1) Charakteristice výkonů
2) Charakteristice členů
3) Na osobnosti vedoucího
Vedení záleží též na předání informací mezi nadřízenými a podřízenými = KOMUNIKACE.
- Komunikace :
Komunikační proces je výměna, předávání a přijímání informací.Je základním spojovacím článkem mezi lidmi.
1) Telekomunikace
2) Telekonference: Zvukový obraz mezi podřízenými a nadřízenými
3) Počítače
- Komunikační prostředky :
Vizuální : Jsou prostředky vyjadřující informaci pomocí grafického vyjádření myšlenky ( schémata předlohy ( schémata, předlohy ) a nebo pomocí filmů a audiovizuální techniky.
- Verbální komunikace :
Komunikace mezi lidmi, kdy technikou je slovo :
1) Mluvené
2) Psané : Dopisy, výkazy, tiskopisy, účty, korespondence
Zobrazují se příspěvky se štítkemkomunikace. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkomunikace. Zobrazit všechny příspěvky
Neverbální komunikace
Něco komu
1) Gestikulace
2) Mimika
- Chyby managerů při vedení :
1) Nedostatečné informace pracovníků ( špatná informovanost pracovníků ).
2) Nedostatečná odpovědnost :
Někteří manažeři berou svou odpovědnost velmi vážně, tak vážně, že se o ní s nikým nechtějí dělit.Pracovník, který za nic neodpovídá, nebude nikdy dobře motivován.
- Personalistika :
Soubor aktivit směřujících k dosažení nevhodnějšího počtu kvality pracovníků např. v podniku, popř. na jeho určitém pracovišti.Předmětem personální činnosti je zejména získávání pracovníků, jejich výběr a uzavření pracovního poměru, rozmísťování a hodnocení pracovníků, péče o pracovníky a jejich propouštění.
- Personální útvar :
Určitá část podniku, kde jsou lidé, kteří se zabývají otázkami personalistiky
1) Personální oddělení : Pracovní smlouvy
2) Oddělení práce a mzdy : Otázky mezd, odměny
1) Gestikulace
2) Mimika
- Chyby managerů při vedení :
1) Nedostatečné informace pracovníků ( špatná informovanost pracovníků ).
2) Nedostatečná odpovědnost :
Někteří manažeři berou svou odpovědnost velmi vážně, tak vážně, že se o ní s nikým nechtějí dělit.Pracovník, který za nic neodpovídá, nebude nikdy dobře motivován.
- Personalistika :
Soubor aktivit směřujících k dosažení nevhodnějšího počtu kvality pracovníků např. v podniku, popř. na jeho určitém pracovišti.Předmětem personální činnosti je zejména získávání pracovníků, jejich výběr a uzavření pracovního poměru, rozmísťování a hodnocení pracovníků, péče o pracovníky a jejich propouštění.
- Personální útvar :
Určitá část podniku, kde jsou lidé, kteří se zabývají otázkami personalistiky
1) Personální oddělení : Pracovní smlouvy
2) Oddělení práce a mzdy : Otázky mezd, odměny
Formy stimulace :
Komunikační mix
1) Reklama
2) Podpora prodeje : Kombinace reklamy a cenového opatření.Zákazník je informován o výrobku a je mu nabízen stimul ( fin. zvýhodněný nákup )
3) Publicita : Publikování neosobních informací ( public relations ).Cíl : Kladný postoj veřejnosti k firmě.
4) Přímí marketing : Adresná komunikace se zákazníky, zaměřená na prodej a založená na reklamě ( televize, rozhlas, tisk, telefon, pošta )
5) Osobní prodej : Osobní komunikace se zákazníky ( obchodní zástupce, dealer )
- Cesta propagačního sdělení :
1) Forma sdělení : To co máme vyslovit, je nezastupitelné, nemůže být řečeno nic jiného.
2) Volba média : Médium = Prostředník, je zastupitelné.
