7) Přednáška: ČINNOSTI OBCHODNÍCH BANK

ČINNOSTI OBCHODNÍCH BANK

Tvorba (poskytování) úvěrů podnikatelským subjektům

Tato činnost je pro banky jedna z nejvýnosnějších na straně jedné, a na straně druhé je spojena s riziky klientů, ke kterým dochází při poskytování úvěrů. Tato rizika jsou jednak v tom,že příjemce úvěru nebude schopen splatit úroky z úvěru a v některých případech dokonce i jistinu úvěru.

Z hlediska časového horizontu na který se úvěry poskytují rozlišujeme tři základní skupiny:
1) úvěry krátkodobé - časový horizont od poskytnutí do splacení úvěru je do 1 roku
2) úvěry střednědobé - časový horizont je 1 až 4 roky
3) úvěry dlouhodobé - časový horizont je 4 a více let


Úvěry krátkodobé

Tyto krátkodobé úvěry rozlišujeme jednak z hlediska účelu a především z hlediska pojištění.

a) Úvěr kontokorentní

- Je poskytován klientům na běžném účtu, který má klient zřízen u banky, a v návaznosti na předpokládané finanční potřeby klienta v průběhu období trvání kontokorentního úvěru banka sjednává s klientem úvěrový rámec, tzn. umožní klientovi, aby jeho běžný účet přešel do debetu.
- Je v podstatě úvěrem, o který je mezi podnikateli největší zájem.
- Výše kontokorentu citlivě reaguje na nárazovou potřebu peněz.
- Sjednáváme s bankou, do jaké výše budeme moci čerpat peněžní prostředky a za jakou cenu.
- Typickým oborem činnosti, který se bez tohoto typu úvěru neobejde je zemědělství, kdy se po celý rok vynakládají peníze na obhospodaření polí (náklady) a k tržbám dochází pouze v krátkém časovém úseku - v době sklizní.
- Tím, že je to jeden z nejpoužívanějších krátkodobých úvěrů, tak jsou i podmínky získání kontokorentního úvěru tomu podřízeny:
• klient musí být k bance „vstřícnější“,
• měl by u banky mít alespoň 3 roky jiný typ účtu, o němž má banka veškeré záznamy, zejména vývoj finančních zdrojů (čerpání, vklady),
• poskytuje jej především bonitním klientům.

(+)
leden květen / t /
(-)


b) Úvěr směnečný

Název tohoto krátkodobého úvěru se odvíjí od jednoho zvláštního platebního instrumentu, a to směnky. U nás se směnky řídí Směnečným a šekovým zákonem, který jehož podstata vychází z 30. let 20. století, kdy dlužník vystavuje tuto směnku a věřitel mu na ni půjčí peníze.

• úvěr eskontní
• úvěr reeskontní

Určitý podnikatelský subjekt potřebuje finanční zdroje, proto se obrátí na banku a žádá po ní peníze, za které nabízí ručení v podobě směnky. Existují dva způsoby eskontu směnky:

a) směnka vlastní, kdy zákon přesně taxativně vymezuje náležitosti, které musí směnka obsahovat:
• datum a místo vystavení
• neodvolatelný příslib výstavce: „Zaplatím za tuto směnku…….“
• částka slovem i písmem
• kdy má být splaceno
• podpis výstavce
+ pokud není uvedeno, místo kde má být směnka splacena, nahrazuje to místo bydliště výstavce

Výhody:
• Výstavce ručí za závazek vyplývající ze směnky celým svým majetkem.
• Při vymáhání pohledávky ze směnky platí zkrácené řízení:
V případě, že směnka není v řádném termínu splacena, tak držitel směnky podá návrh na vydání směnečného platebního rozkazu a soud by ho měl potvrdit do 48 hodin tím, že vydá směnečný rozkaz, pak může dát věřitel návrh na exekuci veškerého majetku výstavce, tak aby byly uspokojeny jeho veškeré požadavky.


b) směnka cizí, kdy výstavcem směnky je banka a na rozdíl od směnky vlastní, výstavce přikazuje směnečníkovi: zaplaťte za tuto směnku, čímž se stává teprve směnečným dlužníkem. Na indosamentu musí být podepsáni oba účastníci. Banka za tuto směnku poskytuje přímo peněžní prostředky.

