Cíle hospodářské politiky

- trh funguje, ale musíme ho regulovat čili stát nastupuje tam, kde je trh nedokonalý

- T. Hops „Trh je něco zvířecího v člověku“

- A. Smith „Neviditelná ruka trhu (samočisticí schopnost)“

· podpora ekonomického rozvoje při plném využití VF

· podpora vývoje cenové úrovně

· ovlivňování rozdělování ND (Pokud je co rozdělit, Proč?)

® abychom získaly prostředky na veřejné statky

® rozmělňovat důsledky externalit prostřednictvím daňové politiky

® vznik sociální politiky

Stabilizační politika

- snaha stabilizovat hospodářské cykly, ovlivňovat vývoj národní ekonomiky

- cykly vyjadřují reálný produkt v čase (Y à AD = AD)

- vývoj chceme usměrňovat pomocí AD, AS

Druhy

- plná zaměstnanost

- proticyklická stabilizační politika

- protiinflační stabilizační politika

- sociální politika

- agrární politika

- protimonopolní politika (HS)

- program rozvoje výroby veřejných statků a služeb

Hospodářská politika a její cíle

- všeobecný prostředek státu ke kontrole či ovlivňování ekonomického vývoje

- je reálnou věcí, všechny státy ji produkují

a) veřejná část

b) tržní část

Ekonomické funkce státu

- tvorba legislativních podmínek

- regulace nabídky peněz

- regulace aktivit, které není trh schopen zajistit

Nedostatky trh

- nerovnoměrný vývoj hospodářského cyklu

- monopoly

- záporné externality

- sociální nepřijatelnost

Mpl v OE

- únik do dovozních V mění slon výdajové křivky
- Mpl efekt OE je poněkud nižší než mpl efekt UE, protože v OE část přírůstku důchodu uniká do V na dovozy. Exaktně vyjádřeno:

- účinek mpl OE můžeme vyjádřit propočtem jednotlivých výdajových kol nebo přímo pomocí výše uvedeného vztahu.

Důsledky hospodářské politiky
- vliv ZO toků a měnových kurzů
zhoršení X v 80. letech v USA mělo na ekonomiku kontraktivní účinek; zhodnocování měny (za dolar je možné si koupit více jednotek cizí měny; vede k poklesu reálných X Þ snižuje AD a produkt) / znehodnocování
- účinky obchodní politiky
reakcí na problémy v ZO byl tlak na vládu vytvářet celní tarify nebo kvóty (omezí-li země příliv statků za zahraničí, sníží vývozy a zvýší X Þ růst GNP: účinek = změna e x mpl OE) = politika “ožebrač svého souseda”
- zdokonalování mezinárodní kooperace
obchodní smlouvy, mezinárodní monetární uspořádání (měnové kurzy, IMF), MAE koordinace (navrhl prezident Carter na ek. summitech v letech 77-8)

Jak velké jsou mpl?
- statistické studie v MAE modelech (Jan Tinbergen z Nizozemí, Lawrenc Klein z Pensylvánské univerzity, oba dostali za svou práci Nobelovu cenu)
- odhady:
- učebnicové modely (nedají se použít na hosp. pol. reálného světa)
- ek. modely velkého rozsahu + číselné experimenty
- odhady značně nepřesné

Teorie a hospodářská politika

- Klasičtí ekonomové budou skeptičtí k potřebě vládních zásahů pro stabilizaci hospo. cyklu, protože zvýšení AD podle nich vyvolá vyšší ceny nebo inflaci. Keynesiánci naopak budou ekonomiku tím, že ovlivní AD (v depresi lze zvýšit AD a v konjunktuře, kdy hrozí inflace, tlumit výdaje). Vládní výdaje podle nich nic nevytlačují – umožňují vyšší soukromé výdaje.