3) Příjemce sdělení : Příjemce = Je nezastupitelný, sdělení nutno dopravit ke správnému recipientovi ( příjemce sdělení ).
Všichni obyvatelé se na nákupu zboží nepodílejí stejně.Existuje skupina lidí, která v důsledku svého postavení, vzdělání, kupní síly ovlivňuje ostatní společnost.Je to část obyvatelstva ( lékaři, herci, zpěváci ), kteří zavádí nové druhy zboží - provokuje u ostatních nové potřeby : OPINION LEADER´S.Cílem reklamy je získat to lidi na svou stranu ( úplata ), jsou to nejlepší propagátoři.
Abychom mohli stanovit vhodný typ reklamy, je nezbytné znát chování kupujících.Tato znalost nám dále pomáhá k vytvoření vhodné marketingové strategie.
1) Reklama
2) Podpora prodeje : Kombinace reklamy a cenového opatření.Zákazník je informován o výrobku a je mu nabízen stimul ( fin. zvýhodněný nákup )
3) Publicita : Publikování neosobních informací ( public relations ).Cíl : Kladný postoj veřejnosti k firmě.
4) Přímí marketing : Adresná komunikace se zákazníky, zaměřená na prodej a založená na reklamě ( televize, rozhlas, tisk, telefon, pošta )
5) Osobní prodej : Osobní komunikace se zákazníky ( obchodní zástupce, dealer )
- Cesta propagačního sdělení :
1) Forma sdělení : To co máme vyslovit, je nezastupitelné, nemůže být řečeno nic jiného.
2) Volba média : Médium = Prostředník, je zastupitelné.
3) Příjemce sdělení : Příjemce = Je nezastupitelný, sdělení nutno dopravit ke správnému recipientovi ( příjemce sdělení ).
Všichni obyvatelé se na nákupu zboží nepodílejí stejně.Existuje skupina lidí, která v důsledku svého postavení, vzdělání, kupní síly ovlivňuje ostatní společnost.Je to část obyvatelstva ( lékaři, herci, zpěváci ), kteří zavádí nové druhy zboží - provokuje u ostatních nové potřeby : OPINION LEADER´S.Cílem reklamy je získat to lidi na svou stranu ( úplata ), jsou to nejlepší propagátoři.
Abychom mohli stanovit vhodný typ reklamy, je nezbytné znát chování kupujících.Tato znalost nám dále pomáhá k vytvoření vhodné marketingové strategie.
Maturitní okruhy z předmětu ekonomika podniku
8a) Cla (druhy, celní politika, význam cel, dělení, Celní unie)
8b) Celní předpisy (celní území, celní kontrola, celní sazebník, celní řízení, vyměřování cel)
9a) Informace (požadavky na získávání informací, formy informací, druhy informací, přenos a zpracování informací)
9b) Komunikace (druhy, význam, přednosti jednotlivých druhů)
10a) Trh (definice, druhy trhů, tržní kategorie a jejich členění)
10b) Výrobní faktory (členění, význam)
11a) Vztahy podniku k partnerům (k dodavatelům, odběratelům, bance)
11b) Vztahy podniku k okolí (k obcím, státu, občanům, životnímu prostředí)
12a) Personální činnost (získávání pracovníků, uzavření prac. smlouvy a její náležitosti, ukončení prac. poměru)
12b) Odměňování pracovníků (mzda, plat – druhy, tarifní soustava, odměny)
13a) Podnik (založení podnikatelský záměr, růst, cíle, zánik podniku, uspořádání podniku)
13b) Podnikání (podstata, cíle, obchodní jméno, fyzická a právnická osoba, kdo může být podnikatelem)
14a) Živnostenské podnikání (druhy živností, způsob založení, vedení, kontrola, zánik)
14b) Družstva (právní úprava, způsob založení, vedení, kontrola, zánik)
8b) Celní předpisy (celní území, celní kontrola, celní sazebník, celní řízení, vyměřování cel)
