Mimo obchodů uzavíraných běžně na základě kupních smluv, jsou některé obchodní operace svazovány tak, aby kombinace několika operací umožnila realizaci obchodu.Používají se k překonání překážek v zahraničním obchodě ( vysoká cla, dovozní přirážky atp. / protekcionismu / licencování a koningentace některého druhu zboží nebo teritoriaální / nejstota v oblasti měn, platebníxh styků, atd ...
- Nejdůležitější výměnné a vázané operace :
1) Kompensace ( nyní již méně )
2) Bartery ( rozsáhlé kompensace )
3) Reciprocity ( Slouží zejména ke zvýšení objemu důchodů na objemy stanovené kontingenty )
4) Junktimy ( Vyzba vývozu zboží na dovoz zboží druhého )
5) Reexporty ( Opětovný vývoz dovezeného zboží )
6) Leasing ( Metoda financování investic, velmi rožšířená, je to zvláštní typ nájmu, kdy si uživatel za určité poplatky najímá věc ke svému užití, aby buď po určité době přešla v jeho majetek, nebo aby si mohl najmout další věc - typy leasingu jsou rozličné ).
- Cla a celní řízení :
Ačkoli by se mohlo zdát, že v důsledku integrace evropského, ale i světového obchodu, by měla úloha cel klesat, zachovává se tato historická ekonomická metoda určitou důležitost.Clo je zuvláštní forma daně udělená na výrobky jenž přechází hraniční pásmo z jedné země do druhé, je důležitým přijmem do státního rozpočtu i cenotvornou složkou.Převládá clo dovozní.Jednotlivé celní sazby ( zpravidla procenta z hodnoty boží ) jsou vyhlašovány v celním sazebníku.
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony
Zobrazují se příspěvky se štítkemclo. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemclo. Zobrazit všechny příspěvky
Důležité celní dohody
Cefta ( Central Europe Free Trade Agreement ) :
Středoevropská dohoda o volném obchodu, členové - ČR, SR, Maďarsko, Polsko, Slovinsko.
- Nafta ( North American Free Trade Agreement ) :
Dohoda o volném obchodu v severní Americe, členové - U. S. A., Kanada, Mexiko
- Gatt ( General Agreement on Trde and Tariffs ) :
Všeobecná dohoda o clech a obchodu.
- WTO ( World Trade Organization ) :
Světová obchodní organizace.
- Personální řízení v podniku :
- Personální řízení :
Je práce s lidmi namířená k tomu, aby byl podnik výkonný a svůj výkon neustále zlepšoval.Proto je hlavní předpoklad dosazování správných pracovníků na správné místo ve správný čas za co nejnižší náklady.
Středoevropská dohoda o volném obchodu, členové - ČR, SR, Maďarsko, Polsko, Slovinsko.
- Nafta ( North American Free Trade Agreement ) :
Dohoda o volném obchodu v severní Americe, členové - U. S. A., Kanada, Mexiko
- Gatt ( General Agreement on Trde and Tariffs ) :
Všeobecná dohoda o clech a obchodu.
- WTO ( World Trade Organization ) :
Světová obchodní organizace.
- Personální řízení v podniku :
- Personální řízení :
Je práce s lidmi namířená k tomu, aby byl podnik výkonný a svůj výkon neustále zlepšoval.Proto je hlavní předpoklad dosazování správných pracovníků na správné místo ve správný čas za co nejnižší náklady.
Otevřenost ekonomiky
Ekonomika státu je tím otevřenější, s čím více státy obchoduje.
Význam : Rozvíjí se s rozvojem světového hospodářství.
- Způsoby jak vstoupit na zahraniční trh :
1) Přímí export
2) Obchodní zastoupení
3) Otevření filiálky
4) Zásilkový obchod
5) Prodejní licence
6) Společné podniky
- Clo :
Clo je veřejná dávka, kterou vybírá státní orgán za zboží přecházející celní hranice státu.Je nástrojem hospodářské politiky státu.
- Celní unie :
Mezinárodní dohoda mezi státy CU, že mezi sebou neplatí clo.Dohoda se podepisuje mezi vládami
Význam : Rozvíjí se s rozvojem světového hospodářství.
- Způsoby jak vstoupit na zahraniční trh :
1) Přímí export
2) Obchodní zastoupení
3) Otevření filiálky
4) Zásilkový obchod
5) Prodejní licence
6) Společné podniky
- Clo :
Clo je veřejná dávka, kterou vybírá státní orgán za zboží přecházející celní hranice státu.Je nástrojem hospodářské politiky státu.
- Celní unie :
Mezinárodní dohoda mezi státy CU, že mezi sebou neplatí clo.Dohoda se podepisuje mezi vládami
Význam cla
1) Fiskální ( daňový ) :
Zvyšuje příjem státního rozpočtu.
2) Obchodně politický :
Clo je jeden z hlavních nástrojů obchodní politiky každého státu, v případě nepříznivé obchodní bilance zdražuje a tím omezuje dovozy.
3) Cenotvorný :
Clo tvoří důležitou položku ceny zboží a vede ke zdražování.
Výši cla upravuje CELNÍ ZÁKON ČESKÉ REPUBLIKY.
- Druhy Cla :
1) Dovozní clo :
Slouží jako ochrana domácího trhu, rozsah uplatnění je stanoven celním sazebníkem.
2) Vývozní clo :
Ztěžuje se jím vývoz domácího zboží v rámci proexportní politiky.
3) Antidumpingové clo :
Uvaleno na komodity, u nichž se předpokládají dumpingové ceny.
Faktický účinek cla mají další opatření, např. Dovozní přirážka, dovozní depozita, minimální ceny dováženého zboží, apod.
Zvyšuje příjem státního rozpočtu.
2) Obchodně politický :
Clo je jeden z hlavních nástrojů obchodní politiky každého státu, v případě nepříznivé obchodní bilance zdražuje a tím omezuje dovozy.
3) Cenotvorný :
Clo tvoří důležitou položku ceny zboží a vede ke zdražování.
Výši cla upravuje CELNÍ ZÁKON ČESKÉ REPUBLIKY.
- Druhy Cla :
1) Dovozní clo :
Slouží jako ochrana domácího trhu, rozsah uplatnění je stanoven celním sazebníkem.
2) Vývozní clo :
Ztěžuje se jím vývoz domácího zboží v rámci proexportní politiky.
3) Antidumpingové clo :
Uvaleno na komodity, u nichž se předpokládají dumpingové ceny.
Faktický účinek cla mají další opatření, např. Dovozní přirážka, dovozní depozita, minimální ceny dováženého zboží, apod.