- Banky již dnes vydávají předtištěné formuláře, při jejichž vyplnění tyto splňují zákonné náležitosti.
- Směnečný úvěr je poskytován tedy oproti směnce.

Výhody:
• směnka je obchodovatelný cenný papír, dlužník může tento cenný papír prodat tím způsobem, že jej převádí na další osoby rubopisem „na řad“, a tak vzniká řada dalších nepůvodních majitelů směnky

Reeskontní směnečné úvěry
= banka koupí směnky, tj. jsou na ní převedeny, vždy je to směnka cizí a výstavcem nesmí být banka (zpravidla se jedná o směnky spojené s prodejem a tokem zboží), ve lhůtě splatnosti této směnky platí bance odběratel, pouze v případě, že ten není schopen dostát svým závazkům, tak se banka obrací na toho, kdo bance směnku poskytl (prodal)

= banka poskytuje úvěr snížený o úroky, tento rozdíl se nazývá úvěrový diskont, který vychází ze sazby, za kterou centrální banka poskytuje úvěry obchodním bankám, tyto jsou navíc kryty reeskontními směnkami (jeden ze způsobů refinancování obchodních bank), směneční účastníci -obchodní banky jestliže chtějí získat tyto reeskontní úvěry, tak musí centrální bance poskytnout informace o svém ekonomickém vývoji, což je velice důležité z pohledu centrální banky pro usměrnění budoucí hospodářské politiky

BANKA

Výrobce Odběratel


c) Úvěr lombardní

Jsou to krátkodobé úvěry, které jsou spojeny, resp. poskytovány proti zástavě cenných papírů případně jiných věcí movitých.
• Banka si vybírá, proti kterým cenným papírům bude úvěr poskytovat (likvidita akcií, stabilita vývoje kurzu akcií, …..).
• U movitých věcí se taktéž poskytovatel úvěru (banka) rozhoduje jak bude tyto předměty v případě jejich získání při nesplacení úvěru realizovat (tj. proměnit v peněžní prostředky)
• Předmětem zástavy nesmí být nikdy cenné papíry individuálního charakteru (šeky a směnky).


d) Úvěr avalský (ručitelský)

Sjednává se krátkodobý bankovní úvěr, který je poskytnut v případě realizace avalu (ručení). Příklady:
• banka může požadovat v případě směnečného úvěru ještě aby byl úvěr avalován
• v případě existence úvěrů ze zahraničí, za klienta musí zpravidla ručit (spolupodepsat) úvěrovou smlouvu některá z tuzemských bank, v případě, že klient nesplácí, tak musí za něj splácet ručitel – banka

Když existuje aval podnikatelského úvěru, tak se snižuje riziko poskytnutí. V případě, že příjemce není schopen úvěr ve sjednaných lhůtách splácet, je povinen toto činit ručitel, v tom okamžiku vzniká dlužníkovi vůči ručiteli úvěrový vztah.


e) Úvěry účelové

Tyto jsou poskytovány na určitý konkrétně daný účel a příjemce musí garantovat (dokladovat), že peníze budou na tento účel použity!
• úvěr na pohledávky
• úvěr na nákup zboží


f) Osobní půjčky

Jedná se o poskytování úvěrových zdrojů fyzickým osobám.


Pozor na chyták: ve smlouvách se může zaměnit: 6% p.a. - na 6% p.m. a pak se platí několika násobně vyšší úroky

english tags: refinance home

U podílových listů

Označení podílového fondu, nominální hodnotu, označení o jakou formu podílového listu jde, datum vydání, údaj o povolení emise MFČR.