9a) Informace (požadavky na získávání informací, formy informací, druhy informací, přenos a zpracování informací)
9b) Komunikace (druhy, význam, přednosti jednotlivých druhů)
10a) Trh (definice, druhy trhů, tržní kategorie a jejich členění)
10b) Výrobní faktory (členění, význam)
11a) Vztahy podniku k partnerům (k dodavatelům, odběratelům, bance)
11b) Vztahy podniku k okolí (k obcím, státu, občanům, životnímu prostředí)
12a) Personální činnost (získávání pracovníků, uzavření prac. smlouvy a její náležitosti, ukončení prac. poměru)
12b) Odměňování pracovníků (mzda, plat – druhy, tarifní soustava, odměny)
13a) Podnik (založení podnikatelský záměr, růst, cíle, zánik podniku, uspořádání podniku)
13b) Podnikání (podstata, cíle, obchodní jméno, fyzická a právnická osoba, kdo může být podnikatelem)
14a) Živnostenské podnikání (druhy živností, způsob založení, vedení, kontrola, zánik)
14b) Družstva (právní úprava, způsob založení, vedení, kontrola, zánik)
Rozhodování
Rozhodování je jádrem řízení podniku na všech úrovních. Je to soustavná a vědomá činnost manažera.
Rozhodování se uskutečňuje při využití možnosti volby. Možnost volby je základní podmínkou existence řídícího subjektu. Na správnost rozhodování má vliv časový horizont. Dlouhodobá strategická rozhodnutí se týkají složitých problémů a jsou velice závažná.
Komunikace
Komunikace je přenos informací. Předmětem komunikace jsou informace. Informace je zpráva, sdělení, soubor
dat (textových nebo numerických), které slouží ke vzájemnému kontaktu dvou systémů. Informace má v řízení smysl, je-li někomu předána. Pohyb informací mezi subjektem a objektem řízení se nazývá informační tok.
Při přenosu informací je důležitá:
1) U odesilatele - Transformace, tj. schopnost se účinně dorozumívat, schopnost jasně a výstižně formulovat myšlenky.
2) U příjemce - Interpretace, tj. schopnost správně porozumět přijaté zprávě.
Informační toky, kterými proudí informace v podniku, směřují:
1) Vertikálně
2) Horizontálně
3) Diagonálně
Rozhodování se uskutečňuje při využití možnosti volby. Možnost volby je základní podmínkou existence řídícího subjektu. Na správnost rozhodování má vliv časový horizont. Dlouhodobá strategická rozhodnutí se týkají složitých problémů a jsou velice závažná.
Komunikace
Komunikace je přenos informací. Předmětem komunikace jsou informace. Informace je zpráva, sdělení, soubor
dat (textových nebo numerických), které slouží ke vzájemnému kontaktu dvou systémů. Informace má v řízení smysl, je-li někomu předána. Pohyb informací mezi subjektem a objektem řízení se nazývá informační tok.
Při přenosu informací je důležitá:
1) U odesilatele - Transformace, tj. schopnost se účinně dorozumívat, schopnost jasně a výstižně formulovat myšlenky.
2) U příjemce - Interpretace, tj. schopnost správně porozumět přijaté zprávě.
Informační toky, kterými proudí informace v podniku, směřují:
1) Vertikálně
2) Horizontálně
3) Diagonálně
Komunikace
Vzájemnému dorozumívání lidí říkáme komunikace. Komunikací tedy rozumíme výměnu informací ve formě řeči, obrázků, textu nebo údajů. Současný prudký rozvoj komunikační a telekomunikační techniky podstatně rozšířil a usnadnil průběh komunikace. Nejpřirozenější a nejrozšířenější formou komunikace je přímí rozhovor mezi lidmi, jejich vzájemné jednání.
