Česká republika a zahraniční obchod

České země - historicky vzato - patřily vzhledem k poměrně nízkému výskytu základních surovin na straně jedné, kvalifikované pracovní síle, podnikatelské investici, vyspělému bankovnictví na straně druhé, významné místo ve světovém obchodě. Tradiční vývoz vyspělých strojírenských výrobků, kompletních celků ( továren, cukrovarů, pivovarů ), zbrojního ale i textilního a sklářského průmyslu byl poprvé v moderní historii deformován nacistickou okupací a orientací se na zbrojní průmysl.Druhá a důkladná 40 let trvající deformace českého zahraničního obchodu nastala v důsledku začlenění naší země do tzv. Rady vzájené hospodářské pomoci vedené bývalím SSSR.Nastal útlum útlum tradičních odvětví bylo převážně zaváděno težké strojírenství náročné na materiál a energii, spotřební výrobky byly odebírány v masovém množství bez ohledu na kvalitu, ustala modernisace průmyslu a hlavně převážně docházelo k deformovaným finančním vztahům mezi těmito zeměmi.Důsledky této deformace se projevují i dnes.V důsledku možnosti prakticky neomezeného dovozu zboží - zejména spotřebního a poměrně nevalným výsledkům našeho vývozu, je bilance zahraničního obchodu v deficitu cca 160 miliard Kč.Je potěšitelné, že se již koncem loňského roku, ale i v roce letošním deficit začíná zmenšovat.Program tzv. proexportní politiky mají ve svém volebním programu všechny strany.naskýtá se otázka, jak bude ovlivněn náš zahraniční obchdo vstupem naší země do Evropské unie.Česká republika bude součástí jednotného evropského trhu.České firmy budou moci v podstatě bez omezení podnikat a prodávat sbé výrobky na rtozsáhlém 400 mil. trhu.Zboží dovážené do České republiky z ostatních států unie bude levnější než kdyby Česká republika nebyla členem, protože v rámci jednotného trhu se neplatí clo při dovozu a vývozu z jednoho členského státu do druhého.Členství České republiky v Evropské unii přiláká zahraniční investice, investoři z nečlenských států se budou na trhu cítit bezpečněji.Evropské instituce budou v zahraničí chránit zájmy i České republiky.Daly by se vyjmenovat ještě i další výhody plynoucí z našeho začlenění do Evropské unie.


Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice

Křivka nabídky a poptávky po korunách v dlouhém období

Poptávku tvoří vývozy zboží a služeb domácí země a kapitálový příliv do dané země. Nabídku tvoří dovozy zboží a služeb a kapitálové odlivy. Formování měnového kursu obr. str. 129

Měnový kurs v krátkém období

Krátkodobě je zahraniční poptávka po vývozech domácí země neelastická, rovněž tak je i neelastická poptávka domácí země po dovozu.

Cenová elasticita poptávky po vývozech: e_X = (DX / X) / (DE / E)

Cenová elasticita poptávky po dovozech: e_M = - (DM / M) / (DE / E)

Při depreciaci se bezprostředně zhorší běžný účet, neboť dojde ke zdražení dovozů. Ke zlepšení exportu dojde až časem (nutné najmout nové pracovní síly, nainstalovat nové výrobní kapacity atd.). Při splnění Marshall-Lernerovy podmínky (jestliže součet zahraniční elasticity poptávky po vývozech domácí země a domácí elasticity poptávky po dovozech je větší než jedna) se dále běžný účet zlepšuje. Nejprve dojde k cenovému efektu a pak teprve k objemovému efektu.

Obr. str. 130

Funkce čistých vývozů: NX = X – M – m * Y + v * R

v –citlivost čistých vývozů na reálný měnový kurs (DNX / DR)

1. Roste-li důchod v zahraničí, rostou autonomní vývozy a čisté vývozy se zvyšují, zvyšuje se i agregátní poptávka.
2. Roste-li reálný měnový kurs, rostou i čisté vývozy, zvyšuje se i agregátní poptávka.
3. Roste-li domácí důchod, snižují se čisté vývozy a agregátní poptávka se snižuje.

