Cefta ( Central Europe Free Trade Agreement ) :
Středoevropská dohoda o volném obchodu, členové - ČR, SR, Maďarsko, Polsko, Slovinsko.
- Nafta ( North American Free Trade Agreement ) :
Dohoda o volném obchodu v severní Americe, členové - U. S. A., Kanada, Mexiko
- Gatt ( General Agreement on Trde and Tariffs ) :
Všeobecná dohoda o clech a obchodu.
- WTO ( World Trade Organization ) :
Světová obchodní organizace.
- Personální řízení v podniku :
- Personální řízení :
Je práce s lidmi namířená k tomu, aby byl podnik výkonný a svůj výkon neustále zlepšoval.Proto je hlavní předpoklad dosazování správných pracovníků na správné místo ve správný čas za co nejnižší náklady.
Zobrazují se příspěvky se štítkemdohoda. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdohoda. Zobrazit všechny příspěvky
Změny pracovního poměru :
1) Dohodou :
Pracovní poměr končí sjednaným dnem - uzavírá se písemně.
2) Výpovědí :
Jednostranný právní akt.Může jí dát organizace i pracovník, musí být písemná a doručená druhému účastníkovy, jinak je neplatná.a) Důvody výpovědi organizace: Jen podle zákoníku práce.
b) Důvody výpovědi pracovníka : Jakékoliv důvody i bez udání důvodu.
Organizace nesmí dát výpověď v ochranné době.Výpovědní doba činí 2 měsíce někdy 3 měsíce.
3) Okamžité zrušení pracovního poměru.
4) Zrušení ve zkušební době.
- Pracovní posudek :
Veškeré písemnosti týkající se hodnocení pracovníka, jeho kvalifikace, schopnosti a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce.Organizace je povinna seznámit pracovníka s obsahem a na požádání mu vydat výpis - nesouhlasí-li pracovník s jeho obsahem, do 3 měsíců může požádat soud o úpravu posudku.Jiné informace nesmí organizace bez souhlasu pracovníka podat.
- Potvrzení o zaměstnání :
Je organizace povinna vydat pracovníkovy, popř. jiné organizaci na její žádost.Uvádí se v něm zejména doba zaměstnání, skutečnosti rozhodné pro posouzení nároku na dovolenou, závazky pracovníka ...
Pracovní poměr končí sjednaným dnem - uzavírá se písemně.
2) Výpovědí :
Jednostranný právní akt.Může jí dát organizace i pracovník, musí být písemná a doručená druhému účastníkovy, jinak je neplatná.a) Důvody výpovědi organizace: Jen podle zákoníku práce.
b) Důvody výpovědi pracovníka : Jakékoliv důvody i bez udání důvodu.
Organizace nesmí dát výpověď v ochranné době.Výpovědní doba činí 2 měsíce někdy 3 měsíce.
3) Okamžité zrušení pracovního poměru.
4) Zrušení ve zkušební době.
- Pracovní posudek :
Veškeré písemnosti týkající se hodnocení pracovníka, jeho kvalifikace, schopnosti a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce.Organizace je povinna seznámit pracovníka s obsahem a na požádání mu vydat výpis - nesouhlasí-li pracovník s jeho obsahem, do 3 měsíců může požádat soud o úpravu posudku.Jiné informace nesmí organizace bez souhlasu pracovníka podat.
- Potvrzení o zaměstnání :
Je organizace povinna vydat pracovníkovy, popř. jiné organizaci na její žádost.Uvádí se v něm zejména doba zaměstnání, skutečnosti rozhodné pro posouzení nároku na dovolenou, závazky pracovníka ...
Soukromoprávní základy (přepravní smlouva)
Mezinárodní dohody o přepravní smlouvě:
1) Dohoda z 19.5.980 o mezinárodní železniční dopravě – obsahuje společně platná určení, pro přepravu osob, zavazadel a zboží po železnici.
2) Dohoda z 19.5.1956 o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě – obsahuje platná ustanovení pro cestující a zavazadla v mezinárodní silniční dopravě.
Dohoda neplatí pro: 1) Poštovní zásilky
2) Přepravu tělesných pozůstatků
3) Stěhování
3) Dohoda z 12.10.1929 o sjednocení pravidel přepravy v mezinárodní letecké dopravě (Varšavská dohoda). Dohoda platí pro mezinárodní přepravu osob, zavazadel nebo zboží leteckou dopravou, přičemž místo odeslání a místo určení leží na územích dvou členských států Varšavské dohody.
4) Námořní přepravní smlouva – mezinárodní dohoda z 25.4.1924 o sjednocení pravidel o konosamentu (Haagská pravidla). Platí pro mezinárodní přepravu zboží po moři, na toto zboží musí být vystaven konosament. Pro mezinárodní přepravu osob nebo zavazadel po moři není v platnosti žádné pravidlo na úrovni dohody.