Ústní dorozumívání
Rozhovor mezi lidmi má velkou výhodou v tom, že umožňuje si v krátkém čase vyměnit velké množství informací. Při vedení ústního jednání bychom měli dodržovat několik zásad:
1) Vědět přesně, co chceme říci (zejména při větším počtu účastníků rozhovoru)
2) Dívat se posluchačům do očí
3) Mluvit pomalu, kontrolovat tempo řeči
4) Mluvit zřetelně, jasně a nahlas
5) Mluvit v krátkých větách, přesně formulovat
6) Hovořit sebevědomě, ale ne povýšeně
7) Opakovat jen tehdy, je-li to nezbytné ke zvýraznění důležité myšlenky
8) Oponovat konstruktivně a zdvořile
9) Vyvarovat se monotoního i příliš hlasitého projevu, měnit tón hlasu
10) Používat přirovnání (např. z běžného života, z historie, sportu a literatury)
11) Vyprávět vlastní zážitky, zkušenosti, ale bez přikrášlování a přehánění)
12) Dokázat pozorně naslouchat partnerovi
13) Číselné údaje přednášet pomalu a zřetelně
14) Svůj projev dokumentovat názorně diagramy, grafy, tabulkami atd.
15) Používat humor a vtip, ale vyvarovat se jízlivostí, „opatřených“ vtipů atd.
16) Občas se odmlčet s cílem podnítit zájem posluchačů
17) Jednat pozitivně s cílem dospět k oboustranně přijatému závěru
Komunikace se může odehrávat formou telefonického rozhovoru. Konferenční zapojení přístrojů umožňuje, aby se hovoru zúčastnilo více lidí současně. Videotelefon najde široké využití především v různých oblastech obchodního styku.
Ústní dorozumívání
Rozhovor mezi lidmi má velkou výhodou v tom, že umožňuje si v krátkém čase vyměnit velké množství informací. Při vedení ústního jednání bychom měli dodržovat několik zásad:
1) Vědět přesně, co chceme říci (zejména při větším počtu účastníků rozhovoru)
2) Dívat se posluchačům do očí
3) Mluvit pomalu, kontrolovat tempo řeči
4) Mluvit zřetelně, jasně a nahlas
5) Mluvit v krátkých větách, přesně formulovat
6) Hovořit sebevědomě, ale ne povýšeně
7) Opakovat jen tehdy, je-li to nezbytné ke zvýraznění důležité myšlenky
8) Oponovat konstruktivně a zdvořile
9) Vyvarovat se monotoního i příliš hlasitého projevu, měnit tón hlasu
10) Používat přirovnání (např. z běžného života, z historie, sportu a literatury)
11) Vyprávět vlastní zážitky, zkušenosti, ale bez přikrášlování a přehánění)
12) Dokázat pozorně naslouchat partnerovi
13) Číselné údaje přednášet pomalu a zřetelně
14) Svůj projev dokumentovat názorně diagramy, grafy, tabulkami atd.
15) Používat humor a vtip, ale vyvarovat se jízlivostí, „opatřených“ vtipů atd.
16) Občas se odmlčet s cílem podnítit zájem posluchačů
17) Jednat pozitivně s cílem dospět k oboustranně přijatému závěru
Komunikace se může odehrávat formou telefonického rozhovoru. Konferenční zapojení přístrojů umožňuje, aby se hovoru zúčastnilo více lidí současně. Videotelefon najde široké využití především v různých oblastech obchodního styku.
