Kapitola 39 – Protekcionizmus a volný obchod

Nabídková a poptávková analýza obchodu a cla

à Nabídkově poptávková analýza pro případ jediného obchodovaného statku
OBR. STR. 921

Cla a kvóty OBR. STR. 924

Vyměřování cel a kvót je už po staletí jedním z hl. nástrojů, kt. vlády používají ke zvyšování příjmů a k ovlivňování rozvoje jednotlivých odvětví.

Prohibitivní clo

§ je vyšší než rozdíl mezi naší a světovou cenou

§ vylučuje jakékoli dovozy

Neprohibitivní clo

§ obchod poškozuje, ale neumrtvuje

§ má tendenci zvýšit cenu, snížit spotřebované a dovážené množství a zvýšit domácí výrobu

Kvóty

§ mají stejný kvalitativní účinek jako cla

§ prohib. kvótou (zákazem všech Im) se dosáhne stejného výsledku jako clem

§ přináší zisk ze vzniklých cen. rozdílů pro dovozce, kt. získali povolení k dovozu

§ clo však přináší státu důchod (vyrovnání části újmy, kt. utrpí zákazníci v dovážející zemi (lze snížit ostatní daně)

§ clo je obvykle považováno za menší zlo

Při existenci obchodu budou firmy nakupovat tam, kde jsou statky levnější, a prodávat tam, kde jsou dražší.

Jak budou evropské oděvy pronikat na americký trh, budou se američtí výrobci oděvů setkávat s nižšími cenami a dosahovat menší zisky a postupně uzavřou své provozy. Až se vše přizpůsobí MO, cenové relace v Americe a Evropě se vyrovnají. Přesnou úroveň cen nelze bez dalších informací cen zjistit – bude se nacházet někde mezi evropským a americkým cen. poměrem.

Navíc se změní rozsah výr. aktivit. Amerika stáhla zdroje z oděvního průmyslu a investovala do výroby potravin, zatímco v Evropě se zúžil zeměděl. sektor a rozšířila se její oděvní výroba.


à Ekonomický přínos z obchodu
Přínos z obchodu můžeme nejsnadněji zjistit tak, že vypočítáme vliv obchodu na reál. mzdu pracovníka (ta se měří množstvím SaS, kt. si pracovník může koupit za hod. plat).


Jestliže se uvolní obchod a každá země se přitom zaměří na svou oblast komparativní výhody, všichni si polepší. Pracovníci v každé zemi mohou získat větší množství spotřebních statků za stejné množství práce, pokud se lidé specializují v oblasti komparativní výhody a směňují svou vlastní produkci za statky, v nichž mají relativní výhodu. Když se otevřou hranice MO, zvyšuje se ND v každé jednotlivé obchodující zemi.


à Účinek cel a kvót
Clo = daň vyměřovaná na dovozy

Kvóta = kvantitativní restrikce dovozů


Prohibitivní clo/kvóta (bránící veškerému ZO) jednoznačně zemi škodí.

Hosp. protekcionizmus (země omezuje dovozu, aby chránila domácí zboží) snižuje důchody.

Nevhodně stanovené clo/kvóta nejenže nepomůže spotřebitelům v zemi, ale navíc sníží jejich reálné důchody, protože zdražuje dovozy a snižuje produktivitu SE.

Vývozy patří mezi :

“kreditní” položky a vývozy mezi “debetní” položky. Při zařazování je dobré se ptát, zda zemi přináší nějaké zahraniční měny. Je-li zkoumaná položka podobná položkám našeho vývozu a přináší nám více zahraničních měn, nazýváme položku tohoto typu “kreditní”. Čerpáme-li ze zásob cizích měn, jedná se o položku “debetní”. (příklad na str. 913). Ve sloupcích jsou uvedeny položky, kreditní a debetní transakce a na závěr aktivní (+) či pasivní (-) saldo.