- U směnek :

Náležitosti nejběžnější, jako např. : Označení názvem směnka ( i v textu ), příkaz zaplatit sumu, jméno toho, kdo bude platit, údaj splatnosti, údaj místa, kde bude platba probíhat, jméno toho, komu, nebo na čí příkaz bude placeno, datum a místo vystanovení směnky, podpis výstavce.


- U šeků :

Slovo šek v textu, příkaz k platbě, uvedení měny, šekovník ( banka ), údaj místa, kde má být placeno, datum, místo a podpis, šekovatel.


- U skladištních listů :

Označení uloženého zboží, místo uskladnění, podpis skladovatele.


- U náložního listu :

Označení a sídlo dopravce, odkud a kam, označení přepravovacího artiklu, místo a den vydání náložního listu.

4) Směnky :

Můžeme jí charakterizovat jako cenný papír, který ztělesňuje nárok na peněžité plnění.

- Užívá se jako :

a) Platidlo za účelem plnění závazku

b) Jako nástroj zajištění plnění peněžitého závazku

c) Jako nástroj pro získání hotových peněz

Směnka bývá označována jako krátkodobý, obchodovatelný cenný papír, vystavený ve formě stanovené zákonem, obsahující směnečné náležitosti.

- Dělení směnek :

- Směnka vlastní :

Obsahuje závazek dlužníka zaplatit svému věřiteli ( remitentovy ) stanovenou částku na stanoveném místě.Většina směnek je tohoto typu.


- Směnka cizí :

Ve směnce cizí přikazuje třetí osobě ( směnečníkovi ), aby místo něho zaplatil věřiteli sjednanou částku.


5) Cenné papíry na zboží

a) Skladištní listy :

Vyjadřují právo požadování skladované věci a zároveň nahrazuje potvrzení o převzetí skladované věci ke skladování.Je to obligační cenný papír, neboť ztělesňuje právo na vydání skladované věci, nikoliv však vlastnické právo k věci.Může být na doručitele, na jméno i na řád.Práva sním spojená lze převádět, tak jako u většiny cenných papíru indosamentem ( vrubopisem ).

Peněžní vklady

- Dokladem o úsporných vkladem jsou vkladní knížky, jejichž různé druhy vystavují
banky a spořitelny. Dokladem o vlastnictví sporožirových, postžirových, popř. devizových a běžných účtů jsou příslušné smlouvy, uzavřené s bankou nebo spořitelnou. Dokladem o stavu peněz na účtu je výpis z účtu.

Depozitní certifikáty – jsou to cenné papíry vystavené bankami nebo spořitelnami. Potvrzuje se jimi, že byla uložena jistá suma peněz na stanovenou dobu a na určený úrok.

Dluhopisy – Dluhopis (dlužní úpis) je takový papír, s jehož držením je spojeno právo majitele
požadovat splacení dlužné částky v nominálních hodnotách a vyplácení výnosů (úroků)
z něj k určitému datu a povinnost subjektu, který dluhopis vydal, příslušné závazky splnit.

Akcie – jsou to cenné papíry, s nimiž jsou spojena práva akcionáře (majitele) podílet se na řízení
společnosti (podniku). Na zisku a na majetkovém zůstatku při zániku společnosti. Podíl na
zisku se nazývá dividenda.

Pojistky a renty – patří sem zejména různé nabízené formy pojištění při dožití určitého věku. Při
placení pojistného pak vznikají pojištěnému nároky, vyplývající z uzavřené pojistné smlouvy.

Směnky – je to zpravidla krátkodobý obchodovatelný cenný papír.

Finanční spoluúčast – Znamená, že se někdo svým majetkovým vkladem (penězi, nemovitostí,
autorským právem) zúčastňuje podnikatelské činnosti někoho jiného (např. určité firmy) za podíl na zisku i ztrátě, který je určený smlouvou.