Čistá ekonomická renta - je důchod placený jakémukoliv výr. faktoru s fixní nabídkou za jeho službu. Čím menší je nabídka, oproti poptávce, tím větší je ekonomická renta.
Ekonomická renta - V nejširším slova smyslu se tento pojem používá ve smyslu přebytku výrobce. Obecně s dostupností výrobního faktoru souvisí sklon křivky nabídky. S klesající dostupností sklon roste, a tak roste i celková ekonomická renta a naopak. Pokud by byla křivka nabídky horizontální, pak by fakticky neexistovala ekonomická renta.
Teorie rozdělování na bázi teorie mezní produktivity :
Částka, o kterou vzrostou celkové náklady firmy, aby tato firma získala dodatečnou jednotku výr. faktoru, se nazývá mezní náklady na výr. faktor MFC. Firma jako poptávající je v rovnováze, když MFC = MRP.
- je-li MFC menší než MRP podnikatel bude nakupovat další jednotky výr. faktoru a bude rozšiřovat výrobu
- je-li MFC větší než MRP omezí podnikatel poptávku po daném výr. faktoru.
V podmínkách dokonalé konkurence na trhu výr. faktorů i na trhu finální produkce platí MFC = p, kde p je cena výr. faktoru. Firma tedy bude zvyšovat množství výr. faktoru až do doby kdy MRP = p. Firma maximalizující zisk volí takové množství vstupů, aby cena těchto vstupů byla rovna příjmům z jejich mezních produktů. Tedy příjem z mezního produktu pro daný výrobní faktor říká, jak je veliká poptávka po tomto faktoru. Křivka příjmu z mezního produktu určitého faktoru je tedy zároveň individuální poptávkovou křivkou dané firmy po tomto výr. faktoru. V podmínkách dokonalé konkurence může firma najmout libovolné množství výr. faktoru, aniž by nějak ovlivnila jeho cenu. To znamená, že křivka nabídky výr. faktoru firmě je dokonale elastická a je tedy totožná též s mezními náklady na daný faktor.
Faktory ovlivňující poptávku - cena výr. faktorů. Poptávané množství výr. faktoru roste, jak jeho cena klesá, za předpokladu, že ceny ostatních výr faktorů jsou konstantní. Změna v ceně výr. faktoru působí tedy posun po křivce poptávky. Posun křivky poptávky po výr. faktoru je způsoben především změnou poptávky po vyráběné produkci spojené se změnou ceny této produkce. Analogicky je posun křivky způsoben také změnami v technologiích výroby.
Zobrazují se příspěvky se štítkemrenta. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemrenta. Zobrazit všechny příspěvky
Výrobní faktory
Zabezpečení dostatečného množství ekonom. Statků jsou nezbytné zdroje. Tyto zdroje se v průběhu činností, kterou zpravidla nazýváme výroba, přeměňují do podoby statku nebo služby. Zdroje potřebné k výrobě se nazývají výrobní faktory - činitelé. Jsou to:
1) Půda
2) Práce
3) Kapitál
1) Půda – je to primární výrobní faktor, je omezena kvantitativně, pouze úroveň o níž se postarala příroda a je neproduktovatelná, proto zde neexistuje monopol na straně nabídky půdy. Ekonomickým vyjádřením nabídky půdy je pozemková renta, která se platí za pronájem půdy.
Pozemková renta může být:
A) Absolutní – poptávka po pozemku jakékoliv kvality
B) Diferenční – poptávka po speciální jakosti půdy.
2) Práce – je každá lidská činnost, při které vznikají hmotné či nehmotné statky či služby. Ohodnocení za pracovní úkon by měl být přiměřené vynaloženému fyzickému a psychickému úsilí. Finančním ohodnocením za vykonanou práci říkáme mzda, která by měla být odpovídající tomu, aby pokryla nároky našich domácností. Svou pracovní sílu nabízíme na trhu práce, kde poptávku po práci tvoří firmy.
3) Kapitál – jsou to akumulované úspory, které za svůj život podnikatel nahromadil.
Dělíme na:
A) Reálný – slouží na nákup kapitálových statků např.: strojů a zařízení
B) Oběžný – peníze k nákupu, které obíhají
C) Fiktivní – akcie, dluhopisy
Podle oblasti působení máme:
1) Kapitál výrobní – kapitál z toho co prodáme (výrobky)
2) Kapitál obchodní – Obchodní firmy. Žijí z procent, které si přihodí k tomu co koupily.