Rovnice křivky IS v otevřené ekonomice

Rovnice křivky IS: Y = a * (A + NX – b * i + v * R)

Čím menší (větší) je mezní sklon k dovozu (m), tím větší (menší) je úroveň rovnovážné produkce. Růst reálného měnového kursu zvyšuje domácí důchod o v krát multiplikátor otevřené ekonomiky. Růst (pokles) rovnovážného důchodu v důsledku růstu (poklesu) reálného měnového kursu je tím větší, čím větší je citlivost čistých vývozů na reálný měnový kurs a čím větší (menší) je multiplikátor otevřené ekonomiky.

Jsou-li čisté vývozy pozitivní (bilance zboží a služeb je aktivní) posunuje se křivka IS doprava. Negativní čisté vývozy (schodek bilance zboží a služeb) posunuje křivku IS doleva. Velikost posunu křivky IS činí NX krát a.

Přírůstek reálného měnového kursu posune křivku IS doprava o a * v * DR

Obr. str. 104

Některé identity otevřené ekonomiky

C + S + T = C + I + G + X – M

S + T + M = I + G + X

Rovnovážná produkce existuje, jestliže se úniky (S + T + M) rovnají nespotřebním výdajům. Nespotřební výdaje zvyšují rovnovážnou úroveň důchodu, zatímco úniky snižují úroveň rovnovážné produkce.

Multiplikátor běžného účtu (čistých vývozů)

- m / [1 – c * (1 – t) + m]

DNX / DG = - m / [1 – c * (1 – t) + m]

Zvýšení vládních výdajů na nákup zboží a služeb vede ke zhoršení běžného účtu, protože domácí subjekty vynaloží část důchodu na dovozy.

Čisté vývozy v systému flexibilních měnových kursů

V systému flexibilních měnových kursů jsou čisté vývozy závislé nejen na autonomních vývozech a autonomních dovozech a komponentě čistých vývozů m * Y, ale také na pohybu reálného měnového kursu.

Reálný měnový kurs (R) je určen součinem nominálního měnového kursu (E) a poměru cenových hladin v zahraničí (P_F) k cenové hladině domácí země (P). Tedy R = E * (P_F / P)

Roste-li reálný měnový kurs, dochází k reálnému znehodnocení, konkurenceschopnost domácí země se zvyšuje. Křivka čistých vývozů se posunuje nahoru.

Vývozy

Vývozy jsou autonomní, tj. nezávislé na běžném domácím důchodu. Tedy X = X.

Jsou závislé:

• Na zahraničním důchodu.
• Snižuje-li se relativně domácí cenová hladina vzhledem k zahraniční cenové hladině: to činí domácí zboží a služby levnější, vývozy domácí země se zvyšují.
• Měnový kurz (promptní): růst nominálního měnového kurzu, zlevňuje domácí zboží a zvyšuje exportní poptávku po domácím zboží, tj. stimuluje zvýšení vývozů. Devalvace v případě fixních měnových kurzů. Depreciace v případě flexibilních měnových kurzů.

pokles měnového kurzu. Revalvace u fixního kurzu. Apreciace u flexibilních měnových kurzů. Zdražuje zboží a služby domácí země pro zahraniční subjekty a vede k poklesu vývozů.

Dovozy

Jestliže důchod domácí země roste, poptávka po zahraničním zboží a službách se zvyšuje. Citlivost změn dovozu na změny důchodu je měřena mezním sklonem k dovozu (m). Mezní sklon k dovozu vyjadřuje, jaká část přírůstku důchodu je vynaložena na zboží a služby, vyráběné a dovážené ze zahraničí. Tedy m = DM / DY

Keynesiánská dovozní funkce: M = f (Y) M = M + m * Y

M – autonomní dovoz (nezávislý na domácím důchodu), m * Y – indukované dovozy (závisí na důchodu). Kdyby obsahem importů bylo pouze spotřební zboží a služby v rovnici by byl disponibilní důchod (YD).