Přenos, zpracování a uchování informací
Sdělující složka Forma informací Přijímací složka
Učitel Zadání příkladu Žák
Představenstvo Pozvánka na valnou hromadu Akcionáři
Banka Výpis z účtu Podnikatel
Mistr Výkres součástky Dělník
Podnikatel Daňové přiznání Finanční úřad
Průběh zpracování informací
Vstup---------------Zpracování---------------Výstup---------------Využití informací
Evidence je důležitým nástrojem sledování stavu a pohybu majetku a závazků a efektivním prostředkem kontroly a ochrany majetku podnikatele. Její součástí je:
1) Sběr (zjišťování)
2) Zpracování (třídění, výpočty)
3) Předávání (přenos)
4) Uchovávání informací
Učitel Zadání příkladu Žák
Představenstvo Pozvánka na valnou hromadu Akcionáři
Banka Výpis z účtu Podnikatel
Mistr Výkres součástky Dělník
Podnikatel Daňové přiznání Finanční úřad
Průběh zpracování informací
Vstup---------------Zpracování---------------Výstup---------------Využití informací
Evidence je důležitým nástrojem sledování stavu a pohybu majetku a závazků a efektivním prostředkem kontroly a ochrany majetku podnikatele. Její součástí je:
1) Sběr (zjišťování)
2) Zpracování (třídění, výpočty)
3) Předávání (přenos)
4) Uchovávání informací
Typy řídících struktur
3.2. Typy řídících struktur
• útvar řízení = pracovní místo určené pro výkon funkce
• 2 typy:
a) Liniové – pracovníci mají přímou povinnost a pravomoc rozhodovat (např. divize)
b) Štábní (poradní) – úkolem je zjišťovat informace, zpracovávat je a poskytovat je liniovým útvarům jako podklady pro rozhodování. Nemají právo přikazovat.
• 1 přímý nadřízený, jasná komunikace
Projektová struktura (maticová) – struktura dočasná, vytvořená pro plnění úkolu
4. Vývojové tendence organizačních a řídících struktur
• vysoký stupeň centralizace
• neměnné řídící struktury (vysoké, štíhlé)
• neoklasické projektování (jednoduché, ploché organizační řídící struktury)
• útvar řízení = pracovní místo určené pro výkon funkce
• 2 typy:
a) Liniové – pracovníci mají přímou povinnost a pravomoc rozhodovat (např. divize)
b) Štábní (poradní) – úkolem je zjišťovat informace, zpracovávat je a poskytovat je liniovým útvarům jako podklady pro rozhodování. Nemají právo přikazovat.
• 1 přímý nadřízený, jasná komunikace
Projektová struktura (maticová) – struktura dočasná, vytvořená pro plnění úkolu
4. Vývojové tendence organizačních a řídících struktur
• vysoký stupeň centralizace
• neměnné řídící struktury (vysoké, štíhlé)
• neoklasické projektování (jednoduché, ploché organizační řídící struktury)
Komunikace - přenos informací od odesílatele k příjemci
Komunikace
- přenos informací od odesílatele k příjemci, za předpokladu, že příjemce informaci porozuměl
význam této komunikace: pomocí komunikace je možno dosáhnout změny
Proces komunikace
- na úvod musí být odesílatel
- musí tady být kanály pro přenos (slovní, písemná, telefonická, emailová)
- musí být příjemce (přijímá tyto informace)
- musí být zpětná vazba (uskuteční se změna)
- a tzv. situační a organizační faktory v komunikaci
- informační šum (informace se změní a příjemce je nepochopí)
Komunikace v organizaci
- manager musí vědět (mít informace)
- tok informací (shora dolů, zdola nahoru a napříč)
- preference písemné komunikace (dobré vztahy na pracovišti, důležité informace podávat písemně)
- ústní komunikace
- mimoverbální komunikace (mimika)
Překážky a poruchy v komunikaci
a) špatné vyjádření sdělení (někdo neumí říct, co chce říct)
b) problémy může přivodit mezinárodní prostředí (cizojazyčnost)
c) ztráty při přenosu
d) špatné naslouchání a unáhlené hodnocení