5) Vnitrozemská plavba – bratislavská dohoda z 26.6.1955 – o všeobecných podmínkách přepravy zboží – v oblasti vnitrozemské plavby neexistuje žádná mezinárodní dohoda, která by regulovala přepravné smlouvou.
6) Dohoda spojených národů ze 4.4.1980 o smlouvách v mezinárodním obchodě se zbožím – určuje uzavření kupní smlouvy včetně práv a povinností prodávajícího a kupujícího.
1) Dohoda z 19.5.980 o mezinárodní železniční dopravě – obsahuje společně platná určení, pro přepravu osob, zavazadel a zboží po železnici.
2) Dohoda z 19.5.1956 o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě – obsahuje platná ustanovení pro cestující a zavazadla v mezinárodní silniční dopravě.
Dohoda neplatí pro: 1) Poštovní zásilky
2) Přepravu tělesných pozůstatků
3) Stěhování
3) Dohoda z 12.10.1929 o sjednocení pravidel přepravy v mezinárodní letecké dopravě (Varšavská dohoda). Dohoda platí pro mezinárodní přepravu osob, zavazadel nebo zboží leteckou dopravou, přičemž místo odeslání a místo určení leží na územích dvou členských států Varšavské dohody.
4) Námořní přepravní smlouva – mezinárodní dohoda z 25.4.1924 o sjednocení pravidel o konosamentu (Haagská pravidla). Platí pro mezinárodní přepravu zboží po moři, na toto zboží musí být vystaven konosament. Pro mezinárodní přepravu osob nebo zavazadel po moři není v platnosti žádné pravidlo na úrovni dohody.
5) Vnitrozemská plavba – bratislavská dohoda z 26.6.1955 – o všeobecných podmínkách přepravy zboží – v oblasti vnitrozemské plavby neexistuje žádná mezinárodní dohoda, která by regulovala přepravné smlouvou.
6) Dohoda spojených národů ze 4.4.1980 o smlouvách v mezinárodním obchodě se zbožím – určuje uzavření kupní smlouvy včetně práv a povinností prodávajícího a kupujícího.
Dohoda má písemnou formu a název pracovní smlouva.
Na jejím základě vzniká mezi podnikem a zaměstnancem pracovní poměr. Se zaměstnanci přijímanými pro výkon řídících funkcí uzavírá podnik zpravidla tzv. manažerskou smlouvu. Podnik spolupracuje při získávání zaměstnanců s úřady práce ve svém okrese. S novým zaměstnancem uzavírá podnik dohodu o druhu práce, místě konání práce, dnu nástupu do práce. Tato smlouva se jmenuje pracovní smlouva. Pracovní poměr může být uzavřen i na základě volby nebo jmenování.
Jmenováním - vzniká pracovní poměr u vedoucích pracovníků jmenovaných podle zvláštních předpisů, např. ředitele státního podniku jmenuje ministr, soudce jmenuje předsednictvo parlamentu ČR apod.
Volbou - vzniká pracovní poměr v případech stanovených zvláštními předpisy.
Při nástupu do práce musí být pracovník seznámen s pracovním řádem a s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
Pracovní řád – obsahuje rozpracování ustanovení zákoníku práce podle zvláštních podmínek v organizaci.
Zákoník práce – je soubor právních norem upravujících pracovněprávní vztahy mezi občany a organizacemi.
Skončení pracovního poměru
Pracovní poměr končí z iniciativy pracovníka nebo organizace výpovědí, dohodou nebo okamžitým zrušením. Pracovní poměr uzavřený na dobu určitou končí uplynutím stanovené doby. Pracovní poměr zaniká smrtí pracovníka. Zaniká také dnem zániku organizace, pokud už před tím nedošlo k přechodu práv povinností z pracovněprávních vztahů nebo ke skončení pracovního poměru.
Dohoda - vyjadřuje souhlas obou stran, pracovníka i organizace, s ukončením pracovního poměru k určitému datu.
Výpověď - je jednostranné rozhodnutí o skončení pracovního poměru. Výpověď musí mít písemnou formu jinak je neplatná. Výpovědní lhůta je 2 měsíce.
Okamžité zrušení pracovního poměru – připadá v úvahu výjimečně. Musí být uvedeno písemně a musí být uveden jeho důvod. Důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru může být hrubé porušení pracovní kázně, odsouzení pracovníka k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok nebo zdravotní důvody.
Jmenováním - vzniká pracovní poměr u vedoucích pracovníků jmenovaných podle zvláštních předpisů, např. ředitele státního podniku jmenuje ministr, soudce jmenuje předsednictvo parlamentu ČR apod.