Dovozy ovlivňuje i poměr cenových hladin doma a v zahraničí. Dále dovozy ovlivňuje depreciace (devalvace) a apreciace (revalvace).

Funkce čistého exportu v systému fixních měnových kursů

Funkce čistého vývozu: NX = X – M – m * Y

Autonomní komponenta čistých vývozů: NX = X – M

Funkce čistého důchodu je konstruována pro danou výši zahraničního důchodu a pro daný měnový kurs a daný poměr zahraniční cenové hladiny k domácí cenové hladině.

Obr. str. 95

Agregátní poptávka v otevřené ekonomice

V systému fixních měnových kursů.

AD = Ca – b_(Ca) * i + c * (Y – TA – t * Y + TR) + I – b_(I) * i + G + X – M – m * Y

AD = A + X – M + c * (1 – t) * Y – m * Y – b * i

Determinace úrovně rovnovážné produkce v otevřené ekonomice

Y = AD

Y = {1 / [1 – c * (1 – t) + m]} * (A – b * i + X – M)

1 / [1 – c * (1 – t) + m] = a - jednoduchý multiplikátor otevřené ekonomiky (multiplikátor autonomních výdajů v otevřené ekonomice). Multiplikátor otevřené ekonomiky je menší než multiplikátor bez zahraničního obchodu.

Mezní míra úniku v otevřené ekonomice: MLR = s * (1 – t) + t + m

Multiplikátor otevřené ekonomiky dostaneme jako reciprokou hodnotu mezní míry úniky.

6. Čistý export v systému flexibilního měnového kursu a jeho determinanty. Agregátní poptávka a určení rovnovážné produkce v otevřené ekonomice. Multi

V otevřené ekonomice dochází k rozšíření o vnější sektor. Výrazným rysem světové ekonomiky je globalizace:

1. transnacionální společnosti vytváří silné řetězce (velký vliv, úspory z rozsahu)
2. nárůst transakcí na mezinárodním finančním trhu

Čisté vývozy a agregátní poptávka

Rovnice agregátní poptávky: AD = C + I + G + X – M

Rozdíl mezi hodnotou vývozů a dovozů dané země jsou čisté vývozy (NX).

NX jsou ekvivalentní s:

• bilancí zboží a služeb včetně bilance výnosů
• běžným účtem platební bilance (obchodní bilance – bilance zboží, bilance služeb, bilance výnosů a transfery)

AD = C_D + I_D + G_D + X, C_D – výdaje domácností na doma vyrobené zboží

C = C_D + C_F

M = C_F + I_F + G_F

AD = C – C_F + I – I_F + G – G_F +X

Faktory ovlivňující vývoz

- zahraniční důchod (jeho zvýšení způsobí zvýšení vývozů, bez ohledu na domácí důchod)

- poměr cenové hladiny domácích/zahraničních statků a služeb (když klesají ceny domácích/zahraničních à domácí statky a služby jsou levnější, zvýšení vývozu) à parita kupní sílyà devalvace, revalvace (vně koridoru)

à apreciace, depreciace (uvnitř koridoru)

- vládní opatření, restriktivní podoba, subvence

- spotřební preference (reklama)

Platební bilance = vnější ekonomická rovnováha

- všechny ekonomické transakce, které subjekty dní země realizují se zahraničním v určitém čase

- běžný, kapitálový účet, statistické odchylky, měnový účet (saldo předchozích tří bilancí s opačným znaménkem)

Dovozní funkce

- funkce Y

M = f (Y) NX = eXp – m * Y – M

Teorém lokomotivy a importovaná inflace

Vládní selhání

- nedokáže zvýšit ekonomickou efektivnost

- nedokáže správně přerozdělovat

Účinnost HSP

- magický čtyřúhelník

· cenové stabilita

· dostatečný stupeň zaměstnanosti

· zajištění souvisí s tempem HDP a dlouhodobě vyrovnaným účtem platební bilance

podíl salda platební bilance/nominální produkt * 100%

Vývozy patří mezi :

“kreditní” položky a vývozy mezi “debetní” položky. Při zařazování je dobré se ptát, zda zemi přináší nějaké zahraniční měny. Je-li zkoumaná položka podobná položkám našeho vývozu a přináší nám více zahraničních měn, nazýváme položku tohoto typu “kreditní”. Čerpáme-li ze zásob cizích měn, jedná se o položku “debetní”. (příklad na str. 913). Ve sloupcích jsou uvedeny položky, kreditní a debetní transakce a na závěr aktivní (+) či pasivní (-) saldo.