3) Důvody v dynamických podmínkách
a) posun směnné relace ve prospěch urč. země
§ směnná relace = poměr vývozních cen k dovozním
§ k jejich posunu na úkor zahraničí může dojít tak, že se uvalením cla na Im sníží svět. cena Im a současně se zvýší cena našich vývozů
§ soubor cel, kt. max. naše reál. domácí důchody, se nazývá OPTIMÁLNÍ CLO
§ !!! jde však o politiku “ožebrač svého souseda” – nepočítáme s jejich reakcí
b) dočasná celní ochrana “nezletilého odvětví” s růstovým potenciálem
§ “nezletilá” odvětví nejsou schopna přežít poč. období náběhu a experimentování, pokud nejsou chráněna před bouřemi mezinár. konkurence
§ !!! není potvrzeno ani prokázáno
c) snižování nezaměstnanosti
§ jde o období recese nebo stagnace
§ jak: clo zvýší cenu dovozů à růst AD po domácí výrobě à růst LD
§ MAE analýza ukazuje, že nezam. lze snížit i jinak (monetární a fiskální politika)
Mimocelní bariéry: neformální restrikce nebo regulace, kt. ztěžují zemím prodej na zahr. trh. Jejich růst byl jedním z hl. problémů, kt. vyvstaly při jednáních o volném obchodu v 80. letech.
Multilaterální obchodní jednání
GATT – zvyšování živ. úrovně prostřednictvím podstatného snižování cel a jiných překážek obchodu a odstranění diskriminačních opatření v MO.
§ směnná relace = poměr vývozních cen k dovozním
§ k jejich posunu na úkor zahraničí může dojít tak, že se uvalením cla na Im sníží svět. cena Im a současně se zvýší cena našich vývozů
§ soubor cel, kt. max. naše reál. domácí důchody, se nazývá OPTIMÁLNÍ CLO
§ !!! jde však o politiku “ožebrač svého souseda” – nepočítáme s jejich reakcí
b) dočasná celní ochrana “nezletilého odvětví” s růstovým potenciálem
§ “nezletilá” odvětví nejsou schopna přežít poč. období náběhu a experimentování, pokud nejsou chráněna před bouřemi mezinár. konkurence
§ !!! není potvrzeno ani prokázáno
c) snižování nezaměstnanosti
§ jde o období recese nebo stagnace
§ jak: clo zvýší cenu dovozů à růst AD po domácí výrobě à růst LD
§ MAE analýza ukazuje, že nezam. lze snížit i jinak (monetární a fiskální politika)
Mimocelní bariéry: neformální restrikce nebo regulace, kt. ztěžují zemím prodej na zahr. trh. Jejich růst byl jedním z hl. problémů, kt. vyvstaly při jednáních o volném obchodu v 80. letech.
Multilaterální obchodní jednání
GATT – zvyšování živ. úrovně prostřednictvím podstatného snižování cel a jiných překážek obchodu a odstranění diskriminačních opatření v MO.
Kapitola 39 – Protekcionizmus a volný obchod
Nabídková a poptávková analýza obchodu a cla
à Nabídkově poptávková analýza pro případ jediného obchodovaného statku
OBR. STR. 921
Cla a kvóty OBR. STR. 924
Vyměřování cel a kvót je už po staletí jedním z hl. nástrojů, kt. vlády používají ke zvyšování příjmů a k ovlivňování rozvoje jednotlivých odvětví.
Prohibitivní clo
§ je vyšší než rozdíl mezi naší a světovou cenou
§ vylučuje jakékoli dovozy
Neprohibitivní clo
§ obchod poškozuje, ale neumrtvuje
§ má tendenci zvýšit cenu, snížit spotřebované a dovážené množství a zvýšit domácí výrobu
Kvóty
§ mají stejný kvalitativní účinek jako cla
§ prohib. kvótou (zákazem všech Im) se dosáhne stejného výsledku jako clem
§ přináší zisk ze vzniklých cen. rozdílů pro dovozce, kt. získali povolení k dovozu
§ clo však přináší státu důchod (vyrovnání části újmy, kt. utrpí zákazníci v dovážející zemi (lze snížit ostatní daně)
§ clo je obvykle považováno za menší zlo
à Nabídkově poptávková analýza pro případ jediného obchodovaného statku
OBR. STR. 921
Cla a kvóty OBR. STR. 924
Vyměřování cel a kvót je už po staletí jedním z hl. nástrojů, kt. vlády používají ke zvyšování příjmů a k ovlivňování rozvoje jednotlivých odvětví.
Prohibitivní clo
§ je vyšší než rozdíl mezi naší a světovou cenou
§ vylučuje jakékoli dovozy
Neprohibitivní clo
§ obchod poškozuje, ale neumrtvuje
§ má tendenci zvýšit cenu, snížit spotřebované a dovážené množství a zvýšit domácí výrobu
Kvóty
§ mají stejný kvalitativní účinek jako cla
§ prohib. kvótou (zákazem všech Im) se dosáhne stejného výsledku jako clem
§ přináší zisk ze vzniklých cen. rozdílů pro dovozce, kt. získali povolení k dovozu
§ clo však přináší státu důchod (vyrovnání části újmy, kt. utrpí zákazníci v dovážející zemi (lze snížit ostatní daně)
§ clo je obvykle považováno za menší zlo
Dopravní náklady
§ mají stejný účinek jako cla, jestliže snižují rozsah výhodné oblastní spec.
§ jediný rozdíl: jsou způsobeny přírodou OBR. STR. 925
Uvalení cla má tři účinky. Podporuje tuzemskou neefektivní výrobu; nutí spotřebitele, aby omezovali své nákupy statků, na něž bylo uvaleno clo, až pod efektivní úroveň; opatřuje příjmy vládě. Pouze první dva účinky nutně způsobují ztráty efektivnosti v EKO.
Ekonomie protekcionizmu
Ochrana před konkurencí Im (prostřednictvím cel/kvót) může mít různé důvody:
1) Neekonomické cíle
- ek. blahobyt není jediným cílem života
- země by neměla obětovat svou svobodu a nár. bezpečnost za dodatečný příjem
- zachování nár. tradic – dá se řešit subvencemi
2) Důvody, kt. se neopírají o rozumnou ek. argumentaci
- merkantilizmus: jediná šťastná země je ta, kt. má “příznivou obchodní bilanci” à peníze jsou hodnotou nikoli samy o sobě, ale tím, co se za ně dá koupit à zvýšení cel zaměřené na dosažení obch. přebytku NEZLEPŠÍ ek. blahobyt země
- cíle pro urč. zájmové skupiny
- konkurence levné zahr. práce – tento argument ignoruje zákl. zásadu kompar. výhody (domácí dělníci mají vyšší mzdy, proto˛e jsou v Ø produktivnģjší)
- odvetná cla: obv. vedou jiné země k dalšímu zvýšení cel a jen zřídka se stávají účinným vyjednávacím trikem
- ulehčení od dovozů:
§ udělení únikové doložky – dočasné ulehčení od Im, jímž bylo odvětví “poškozeno” (produkt, zam. a zisky domácího odvětví klesají a dovozy přitom rostou)
§ protidumpingová cla – pokud cizí země prodává za ceny nižší, než jsou Ø N, nebo za ceny nižší než na jejich domácím trhu
§ odveta za nekalé obchodní praktiky – pokud jiné státy diskriminují náš obchod nebo ho bezdůvodně omezují
§ jediný rozdíl: jsou způsobeny přírodou OBR. STR. 925
Uvalení cla má tři účinky. Podporuje tuzemskou neefektivní výrobu; nutí spotřebitele, aby omezovali své nákupy statků, na něž bylo uvaleno clo, až pod efektivní úroveň; opatřuje příjmy vládě. Pouze první dva účinky nutně způsobují ztráty efektivnosti v EKO.
