Odborové svazy na trhu práce:

Jsou sdružení pracovních sil v určitých oblastech výroby, které víceméně rozhodujícím způsobem ovlivňují nabídku práce. Jejich síla spočívá především v jejich organizovanosti, ve schopnosti vyjednávat se zaměstnavateli a v možnosti zcela odmítnout pracovat prostřednictvím stávky. Způsoby jak mohou odborové svazy prosazovat vyšší mzdu:

- opatření vedoucí k omezení nabídky práce ( uzákoněnou pracovní dobou, delším učebním obdobím atd. = posun křivky nab. doleva nahoru). V důsledku toho rostou mzdy a současně klesá poptávané množství práce; vzniká přebytek pracovních sil ( viz graf).

- vedení kolektivních vyjednávání o mzdových sazbách

Monopson:

Na straně poptávky vznikne monopolní síla v případě existence jediné dominantní firmy zaměstnávající práceschopné obyvatelstvo v dané oblasti. V tom případě je firma v postavení monopsonu. Monopsonista může ovlivnit mzdové sazby, a proto, když bude chtít najmout dodatečné pracovní síly, bude jim muset zvýšit mzdu. Se změnou mzdové sazby se posunujeme po křivce nabídky. Tato křivka udává kolik musí firma zaplatit za každou jednotku práce. Jestliže monopsonista zaměstná dodatečné jednotky práce, jeho mezní náklady budou vždy vyšší než mzdová sazba, protože bude muset zvýšit mzdy všem pracovníkům a ne jenom dodatečně zaměstnaným. Základní podmínka maximalizace zisku je MRPL = MFCL. Kdyby firma měla postavení monopsonu potom by w = MRP = MFC, přesto je rovnovážná situace monopsonu modifikovaná ( viz graf). Monopson bude najímat méně pracovních sil, než je rovnovážné množství, při nižší mzdové sazbě. Pracovníci v tomto případě rozhodují pouze o tom zda pracovat nebo ne pro daného monopsonistu za jím nabízenou mzdu.

Monopolní síla

- je schopnost stanovit cenu vyšší než jsou MC. Její stupeň je možno vyjádřit pomocí Lernerova indexu ( viz příloha). Míra koncentrace vyjadřuje procentuální podíl nejsilnějších firem v odvětví na produkci odvětví. Používání zisku jako kritéria není vhodné, protože zisk závisí na vztahu mezi AR a cenou.

Neefektivnost monopolu - nedokonalá konkurence a charakteristické vlastnosti monopolu způsobují, že monopol nevyrábí z hlediska společnosti efektivně. Není veden tržním mechanismem k optimálnímu využití společenských zdrojů ( viz graf).

Regulace monopolu -

- antitrustové zákony - zakazují určité chování firem na trhu a omezují různými způsoby sílu monopolu.

- daňová politika

- možnost převést monopol do státního vlastnictví

- cenová regulace

Cenová regulace - umožňuje monopolistovi stanovit jen takovou cenu, aby pokryla průměrné náklady ( viz graf). Při regulované ceně zaniká monopolní zisk a monopol realizuje jen normální zisk.

Monopson:

Monopson představuje trh na němž je jeden kupující. Síla monopsonu je ve schopnosti kupujícího ovlivnit cenu ve svůj prospěch. Dovoluje kupujícím kupovat za nižší cenu než by tomu bylo v podmínkách dokonalé konkurence.

Bilaterální monopol na trhu práce

Vystupuje-li na poptávkové straně určitého trhu práce monopson (jeden kupující) a na straně nabídky monopol (odbory). Každá ze stran má sílu, která ji umožňuje výrazně ovlivňovat cenu. Monopson usiluje o zaplacení co nejnižší mzdové sazby, odbory se snaží prosadit co nejvyšší. Konečný výsledek nelze předem určit, záleží na jejich vyjednávací síle. Obr. 16. Monopson vychází z rovnosti MRPL=MFCL, optimální objem zaměstnanosti je L1, výsadného postavení využije ke stanovení nižší w na úrovni w1. monopol vychází z rovnosti MRL=SL, bude prosazovat zaměstnanost L2, výsadní postavení se projeví ve výši mzdové sazby na úrovni w2. konečná výše bude záviset na vyjednávání mezi oběma stranami. Bude se pohybovat v intervalu mezi w1 a w2.