Stadia platební bilance

Mladý a rostoucí dlužnický stát – dovozy přesahují vývozy

Zralý dlužnický stát – vyrovnávání salda

Nový věřitelský stát – poskytuje zahraniční půjčky

Zralý věřitelský stát


Protekcionismus a volný obchod


Nabídkově poptávková analýza obchodu a cla


pro případ jediného obchodovaného statku

Předpokládáme, že Amerika nemůže ovlivnit světovou cenu oděvů.

Protekcionismus:

Jakékoliv opatření přijaté danou zemí k ochraně domácích odvětví před dovozy.

Cíle protekcionismu - neekonomické cíle spočívají v ochraně domácích výrobců před nepřítelem, toto je důležité ve válce . . .

Důvody pro cla, které jsou naprosto nesmyslné - cla pro určité zájmové skupiny ( cla prosazená zájmovými skupinami za účelem dosažení výhod pro tuto skupinu), konkurence levné zahraniční práce ( jak mohou dělníci v dané zemi konkurovat levné pracovní síle např. v Asii), odvetná cla . . .

Ekonomické důvody pro protekcionismus. - cla mohou posunout směnné relace ve prospěch určité země, dočasná celní ochrana "nezletilého zboží" s růstovým potenciálem může být v dlouhém období efektivní, clo může za určitých podmínek pomoci snižovat nezaměstnanost.


Účinky cel a kvót:

Víme, že zahraniční obchod je pro zemi výhodnější něž situace bez obchodu. Z toho vyplývá, že prohibitivní clo nebo kvóta mají vysloveně negativní účinek. Jinak řečeno, hospodářský protekcionismus snižuje důchody. Nevhodně stanovené clo nebo kvóta nejenže nepomohou spotřebitelům v dané zemi, ale navíc ještě sníží jejich reálné mzdy, protože zdražují dovozy a snižují produktivitu světové ekonomiky Země na protekcionismus doplácejí, protože snížení mezinárodního obchodu jde na úkor efektivnosti vnitřně spjaté se specializací a dělbou práce.

Cla - soubor cel, která maximalizují naše reálné domácí důchody se nazývá optimální clo. Když všechny země stanoví optimální cla, je možné, že se blahobyt sníží, protože bariéry obchodu budou moc velké. Cla pro nezletilá odvětví - cílem těchto cel je ochránit mladá odvětví a poskytnout jim dostatečný čas, aby se mohli rozvinout, získat odborné pracovníky a kapitál, a tím jim zajisti konkurenceschopnost vůči zahraničí. Cla a ochrana před dovozem jsou neefektivním způsobem vytváření nových míst a snižování zaměstnanosti. Daleko efektivnější je v tomto směru fiskální nebo monetární politika.

Prohibitivní clo - je clo, které je tak vysoké, že znemožňuje jakýkoliv dovoz daného zboží.

Neprohibitivní clo - má tendenci zvýšit cenu, snížit spotřebovávané množství a zvýšit domácí výrobu. Škodí obchodu, ale nezmrazuje jej.

Cla vytvářejí ekonomickou neefektivnost. Přesněji řečeno uvalení cel způsobuje, že ekonomické ztráty spotřebitelů jsou vyšší než příjmy vlády plus dodatečné zisky vydělané výrobci. Uvalení cla má tři účinky:

- podporuje tuzemskou neefektivní výrobu

- nutí spotřebitele, aby omezovali své nákupy statků, na něž bylo uvaleno clo, až pod efektivní úroveň

- opatřuje příjmy vládě

Pouze první dva účinky způsobují ztráty efektivnosti v ekonomice.

Na základě toho dojdeme k problematice směnných relací

- Terms of Trade /ToT/ (jde o vyjádření změny v poměru množství vyváženého a dováženého zboží na základě pohybu dovozních a vývozních cen).

Dnešní pojetí ToT vychází z porovnání vývoje indexů vývozních a dovozních cen:

Pe - exportní cenová hladina
T= ------
Pi - importní cenová hladina


Dalším vlivem ToT na ekonomiku je směnná křivka. Vyjadřuje, jaké množství importovaného zboží oproti jakému množství exportovaného zboží při rozdílných směnných vztazích bude vyměňováno.