Ekonomie protekcionizmu
Ochrana před konkurencí Im (prostřednictvím cel/kvót) může mít různé důvody:
1) Neekonomické cíle
- ek. blahobyt není jediným cílem života
- země by neměla obětovat svou svobodu a nár. bezpečnost za dodatečný příjem
- zachování nár. tradic – dá se řešit subvencemi
2) Důvody, kt. se neopírají o rozumnou ek. argumentaci
- merkantilizmus: jediná šťastná země je ta, kt. má “příznivou obchodní bilanci” à peníze jsou hodnotou nikoli samy o sobě, ale tím, co se za ně dá koupit à zvýšení cel zaměřené na dosažení obch. přebytku NEZLEPŠÍ ek. blahobyt země
- cíle pro urč. zájmové skupiny
- konkurence levné zahr. práce – tento argument ignoruje zákl. zásadu kompar. výhody (domácí dělníci mají vyšší mzdy, proto˛e jsou v Ø produktivnģjší)
- odvetná cla: obv. vedou jiné země k dalšímu zvýšení cel a jen zřídka se stávají účinným vyjednávacím trikem
- ulehčení od dovozů:
§ udělení únikové doložky – dočasné ulehčení od Im, jímž bylo odvětví “poškozeno” (produkt, zam. a zisky domácího odvětví klesají a dovozy přitom rostou)
§ protidumpingová cla – pokud cizí země prodává za ceny nižší, než jsou Ø N, nebo za ceny nižší než na jejich domácím trhu
§ odveta za nekalé obchodní praktiky – pokud jiné státy diskriminují náš obchod nebo ho bezdůvodně omezují
Při existenci obchodu budou firmy nakupovat tam, kde jsou statky levnější, a prodávat tam, kde jsou dražší.
Jak budou evropské oděvy pronikat na americký trh, budou se američtí výrobci oděvů setkávat s nižšími cenami a dosahovat menší zisky a postupně uzavřou své provozy. Až se vše přizpůsobí MO, cenové relace v Americe a Evropě se vyrovnají. Přesnou úroveň cen nelze bez dalších informací cen zjistit – bude se nacházet někde mezi evropským a americkým cen. poměrem.
Navíc se změní rozsah výr. aktivit. Amerika stáhla zdroje z oděvního průmyslu a investovala do výroby potravin, zatímco v Evropě se zúžil zeměděl. sektor a rozšířila se její oděvní výroba.
à Ekonomický přínos z obchodu
Přínos z obchodu můžeme nejsnadněji zjistit tak, že vypočítáme vliv obchodu na reál. mzdu pracovníka (ta se měří množstvím SaS, kt. si pracovník může koupit za hod. plat).
Jestliže se uvolní obchod a každá země se přitom zaměří na svou oblast komparativní výhody, všichni si polepší. Pracovníci v každé zemi mohou získat větší množství spotřebních statků za stejné množství práce, pokud se lidé specializují v oblasti komparativní výhody a směňují svou vlastní produkci za statky, v nichž mají relativní výhodu. Když se otevřou hranice MO, zvyšuje se ND v každé jednotlivé obchodující zemi.
à Účinek cel a kvót
Clo = daň vyměřovaná na dovozy
Kvóta = kvantitativní restrikce dovozů
Prohibitivní clo/kvóta (bránící veškerému ZO) jednoznačně zemi škodí.
Hosp. protekcionizmus (země omezuje dovozu, aby chránila domácí zboží) snižuje důchody.
Nevhodně stanovené clo/kvóta nejenže nepomůže spotřebitelům v zemi, ale navíc sníží jejich reálné důchody, protože zdražuje dovozy a snižuje produktivitu SE.
Navíc se změní rozsah výr. aktivit. Amerika stáhla zdroje z oděvního průmyslu a investovala do výroby potravin, zatímco v Evropě se zúžil zeměděl. sektor a rozšířila se její oděvní výroba.
à Ekonomický přínos z obchodu
Přínos z obchodu můžeme nejsnadněji zjistit tak, že vypočítáme vliv obchodu na reál. mzdu pracovníka (ta se měří množstvím SaS, kt. si pracovník může koupit za hod. plat).
Jestliže se uvolní obchod a každá země se přitom zaměří na svou oblast komparativní výhody, všichni si polepší. Pracovníci v každé zemi mohou získat větší množství spotřebních statků za stejné množství práce, pokud se lidé specializují v oblasti komparativní výhody a směňují svou vlastní produkci za statky, v nichž mají relativní výhodu. Když se otevřou hranice MO, zvyšuje se ND v každé jednotlivé obchodující zemi.
à Účinek cel a kvót
Clo = daň vyměřovaná na dovozy
Kvóta = kvantitativní restrikce dovozů
Prohibitivní clo/kvóta (bránící veškerému ZO) jednoznačně zemi škodí.
Hosp. protekcionizmus (země omezuje dovozu, aby chránila domácí zboží) snižuje důchody.
Nevhodně stanovené clo/kvóta nejenže nepomůže spotřebitelům v zemi, ale navíc sníží jejich reálné důchody, protože zdražuje dovozy a snižuje produktivitu SE.
Vývozy patří mezi :
“kreditní” položky a vývozy mezi “debetní” položky. Při zařazování je dobré se ptát, zda zemi přináší nějaké zahraniční měny. Je-li zkoumaná položka podobná položkám našeho vývozu a přináší nám více zahraničních měn, nazýváme položku tohoto typu “kreditní”. Čerpáme-li ze zásob cizích měn, jedná se o položku “debetní”. (příklad na str. 913). Ve sloupcích jsou uvedeny položky, kreditní a debetní transakce a na závěr aktivní (+) či pasivní (-) saldo.
Stadia platební bilance
Mladý a rostoucí dlužnický stát – dovozy přesahují vývozy
Zralý dlužnický stát – vyrovnávání salda
Nový věřitelský stát – poskytuje zahraniční půjčky
Zralý věřitelský stát
Protekcionismus a volný obchod
Nabídkově poptávková analýza obchodu a cla
pro případ jediného obchodovaného statku
Předpokládáme, že Amerika nemůže ovlivnit světovou cenu oděvů.
Stadia platební bilance
Mladý a rostoucí dlužnický stát – dovozy přesahují vývozy
Zralý dlužnický stát – vyrovnávání salda
Nový věřitelský stát – poskytuje zahraniční půjčky
Zralý věřitelský stát
Protekcionismus a volný obchod
Nabídkově poptávková analýza obchodu a cla
pro případ jediného obchodovaného statku
Předpokládáme, že Amerika nemůže ovlivnit světovou cenu oděvů.
Amerika má absolutní výhodu u obou statků
- může je vyrobit s větší absolutní efektivností než Evropa. Má komparativní výhodu v potravinách, zatímco Evropa má komparativní výhodu ve výrobě oděvů, protože v Americe jsou potraviny relativně levné, zatímco v Evropě je zase relativně méně nákladná výroba oděvů.
Neexistuje-li MO: reálná mzda amerického dělníka je jedna jednotka potravin nebo 1/2 jednotky oděvů. Evropský dělník dostane za 1 hodinu práce pouze 1/3 jednotky potravin nebo 1/4 jednotky oděvů. V Americe budou oděvy dvakrát dražší než potraviny a v Evropě budou oděvy dražší 4/3 krát než potraviny.
