Situace, kdy jedna firma v odvětví přebírá iniciativu při stanovení cen a ostatní firmy tuto cenu přebírají.
a) Cenové vůdcovství s dominantní firmou
Dominantní firmou je firma, jejímiž jedinými konkurenty jsou četné menší firmy na tzv. konkurenčním okraji, neschopné svými rozhodnutími o výstupu či ceně zásadně ovlivnit trh. Malé firmy se chovají jako DK firmy, za P určenou dominantní firmou mohou prodat jakýkoliv objem Q a jejich individuální poptávková křivka je při dané P horizontální (jejich nutnou podmínkou max. zisku je P=MCi(qi)). Obr. 9 – stanovení optimálního výstupu – dominantní firma předpokládá že tržní poptávková křivka je DT a že výstup nabízený malými firmami bude představován křivkou SKO (součet částí křivek MC jednotlivých firem ležících nad úrovní AVC každé z nich), dominantní firma určuje velikost svého Q jako rozdíl mezi DT a SKO, při P1 (a vyšší) firmy mohou pokrýt celou DT a výstup dominantní fy by byl nulový, při P2 je tržní poptávka P2C jednotek, z toho P2B nabízejí malé firmy, a část BC dominantní. Bod A na individuální křivce poptávky po produkci dominantní firmy DD při P2 dostaneme = P2C – P2B (BC=P2A), postupujeme-li stejně u každé ceny vznikne série bodů, jejichž spojením dostaneme individuální poptávkovou křivkou po produkci dominantní firmy DD , pokud klesne cena pod P3, výstup každé z malých firem je nulový, DT je totožné s DD. Optimální výstup a cenu odvozuje dominantní firma z rovnosti MCD=MRD, průsečíku odpovídá QD a PD, při této ceně nabízejí malé firmy QKO a celkový výstup je QT (QT =QD + QKO).
Žádné komentáře:
Okomentovat