D. Určení produktu: model multiplikátoru (podle keynesiánců)
- Model multiplikátoru: každá změna investičních výdajů o jeden dolar vede k vyšší než dolarové změně GNP, tj. k “multiplikované” změně.
- Sestrojíme křivky CC a SS na základě našich znalostí o spořivosti jednotlivých rodin, jejich bohatství…Předpoklady: neexistují daně, nerozdělené podnikové zisky, zahraniční obchod, zhodnocení materiálu, vládní výdaje ani žádné transfery. GNP = DI. CC a SS jsou zrcadlově souměrné a jejich součtem je osa 1. kvadrantu (viz. kapitola 7).

Metoda úsporově-investiční

Produkt je určen na úrovni, v níž se úsporová a investiční fce protínají bod rovnováhy, ke kterému bude národní produkt tíhnout. Pouze v tomto bodě (E) jsou zamýšlené úspory domácností rovny zamýšleným investicím firem. V libovolném jiném bodě se zamýšlené úspory domácností nebudou shodovat se zamýšlenými investicemi firem a tento rozdíl přiměje firmy ke změně úrovní výroby a zaměstnanosti a systém k návratu k rovnovážnému GNP.

Monetární politika

- Je uskutečňována centrální bankou a vymezuje nabídku peněz.
- Peníze se skládají z prostředků směny nebo platebních metod v ekonomice: oběživa a šeků.
- Změny nabídky peněz pohybují úrokovými sazbami nahoru nebo dolů a ovlivňují výdaje na takové položky jako je strojní vybavení nebo budovy.
- Má významný vliv na reálný i potenciální GNP.
- Politika těžko dostupných peněz – vyšší úrokové sazby vedou k poklesu produktu a ke snižování inflace.

Zahraniční hospodářská politika
- Obchodní politika (cla, kvóty…), vymezování měnového kurzu + monetární a fiskální politika – usiluje o udržení dovozů v souladu s vývozy a o stabilizaci měnových kurzů.

Důchodová politika (mzdová a cenová politika)
- Je souhrnem opatření vlády, která usilují o zmírnění inflace pomocí přímých kroků, ať již slovním přesvědčováním, nebo zákonnými regulačními opatřeními, zahrnujícími mzdy a ceny. Byla použita v 80. letech Carterovou politikou, ale padla v nemilost díky konzervativcům.

MAE politika a cíle v praxi
- před WW2 neexistovaly v MAE teorii téměř žádné poznatky.
- ve 30. letech přinesl J. M. Keynes “Zákon o zaměstnanosti”.
- 46 založena Rada ek. poradců (Council of Economic Advisers – CEA).
- 78 přijal Kongres “Zákon o plně zaměstnanosti” – autory Humphrey a Hawkins (cílem 4% nezam. a 3% míra inflace).
- 85 Gramm-Rudmanův zákon – snižování deficitu rozpočtu.

Země nemůže mít současně vysokou spotřebu a rychlý růst. Snížení vysoké míry inflace vyžaduje buď období vysoké nezaměstnanosti a nízkého produktu, nebo zasahování do volných trhů mzdovou a cenovou politikou. Proto MAE rozhodnutí znamenají krátkodobou alternativní volbu mezi nezam. a inflací.

Index spotřebitelských cen CPI (Consumer Price Index)

– měří výdaje na pevně stanovený koš statků nakupovaných typickým městským spotřebitelem. Celková cenová hladina P. Míra inflace je mírou růstu nebo poklesu cenové hladiny.

- deflace = ceny se snižují nebo míra inflace je záporná.
- hyperinflace = cenová hladina se zvyšuje o tisíc nebo milión procent ročně (Německo 20. let).

Zahraniční hospodářská politika
- všechny ekonomiky jsou otevřené (půjčují si navzájem peníze, obchodují…).
- čisté vývozy = rozdíl mezi dolarovou hodnotou vývozů a dolarovou hodnotou dovozů, “saldo zahraničně obchodní bilance” (aktivní nebo pasivní charakter; hosp. politika USA je zaměřena hlavně na Latinskou Ameriku, Japonsko a Evropu).
- měnové kurzy představují cenu vlastní měny v měnách jiných zemí (snižuje-li se MK, stoupají dovozní ceny a míra inflace roste).