Stadia platební bilance

Mladý a rostoucí dlužnický stát – dovozy přesahují vývozy

Zralý dlužnický stát – vyrovnávání salda

Nový věřitelský stát – poskytuje zahraniční půjčky

Zralý věřitelský stát


Protekcionismus a volný obchod


Nabídkově poptávková analýza obchodu a cla


pro případ jediného obchodovaného statku

Předpokládáme, že Amerika nemůže ovlivnit světovou cenu oděvů.

Faktory určující X:

Dovoz
- důchod a produkt (roste-li GNP rychle, dovozy mají tendenci růst ještě rychleji)
- relativní ceny SaS (zvýší-li se cena domácího S v poměru k zahraničnímu – poroste produktivita, klesne zahraniční měnový kurz – bude nakupováno více zahraničního S) – závisí na domácí cenové hladině a měnovém kurzu dolaru
Vývoz
- důchod a produkt obchodních partnerů
- relativní ceny našich SaS

1960-69 … období rychlého růstu, ceny rostly v USA rychleji než u zahr. partnerů Þ dovozy větší
69-75… hosp. pokles, rozpad svět. měn. systému Þ pokles hodnoty USD Þ konjunktura vývozů
85… opětovný růst dolaru
Účinky ochodu na GNP
- čisté vývozy ovlivňují produkt

Mezní sklon k dovozu a výdajová přímka
- sklon celkové poptávky (C+I+G+X) je menší než sklon přímky domácí poptávky (C+I+G) = únik výdajů do dovozů

- Mezní sklon k dovozu Mpm (marginal propensity to import) je přírůstek dovozů odpovídající přírůstku GNP o jeden dolar (sklon k dovozu v ekonomice bez ZO je roven nule).

- Pozn.: dalšími úniky jsou únik do daní (některé daně se při vyšších hladinách důchodu a produktu zvyšují) a do firemních úspor (fy vysoké zisky, ale nejsou vypláceny jednotlivcům) + vyvolané V.

Započtení vládních výdajů na statky a služby

- veřejné i soukromé statky se spotřebovávají a investují kolektivně.
- všechny vládní V na mzdy jejích zaměstnanců a na statky (psací stroje, letadla, psací stroje, silnice…), které vláda nakupuje od soukromého sektoru.
- vylučují se tzv. transferové platby (vládní platby jednotlivcům, které nejsou poskytovány výměnou za nabízené statky a služby – pojištění v nezaměstnanosti, starobní důchod…). Patří sem i úrok z vládního dluhu. Když měří ministerstvo financí své výdaje, zahrnuje do nich výdaje na statky a služby (G) plus transfery.
- započítávání daní u důchodové (nákladové) metody – zahrnuje přímé i nepřímé daně jako prvky N při výrobě finálního produktu.

- Čisté vývozy = rozdíl mezi vývozy a dovozy statků a služeb. Zjednodušíme: celkové národní investice I ¬ sloučením domácích investic s čistými vývozy Þ In.

GNP je sumou:
a) podle produktové metody
Výdaje na osobní spotřebu statků a služeb (C)
Hrubé soukromé domácí investice (I)
Vládní výdaje na statky a služby (G) (přičítají se daně TA a odečítají transfery TR)
Čisté vývozy (X) = vývozy – dovozy
- znehodnocení kapitálu Þ NNP

Soudobý monetarismus:

Tvrdí, že poptávka po penězích je hlavní systematickou determinantou GNP. Fiskální politika je podle nich neúčinná. Ceny a mzdy jsou flexibilní, a proto delta AD = delta p. Křivka AS je vertikální a taktéž je vertikální křivka Philipsova. Souhrnný sektor je stabilní a jeho automatické fungování udržuje ekonomiku na hranici potencionálního produktu.


