Dynamika zaměstnanosti a nezaměstnanosti: jednoduchý model

Hledání odpovídající práce jak ze strany firem, tak i ze strany pracovníků vyžaduje v reálném hospodářském životě čas.

Obr. str. 260

Nemá-li se míra nezaměstnanosti ani zvyšovat ani snižovat potom počet těch osob, které nalézají práci se musí rovnat počtu osob, které práci ztrácejí. Počet osob, které nalézají práci se rovná n * U, kde n je míra nalezení práce. Počet osob, které ztrácejí práci se rovná z * E, kde z je míra ztráty práce. Pro stabilní trh práce tedy platí: n * U = z * E

Za E dosadíme L – U, potom platí: n * U = z * (L – U)

Úpravou rovnice získáme míru nezaměstnanosti: U / L = [z / (z + n)] * 100

Dynamika zaměstnanosti, nezaměstnanosti a pohybu osob mimo pracovní síly: rozšířený model

Obr. str. 262

Na rozdíl od jednoduchého modelu zahrneme v rozšířeném modelu i pohyb osob ze souboru osob mimo pracovní síly, jakož i do tohoto souboru.

Determinanty přirozené míry nezaměstnanosti

Přirozená míra nezaměstnanosti je kompatibilní s dlouhodobou rovnováhou ekonomiky. Pro přirozenou míru nezaměstnanosti platí, že při ní je skutečná a očekávaná míra inflace stejná, a tedy neexistuje tendence ani k akceleraci, ani k deceleraci inflace.

Obecné determinanty přirozené míry nezaměstnanosti:

· Hledání práce vyžaduje čas.

· Nepružnost nominálních mezd, a tedy fakt, že reálné mzdy nemohou klesnout na úroveň, která vyčišťuje trh práce, což způsobuje převis nabídky práce nad poptávkou po práci.

Poptávka po práci

Zvýšení pracovního vstupu má dvojí efekt:

Zaměstnání dodatečné pracovní jednotky způsobí, že se celková produkce firmy zvýší o mezní (fyzický) produkt práce (MPN) a celkový příjem firmy se zvýší o součin ceny a mezního produktu práce: Přírůstek celkové produkce = MPN
Přírůstek celkového příjmu = P * MPN

Zvýšení zaměstnanosti o jednu dodatečnou pracovní jednotku zvýší mzdové náklady firmy o korunovou mzdovou sazbu za hodinu práce, tj. o W
Firmy, které maximalizují zisk rozšiřují zaměstnanost až k bodu, v němž hodnota mezního produktu práce se rovná korunové mzdové sazbě: P * MPN = W, a tedy MPN = W / P

W / P je reálná mzdová sazba, což je množství zboží, které lze koupit za korunovou cenu jedné hodiny práce.

Agregátní poptávka po práci obr. str. 246

Křivka nabídky práce

Funkce celkového užitku domácnosti je tvořena spotřebou zboží a služeb domácností a spotřebou volného času: UH = UH (C, NS)

Indiferenční křivky pro různé hladiny celkového užitku domácnosti obr. str. 247

Sklon indiferenční křivky představuje mezní míru substituce mezi spotřebou a volným časem.

Druhým krokem k odvození agregátní nabídky práce je určení soustavy možností, které jsou při dané reálné mzdové sazbě dostupné domácnosti (přímka Z). Obr. str. 248

Pro spotřební výdaje lze psát: C = (W / P) * NS

Vyšší reálná mzda má za následek vyšší sklon přímky Z.

Křivku agregátní nabídky odvodíme tím, že propojíme body, které jsou body dotyku indiferenční křivky s přímkou Z (přímka dostupných možností). Obr. str. 249

Nabídka práce se nemusí po zvýšení reálných mezd vůbec měnit nebo dokonce může dojít k poklesu nabídky práce. Toto je způsobeno tím, že působí současně substituční a důchodový efekt.

Substituční efekt: každá hodina volného času představuje větší množství ušlé spotřeby zboží, když reálná mzda roste. Je-li volný čas stále dražší, domácnosti tento volný čas substituují delší pracovní dobou.

Důchodový efekt: když se zvyšuje reálná mzda, domácnosti se stávají bohatšími a mohou si dovolit více volného času.

Převaha substitučního efektu má za následek zvyšování množství nabízené práce, převaha důchodového efektu nad substitučním má za následek tendenci snižovat nabídku práce.

Rovnováha na trhu práce

Rovnováha na trhu práce nastává, když se agregátní nabídka rovná agregátní poptávce po práci. Obr. str. 250

Rovnovážné reálné mzdě odpovídá plná zaměstnanost. Rovnovážná reálná mzda vyčišťuje trh práce.