Nástroje
= ekonomická proměnná přímo nebo nepřímo kontrolovaná vládou.

Fiskální politika
- stanovení úrovní zdanění a výdajů k ovlivnění makroekonomické výkonnosti.
· vládní výdaje na statky a služby – vláda jimi stanoví relativní rozsah veřejného a soukromého sektoru.
· zdanění – daně omezují důchody obyvatelstva (vyšší daně = nižší důchod na útratu = omezení výdajů na spotřebu = snížení agregátní poptávky a reálného GNP) + pomáhají stanovovat ceny (ovlivňují tak motivaci a chování firem a jednotlivců).

Vláda plní v ekonomice především tyto funkce:

1) Vytváří rámec pro fungování ekonomiky
2) Určuje makroekonomickou stabilizační politiku směřující proti nezaměstnanosti, inflaci, stagnaci apod.
3) Ovlivňuje racionální rozdělování zdrojů v zájmu zvyšování ekonomické efektivnosti.
4) Vytváří sociální programy.

Hospodářská politika ovlivňuje hospodářský proces státu. Nástroji hospodářské politiky jsou:
1) Fiskální politika – měnová
2) Monetární politika
3) Obchodní politika
4) Důchodová politika

Fiskální politika – čili rozpočtová je dána výdaji a příjmy státního rozpočtu. Státní rozpočet může
být : s přebytkem, vyrovnaný nebo také se schodkem (deficitní).

Základní příjmy jsou:
1) Daň z přidané hodnoty
2) Spotřební daň
3) Daň z příjmu
4) Silniční daň
5) Daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí
6) Clo
7) Sociální a zdravotní pojištění
8) Nedaňové příjmy (soudní a jiné poplatky, kolky)

12) TEORIE MIKROEKONOMICKÉ POLITIKY STÁTU.

PŘÍČINY EXISTENCE MIKROEKONOMICKÉ POLITIKY. VZTAH EKONOMICKÉ TEORIE A MIKROEKONOMICKÉ POLITIKY. PŘÍSTUPY K MIKROEKONOMIKCKÉ POLITICE A JEJÍ HLAVNÍ TYPY. EFEKTIVNÍ ROZSAH UPLATŃOVÁNÍ MIKROEKONOMICKÉ POLITIKY STÁTU. TEORIE VEŘEJNÉ VOLBY. EFEKTIVNOST VEŘEJNÉ VOLBY. AROWŮV TEORÉM.


Hospodářská politika – souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech hospodářské reality. V obecném povědomí je spjata s makroekonomickou činností státu (fiskální, monetární politika), ale stát svými opatřeními působí na chování mikroekonomických subjektů. Mění podmínky, za nichž se tyto subjekty rozhodují, a ovlivňuje tak rovnováhu na jednotlivých dílčích trzích i všeobecnou tržní rovnováhu.


Příčiny mikroekonomické politiky

1) snaha státu napomáhat trhu v efektivní alokaci výrobních faktorů i finální produkce – nedokonalá konkurence, externality, neúplné informace subjektů o trhu. Činnost státu v mikroekonomické přístupu nabývá např. formy antimonopolní regulace, makroekonomický přístup může být založen např. na státní strukturální politice, společnost nemusí považovat rozdělení příjmů tak, jak se vytvořilo na trzích, za sociálně přijatelné. Stát může měnit existující rozdělení např. daňovou politikou, transfery. Přerozdělením příjmů se mění postavení subjektů na trzích finální produkce a VF a tím se mění situace na dílčích trzích (mikro) i vzájemné postavení jednotlivých ekonomických sektorů (makro).