Existuje-li MO: předpokládáme, že dopravní náklady jsou nulové a neexistují cla. Oděvy jsou relativně dražší v Americe a potraviny zase v Evropě. Firmy pak budou nakupovat tam, kde jsou statky levnější, a prodávat tam, kde jsou dražší. Nakonec se cenové relace oděvů a potravin v Americe a v Evropě vyrovnají na úrovni někde mezi 1/2 a 3/4.
Ekonomický přínos z obchodu:
Amerika má prospěch z toho, že dovážené oděvy jsou levnější než oděvy vyráběné doma… Tento přínos zjistíme tak, že vypočítáme vliv obchodu na reálnou mzdu pracovníků (měří se množstvím statků a služeb, které si pracovník může koupit za jednohodinovou mzdu). Pracovník kupuje 1 jednotku potravin a 1 jednotku oděvů: bez MO by tento soubor statků v Americe stál 3 hod práce a v Evropě 7 hod práce. Po zavedení MO je cena oděvů 3 dolary za jednotku a potravin 2 dolary za jednotku – americký pracovník musí pracovat na dále jednu hodinu, aby si mohl koupit jednotku potravin. Při cenovém poměru 2 ku 3 však americký pracovník musí pracovat pouze 1,5 hod, aby si mohl koupit jednu jednotku evropských oděvů. Daný soubor statků stojí marického pracovníka v podmínkách MO 2,5 hod práce, tzn. Že reálná mzda amerického pracovníka vzrostla o 162/3 %. Evropský pracovník bude nadále v MO vydávat na jednotku oděvů 4 hod práce, protože oděvy se vyrábějí doma. Aby získal jednotku potravin, bude nyní stačit, aby vyrobil pouze 2/3 oděvů (což vyžaduje 2/3 x 4 hod práce), a ty pak směnil za 1 jednotku amerických potravin. Úhrn evropské práce, kterou je třeba vynaložit na získání daného souboru statků, je pak 4 + 22/3 = 62/3 hod, což představuje růst reálné mzdy zhruba o 5 % oproti situaci bez MO.
Clo = daň vyměřovaná na dovozy.
Kvóta = kvantitativní restrikce dovozů.
Prohibitivní clo nebo kvóta (tj. taková opatření, která jsou natolik přísná, že zabrání veškerému zahraničními obchodu) jednoznačně zemi škodí. Hospodářský protekcionismus (země omezuje dovozy, aby chránila domácí odvětví) snižuje důchody.
Neexistuje-li MO: reálná mzda amerického dělníka je jedna jednotka potravin nebo 1/2 jednotky oděvů. Evropský dělník dostane za 1 hodinu práce pouze 1/3 jednotky potravin nebo 1/4 jednotky oděvů. V Americe budou oděvy dvakrát dražší než potraviny a v Evropě budou oděvy dražší 4/3 krát než potraviny.
Existuje-li MO: předpokládáme, že dopravní náklady jsou nulové a neexistují cla. Oděvy jsou relativně dražší v Americe a potraviny zase v Evropě. Firmy pak budou nakupovat tam, kde jsou statky levnější, a prodávat tam, kde jsou dražší. Nakonec se cenové relace oděvů a potravin v Americe a v Evropě vyrovnají na úrovni někde mezi 1/2 a 3/4.
Ekonomický přínos z obchodu:
Amerika má prospěch z toho, že dovážené oděvy jsou levnější než oděvy vyráběné doma… Tento přínos zjistíme tak, že vypočítáme vliv obchodu na reálnou mzdu pracovníků (měří se množstvím statků a služeb, které si pracovník může koupit za jednohodinovou mzdu). Pracovník kupuje 1 jednotku potravin a 1 jednotku oděvů: bez MO by tento soubor statků v Americe stál 3 hod práce a v Evropě 7 hod práce. Po zavedení MO je cena oděvů 3 dolary za jednotku a potravin 2 dolary za jednotku – americký pracovník musí pracovat na dále jednu hodinu, aby si mohl koupit jednotku potravin. Při cenovém poměru 2 ku 3 však americký pracovník musí pracovat pouze 1,5 hod, aby si mohl koupit jednu jednotku evropských oděvů. Daný soubor statků stojí marického pracovníka v podmínkách MO 2,5 hod práce, tzn. Že reálná mzda amerického pracovníka vzrostla o 162/3 %. Evropský pracovník bude nadále v MO vydávat na jednotku oděvů 4 hod práce, protože oděvy se vyrábějí doma. Aby získal jednotku potravin, bude nyní stačit, aby vyrobil pouze 2/3 oděvů (což vyžaduje 2/3 x 4 hod práce), a ty pak směnil za 1 jednotku amerických potravin. Úhrn evropské práce, kterou je třeba vynaložit na získání daného souboru statků, je pak 4 + 22/3 = 62/3 hod, což představuje růst reálné mzdy zhruba o 5 % oproti situaci bez MO.
Clo = daň vyměřovaná na dovozy.
Kvóta = kvantitativní restrikce dovozů.
Prohibitivní clo nebo kvóta (tj. taková opatření, která jsou natolik přísná, že zabrání veškerému zahraničními obchodu) jednoznačně zemi škodí. Hospodářský protekcionismus (země omezuje dovozy, aby chránila domácí odvětví) snižuje důchody.
Protekcionismus:
Jakékoliv opatření přijaté danou zemí k ochraně domácích odvětví před dovozy.
Cíle protekcionismu - neekonomické cíle spočívají v ochraně domácích výrobců před nepřítelem, toto je důležité ve válce . . .
Důvody pro cla, které jsou naprosto nesmyslné - cla pro určité zájmové skupiny ( cla prosazená zájmovými skupinami za účelem dosažení výhod pro tuto skupinu), konkurence levné zahraniční práce ( jak mohou dělníci v dané zemi konkurovat levné pracovní síle např. v Asii), odvetná cla . . .
Ekonomické důvody pro protekcionismus. - cla mohou posunout směnné relace ve prospěch určité země, dočasná celní ochrana "nezletilého zboží" s růstovým potenciálem může být v dlouhém období efektivní, clo může za určitých podmínek pomoci snižovat nezaměstnanost.
Účinky cel a kvót:
Víme, že zahraniční obchod je pro zemi výhodnější něž situace bez obchodu. Z toho vyplývá, že prohibitivní clo nebo kvóta mají vysloveně negativní účinek. Jinak řečeno, hospodářský protekcionismus snižuje důchody. Nevhodně stanovené clo nebo kvóta nejenže nepomohou spotřebitelům v dané zemi, ale navíc ještě sníží jejich reálné mzdy, protože zdražují dovozy a snižují produktivitu světové ekonomiky Země na protekcionismus doplácejí, protože snížení mezinárodního obchodu jde na úkor efektivnosti vnitřně spjaté se specializací a dělbou práce.
