Možnosti podniku směřujícího k úpadku:

1. prodej podniku

- zásada prodeje ve správném okamžiku (včas)

- zásada prodeje podniku jako celku (vyšší cena)

- měli bychom zvážit, zda příjem z prodeje pokryje závazky


2. fúze = zánik bez likvidace

- jako právní subjekt zanikne, ale fyzicky existuje dále


3. zánik s likvidací podle obchodního zákona

- vstup podniku do likvidace se zapisuje v obchodním rejstříku

- od data zápisu jedná jménem podniku „likvidátor“


Likvidací rozumíme vypořádání všech podílů společnosti po jejím zrušení a je předpokladem pro zánik.


4. konkurz

- když likvidátor zjistí stav předlužení podá návrh na konkurz

- jde rovněž o likvidaci, ale za situace, kdy podnik již disponuje menším majetkem než jsou jeho závazky

- postup je podle zákona o konkurzu a vyrovnání

- návrh na konkurz může podat věřitel nebo dlužník a rozhodne o něm soud

- po prohlášení konkursu musí být konkurzní majetková podstata zpeněžena (veřejná vražda)

- prohlášení konkurzu je v zásadě nevýhodné pro úpadce (dlužníka) z finančních důvodů a věřitele z důvodu pořadí uspokojování věřitelů


5. vzájemné vyrovnání na návrh úpadce (dlužníka) za stejných podmínek jako je vyhlášení konkurzu, který ale není prohlášen

Příčiny hospodářských problémů:

VNITŘNÍ

- zaostalá úroveň výroby

- špatná organizační struktura

- chybná finanční a odpisová politika (zrychlené odepisování může přivést podnik do ztráty)

- nedostatečný odbyt


VNĚJŠÍ

- vývoj světové ekonomiky

- změna politické situace, hospodářské politiky (firmy obchodující s přímotopy měli po změně energetické politiky problémy)

- změny v poptávce

- nové technologie


Pokud podnik spěje k úpadkům, měl by situaci analyzovat a následně hospodářské potíže řešit.


Řešení podle úrovně:

1. dohoda o odkladu placení závazků

2. sanace

- čistá (snížení základního kapitálu)

- formou získání dodatečných finančních zdrojů

- emise akcií

3. Fúze

- splynutí s ekonomicky silnějším podnikem a zánik problémového podniku bez likvidace

- předpokladem fůze podniku je, že stále ještě má perspektivní výrobní program, pozici na trhu

- Př.: podnik se zaměří na vývoj výrobku (předpoklad se liší od skutečnosti), výrobek je dokončen, ale podnik nemá na jeho výrobu

4. Transformace

- změna jedné právní formy do druhé při zásadní změně podmínek (osobní společnosti na kapitálové)

Regulace tajných dohod a fúzí

Cílem této regulace je zabránit akumulaci tržní síly, uzavření tajné dohody nebo převzetí jedné firmy druhou je nelegální, jestliže podstatně snižuje konkurenci v odvětví.

Velké firmy mají ale řadu předností:

- mohou vyčlenit prostředky na výzkum a vývoj,

- mohou využívat úspory z rozsahu, což jim snižuje AC a bylo by neefektivní takovou firmu rozdělit,

Velké firmy však mohou být nositelem značné neefektivnosti. Při rozhodování je zapotřebí srovnávat náklady na regulaci a prospěch, který z regulace očekáváme. Nedílnou součástí protimonopolní regulace je ochrana malých firem.


Měření monopolní síly

Jedním z předpokladů efektivnosti protimonopolní regulace je schopnost státních institucí prokázat, že daná firma má monopolní postavení.

a) měření stupně koncentrace v odvětví vychází z podílu prodejů dané fy na trhu,

b) Lernerův index: (P – MC) / P

c) Srovnání míry zisku firmy s průměrnou mírou zisku v odvětví.


Dynamizace modelu monopolu


1) změna poptávky na trhu – monopol reaguje na vývoj tržní D různě, viz. obr. 13,14,15,16;

2) změna FC, VC – obr.17,18 – aby se posunuly AC, musel by být posun FC moc velký, změna VC se však okamžitě projeví v MC, VC rostou o stejnou délku jako MC, u DK je změna P a Q větší než u monopolu

3) změna zdanění

a) paušální daň – jako FC

b) jednotková – VC

c) daň ze zisku – jako FC – monopol přenáší břemeno v menší míře než v DK

d) daň z korporací – přenáší se ve větší míře na spotřebitele