Fiskální politika

- ovlivňuje, reguluje úroveň zaměstnanosti a cenovou stabilitu, a to tak, že ovlivňuje AD, k tomu využívá:

a) systém veřejných financí

b) rozpočtové příjmy

c) rozpočtové výdaje

- analogie podnikatelé: ODS (při nákupu neutratím více než mám u sebe v peněžence), ČSSD (půjčím si)

- když je politika v krizi, tak si musíme půjčit (levice)

Obecné (bezprostřední) cíle

- regulace AD

- fiskální politika však ovlivňuje i úroveň AS

Konečné cíle

- regulace zaměstnanosti

- regulace cenové hladiny

Účinky na produkt a zaměstnanost

- MAE: období neočekávané “rostoucí” inflace jsou obvykle obdobími vysoké U a produktu
- MIE: dopad na alokaci zdrojů (deformují relativní ceny), hotovost sice nenese úrok (i = 0), ale iR je rovna – míře inflace (protože iR = iN – míra inflace) Þ lidé se zbavují hotovosti, jakmile začnou ceny růst.

Analýza nákladů inflace
- Inflace, která je vyrovnaná současně anticipovaná, nemá ne reálný produkt nebo na rozdělení důchodu žádný vliv.
- Lidé často zaměňují vysokou inflaci s vysokými cenami.
- Nevyrovnaná inflace: poruchy vyvolané inflací – některé ceny se nepřizpůsobují tak, aby odrážely inflační trendy.

· na hotovost ( vyšší N na omezení držby svých peněz – tzv. “N na opotřebení bot”)
· na daně (při progresivním zdanění – vyšší daně bohatší – zvyšuje inflace prům. míru zdanění osob, neboli stát vybere více peněz bez změny zákonů) Þ mnohé země indexovaly své daňové zákony.

- I ničí informace.
- Neanticipovaná I – dopad hlavně na rozdělení důchodu a bohatství (pro koho) a méně na efektivnost systému (jak a co).
- Nevyrovnaná a neanticipovaná: USA (79 revoluce v Íránu Þ ­ cen ropy)
- MAE reakce: země vysokou I netolerují Þ zvyšují U nebo regulují ceny a mzdy Þ stagnace.

Hospodářské cykly

= vývojové tendence růstu produktu (období expanze a kontrakce, rozmachu a útlumu ve vývoji reálného GNP, recese a konjunktury; i přes vlny a vlnky je historicky dokázáno, že smíšené kapitalistické ek. mají pomalý, ale nepřetržitý růst reálného GNP).
-potenciální GNP = maximální úroveň GNP, které lze dosahovat při daném stavu technologie a počtu obyvatelstva (“produkt vysoké zaměstnanosti”). Ekvivalent úrovně produktu, který odpovídá přirozené míře nezaměstnanosti (neboli analogie hranice produkčních možností v MIE).
-mezera GNP – tvoří se, jestliže potenciální GNP převyšuje skutečný GNP. Velká mezera Þ ekonomika nepracuje na úrovni svých možností nebo pracuje uvnitř PPF (hranice produkčních možností). “Statky jsou ztraceny stejně, jako kdyby byly vysypány do moře.” Mezera GNP je definována jako procentuelní podíl na potenciálním GNP. Rozsáhlá mezera může vzniknout proto, že hosp. politika nebyla schopna působit účinně proti silám, které mají tendenci vést ekonomiku do deprese, nebo proto, že politikové považovali hosp. politiku za účinný ek. lék (např. Velká deprese 30. let – prezident Roosevelt).

Vysoká zaměstnanost, nízká nezaměstnanost
- Ekonomicky aktivní obyvatelstvo zahrnuje všechny osoby zaměstnané i nezaměstnané krom těch, kteří práci nehledají (vysoká nezaměstnanost – velká deprese 30. let – 1/4 aktivního ob. bez práce, vrchol krize v roce 1933).

Stabilní ceny při volných trzích
(a) celková cenová hladina se ani rychle nezvyšuje, ani nesnižuje (ceny jsou měřítkem ekonomických hodnot).
(b) ceny a množství by měly být v co největší míře určovány tržními silami (nabídkou a poptávkou).

5. kapitola: Přehled makroekonomie

Makroekonomie (MAE) – studuje chování ekonomiky jako celku. Zkoumá celkovou úroveň národního produktu, zaměstnanosti, cen a zahraničního obchodu.

Mikroekonomie – věnuje se zkoumání individuálních cen, množství a trhů. Analyzuje dokonale a nedokonale konkurenční trhy, trhy vstupů a výstupů, dopad odborových organizací nebo diskriminace na trhy práce, efektivnost konkurenčních trhů…

A. Makroekonomické pojmy a cíle

- Země může svou ekonomickou výnosnost ovlivnit makroekonomickou politikou.
- Ukazatele ekonomické výkonnosti: HNP (GDP), zaměstnanost, inflace a čisté výnosy (saldo bilance zahraničního obchodu).