Cla - soubor cel, která maximalizují naše reálné domácí důchody se nazývá optimální clo. Když všechny země stanoví optimální cla, je možné, že se blahobyt sníží, protože bariéry obchodu budou moc velké. Cla pro nezletilá odvětví - cílem těchto cel je ochránit mladá odvětví a poskytnout jim dostatečný čas, aby se mohli rozvinout, získat odborné pracovníky a kapitál, a tím jim zajisti konkurenceschopnost vůči zahraničí. Cla a ochrana před dovozem jsou neefektivním způsobem vytváření nových míst a snižování zaměstnanosti. Daleko efektivnější je v tomto směru fiskální nebo monetární politika.
Prohibitivní clo - je clo, které je tak vysoké, že znemožňuje jakýkoliv dovoz daného zboží.
Neprohibitivní clo - má tendenci zvýšit cenu, snížit spotřebovávané množství a zvýšit domácí výrobu. Škodí obchodu, ale nezmrazuje jej.
Cla vytvářejí ekonomickou neefektivnost. Přesněji řečeno uvalení cel způsobuje, že ekonomické ztráty spotřebitelů jsou vyšší než příjmy vlády plus dodatečné zisky vydělané výrobci. Uvalení cla má tři účinky:
- podporuje tuzemskou neefektivní výrobu
- nutí spotřebitele, aby omezovali své nákupy statků, na něž bylo uvaleno clo, až pod efektivní úroveň
- opatřuje příjmy vládě
Pouze první dva účinky způsobují ztráty efektivnosti v ekonomice.
Cíle protekcionismu - neekonomické cíle spočívají v ochraně domácích výrobců před nepřítelem, toto je důležité ve válce . . .
Důvody pro cla, které jsou naprosto nesmyslné - cla pro určité zájmové skupiny ( cla prosazená zájmovými skupinami za účelem dosažení výhod pro tuto skupinu), konkurence levné zahraniční práce ( jak mohou dělníci v dané zemi konkurovat levné pracovní síle např. v Asii), odvetná cla . . .
Ekonomické důvody pro protekcionismus. - cla mohou posunout směnné relace ve prospěch určité země, dočasná celní ochrana "nezletilého zboží" s růstovým potenciálem může být v dlouhém období efektivní, clo může za určitých podmínek pomoci snižovat nezaměstnanost.
Účinky cel a kvót:
Víme, že zahraniční obchod je pro zemi výhodnější něž situace bez obchodu. Z toho vyplývá, že prohibitivní clo nebo kvóta mají vysloveně negativní účinek. Jinak řečeno, hospodářský protekcionismus snižuje důchody. Nevhodně stanovené clo nebo kvóta nejenže nepomohou spotřebitelům v dané zemi, ale navíc ještě sníží jejich reálné mzdy, protože zdražují dovozy a snižují produktivitu světové ekonomiky Země na protekcionismus doplácejí, protože snížení mezinárodního obchodu jde na úkor efektivnosti vnitřně spjaté se specializací a dělbou práce.
Cla - soubor cel, která maximalizují naše reálné domácí důchody se nazývá optimální clo. Když všechny země stanoví optimální cla, je možné, že se blahobyt sníží, protože bariéry obchodu budou moc velké. Cla pro nezletilá odvětví - cílem těchto cel je ochránit mladá odvětví a poskytnout jim dostatečný čas, aby se mohli rozvinout, získat odborné pracovníky a kapitál, a tím jim zajisti konkurenceschopnost vůči zahraničí. Cla a ochrana před dovozem jsou neefektivním způsobem vytváření nových míst a snižování zaměstnanosti. Daleko efektivnější je v tomto směru fiskální nebo monetární politika.
Prohibitivní clo - je clo, které je tak vysoké, že znemožňuje jakýkoliv dovoz daného zboží.
Neprohibitivní clo - má tendenci zvýšit cenu, snížit spotřebovávané množství a zvýšit domácí výrobu. Škodí obchodu, ale nezmrazuje jej.
Cla vytvářejí ekonomickou neefektivnost. Přesněji řečeno uvalení cel způsobuje, že ekonomické ztráty spotřebitelů jsou vyšší než příjmy vlády plus dodatečné zisky vydělané výrobci. Uvalení cla má tři účinky:
- podporuje tuzemskou neefektivní výrobu
- nutí spotřebitele, aby omezovali své nákupy statků, na něž bylo uvaleno clo, až pod efektivní úroveň
- opatřuje příjmy vládě
Pouze první dva účinky způsobují ztráty efektivnosti v ekonomice.
Maturitní okruhy z předmětu ekonomika podniku
8a) Cla (druhy, celní politika, význam cel, dělení, Celní unie)
8b) Celní předpisy (celní území, celní kontrola, celní sazebník, celní řízení, vyměřování cel)
9a) Informace (požadavky na získávání informací, formy informací, druhy informací, přenos a zpracování informací)
9b) Komunikace (druhy, význam, přednosti jednotlivých druhů)
10a) Trh (definice, druhy trhů, tržní kategorie a jejich členění)
10b) Výrobní faktory (členění, význam)
11a) Vztahy podniku k partnerům (k dodavatelům, odběratelům, bance)
11b) Vztahy podniku k okolí (k obcím, státu, občanům, životnímu prostředí)
12a) Personální činnost (získávání pracovníků, uzavření prac. smlouvy a její náležitosti, ukončení prac. poměru)
12b) Odměňování pracovníků (mzda, plat – druhy, tarifní soustava, odměny)
13a) Podnik (založení podnikatelský záměr, růst, cíle, zánik podniku, uspořádání podniku)
13b) Podnikání (podstata, cíle, obchodní jméno, fyzická a právnická osoba, kdo může být podnikatelem)
14a) Živnostenské podnikání (druhy živností, způsob založení, vedení, kontrola, zánik)
14b) Družstva (právní úprava, způsob založení, vedení, kontrola, zánik)
8b) Celní předpisy (celní území, celní kontrola, celní sazebník, celní řízení, vyměřování cel)
9a) Informace (požadavky na získávání informací, formy informací, druhy informací, přenos a zpracování informací)
9b) Komunikace (druhy, význam, přednosti jednotlivých druhů)
10a) Trh (definice, druhy trhů, tržní kategorie a jejich členění)
10b) Výrobní faktory (členění, význam)
11a) Vztahy podniku k partnerům (k dodavatelům, odběratelům, bance)
11b) Vztahy podniku k okolí (k obcím, státu, občanům, životnímu prostředí)
12a) Personální činnost (získávání pracovníků, uzavření prac. smlouvy a její náležitosti, ukončení prac. poměru)
12b) Odměňování pracovníků (mzda, plat – druhy, tarifní soustava, odměny)
13a) Podnik (založení podnikatelský záměr, růst, cíle, zánik podniku, uspořádání podniku)
13b) Podnikání (podstata, cíle, obchodní jméno, fyzická a právnická osoba, kdo může být podnikatelem)
14a) Živnostenské podnikání (druhy živností, způsob založení, vedení, kontrola, zánik)
14b) Družstva (právní úprava, způsob založení, vedení, kontrola, zánik)
Režimy s podmíněným osvobozením od cla a s ekonomickým účinkem:
Tranzit:
· Přímý – od jedné pohraniční celnice k druhé
· Nepřímý – Od vstupního celního úřadu k výstupního, jsou-li splněny podmínky, clo a daně se
nevyměřují
· Vnitřní – Např. Rozvadov – Praha, tj. od jednoho vnitrozemského celního úřadu k jinému
vnitrozemskému.
