a) Klasická - fa uvažuje o dosažení optima, automaticky se předpokládá, že VF se využívají plně
b) Moderní – v praxi nakupujeme VF s rezervou, protože poptávka kolísá, kdybychom využívali VF plně a poptávka by vzrostla, museli bychom dodat nové VF. Jestliže máme rezervy – zvýší se nám AC, ale můžeme diktovat vyšší cenu. Optimální poskytování dané služby často není možné při plném využití VF, jeden z prvků se jeví jako překážka pro využívání dalších VF (př. hotel, optimálně využívá VF na 40%, jinak musíme čekat, to je kompenzováno cenou)
3) Inženýrské náklady – firma může usilovat o co nejnižší náklady, ale nejde to udělat paušálně, každá výroba je složená z celé řady technologických kroků s neurčitými náklady. Technologický proces musíme rozdělit na řadu kroků, ke kterým přiřadíme náklady. TC jsou sumou jednotlivých nákladů. Pak zjistíme, kde nám utíká nejvíce peněz (který krok je nejdražší) a zda-li se náklady dají snížit.
Žádné komentáře:
Okomentovat