnanosti. Tato podpora je tak vysoká, že oslabuje snahu najít si nové zaměstnání. Podobné důsledky může mít sociální a transferový program vlády. Posledním faktorem je minimální mzda, o té se tvrdí, že zvyšuje nezaměstnanost pracovníků s nízkými mzdami.

Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost:

Dobrovolná nezaměstnanost - (viz graf) existence dobrovolné nezaměstnanosti ukazuje na závažný problém v chápání nezaměstnanosti. Dobrovolně nezaměstnaní mohou být lidé, kteří nechtějí pracovat, lidé, kteří studují, nebo odešli z práce, aby mohli pečovat o své malé děti . . .

Dobrovolná nezaměstnanost může být i ekonomicky efektivní. Existence určité nezaměstnanosti může napomáhat maximalizaci NEW nebo GNP. Trh práce s dokonale pružnými cenami nemůže vytvářet menší nabídku než je poptávka a tudíž nemůže vytvářet nedobrovolnou nezaměstnanost.

Nedobrovolná nezaměstnanost - (viz graf) vzniká, pokud mzdy nereagují dost rychle na to, aby vyčistily trhy. Při příliš vysoké mzdové sazbě je přebytek kvalifikovaných pracovníků nad pracovními příležitostmi pro ně. Nedobrovolně zaměstnaní jsou lidé, kteří chtějí při dané mzdové sazbě pracovat, ale neexistuje dostatek pracovních míst pro ně. Nabídka je větší než poptávka. Pokud je přebytek kvalifikovaných pracovníků, stanoví firmy přísnější výběrová kritéria a vyberou pracovníky s nejvyšší kvalifikací a s největšími zkušenostmi. U nízkých mezd se jedná o opačný problém.


Přirozená míra nezaměstnanosti:

Přirozená je taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané. Při přirozené míře je inflace stálá - nevykazuje tendenci ke zvyšování ani ke snižování. V soudobé ekonomice, která se snaží zabránit vysokým mírám inflace, je přirozená míra nezaměstnanosti nejnižší mírou nezaměstnanosti, která je udržitelná; vyjadřuje tedy nejvyšší úroveň zaměstnanosti jakou lze udržet a odpovídá potencionálnímu produktu země. Přirozená míra není rovna nule. Je tomu tak, protože v zemi s vysokou úrovní ekonomiky a s neustále se měnící S a D existuje vysoká strukturální a frikční nezaměstnanost. 2 - 3% ekonomicky aktivního obyvatelstva jsou lidé, kteří vstupují do zaměstnání poprvé, nebo se do zaměstnání vracejí.