Celní přestupky a celní delikty
Celní předpisy poruší ten, kdo:
1) Nezákonně doveze nebo vyveze zboží
2) Uvede nesprávné údaje o zboží
3) Nedodrží podmínky stanovené pro zboží propuštěné do režimu s podmíněným osvobozením
či ekonomickým účinkem
4) Padělá doklady o zboží
5) Přechovává zboží uniklé celnímu dohledu
6) Neuposlechne výzvy celního orgánu nebo jim brání při výkonu činnosti.
· Přímý – od jedné pohraniční celnice k druhé
· Nepřímý – Od vstupního celního úřadu k výstupního, jsou-li splněny podmínky, clo a daně se
nevyměřují
· Vnitřní – Např. Rozvadov – Praha, tj. od jednoho vnitrozemského celního úřadu k jinému
vnitrozemskému.
Celní přestupky a celní delikty
Celní předpisy poruší ten, kdo:
1) Nezákonně doveze nebo vyveze zboží
2) Uvede nesprávné údaje o zboží
3) Nedodrží podmínky stanovené pro zboží propuštěné do režimu s podmíněným osvobozením
či ekonomickým účinkem
4) Padělá doklady o zboží
5) Přechovává zboží uniklé celnímu dohledu
6) Neuposlechne výzvy celního orgánu nebo jim brání při výkonu činnosti.
Ze zboží pocházející ze států:
1) s nimiž má ČR sjednanou doložku nejvyšších výhod, se vyměří clo podle sjednaných sazeb.
2) Na které se vztahuje preferenční clo, se vyměří podle zvláštních předpisů.
3) S nimiž byla sepsána dohoda o vzájemném osvobození zboží od cla se clo nevyměří.
Clo je splatné do 10 dnů poté co je účastníku oznámena jeho výše.
Celní postup
V rámci celní kontroly probíhá celní řízení, jehož účelem je rozhodnout zda se zboží propustí. Odbavení se může uskutečnit na celnici nebo v celním prostoru (celní prostory jsou místa železničních nádraží, přístavů, letišť). Celní řízení se zahajuje podáním celního prohlášení, kterým se navrhuje propuštění do příslušného režimu. Celní prohlášení vyplní deklarant (či jeho zástupce), tj. ten, kdo zboží dováží, vyváží nebo prováží.
Celní postup při vývozu – Písemný návrh se podává na předepsaném formuláři jednotná celní
deklarace(JCD) pro zboží, které má obchodní charakter. U zboží, které nemá obchodní charakter, se návrh na celní řízení podává ústně.
Celní postup při dovozu – I u dovozu se zahajuje celní řízení podáním „jednotné celní deklarace“
účastníkem. Celní odbavení může uskutečnit buď pohraniční celnice, nebo je – po kontrole na státní hranici postoupí tzv. celní průvodkou k odbavení celnici vnitrozemské.
Způsoby propuštění zboží – Zboží může být propuštěno do těchto celních režimů:
1) Do volného oběhu
2) Do režimu s podmíněným osvobozením od cla a režimu s ekonomickým účinkem
3) Do režimu dočasného použití
2) Na které se vztahuje preferenční clo, se vyměří podle zvláštních předpisů.
3) S nimiž byla sepsána dohoda o vzájemném osvobození zboží od cla se clo nevyměří.
Clo je splatné do 10 dnů poté co je účastníku oznámena jeho výše.
Celní postup
V rámci celní kontroly probíhá celní řízení, jehož účelem je rozhodnout zda se zboží propustí. Odbavení se může uskutečnit na celnici nebo v celním prostoru (celní prostory jsou místa železničních nádraží, přístavů, letišť). Celní řízení se zahajuje podáním celního prohlášení, kterým se navrhuje propuštění do příslušného režimu. Celní prohlášení vyplní deklarant (či jeho zástupce), tj. ten, kdo zboží dováží, vyváží nebo prováží.
Celní postup při vývozu – Písemný návrh se podává na předepsaném formuláři jednotná celní
deklarace(JCD) pro zboží, které má obchodní charakter. U zboží, které nemá obchodní charakter, se návrh na celní řízení podává ústně.
Celní postup při dovozu – I u dovozu se zahajuje celní řízení podáním „jednotné celní deklarace“
účastníkem. Celní odbavení může uskutečnit buď pohraniční celnice, nebo je – po kontrole na státní hranici postoupí tzv. celní průvodkou k odbavení celnici vnitrozemské.
Způsoby propuštění zboží – Zboží může být propuštěno do těchto celních režimů:
1) Do volného oběhu
2) Do režimu s podmíněným osvobozením od cla a režimu s ekonomickým účinkem
3) Do režimu dočasného použití
Celní kontrola
Celní kontrola je souhrnem úkonů celní správy, kterými zajišťují dodržování celního zákona. Podléhá jí všechno zboží a elektrická energie, a to:
1) Při dovozu
2) Při vývozu
3) Při průvozu
Při celní prohlídce se zjišťuje druh, množství a jiné skutečnosti o zboží, potřebné k posouzení, zda je dovoz, vývoz či průvoz v souladu s celními předpisy.
Celní závěrou - se rozumí zajištění zboží v dopravních prostředcích, kontejnerech, obalech a
místnostech plombou, pečetí nebo známkou tak, aby z nich nebylo možno zboží vyjmout nebo do nich něco vložit, aniž zůstanou viditelné stopy poškození.
Celní sazebník - jde o nejdůležitější prostředek celní politiky. Obsahuje seznam zboží a celních sazeb. V současnosti platí jednotně pro veškerý obchod i turistiku jeden celní sazebník obchodního zboží.
Celní sazby v procentech jsou dvojí:
1) Všeobecné (autonomní)
2) Smluvní
V současnosti se prakticky všechno zboží vyměřuje podle sazeb smluvních. Nárok státu na clo vzniká až okamžikem propuštění zboží do volného oběhu v tuzemsku.
Clo je splatné do 10 dnů poté co je účastníku oznámena jeho výše.
1) Při dovozu
2) Při vývozu
3) Při průvozu
Při celní prohlídce se zjišťuje druh, množství a jiné skutečnosti o zboží, potřebné k posouzení, zda je dovoz, vývoz či průvoz v souladu s celními předpisy.
Celní závěrou - se rozumí zajištění zboží v dopravních prostředcích, kontejnerech, obalech a
místnostech plombou, pečetí nebo známkou tak, aby z nich nebylo možno zboží vyjmout nebo do nich něco vložit, aniž zůstanou viditelné stopy poškození.
Celní sazebník - jde o nejdůležitější prostředek celní politiky. Obsahuje seznam zboží a celních sazeb. V současnosti platí jednotně pro veškerý obchod i turistiku jeden celní sazebník obchodního zboží.
Celní sazby v procentech jsou dvojí:
1) Všeobecné (autonomní)
2) Smluvní
V současnosti se prakticky všechno zboží vyměřuje podle sazeb smluvních. Nárok státu na clo vzniká až okamžikem propuštění zboží do volného oběhu v tuzemsku.