3) Kapitál zápůjční – LICHVA, jsou to všechny banky, úroky
1) Půda
2) Práce
3) Kapitál
1) Půda – je to primární výrobní faktor, je omezena kvantitativně, pouze úroveň o níž se postarala příroda a je neproduktovatelná, proto zde neexistuje monopol na straně nabídky půdy. Ekonomickým vyjádřením nabídky půdy je pozemková renta, která se platí za pronájem půdy.
Pozemková renta může být:
A) Absolutní – poptávka po pozemku jakékoliv kvality
B) Diferenční – poptávka po speciální jakosti půdy.
2) Práce – je každá lidská činnost, při které vznikají hmotné či nehmotné statky či služby. Ohodnocení za pracovní úkon by měl být přiměřené vynaloženému fyzickému a psychickému úsilí. Finančním ohodnocením za vykonanou práci říkáme mzda, která by měla být odpovídající tomu, aby pokryla nároky našich domácností. Svou pracovní sílu nabízíme na trhu práce, kde poptávku po práci tvoří firmy.
3) Kapitál – jsou to akumulované úspory, které za svůj život podnikatel nahromadil.
Dělíme na:
A) Reálný – slouží na nákup kapitálových statků např.: strojů a zařízení
B) Oběžný – peníze k nákupu, které obíhají
C) Fiktivní – akcie, dluhopisy
Podle oblasti působení máme:
1) Kapitál výrobní – kapitál z toho co prodáme (výrobky)
2) Kapitál obchodní – Obchodní firmy. Žijí z procent, které si přihodí k tomu co koupily.
3) Kapitál zápůjční – LICHVA, jsou to všechny banky, úroky
Peněžní vklady
- Dokladem o úsporných vkladem jsou vkladní knížky, jejichž různé druhy vystavují
banky a spořitelny. Dokladem o vlastnictví sporožirových, postžirových, popř. devizových a běžných účtů jsou příslušné smlouvy, uzavřené s bankou nebo spořitelnou. Dokladem o stavu peněz na účtu je výpis z účtu.
Depozitní certifikáty – jsou to cenné papíry vystavené bankami nebo spořitelnami. Potvrzuje se jimi, že byla uložena jistá suma peněz na stanovenou dobu a na určený úrok.
Dluhopisy – Dluhopis (dlužní úpis) je takový papír, s jehož držením je spojeno právo majitele
požadovat splacení dlužné částky v nominálních hodnotách a vyplácení výnosů (úroků)
z něj k určitému datu a povinnost subjektu, který dluhopis vydal, příslušné závazky splnit.
Akcie – jsou to cenné papíry, s nimiž jsou spojena práva akcionáře (majitele) podílet se na řízení
společnosti (podniku). Na zisku a na majetkovém zůstatku při zániku společnosti. Podíl na
zisku se nazývá dividenda.
Pojistky a renty – patří sem zejména různé nabízené formy pojištění při dožití určitého věku. Při
placení pojistného pak vznikají pojištěnému nároky, vyplývající z uzavřené pojistné smlouvy.
Směnky – je to zpravidla krátkodobý obchodovatelný cenný papír.
Finanční spoluúčast – Znamená, že se někdo svým majetkovým vkladem (penězi, nemovitostí,
autorským právem) zúčastňuje podnikatelské činnosti někoho jiného (např. určité firmy) za podíl na zisku i ztrátě, který je určený smlouvou.
banky a spořitelny. Dokladem o vlastnictví sporožirových, postžirových, popř. devizových a běžných účtů jsou příslušné smlouvy, uzavřené s bankou nebo spořitelnou. Dokladem o stavu peněz na účtu je výpis z účtu.
Depozitní certifikáty – jsou to cenné papíry vystavené bankami nebo spořitelnami. Potvrzuje se jimi, že byla uložena jistá suma peněz na stanovenou dobu a na určený úrok.
Dluhopisy – Dluhopis (dlužní úpis) je takový papír, s jehož držením je spojeno právo majitele
požadovat splacení dlužné částky v nominálních hodnotách a vyplácení výnosů (úroků)
z něj k určitému datu a povinnost subjektu, který dluhopis vydal, příslušné závazky splnit.
Akcie – jsou to cenné papíry, s nimiž jsou spojena práva akcionáře (majitele) podílet se na řízení
společnosti (podniku). Na zisku a na majetkovém zůstatku při zániku společnosti. Podíl na
zisku se nazývá dividenda.