Volbou - vzniká pracovní poměr v případech stanovených zvláštními předpisy.
Při nástupu do práce musí být pracovník seznámen s pracovním řádem a s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
Pracovní řád – obsahuje rozpracování ustanovení zákoníku práce podle zvláštních podmínek v organizaci.
Zákoník práce – je soubor právních norem upravujících pracovněprávní vztahy mezi občany a organizacemi.
Skončení pracovního poměru
Pracovní poměr končí z iniciativy pracovníka nebo organizace výpovědí, dohodou nebo okamžitým zrušením. Pracovní poměr uzavřený na dobu určitou končí uplynutím stanovené doby. Pracovní poměr zaniká smrtí pracovníka. Zaniká také dnem zániku organizace, pokud už před tím nedošlo k přechodu práv povinností z pracovněprávních vztahů nebo ke skončení pracovního poměru.
Dohoda - vyjadřuje souhlas obou stran, pracovníka i organizace, s ukončením pracovního poměru k určitému datu.
Výpověď - je jednostranné rozhodnutí o skončení pracovního poměru. Výpověď musí mít písemnou formu jinak je neplatná. Výpovědní lhůta je 2 měsíce.
Okamžité zrušení pracovního poměru – připadá v úvahu výjimečně. Musí být uvedeno písemně a musí být uveden jeho důvod. Důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru může být hrubé porušení pracovní kázně, odsouzení pracovníka k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok nebo zdravotní důvody.
Regulace tajných dohod a fúzí
Cílem této regulace je zabránit akumulaci tržní síly, uzavření tajné dohody nebo převzetí jedné firmy druhou je nelegální, jestliže podstatně snižuje konkurenci v odvětví.
Velké firmy mají ale řadu předností:
- mohou vyčlenit prostředky na výzkum a vývoj,
- mohou využívat úspory z rozsahu, což jim snižuje AC a bylo by neefektivní takovou firmu rozdělit,
Velké firmy však mohou být nositelem značné neefektivnosti. Při rozhodování je zapotřebí srovnávat náklady na regulaci a prospěch, který z regulace očekáváme. Nedílnou součástí protimonopolní regulace je ochrana malých firem.
Měření monopolní síly
Jedním z předpokladů efektivnosti protimonopolní regulace je schopnost státních institucí prokázat, že daná firma má monopolní postavení.
a) měření stupně koncentrace v odvětví vychází z podílu prodejů dané fy na trhu,
b) Lernerův index: (P – MC) / P
c) Srovnání míry zisku firmy s průměrnou mírou zisku v odvětví.
Dynamizace modelu monopolu
1) změna poptávky na trhu – monopol reaguje na vývoj tržní D různě, viz. obr. 13,14,15,16;
2) změna FC, VC – obr.17,18 – aby se posunuly AC, musel by být posun FC moc velký, změna VC se však okamžitě projeví v MC, VC rostou o stejnou délku jako MC, u DK je změna P a Q větší než u monopolu
3) změna zdanění
a) paušální daň – jako FC
b) jednotková – VC
c) daň ze zisku – jako FC – monopol přenáší břemeno v menší míře než v DK
d) daň z korporací – přenáší se ve větší míře na spotřebitele
Velké firmy mají ale řadu předností:
- mohou vyčlenit prostředky na výzkum a vývoj,
- mohou využívat úspory z rozsahu, což jim snižuje AC a bylo by neefektivní takovou firmu rozdělit,
Velké firmy však mohou být nositelem značné neefektivnosti. Při rozhodování je zapotřebí srovnávat náklady na regulaci a prospěch, který z regulace očekáváme. Nedílnou součástí protimonopolní regulace je ochrana malých firem.
Měření monopolní síly
Jedním z předpokladů efektivnosti protimonopolní regulace je schopnost státních institucí prokázat, že daná firma má monopolní postavení.
a) měření stupně koncentrace v odvětví vychází z podílu prodejů dané fy na trhu,
b) Lernerův index: (P – MC) / P
c) Srovnání míry zisku firmy s průměrnou mírou zisku v odvětví.
Dynamizace modelu monopolu
1) změna poptávky na trhu – monopol reaguje na vývoj tržní D různě, viz. obr. 13,14,15,16;
2) změna FC, VC – obr.17,18 – aby se posunuly AC, musel by být posun FC moc velký, změna VC se však okamžitě projeví v MC, VC rostou o stejnou délku jako MC, u DK je změna P a Q větší než u monopolu
3) změna zdanění
a) paušální daň – jako FC
b) jednotková – VC
c) daň ze zisku – jako FC – monopol přenáší břemeno v menší míře než v DK
d) daň z korporací – přenáší se ve větší míře na spotřebitele
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)