Ekonomická renta – obr. 17 je část mzdy, která přesahuje transferový výdělek. Je to rozdíl mezi mzdou, kterou pracovník skutečně dostává a minimální mzdou, za kterou by byl ochoten danou práci vykonávat. ER – se vyskytuje všude tam, ke není nabídka práce dokonale elastická (kde není horizontální)

a) Krátké období

firma bude zvyšovat počet zapojených jednotek práce tak dlouho, dokud budou tyto dodatečné jednotky práce zvyšovat více příjmy než náklady (MRPL=MFCL). obr. 14. Zisk bude maximální při L* (MRPL=MFCL). Výhodu nedokonalé konkurence bude firma realizovat při určení w, ta nebude na úrovni w1, ale na nižší w2. vyšrafovaná plocha znázorňuje výhodu jedné z omezeného počtu firem kupujících práci.

Křivku poptávky monopsonu po práci nelze zkonstruovat – neexistuje totiž fixní mzdová sazba, kterou by firma brala v úvahu. Monopson realizuje svou výhodu v podobě vyplácené nižší sazby, než by odpovídala průsečíku MRPL a MFCL.

b) dlouhé období

individuální křivky nabídky jsou rostoucí, jejich ceny se mění s používaným množstvím. Mezní náklady na faktor jsou vyšší než jejich ceny, firma nebere při rozhodování o nákupu L a K jejich ceny, ale dodatečné náklady na jejich získání. (MPL/MFCL) = (MPK/MFCK). aby firma kupující vstupy na nedokonale konkurenčních trzích minimalizovala náklady na výrobu daného výstupu, měla by měnit kombinace práce a kapitálu tak dlouho, dokud nebude poměr mezního produktu vstupu a dodatečných nákladů na jeho nákup v případě práce i kapitálu stejný.


Pro jakoukoliv kombinaci postavení firmy na trhu statků a na strhu práce je použitelné pravidlo max. zisku v podobě:

(MRPL/MFCL) = (MRPK/MFCK) = 1

Monopson

– monopolní síla na straně kupujícího na trhu práce, existuje jedna dominantní firma zaměstnávající práceschopné obyvatelstvo v dané oblasti nebo práci určité kvalifikace. Jeho postavení ho vede k tomu, aby najímal méně práce při nižší mzdové sazbě.


Odborové svazy na trhu práce

Odborové svazy jsou sdružení pracujících, které ovlivňují určitým způsobem nabídku práce

Odbory chtějí pro své členy:

- vyšší mzdy

- větší bezpečnost práce

- lepší pracovní podmínky

- více pracovních příležitostí atd.

Tři základní způsoby dosažení vyšší mzdy:

1. mzdový práh – prostřednictvím vyjednávání se zaměstnavateli v daném odvětví je stanovena minimální mzda, jejíž úroveň převyšuje rovnovážnou mzdu. Tato mzda představuje pro každou firmu výši mezních nákladů na práci (nabídky práce). S růstem ceny bude najímáno menší množství práce.

2. Snížení nabídky práce – tento postup vyžaduje dva předpoklady:

a) odbory musí být schopné snížit počet svých členů (vysoké členské poplatky, dlouhodobý učební poměr, obtížné kvalifikační zkoušky atd.)

b) odbory musí být schopné donutil zaměstnavatele zaměstnávat pouze členy odborů

Efektem je zvýšení mzdy a pokles poptávaného množství práce.

3. Zvýšení poptávky po práci – ke zvýšení mzdy dojde současně se zvýšením zaměstnanosti.

Způsoby dosažení: snaha přimět spotřebitele ke zvýšení poptávky po jimi výráběném zboží, snaha omezit prodej konkurenčního zboží, zvýšení produktivity práce.


Bilaterální monopol – vzniká tehdy, když existuje monopolní síla jak na straně nabídky práce, tak i na straně poptávky po práci.


Lidský kapitál (196)