Cíle a nástroje v makroekonomii

Cíle
Produkt:
· Vysoká úroveň
· Rychlé tempo růstu
Zaměstnanost:
· Vysoká úroveň zaměstnanosti
· Nízká nedobrovolná nezaměstnanost
· Vytváření vhodných pracovních příležitostí s vysokou odměnou pro ty, kteří chtějí pracovat
Stabilita cenové úrovně v podmínkách volných trhů
Bilance se zahraničím:
· Rovnováha vývozů a dovozů
· Stabilita měnového kurzu

Rostoucí přirozená míra nezaměstnanosti - ekonomové poukazují na tři hlavní důvody rostoucí přirozené míry nezaměstnanosti:

- Rostoucí strukturální nezaměstnanost - přirozená míra nezaměstnanosti se zvyšuje se zvyšující se variabilitou ekonomiky a ta se zvyšuje s rozkolísaností ekonomiky.

Snižováni přirozené míry nezaměstnanosti - přirozená míra nezaměstnanosti je patrně nad optimální mírou nezaměstnanosti, nad úrovní nezaměstnanosti, při níž se maximalizuje čistý ekonomický blahobyt. Opatření vedoucí ke snižování přirozené míry nezaměstnanosti:

- Zlepšení služeb spojených s trhem práce. Rozsah frikční a strukturální nezaměstnanosti se může snížit, jestliže budou poskytovány lepší informace o volných pracovních místech a jestliže bude vytvořeno více míst ke školení a ke zvyšování kvalifikace.

- Prosazování vládních programů zaměstnanosti. Vládní programy na zvyšování kvalifikace mohou zabezpečit pracovníkům hodnotnější život a snížit transferové břemeno státu.

- Odstraňování vládních překážek. Spolu se zavedením ochrany před důsledky nezaměstnanosti vláda snížila dopady nezaměstnanosti na lidi a snížila pobídky k hledání si práce.

- Vytvoření přetlakové ekonomiky. Jedná se o udržování GNP co nejvýše a snižování nezaměstnanosti co nejníže. Přetlaková ekonomika je nejvýhodnější pro ženy a pracovníky z menšin, kteří jsou najímáni jako poslední a propuštěni jako první.

- Tvorba veřejných pracovních příležitostí. Podle tohoto přístupu je vláda zaměstnavatelem, když ostatní selhali. tato opatření by mohla být zvláště efektivní, kdyby se soustřeďovala na skupiny, kde je zvlášť vysoká míra nezaměstnanosti. výsledkem by mohlo být trvalé zlepšení kvalifikace a produktivity a následné snížení přirozené míry nezaměstnanosti těchto skupin.

Možnosti růstu hrubého domácího produktu:

1) Zvýšení zaměstnanosti

2) Zvýšení produktivity práce

3) Úspory obyvatelstva umožňující vyšší investice do nových technologií, a tím i hospodářský růst

Udržení stálého růstu hrubého národního (domácího) produktu a udržení nízké míry inflace je cílem hospodářské politiky státu.

Soustava národního hospodářství ČR - Od roku 1989 prošlo celé naše národní hospodářství převratnými změnami, jejichž smyslem bylo vytvoření podmínek pro normální fungování tržních mechanizmů běžných ve vyspělých západních ekonomikách.

Od roku 1989 se již uskutečnily: 1) zásadní legislativní změny v oblasti hospodářské politiky

2) cenová liberalizace (z 95% zrušení cenové regulace)

3) vytvoření nového daňového systému

4) odstátnění formou malé a velké privatizace

5) vstup cizího kapitálu do naší ekonomiky

6) zajištění měnové stability


Zbývá ještě:
1) úplná směnitelnost (konvertibilita) měny

2) vstup do EU

MAKROEKONOMIE – otázka č. 18

Měření nezaměstnanosti a její typy

Nezaměstnanost se většinou nevyjadřuje jako absolutní číslo, ale jako procentní míra. Míra nezaměstnanosti (U) vyjadřuje počet nezaměstnaných (UN) jako procento z ekonomicky aktivního obyvatelstva (AL) neboli pracovní síly (L): U = UN/AL neboli U = UN/L

Okunův zákon – jestliže reálný produkt vzroste (klesne) o 2 – 3% oproti potencionálnímu produktu, míra nezaměstnanosti klesne (vzroste) o 1% oproti přirozené míře nezaměstnanosti.
TYPY:

Frikční nezaměstnanost (UF) – zahrnuje lidi, kteří právě mění zaměstnání, patří sem i ti, kdo si poprvé hledají práci nebo sezónní pracovníci. Je to dočasná nezaměstnanosti spojená s přizpůsobováním v měnící se dynamické ekonomice.

Strukturální nezaměstnanosti (US) – souvisí s odvětvovými strukturálními změnami v ekonomice, se strukturou trhu práce a s povahou pracovních míst v ekonomice. Vzniká proto, že umístění nebo vlastnosti pracovní síly neodpovídají dostupným pracovním místům.

Cyklická nezaměstnanost (UC) – vzniká tím, že v recesi jsou dělníci propouštěni a v konjunktuře opět přijímání.

- tzv. plná zaměstnanost je o něco menší než zaměstnání 100% pracovních sil – obecně je to situace, kdy je v ekonomice dosaženo přirozené míry nezaměstnanosti; nejjednodušší definicí přirozené míry nezaměstnanosti je součet frikční a strukturální nezaměstnanosti;