Clo je splatné do 10 dnů poté co je účastníku oznámena jeho výše.
Celní předpisy
Celní politiku upravuje celní zákon ČNR č. 19/93 Sb. S účinností od 1.1.1993, který plně odpovídá přechodu na tržní ekonomiku, spolu s prováděcí vyhláškou ministerstva financí č. 92/93 Sb. Tento celní zákon přizpůsobuje naše celní předpisy evropským, zajišťuje ekonomickou ochranu státní hranice. Celní zákon upravuje celní kontrolu dovozu, vývozu a průvozu zboží, stanoví práva a povinnosti orgánů celní správy, jakož i fyzických a právnických osob při celní kontrole. Celnice jsou správci daně z přidané hodnoty při dovozu a mají povinnost spolu se clem vybírat i daně.
Celní území a celní pohraniční pásmo
Území ČR je jednotným celním územím. Celní pohraniční pásmo je územní pruh do vzdálenosti 25 km od státní hranice. Ostatní území je celním vnitrozemím. V zájmu rozvoje mezinárodní hospodářské spolupráce, zejména zahraničního obchodu jsou zřízena na území ČR svobodná celní pásma. Rozumí se jimi části území ČR, v nichž se zboží tam dovážené považuje z hlediska cla, jakoby se nacházelo na celním území, a tak nepodléhá obvyklé celní kontrole (např. FREE ZONE Pardubice, Zlín). Zboží se tedy propustí do těchto pásem bez cla (odtud i název „bezcelní zóny“).
Celní území a celní pohraniční pásmo
Území ČR je jednotným celním územím. Celní pohraniční pásmo je územní pruh do vzdálenosti 25 km od státní hranice. Ostatní území je celním vnitrozemím. V zájmu rozvoje mezinárodní hospodářské spolupráce, zejména zahraničního obchodu jsou zřízena na území ČR svobodná celní pásma. Rozumí se jimi části území ČR, v nichž se zboží tam dovážené považuje z hlediska cla, jakoby se nacházelo na celním území, a tak nepodléhá obvyklé celní kontrole (např. FREE ZONE Pardubice, Zlín). Zboží se tedy propustí do těchto pásem bez cla (odtud i název „bezcelní zóny“).
2) Podle způsobu výpočtu celní sazby:
· Clo hodnotové - které se stanoví určitou procentní sazbou z tzv. celní hodnoty zboží.
· Clo specifické - které má stanovenou pevnou sazbu za jednotku množství (míru, hmotnost nebo kus).
3) Podle obchodně politického hlediska:
· Clo autonomní - určované nezávisle autonomním rozhodnutím určitého státu.
· Clo smluvní - určované smlouvou s jiným státem, resp. Skupinou států.
4) Podle účelu:
· Clo preferenční – poskytuje zvýhodnění celní sazby pouze některým zemím.
· Clo odvetné – stát jím zatěžuje dovoz zboží z určité země jako odvetu za opatření namířená proti jeho zájmům.
· Clo antidumpingové – clo vybírané z dováženého zboží, které je předmětem dumpingu (zahraniční zboží dovážené za cenu nižší než je obvyklá cena domácího konkurenčního zboží).
Celní unie
Celní unie je integrační seskupení vytvářející jednotné celní území, v němž jsou na rozdíl od oblastí volného obchodu nejen odstraněna cla v obchodu mezi členskými zeměmi, ale zaveden také společný celní sazebník vůči nečlenským zemím, vůči nimž se uplatňuje i společná obchodní politika.Nejznámějším příkladem celní unie je Evropská unie. Cílem této unie je jednotný trh s volným pohybem osob., s volným pohybem zboží, s volným pohybem služeb a s volným pohybem kapitálu. ČR usiluje o přijetí do EU. Podmínkou pro poskytování celních výhod je skutečnost, že zboží bylo vyrobeno v zemích EU.
· Clo specifické - které má stanovenou pevnou sazbu za jednotku množství (míru, hmotnost nebo kus).
3) Podle obchodně politického hlediska:
· Clo autonomní - určované nezávisle autonomním rozhodnutím určitého státu.
· Clo smluvní - určované smlouvou s jiným státem, resp. Skupinou států.
4) Podle účelu:
· Clo preferenční – poskytuje zvýhodnění celní sazby pouze některým zemím.
· Clo odvetné – stát jím zatěžuje dovoz zboží z určité země jako odvetu za opatření namířená proti jeho zájmům.
· Clo antidumpingové – clo vybírané z dováženého zboží, které je předmětem dumpingu (zahraniční zboží dovážené za cenu nižší než je obvyklá cena domácího konkurenčního zboží).
Celní unie
Celní unie je integrační seskupení vytvářející jednotné celní území, v němž jsou na rozdíl od oblastí volného obchodu nejen odstraněna cla v obchodu mezi členskými zeměmi, ale zaveden také společný celní sazebník vůči nečlenským zemím, vůči nimž se uplatňuje i společná obchodní politika.Nejznámějším příkladem celní unie je Evropská unie. Cílem této unie je jednotný trh s volným pohybem osob., s volným pohybem zboží, s volným pohybem služeb a s volným pohybem kapitálu. ČR usiluje o přijetí do EU. Podmínkou pro poskytování celních výhod je skutečnost, že zboží bylo vyrobeno v zemích EU.
Po rozdělení Československa byla vytvořena k 1.1.1993 celní unie mezi ČR a SR.
Na základě této dohody probíhá vzájemný obchod bez cla. V obchodě s ostatními státy vystupuje unie jako jeden celek s jednotnou obchodní politikou. Znamená to, že se uplatňuje stejná dovozní cla, stejné celní postupy, stejné technické, veterinární i jiné předpisy. Jde o formu ekonomické integrace.
· 1.3.1993 vstoupila v platnost tzv. dohoda CEFTA –středoevropské oblasti volného obchodu – ČR, SR, PR, MR
· 1.1.1994 pak dohoda o oblasti volného obchodu ČR – Republika Slovinsko,
· 1.1.1995 dohoda o volném obchodu s Rumunskem.
Výsledkem těchto seskupení je celá řada preferenčních sazeb. Podmínkou přiznání těchto preferencí je prokázat původ zboží v zemi, se kterou ČR uzavřela dohodu.
Světová obchodní organizace (WTO) – Od 1.1.1995 vstoupila v platnost Dohoda o Světové obchodní
organizaci (WTO), která nahrazuj dosavadní Všeobecnou dohodu o clech a obchodu (GATT). Je to mnoho stranná dohoda upravující podmínky mezinárodní směny, jejímž cílem je snížit cla a ostatní překážky mezinárodního obchodu cestou vzájemných dohod.
ČR se od 1.1.1991 začala zapojovat do Všeobecného systému preferencí EU. Jde o opatření, které bude zvýhodňovat některé druhy vyváženého zboží z ČR do zemí EU s tím, že na ně bude poskytovat celní slevy z dosud platných dovozních cel podle položky nejvyšších výhod.
· 1.3.1993 vstoupila v platnost tzv. dohoda CEFTA –středoevropské oblasti volného obchodu – ČR, SR, PR, MR
· 1.1.1994 pak dohoda o oblasti volného obchodu ČR – Republika Slovinsko,
· 1.1.1995 dohoda o volném obchodu s Rumunskem.
