1) Přístup Laissez faire – máme velkou důvěru k tržním silám a jejich schopnosti nastolovat tržní rovnováhu
- zásahy spíše brzdí,
- stát přijímá opatření, která na první pohled nemají s ekonomikou nic společného, ale která umožňují, aby trh efektivně fungoval (vynutitelnost smluv)
2) Podpůrný přístup – opatření státu jsou rozsáhlejší (daňové úlevy, úvěrové podmínky), trh má velkou samoregulující schopnost,
3) Aktivní přístup – předpokládá, že samoregulační schopnost trhu není příliš vysoká ® nutné zásahy: aktivní opatření (odvětvová politika, rozvojové programy, vytváří podmínky pro technický rozvoj, útlumové programy
4) Plánovací přístup – podniky více svazuje, malá samostatnost
- na základě těchto přístupů: 3 základní typy mikroekonomické politiky:
Akcelerační politika – týká se rozvojových programů, podpora některých vybraných odvětví, regionů – má zrychlit ekonomický vývoj
- problémy s uplatnění – ekonomika nemá zdroje, aby podpořila vše – výběrová politika – problémem jsou kritéria výběru (prosazování skupinových zájmů), zda tam vůbec stát má vstupovat (jinde ty prostředky budou chybět) – nerovnoměrný růst
Žádné komentáře:
Okomentovat