e) překážky neosobní komunikace (jednou za čas je třeba se s těmi lidmi vidět)
f) nedůvěra, hrozby, obavy
g) nedostatečná doba na přípravu změny (zpracuj úkol 1,2,3 najednou a chci je do 12:00)
h) přemíra informací (hodí mi 4 knihy a za půl hodiny chce mít potřebné informace)
- přenos informací od odesílatele k příjemci, za předpokladu, že příjemce informaci porozuměl
význam této komunikace: pomocí komunikace je možno dosáhnout změny
Proces komunikace
- na úvod musí být odesílatel
- musí tady být kanály pro přenos (slovní, písemná, telefonická, emailová)
- musí být příjemce (přijímá tyto informace)
- musí být zpětná vazba (uskuteční se změna)
- a tzv. situační a organizační faktory v komunikaci
- informační šum (informace se změní a příjemce je nepochopí)
Komunikace v organizaci
- manager musí vědět (mít informace)
- tok informací (shora dolů, zdola nahoru a napříč)
- preference písemné komunikace (dobré vztahy na pracovišti, důležité informace podávat písemně)
- ústní komunikace
- mimoverbální komunikace (mimika)
Překážky a poruchy v komunikaci
a) špatné vyjádření sdělení (někdo neumí říct, co chce říct)
b) problémy může přivodit mezinárodní prostředí (cizojazyčnost)
c) ztráty při přenosu
d) špatné naslouchání a unáhlené hodnocení
e) překážky neosobní komunikace (jednou za čas je třeba se s těmi lidmi vidět)
f) nedůvěra, hrozby, obavy
g) nedostatečná doba na přípravu změny (zpracuj úkol 1,2,3 najednou a chci je do 12:00)
h) přemíra informací (hodí mi 4 knihy a za půl hodiny chce mít potřebné informace)
Nedostatky v ústní komunikaci
Nedostatky v ústní komunikaci
a) sdělující
neurovnání si myšlenek před sdělením
nepřesné vyjadřování
rozsáhlé prezentování informací
zařazení myšlenek, které spolu nesouvisejí, do jednoho sdělení
b) příjemce
nedostatečné soustředění při příjmu sdělení
soustředění se na detail místo na podstatu sdělení
soustředění se na odpověď již po úvodní informaci, aniž by bylo vyslechnuto celé sdělení
Doporučení pro ústní komunikaci
o nepoužívat příkré příkazy, nevyhrožovat
o zbytečné poskytování nežádoucích rad, povýšené chování
o neurčitost, zatajování informací
Zásady
1) první iniciativa od sdělujícího – připravit seznam témat, zvládnout emoce
2) při zamlčování pozor na mimiku
3) nemluvit monotónně (podnětnost)
4) jednoduše a výstižně – v krátkých větách
5) udržovat přehlednost
o Komunikace může působit i jako rušivý element – v nevhodnou dobu
a) sdělující
neurovnání si myšlenek před sdělením
nepřesné vyjadřování
rozsáhlé prezentování informací
zařazení myšlenek, které spolu nesouvisejí, do jednoho sdělení
b) příjemce
nedostatečné soustředění při příjmu sdělení
soustředění se na detail místo na podstatu sdělení
soustředění se na odpověď již po úvodní informaci, aniž by bylo vyslechnuto celé sdělení
Doporučení pro ústní komunikaci
o nepoužívat příkré příkazy, nevyhrožovat
o zbytečné poskytování nežádoucích rad, povýšené chování
o neurčitost, zatajování informací
Zásady
1) první iniciativa od sdělujícího – připravit seznam témat, zvládnout emoce
2) při zamlčování pozor na mimiku
3) nemluvit monotónně (podnětnost)
4) jednoduše a výstižně – v krátkých větách
5) udržovat přehlednost
o Komunikace může působit i jako rušivý element – v nevhodnou dobu
Písemná komunikace
Písemná komunikace
písemné dokumenty by měly splňovat alespoň jeden či dva ze tří základních nároků
1) informovat
2) požadovat či přesvědčovat
3) budovat pověst firmy
nákladná na čas i námahu
Doporučení
- řádně promyslet, analyzovat příjemce (zda 1 nebo více osobám, jaká bude reakce, jaké informace příjemce potřebuje,..)