Pojistky a renty – patří sem zejména různé nabízené formy pojištění při dožití určitého věku. Při
placení pojistného pak vznikají pojištěnému nároky, vyplývající z uzavřené pojistné smlouvy.
Směnky – je to zpravidla krátkodobý obchodovatelný cenný papír.
Finanční spoluúčast – Znamená, že se někdo svým majetkovým vkladem (penězi, nemovitostí,
autorským právem) zúčastňuje podnikatelské činnosti někoho jiného (např. určité firmy) za podíl na zisku i ztrátě, který je určený smlouvou.
Bilaterální monopol na trhu práce
Vystupuje-li na poptávkové straně určitého trhu práce monopson (jeden kupující) a na straně nabídky monopol (odbory). Každá ze stran má sílu, která ji umožňuje výrazně ovlivňovat cenu. Monopson usiluje o zaplacení co nejnižší mzdové sazby, odbory se snaží prosadit co nejvyšší. Konečný výsledek nelze předem určit, záleží na jejich vyjednávací síle. Obr. 16. Monopson vychází z rovnosti MRPL=MFCL, optimální objem zaměstnanosti je L1, výsadného postavení využije ke stanovení nižší w na úrovni w1. monopol vychází z rovnosti MRL=SL, bude prosazovat zaměstnanost L2, výsadní postavení se projeví ve výši mzdové sazby na úrovni w2. konečná výše bude záviset na vyjednávání mezi oběma stranami. Bude se pohybovat v intervalu mezi w1 a w2.
Ekonomická renta – obr. 17 je část mzdy, která přesahuje transferový výdělek. Je to rozdíl mezi mzdou, kterou pracovník skutečně dostává a minimální mzdou, za kterou by byl ochoten danou práci vykonávat. ER – se vyskytuje všude tam, ke není nabídka práce dokonale elastická (kde není horizontální)
Ekonomická renta – obr. 17 je část mzdy, která přesahuje transferový výdělek. Je to rozdíl mezi mzdou, kterou pracovník skutečně dostává a minimální mzdou, za kterou by byl ochoten danou práci vykonávat. ER – se vyskytuje všude tam, ke není nabídka práce dokonale elastická (kde není horizontální)
Celkový důchod (obdélník 0QF EPF)má dvě části: obr. 5
a) transferový výdělek (TV) – je minimální částkou, která postačuje vlastníkovi vstupu k tomu, aby prodal určité množství vstupu, představuje alternativní náklady těchto služeb vstupu.
b) ekonomická renta (ER) – je rozdíl mezi celkovou částkou, která byla zaplacena za služby faktoru a minimální částkou (TV), která by přiměla vlastníky tohoto faktoru nabízet jeho služby. ER je proto rozdíl mezi skutečnými platbami za služby vstupu a TV. ER je přebytek nad alternativními náklady nabízení vstupu.
Individuální nabídka práce
Nabídkou práce rozumíme nabídku práce firmám ze strany pracovníků.
Jednotlivec se rozhoduje jakou kombinaci práce a volného času si zvolí, aby maximalizoval svůj užitek. Volí mezi dvěma statky mezi spotřebou C a volným časem H. Přitom je omezen počtem hodin jednoho dne. L + H = 24 (L=24-H)
Spotřeba může být realizována pouze na základě jeho vlastní práce C = w*L (w je mzdová sazba) Þ C = w*(24-H), podmínka maximalizace užitku je, pokud se mezní míra substituce rovná poměru cen: w = (dU/dH) / (dU/dC) = MRS . Aby jednotlivec při dané reálné mzdové sazbě maximalizoval svůj užitek, měl by pracovat tolik hodin, aby se mezní míra substituce volného čau spotřebou rovnala mzdové sazbě w.
Jak ovlivní změna w (ceny práce) rozložení 24 jednotlivce mezi práci a volný čas?
Obr.6. výchozí bod Q. dojde k růstu mzdové sazby z w1 na w2. To má dva důsledky:
- současný růst ceny volného času (ten, kdo nepracuje, přichází o víc peněz)
- změní se průsečík s osou y,růst w umožní dosáhnou vyšší úrovně užitku – IK U2. Optimum je nyní bod S.
b) ekonomická renta (ER) – je rozdíl mezi celkovou částkou, která byla zaplacena za služby faktoru a minimální částkou (TV), která by přiměla vlastníky tohoto faktoru nabízet jeho služby. ER je proto rozdíl mezi skutečnými platbami za služby vstupu a TV. ER je přebytek nad alternativními náklady nabízení vstupu.
