3. Vysoká citlivost poptávky po penězích na důchod (k) snižuje účinnost fiskální expanze na důchod. Vysoká citlivost poptávky po penězích na důchod zvyšuje poptávku po penězích při růstu důchodu, a tedy zvyšuje i úrokovou sazbu, což intenzivněji vytěsňuje soukromé autonomní výdaje a snižuje tak efekt fiskální expanze.
4. Čím plošší je křivka IS (čím větší je citlivost poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu – b), tím nižší je účin fiskální expanze.
· Při pozitivně skloněné křivce LM vede fiskální expanze jednak k růstu úrovně rovnovážného důchodu a jednak k růstu rovnovážné úrokové sazby.
· Relace mezi růstem úrovně rovnovážného důchodu a růstem úrovně rovnovážné úrokové sazby je závislá na velikosti sklonu křivky LM, jakož i na sklonu křivky IS.
· Vytěsňovací efekt je za těchto podmínek částečný a je tím větší (menší), čím větší (menší) je sklon křivky LM.
· Částečný vytěsňovací efekt vede ke změně struktury výdajů, a to ke snížení váhy soukromých autonomních výdajů a zvýšení váhy veřejných autonomních výdajů.
Vytěsňovací efekt a fiskální politika
· Maximální účinnost fiskální expanze v podmínkách, kdy křivka LM je horizontální, tj. v podmínkách vysoké citlivosti poptávky po penězích na úrokovou sazbu, takže úroková sazba je fixovaná. Za těchto podmínek je vytěsňovací efekt nulový. Tento případ se nazývá past likvidity.
Fiskální expanze posune křivku IS doprava. Jelikož je úroková sazba fixována nedojde ke snížení soukromých autonomních výdajů a vytěsňovací efekt je nulový. Výdajový multiplikátor se rovná multiplikátoru fiskální politiky. Obr. str. 74 (2.21)
Žádné komentáře:
Okomentovat