- dokument připravit vizuálně zajímavý, lákavý, zkontrolovat po jazykové stránce a zda působí v duchu pozitivních obchodních sdělení
o má formu dopisů, e-mailů, faxů,...
o podpora jednotné komunikace – vznik formulářů, které usnadňují práci
Komunikace organizace jako celku
1. vnitřní
- je třeba zajistit formální informační toky mezi odděleními, divizemi, kancelářemi,.., ale umožnit a do určité míry také řídit neformální setkávání zaměstnanců
- dva základní faktory způsobující rozdíly ve výkonnosti:
a) komunikační centralizace – přímé vazby
b) komunikační centralizace útvarů – nepřímé vazby
2. vnější
- ze dvou úhlů
a) povinná – je dána zákonem
b) dobrovolná – vztahy s veřejností; měla by být soustavná a přiměřená
písemné dokumenty by měly splňovat alespoň jeden či dva ze tří základních nároků
1) informovat
2) požadovat či přesvědčovat
3) budovat pověst firmy
nákladná na čas i námahu
Doporučení
- řádně promyslet, analyzovat příjemce (zda 1 nebo více osobám, jaká bude reakce, jaké informace příjemce potřebuje,..)
- dokument připravit vizuálně zajímavý, lákavý, zkontrolovat po jazykové stránce a zda působí v duchu pozitivních obchodních sdělení
o má formu dopisů, e-mailů, faxů,...
o podpora jednotné komunikace – vznik formulářů, které usnadňují práci
Komunikace organizace jako celku
1. vnitřní
- je třeba zajistit formální informační toky mezi odděleními, divizemi, kancelářemi,.., ale umožnit a do určité míry také řídit neformální setkávání zaměstnanců
- dva základní faktory způsobující rozdíly ve výkonnosti:
a) komunikační centralizace – přímé vazby
b) komunikační centralizace útvarů – nepřímé vazby
2. vnější
- ze dvou úhlů
a) povinná – je dána zákonem
b) dobrovolná – vztahy s veřejností; měla by být soustavná a přiměřená
Formy komunikace
Formy komunikace
Ústní komunikace
o nejrozšířenější forma komunikace
o jejím prostřednictvím dochází k běžné konverzaci, předávání úkolů, přesvědčování, vyjednávání
o součástí není jen vlastní obsah mluveného slova, ale i zabarvení hlasu, zámlky, výrazy obličeje,gesta
o předmětem ústní komunikace není jen vlastní obsah sdělení, ale i forma jak je toto sdělení předáváno
o jsou-li slova obsahem sdělení, pak postoj těla, gesta, výraz a intonace hlasu jsou kontextem, do něhož je sdělení pak zabaleno, a dohromady vytvářejí význam komunikace
základní pravidla komunikace
a) postavení sdělujícího:
o prvních pět minut je velmi důležitých – řečník získává či ztrácí energii pro svůj další výstup, působí na posluchačstvo, jehož pozornost si může definitivně získat nebo ztratit
o co „vysíláme“ nemusí být totéž, co druhá strana „přijímá“, vhodné je na počátku definovat základní pojmy, vytvořit si jakýsi společný slovník, které vzájemné porozumění usnadní
o lidská mysl se skládá z části vědomé a nevědomé (komunikujeme pomocí vědomé části, ale přijímaná sdělení filtrujeme též částí nevědomou)
b) postavení příjemce:
o vždy vyslechnout partnera až do konce a ještě malou chvíli mlčet (nepřerušovat)
o rekapitulace, přeformulování problému – fáze přesvědčování sebe i sdělujícího
o reakce – otázky
o další směrování komunikace
Ústní komunikace
o nejrozšířenější forma komunikace
o jejím prostřednictvím dochází k běžné konverzaci, předávání úkolů, přesvědčování, vyjednávání
o součástí není jen vlastní obsah mluveného slova, ale i zabarvení hlasu, zámlky, výrazy obličeje,gesta
o předmětem ústní komunikace není jen vlastní obsah sdělení, ale i forma jak je toto sdělení předáváno
