Spotřebitel obvykle požaduje více jednotek budoucí spotřeby statku C za to, že se vzdá jedné jednotky současné spotřeby. Aby byl typický spotřebitel ochoten se vzdát současné spotřeby, musí získat určitou výhodu – musí v budoucnu mít možnost dosáhnout vyšší spotřeby statku C (o t jednotek) – tj. tzv. netrpělivost spotřebitele (tendence dávat přednost současnosti před budoucností).
Linie tržních příležitostí
Spotřebitel zná výši svého současného příjmu a tak ví, že při určité ceně statku C si bude moci dnes koupit c0 jednotek výrobku C. protože neexistuje riziko, zná i výši svého budoucího příjmu a ví, že v budoucnu bude nakupovat c1 jednotek (pokud nebude využívat služeb kapitálového trhu, nebo si sám doma neuspoří) bod A na obr.2. přihlédneme-li k existenci kapitálového trhu, pak spotřebitel nevynaloží celý současný příjem okamžitě a nákup, ale část ho uspoří (a tím sníží svou dnešní spotřebu) a použije úspory společně se svým příjmem, který získá v budoucím období, ke zvýšení budoucí spotřeby (kombinace na úsečce HA. Půjčka mu umožní zvýšit jeho současnou spotřebu statku C, avšak ji bude muset splatit ze svého příjmu v budoucnu. Kromě splacení půjčky bude muset spotřebitel též zaplatit věřiteli úrok ve výši r jednotek, tím se sníží jeho budoucí spotřeba (kombinace na úsečce AJ). Celá přímka HJ představuje linii tržních příležitostí – udává kombinace současné a budoucí spotřeby zboží C dostupné spotřebiteli při určité současné a budoucí ceně statku C a při dané výši jeho celkového příjmu.
Úsek HA – vystupuje jako věřitel
Úsek AJ – pozice dlužníka
Bod H – spotřebitel se vzdal veškeré své současné spotřeby na úkor své budoucí spotřeby
Bod J – spotřebitel se vzdal budoucí spotřeby a příjem z obou období používá pro svou současnou spotřebu statku.
Žádné komentáře:
Okomentovat