16. Otevřená ekonomika : mezinárodní obchod a pohyb kapitálu, determinace měnového kurzu


NX:

Čisté vývozy NX jsou definovány jako vývozy X minus dovozy M. Celkové domácí výdaje se rovnají spotřebě plus domácí investice plus vládní nákupy. Tyto výdaje se budou lišit od GNP. Určitá část domácích výdajů bude vynaložena na nákup statků v zahraničí a jistá část domácích výrobků se prodá do zahraničí. Rozdíl mezi národním produktem a domácími výdaji se rovná čistým vývozům. Chceme-li vypočítat celkovou poptávku po výrobcích dané země, musí do ní zahrnout domácí i zahraniční poptávku po výrobcích dané země. --- AD = GNP = C+I+G+NX

Faktory ovlivňující čisté vývozy - Nákupy zahraničního zboží jsou přímo závislé na důchodu a produktu dané země. Tedy poroste-li GNP dané země budou mít dovozy tendenci růst ještě rychleji. Volba mezi domácími a zahraničními statky je dále závislá na jejich cenách. Nákupy tedy závisí na relativních cenách daných výrobků. Vývozy jsou zrcadlovým obrazem dovozů, protože vývozy jedné země jsou dovozem v druhé zemi, tudíž se v té druhé zemi chovají stejně jako u nás dovozy.

Účinek obchodu na GNP - Vývozy statků jsou závislé na důchodech v zemi, kam chceme naše zboží vyvážet ( jedná se o vnější faktor) a na cenách a měnových kurzech. Rovnovážný stav nastává v průsečíku přímky celkových výdajů s osou kvadrantu, to jest s osou 45°.

Ze zboží pocházející ze států:

1) s nimiž má ČR sjednanou doložku nejvyšších výhod, se vyměří clo podle sjednaných sazeb.

2) Na které se vztahuje preferenční clo, se vyměří podle zvláštních předpisů.

3) S nimiž byla sepsána dohoda o vzájemném osvobození zboží od cla se clo nevyměří.


Clo je splatné do 10 dnů poté co je účastníku oznámena jeho výše.


Celní postup

V rámci celní kontroly probíhá celní řízení, jehož účelem je rozhodnout zda se zboží propustí. Odbavení se může uskutečnit na celnici nebo v celním prostoru (celní prostory jsou místa železničních nádraží, přístavů, letišť). Celní řízení se zahajuje podáním celního prohlášení, kterým se navrhuje propuštění do příslušného režimu. Celní prohlášení vyplní deklarant (či jeho zástupce), tj. ten, kdo zboží dováží, vyváží nebo prováží.


Celní postup při vývozu – Písemný návrh se podává na předepsaném formuláři jednotná celní
deklarace(JCD) pro zboží, které má obchodní charakter. U zboží, které nemá obchodní charakter, se návrh na celní řízení podává ústně.

Celní postup při dovozu – I u dovozu se zahajuje celní řízení podáním „jednotné celní deklarace“
účastníkem. Celní odbavení může uskutečnit buď pohraniční celnice, nebo je – po kontrole na státní hranici postoupí tzv. celní průvodkou k odbavení celnici vnitrozemské.


Způsoby propuštění zboží – Zboží může být propuštěno do těchto celních režimů:

1) Do volného oběhu

2) Do režimu s podmíněným osvobozením od cla a režimu s ekonomickým účinkem

3) Do režimu dočasného použití

Celní kontrola

Celní kontrola je souhrnem úkonů celní správy, kterými zajišťují dodržování celního zákona. Podléhá jí všechno zboží a elektrická energie, a to:
1) Při dovozu
2) Při vývozu
3) Při průvozu

Při celní prohlídce se zjišťuje druh, množství a jiné skutečnosti o zboží, potřebné k posouzení, zda je dovoz, vývoz či průvoz v souladu s celními předpisy.