o jsou-li slova obsahem sdělení, pak postoj těla, gesta, výraz a intonace hlasu jsou kontextem, do něhož je sdělení pak zabaleno, a dohromady vytvářejí význam komunikace
základní pravidla komunikace
a) postavení sdělujícího:
o prvních pět minut je velmi důležitých – řečník získává či ztrácí energii pro svůj další výstup, působí na posluchačstvo, jehož pozornost si může definitivně získat nebo ztratit
o co „vysíláme“ nemusí být totéž, co druhá strana „přijímá“, vhodné je na počátku definovat základní pojmy, vytvořit si jakýsi společný slovník, které vzájemné porozumění usnadní
o lidská mysl se skládá z části vědomé a nevědomé (komunikujeme pomocí vědomé části, ale přijímaná sdělení filtrujeme též částí nevědomou)
b) postavení příjemce:
o vždy vyslechnout partnera až do konce a ještě malou chvíli mlčet (nepřerušovat)
o rekapitulace, přeformulování problému – fáze přesvědčování sebe i sdělujícího
o reakce – otázky
o další směrování komunikace
Komunikace
Komunikace
Základní pojmy
Komunikace
výměna informací, poskytování informací (informace = moc, je velice žádaná)
Partneři komunikace
vždy sdělující a příjemce; opravdová komunikace probíhá tehdy, když příjemce pochopí zprávu tak, jak je míněna
Kód
transformace do vhodné podoby pro přenos zprávy, dat, komunikované skutečnosti; musí být známý pro obě strany; vhodný výběr kódu
Komunikační šumy
negativní činitelé ovlivňující kvalitu komunikace
Zpětná vazba
cyklický prvek komunikace umožňující jednak systematické oboustranné propojení mezi sdělujícím a příjemcem, jednak kontrolu vnímání sdělovaných informací
Obecné zásady úspěšné komunikace
- chceme-li s někým komunikovat, musíme ho získat pro komunikaci (téma, které partnera zajímá)
- aby byla komunikace přínosná, musí být obousměrná a symetrická (střídání rolí)
Tři roviny sdělování
1) verbální vyjadřování – základem jsou věty; slovo mluvené i psané
2) neverbální vyjadřování – mimika, gesta, doteky, postoj těla, vzdálenost mezi účastníky komunikace, pohledy, tóny řeči – hlasitost, rychlost, artikulace, modulace hlasu, nebo také grafická úprava (logo)
3) činy – soulad verbálního a neverbálního projevu; pokud ne – něco není v pořádku
Základní pojmy
Komunikace
výměna informací, poskytování informací (informace = moc, je velice žádaná)
Partneři komunikace
vždy sdělující a příjemce; opravdová komunikace probíhá tehdy, když příjemce pochopí zprávu tak, jak je míněna
Kód
transformace do vhodné podoby pro přenos zprávy, dat, komunikované skutečnosti; musí být známý pro obě strany; vhodný výběr kódu
Komunikační šumy
negativní činitelé ovlivňující kvalitu komunikace
Zpětná vazba
cyklický prvek komunikace umožňující jednak systematické oboustranné propojení mezi sdělujícím a příjemcem, jednak kontrolu vnímání sdělovaných informací
Obecné zásady úspěšné komunikace
- chceme-li s někým komunikovat, musíme ho získat pro komunikaci (téma, které partnera zajímá)
- aby byla komunikace přínosná, musí být obousměrná a symetrická (střídání rolí)
Tři roviny sdělování
1) verbální vyjadřování – základem jsou věty; slovo mluvené i psané
2) neverbální vyjadřování – mimika, gesta, doteky, postoj těla, vzdálenost mezi účastníky komunikace, pohledy, tóny řeči – hlasitost, rychlost, artikulace, modulace hlasu, nebo také grafická úprava (logo)
3) činy – soulad verbálního a neverbálního projevu; pokud ne – něco není v pořádku
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)