Cílem této regulace je zabránit akumulaci tržní síly, uzavření tajné dohody nebo převzetí jedné firmy druhou je nelegální, jestliže podstatně snižuje konkurenci v odvětví.
Velké firmy mají ale řadu předností:
- mohou vyčlenit prostředky na výzkum a vývoj,
- mohou využívat úspory z rozsahu, což jim snižuje AC a bylo by neefektivní takovou firmu rozdělit,
Velké firmy však mohou být nositelem značné neefektivnosti. Při rozhodování je zapotřebí srovnávat náklady na regulaci a prospěch, který z regulace očekáváme. Nedílnou součástí protimonopolní regulace je ochrana malých firem.
Měření monopolní síly
Jedním z předpokladů efektivnosti protimonopolní regulace je schopnost státních institucí prokázat, že daná firma má monopolní postavení.
a) měření stupně koncentrace v odvětví vychází z podílu prodejů dané fy na trhu,
b) Lernerův index: (P – MC) / P
c) Srovnání míry zisku firmy s průměrnou mírou zisku v odvětví.
Dynamizace modelu monopolu
1) změna poptávky na trhu – monopol reaguje na vývoj tržní D různě, viz. obr. 13,14,15,16;
2) změna FC, VC – obr.17,18 – aby se posunuly AC, musel by být posun FC moc velký, změna VC se však okamžitě projeví v MC, VC rostou o stejnou délku jako MC, u DK je změna P a Q větší než u monopolu
3) změna zdanění
a) paušální daň – jako FC
b) jednotková – VC
c) daň ze zisku – jako FC – monopol přenáší břemeno v menší míře než v DK
d) daň z korporací – přenáší se ve větší míře na spotřebitele
Žádné komentáře:
Okomentovat