Celní závěrou - se rozumí zajištění zboží v dopravních prostředcích, kontejnerech, obalech a
místnostech plombou, pečetí nebo známkou tak, aby z nich nebylo možno zboží vyjmout nebo do nich něco vložit, aniž zůstanou viditelné stopy poškození.

Celní sazebník - jde o nejdůležitější prostředek celní politiky. Obsahuje seznam zboží a celních sazeb. V současnosti platí jednotně pro veškerý obchod i turistiku jeden celní sazebník obchodního zboží.

Celní sazby v procentech jsou dvojí:
1) Všeobecné (autonomní)
2) Smluvní


V současnosti se prakticky všechno zboží vyměřuje podle sazeb smluvních. Nárok státu na clo vzniká až okamžikem propuštění zboží do volného oběhu v tuzemsku.


Clo je splatné do 10 dnů poté co je účastníku oznámena jeho výše.

Cla a celní politika

Každý stát pohybu zboží napomáhá – podporuje obchod a cestovní ruch, tím i devizové příjmy, ale zároveň musí zajistit jejich evidenci, kontrolu a chránit také ekonomické zájmy republiky. Tato činnosti tvoří náplň celní politiky. Zavádění jednotlivých cel jako státních dávek bylo dlouhodobým procesem. V jeho průběhu vzniklo mnoho druhů cel. Všem je však společné, že “překážejí obchodu“. Každé clo vede ke zdražení zboží. Této „zdražovací přirážky“ bylo pokaždé využíváno k pokrytí nákladů na správu státu.


Clo je dávka, kterou stát vybírá ve zboží při jeho přechodu přes hranice.

Význam cel:
1) Fiskální (daňový) – cla jsou důležitým příjmem státního rozpočtu
2) Obchodně politický – clo je jeden z hlavních nástrojů obchodní politiky každého státu 3) Cenotvorný – cla tvoří důležitou položky ceny zboží při jeho prodeji


Clo a jeho druhy

Cla se rozlišují podle různých hledisek:

1) Podle směru pohybu zboží:

· Clo dovozní - které se ukládá na zahraniční zboží při jeho dovozu. V ČR jsou v současnosti
vybírána jen cla dovozní.

· Clo vývozní - kterým se zatěžuje vývoz domácího zboží. Vyskytuje se jen výjimečně, poněvadž
státy mají zpravidla maximální zájem na podpoře vývozu.

Příprava vývozní operace

Uvažuje-li podnik o exportní činnosti, musí nejdříve vyhodnotit své možnosti a schopnosti v těchto oblastech:
1) Personální a organizační zajištění vývozu
2) Výrobní program
3) Rozbor finanční situace


Navázání obchodního vztahu (volba partnera) – jestliže je firma v situaci, že je schopná vývozní obchodní činnosti, vybere si nejdříve vhodnou zemi – teritorium kam chce své= výrobky vyvážet. Podnik musí uskutečnit výběr trhu na základě systematických informací, které získá studiem trhů. Jsou to informace o možných odběratelích, konkurenci, dovozních předpisech, o složení a počtu obyvatelstva, o jeho kupní síle, kapacitě trhu.


Vývozní marketing (volba konkrétní obchodní politiky – jestliže se vývozce rozhodl, který výrobek a na který trh bude prodávat, musí přistoupit k další konkretizaci svých záměrů. Znamená to stanovit si obchodní politiku, která se týká zejména:
1) Zboží
2) Cen
3) Propagace

Vývozní obchodní operace -

Příprava -
1) Vlastní připravenost k vývozu
2) Navázání obchodního vztahu (volba partnera)
3) Vývozní marketing


Uzavření kupní smlouvy –
1) Nabídka
2) Dohodnutí podmínek obchodu
3) uzavření smlouvy


Plnění kupní smlouvy -
1) Dodání zboží
2) Placení zboží


Český zahraniční obchod

Přírodní podmínky a geografická poloha naší země přímo vyžadují, abychom si v mezinárodní směně zajišťovali řadu surovin, materiálu a výrobků, které nemáme. V neposlední řadě musíme prostřednictvím mezinárodní směny zajistit i prostředky na úhradu řady mezinárodních služeb, ať už jde o dopravu, telekomunikace, bankovní služby nebo cestovní ruch. Naše hospodářství je chudé na suroviny a zdroje energie, vidíme, že vyvážet bychom měli především takové zboží, které na světovém trhu zhodnotí práci našich techniků, dělníků i obchodníků.