Individuální nabídka práce
Nabídkou práce rozumíme nabídku práce firmám ze strany pracovníků.
Jednotlivec se rozhoduje jakou kombinaci práce a volného času si zvolí, aby maximalizoval svůj užitek. Volí mezi dvěma statky mezi spotřebou C a volným časem H. Přitom je omezen počtem hodin jednoho dne. L + H = 24 (L=24-H)
Spotřeba může být realizována pouze na základě jeho vlastní práce C = w*L (w je mzdová sazba) Þ C = w*(24-H), podmínka maximalizace užitku je, pokud se mezní míra substituce rovná poměru cen: w = (dU/dH) / (dU/dC) = MRS . Aby jednotlivec při dané reálné mzdové sazbě maximalizoval svůj užitek, měl by pracovat tolik hodin, aby se mezní míra substituce volného čau spotřebou rovnala mzdové sazbě w.
Jak ovlivní změna w (ceny práce) rozložení 24 jednotlivce mezi práci a volný čas?
Obr.6. výchozí bod Q. dojde k růstu mzdové sazby z w1 na w2. To má dva důsledky:
- současný růst ceny volného času (ten, kdo nepracuje, přichází o víc peněz)
- změní se průsečík s osou y,růst w umožní dosáhnou vyšší úrovně užitku – IK U2. Optimum je nyní bod S.
1) Soukromé vyjednávání mezi zainteresovanými stranami, tedy mezi původcem
Coaseho teorém – pokud jsou jasně vymezena vlastnická práva a náklady vyjednávání jsou relativně nízké, provede soukromé vyjednávání mezi zainteresovanými stranami k efektivní úrovni znečišťování. Je-li splněna podmínka jednoznačného vymezení vlastnických práv, lze očekávat, že na základě dobrovolných smluv mezi poškozeným a poškozujícím bude působení externalit z větší či menší míry eliminováno, aniž by se při tom musel bezprostředně angažovat stát.
Dobývání renty – jednotlivci, firmy nebo skupiny se snaží získat monopolní pozici v určité oblasti nabídky nebo distribuce zboží a služeb a přisvojovat si rentu, z této pozice plynoucí.
Monopolní pozici se dobyvatel renty snaží získat různými prostředky (příspěvky na volební kampaň, podplácením) a přimět tím vládu, parlament k přijetí jemu vyhovujícím zákonům, zavedením, zrušením určité regulace, zadání státní zakázky.
Ekonomická analýza dobývání renty – náklady spojené s dobýváním renty (čas, finanční výdaje, úplatky) jsou považovány za ztrátu, nevedou totiž k dodatečné nabídce produktu a služeb nýbrž jsou promrhány na získání možnosti nabízet tyto služby.
Existují tři druhy výdajů chápané jako ztráta:
1) úsilí a výdaje potencionálních dobyvatelů renty,
2) úsilí vládních úředníků získat nebo ovlivňovat platby potencionálních monopolistů,
3) ztráty a poškození třetích stran.
Þ čím větší bude konkurence při dobývání renty, tím více se neproduktivně promrhá zdrojů. Navíc se může stát, že náklady na dobytí renty převyšují efekt z ní plynoucí.
Dobývání renty – jednotlivci, firmy nebo skupiny se snaží získat monopolní pozici v určité oblasti nabídky nebo distribuce zboží a služeb a přisvojovat si rentu, z této pozice plynoucí.
Monopolní pozici se dobyvatel renty snaží získat různými prostředky (příspěvky na volební kampaň, podplácením) a přimět tím vládu, parlament k přijetí jemu vyhovujícím zákonům, zavedením, zrušením určité regulace, zadání státní zakázky.
Ekonomická analýza dobývání renty – náklady spojené s dobýváním renty (čas, finanční výdaje, úplatky) jsou považovány za ztrátu, nevedou totiž k dodatečné nabídce produktu a služeb nýbrž jsou promrhány na získání možnosti nabízet tyto služby.
Existují tři druhy výdajů chápané jako ztráta:
1) úsilí a výdaje potencionálních dobyvatelů renty,
2) úsilí vládních úředníků získat nebo ovlivňovat platby potencionálních monopolistů,
3) ztráty a poškození třetích stran.
Þ čím větší bude konkurence při dobývání renty, tím více se neproduktivně promrhá zdrojů. Navíc se může stát, že náklady na dobytí renty převyšují efekt z ní plynoucí.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)