Výsledkem těchto seskupení je celá řada preferenčních sazeb. Podmínkou přiznání těchto preferencí je prokázat původ zboží v zemi, se kterou ČR uzavřela dohodu.
Světová obchodní organizace (WTO) – Od 1.1.1995 vstoupila v platnost Dohoda o Světové obchodní
organizaci (WTO), která nahrazuj dosavadní Všeobecnou dohodu o clech a obchodu (GATT). Je to mnoho stranná dohoda upravující podmínky mezinárodní směny, jejímž cílem je snížit cla a ostatní překážky mezinárodního obchodu cestou vzájemných dohod.
ČR se od 1.1.1991 začala zapojovat do Všeobecného systému preferencí EU. Jde o opatření, které bude zvýhodňovat některé druhy vyváženého zboží z ČR do zemí EU s tím, že na ně bude poskytovat celní slevy z dosud platných dovozních cel podle položky nejvyšších výhod.
Cla a celní politika
Každý stát pohybu zboží napomáhá – podporuje obchod a cestovní ruch, tím i devizové příjmy, ale zároveň musí zajistit jejich evidenci, kontrolu a chránit také ekonomické zájmy republiky. Tato činnosti tvoří náplň celní politiky. Zavádění jednotlivých cel jako státních dávek bylo dlouhodobým procesem. V jeho průběhu vzniklo mnoho druhů cel. Všem je však společné, že “překážejí obchodu“. Každé clo vede ke zdražení zboží. Této „zdražovací přirážky“ bylo pokaždé využíváno k pokrytí nákladů na správu státu.
Clo je dávka, kterou stát vybírá ve zboží při jeho přechodu přes hranice.
Význam cel:
1) Fiskální (daňový) – cla jsou důležitým příjmem státního rozpočtu
2) Obchodně politický – clo je jeden z hlavních nástrojů obchodní politiky každého státu 3) Cenotvorný – cla tvoří důležitou položky ceny zboží při jeho prodeji
Clo a jeho druhy
Cla se rozlišují podle různých hledisek:
1) Podle směru pohybu zboží:
· Clo dovozní - které se ukládá na zahraniční zboží při jeho dovozu. V ČR jsou v současnosti
vybírána jen cla dovozní.
· Clo vývozní - kterým se zatěžuje vývoz domácího zboží. Vyskytuje se jen výjimečně, poněvadž
státy mají zpravidla maximální zájem na podpoře vývozu.
Clo je dávka, kterou stát vybírá ve zboží při jeho přechodu přes hranice.
Význam cel:
1) Fiskální (daňový) – cla jsou důležitým příjmem státního rozpočtu
2) Obchodně politický – clo je jeden z hlavních nástrojů obchodní politiky každého státu 3) Cenotvorný – cla tvoří důležitou položky ceny zboží při jeho prodeji
Clo a jeho druhy
Cla se rozlišují podle různých hledisek:
1) Podle směru pohybu zboží:
· Clo dovozní - které se ukládá na zahraniční zboží při jeho dovozu. V ČR jsou v současnosti
vybírána jen cla dovozní.
· Clo vývozní - kterým se zatěžuje vývoz domácího zboží. Vyskytuje se jen výjimečně, poněvadž
státy mají zpravidla maximální zájem na podpoře vývozu.
Hlavní nástroje
- cla
- subvence
- kvóty
- administrativní překážky obchodu
Cla
- exportní - omezený význam, používají se např. na suroviny,polotovary nebo aby vývozem nedošlok dotování příslušníků jiného státu
- importní - mění cenové poměry a mají tyto důsledky:
· příznivě působí na směnné vztahy ve prospěch vlastní země
· chrání domácí produkci před importní konkurencí
· zmenšují cenový tlak na domácí nabídku na základě importu levných konečných produktů - faktorový protekcionismus
Další členění je na cla specifická (cla na množství)
Specifická cla snižují procentuální celní zatížení.
Clo na 100m látky je 100Kč, při zahraniční ceně 100Kč je clo 100%, při ceně 200Kč je to ale 50%. a hodnotová (cla na cenu).
Hodnotová cla zesilují promítání důsledků zahraničních pohybů cen do domácí ekonomiky.
Clo na 1m látky je 50%, při zahraniční ceně 100Kč je domácí cena 150Kč, při vzestpu na 120Kč (více o 20Kč) je domácí cena 180Kč (více o 30Kč).
Neutralizací těchto efektů mohou být cla klouzavá, při kterých je celní sazba spjatá se zahraniční cenou.
Hlavní důsledky cel: graf č. 3.13 Teorie světové ekonomiky str. 72
Zvýšení cel má za následek zvýšení cen a díky tomu snížení domácí poptávky. Domácí produkce však roste. Na světových trzích při nezměněné poptávce vlivem převisu nabídky dochází ke snížení cen. Zahraniční nabídka klesá, zahraniční poptávka roste. Snížení cen v zahraničí je o to větší, čím nižší je cenová elasticita zahraniční nabídky a poptávky.
Pokud clo zvýší zahraniční ceny nad domácí ceny, hovoříme o tzv. prohibitivních clech, neboť domácí trh je pro zahraniční dodavatele uzavřen.
+ strana 73-76 kniha Teorie světové ekonomiky
- subvence
- kvóty
- administrativní překážky obchodu
Cla
- exportní - omezený význam, používají se např. na suroviny,polotovary nebo aby vývozem nedošlok dotování příslušníků jiného státu
- importní - mění cenové poměry a mají tyto důsledky:
· příznivě působí na směnné vztahy ve prospěch vlastní země
· chrání domácí produkci před importní konkurencí
· zmenšují cenový tlak na domácí nabídku na základě importu levných konečných produktů - faktorový protekcionismus
Další členění je na cla specifická (cla na množství)
Specifická cla snižují procentuální celní zatížení.
Clo na 100m látky je 100Kč, při zahraniční ceně 100Kč je clo 100%, při ceně 200Kč je to ale 50%. a hodnotová (cla na cenu).
Hodnotová cla zesilují promítání důsledků zahraničních pohybů cen do domácí ekonomiky.
Clo na 1m látky je 50%, při zahraniční ceně 100Kč je domácí cena 150Kč, při vzestpu na 120Kč (více o 20Kč) je domácí cena 180Kč (více o 30Kč).
Neutralizací těchto efektů mohou být cla klouzavá, při kterých je celní sazba spjatá se zahraniční cenou.
Hlavní důsledky cel: graf č. 3.13 Teorie světové ekonomiky str. 72
Zvýšení cel má za následek zvýšení cen a díky tomu snížení domácí poptávky. Domácí produkce však roste. Na světových trzích při nezměněné poptávce vlivem převisu nabídky dochází ke snížení cen. Zahraniční nabídka klesá, zahraniční poptávka roste. Snížení cen v zahraničí je o to větší, čím nižší je cenová elasticita zahraniční nabídky a poptávky.
Pokud clo zvýší zahraniční ceny nad domácí ceny, hovoříme o tzv. prohibitivních clech, neboť domácí trh je pro zahraniční dodavatele uzavřen.
+ strana 73-76 kniha Teorie světové ekonomiky
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)