Teritoriální struktura – našeho zahraničního obchodu se v poslední době také velmi mění. Východoevropské země, na které jsme byli od konce druhé světové války stále více orientované, procházejí zásadními hospodářskými změnami obdobně jako my. Potýkají se přitom s velkými těžkostmi, takže i náš vzájemný obchod se značně omezil. Musíme hledat nové cesty pro pokračování vzájemné směny zboží v těch oblastech, kde to bude pro obě strany výhodné.

Zahraniční obchod

Význam zahraničního obchodu – Devizové prostředky můžeme získat na zahraničních trzích tím, že budeme naše zboží na tyto trhy vyvážet. Zahraniční obchod je proto důležitou součástí národního hospodářství. Představuje směnu zboží, která se uskutečňuje mezi jednotlivými zeměmi.


Formy zahraničního obchodu –
1) Export – vývoz
2) Import – dovoz
3) Reexport – vývoz dovozu


Export (vývoz) – je soubor činností, které jsou spojeny s prodejem zboží a služeb do zahraničí.

Rozlišujeme dvě formy vývozu -
1) Přímý vývoz – tuzemský výrobce zboží a zahraniční odběratel jsou v přímém obchodním spojení.
2) Nepřímý vývoz – mezi výrobce v tuzemsku a odběrateli v zahraničí vstupuje vývozce – prostředník, který zboží od výrobce na domácím trhu koupí a prodá je do zahraničí.


Dovoz (import) – zajišťuje pro tuzemské hospodářství suroviny a výrobky, kterých je v tuzemsku nedostatek anebo se nevyskytují vůbec a jsou potřebné pro uspokojování potřeb spotřebitelů. Stejně jako u vývozu může také u dovozu jít o dovoz hmotný a nehmotný.

2.Příprava vývozní obchodní operace

Zjištění možností vývozu – předpoklady osobní, organizační, výrobní, kapacitní, finanční

Výběr obchodního partnera – získání informací od hospodářské komory,banky, na veletrhu, z odborných časopisů, poptávek, osobních kontaktů

Vývozní marketing – informace a rozhodování v oblasti výrobkové politiky,cenové politiky, prodejní politiky a propagace


3.v každé kupní smlouvě se musí mezi pertnery dohodnout podmínky. Nejčastěji se k tomu používají doložky Incoterms. Rozlišujeme doložky, při kterých přecházejí náklady a rizika z prodávajícího na kupujícího ve stejném okamžiku :


ð EXW, FCA, FAS, FOB, DAF, DES, DEQ, DDU, DDP:

a doložky, kdy se přechod nákladů a rizik liší :

ð CFR, CIF, CPT, CIP.



4. Zájmem výrobce je, aby dostal zaplaceno co nejdříve, dovozce se naopak snaží platit co nejpozději.Jejich dohoda je podmíněna situací na trhu. Častým způsobem placení je dokumentární inkaso. Dokumentární akreditiv je nejjistější formou placení v zahraničním obchodě.

TERITORIÁLNÍ STRUKTURA

è našeho zahraničního obchodu se v poslední době velmi mění. Stále musíme hledat nové cesty pro pokračování vzájemné směny zboží v těch oblastech, kde to bude pro obě strany výhodné.



S H R N U T Í


1. Formy zahraničního obchodu


Dovoz
přímí dovoz – přímí nákup v zahraničí

nepřímí dovoz – nákup prostřednictvím tuzemského dovozce

Vývoz
přímí vývoz – výrobce obchoduje přímo s odběratelem v zahraničí

nepřímí vývoz - vývoz provádí specializovaný vývozce

Reexport
přímí reexport – v zahraničí nakoupené zboží přechází přímo do třetí země

nepřímí reexport – v zahraničí nakoupené zboží jde přes zemi reexportéra do třetí země