Rovnice křivky agregátní poptávky

Rovnovážná úroveň důchodu: Y = g * A + b * (M / P)

Je-li křivka AD zobrazením průsečíků křivek IS a LM pro různé cenové úrovně, potom řešením rovnice pro cenovou úroveň P dostaneme: P = b * M / (Y - g * A)

Sklon křivky agregátní poptávky

Křivka agregátní poptávky má negativní sklon. Čím vyšší je úroveň cen, tím nižší jsou reálné peněží zůstatky, a proto tím nižší je rovnovážná úroveň výdajů a produkce.

Jestliže malá změna v cenové úrovni vyvolá velké změny v agregátních výdajích, křivka agregátní poptávky je velmi plochá. Byla-li křivka AD úplně necitlivá na změny cenové hladiny, je vertikální. Vysoká citlivost agregátních výdajů na změny cenové hladiny znamená, že křivka AD je plochá, resp. v limitním případě horizontální.

Křivka AD je tím plošší, čím:

• Nižší je citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu (h)
• Větší je citlivost poptávky po investicích na úrokovou sazbu (b)
• Větší je multiplikátor (a)
• Nižší je citlivost po penězích na důchod (k)

Vertikální křivka IS a vertikální křivka agregátní poptávky: deflační impotence

Poptávka po autonomních výdajích je úplně necitlivá na úrokovou sazbu (b = 0). Monetární expanze je neúčinná. Snížení nebo zvýšení cenové hladiny sice mění reálné peněžní zůstatky a dochází tak ke změně úrokové sazby, ale na tuto změnu nereagují agregátní výdaje: křivka agregátní poptávky je v takovém případě vertikální.

Křivka IS je nalevo od potenciálního produktu, dochází k současné rovnováze na trhu zboží a trhu peněz pod úrovní potenciálního produktu při všech cenových hladinách a vertikální křivka agregátní poptávky je relativně trvale pod úrovní produkce při plné zaměstnanosti. Takováto situace se nazývá deflační impotencí. Toto je Keynesovou námitkou proti neoklasické škole.

Obr. str. 174