Elasticita směnné křivky:


procentní změna hodnoty ZO
eT= -----------------------------------
procentní změna ToT


eT >1 exportní nabídka roste při stoupajících cenách

eT=1 exportní nabídka je nezávislá na ceně

eT<1 exportní nabídka klesá s rostoucí cenou


Obchodní liberalismus a protekcionismus

Protekcionistická politika
- souvisí s neliberálními teoriemi zahraničního obchodu

Vývoj teorií zahraničního obchodu

PROTEKCIONISMUS

Etapa merkantilismu /14. - 18. stol./

Cílem bylo hromadění bohatství /zlato/ prostřednictvím zahraničního obchodu. Podpora proexportní výroby, resp. zavádění odvětví nahrazující import.

Protože podvazování importu zpomaluje rozvoj hospodářství, pozdější varianta přistupovala k teorii aktivní obchodní bilance.


LIBERALISMUS

Fyziokraté

Zdrojem bohatství byla práce v zemědělství. Pokud dochází k přílivu peněz do ekonomiky, dochází k růstu cen, což se záporně projeví na situaci v zemědělství. Fyziokraté nebyli proto příznivci aktivní obchodní bilance.

F. Quesnaye - je nutné v rámci obchodní bilance směňovat vlastní výrobky vůči zahraničním produktům a v případě nerovnováhy rozdíl pokrývat vývozem drahých kovů.


D. Hume - bohatství je v množství vykonané národní práce a patřil mezi zakladatele pracovní terie hodnoty. Došel k poznání, že země vyváží zboží s nejnižšími výrobními náklady a dováží zboží, které není schopna sama vyrobit, nebo je vyrábí za vysokých nákladů.

Na základě formující se kvantitativní teorie dospěl k principu samoregulujícího mechanismu v zahraničním obchodě vysvětlitelného pomocí teorie fluktující masy peněz /Země s aktivním saldem dostává drahé kovy, což vede k růstu cen. Dovážené zboží se stává lacinější a vývoz se prodražuje. Dojde k odlivu drahých kovů a následuje pokles cen, znevýhodnění dovozu a zvýhodnění vývozu/.

Vytyčil pojetí svobody světového obchodu.

A. Smith

- odmítá zasahování státu do zahraničního obchodu. V jeho pojetí se každá země zaměří na výrobu a export zboží, ve kterém má nejnižší výrobní náklady. Tím dochází ke specializaci a k absolutním úsporám výrobních nákladů. Celou teorii známe pod názvem teorie absolutních výhod.

D. Ricardo - rozšířil Humovy teorie fluktujících peněz a vytvořil teorii komparativních výhod. Doplnil teorii o případ, kdy existuje absolutně vyšší produktivita u jedné země.

J.S. Mill - Postihl vztah mezi doma vyrobeným a ze zahraničí dovezeným zbožím v tom smyslu, že náklady zahraničního zboží jsou určeny pro domácí ekonomiku velikostí hodnoty domácího zboží, které bylo nutno k jeho úhradě.

B. Ohlin - jde o teorii vybavenosti výrobními činiteli. Vychází z toho, že každá země disponuje různými výrobními činiteli. Cena toho činitele jehož je relativní dostatek je nižší.


PROTEKCIONISMUS

F. List a H. Careyho - kritika svobodného obchodu:

· ekonomika je součástí sociálního života státu a není možno dávat totožnost mezi národními a celosvětovými hodnotami

· mezinárodní dělba práce zvýhodňuje alokaci práce a kapitálu podle přírodních podmínek

· konstatují přeceňování vlivu cenové hladiny existencemi výkyvu na dílčích trzích

· silná produkční centra mohou zničit slabší prokuční centra konkurencí

Je nutná ochrana odvětví, cenové hladiny a existence rozsahu možné výrovy.