České země - historicky vzato - patřily vzhledem k poměrně nízkému výskytu základních surovin na straně jedné, kvalifikované pracovní síle, podnikatelské investici, vyspělému bankovnictví na straně druhé, významné místo ve světovém obchodě. Tradiční vývoz vyspělých strojírenských výrobků, kompletních celků ( továren, cukrovarů, pivovarů ), zbrojního ale i textilního a sklářského průmyslu byl poprvé v moderní historii deformován nacistickou okupací a orientací se na zbrojní průmysl.Druhá a důkladná 40 let trvající deformace českého zahraničního obchodu nastala v důsledku začlenění naší země do tzv. Rady vzájené hospodářské pomoci vedené bývalím SSSR.Nastal útlum útlum tradičních odvětví bylo převážně zaváděno težké strojírenství náročné na materiál a energii, spotřební výrobky byly odebírány v masovém množství bez ohledu na kvalitu, ustala modernisace průmyslu a hlavně převážně docházelo k deformovaným finančním vztahům mezi těmito zeměmi.Důsledky této deformace se projevují i dnes.V důsledku možnosti prakticky neomezeného dovozu zboží - zejména spotřebního a poměrně nevalným výsledkům našeho vývozu, je bilance zahraničního obchodu v deficitu cca 160 miliard Kč.Je potěšitelné, že se již koncem loňského roku, ale i v roce letošním deficit začíná zmenšovat.Program tzv. proexportní politiky mají ve svém volebním programu všechny strany.naskýtá se otázka, jak bude ovlivněn náš zahraniční obchdo vstupem naší země do Evropské unie.Česká republika bude součástí jednotného evropského trhu.České firmy budou moci v podstatě bez omezení podnikat a prodávat sbé výrobky na rtozsáhlém 400 mil. trhu.Zboží dovážené do České republiky z ostatních států unie bude levnější než kdyby Česká republika nebyla členem, protože v rámci jednotného trhu se neplatí clo při dovozu a vývozu z jednoho členského státu do druhého.Členství České republiky v Evropské unii přiláká zahraniční investice, investoři z nečlenských států se budou na trhu cítit bezpečněji.Evropské instituce budou v zahraničí chránit zájmy i České republiky.Daly by se vyjmenovat ještě i další výhody plynoucí z našeho začlenění do Evropské unie.
Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice
Zobrazují se příspěvky se štítkemzahraniční obchod. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemzahraniční obchod. Zobrazit všechny příspěvky
Maturitní otázka číslo 30 - ekonomie
Téma :
Zahraniční obchod
- Zahraniční obchod :
Zahraniční obchod, neboli vnější ekonomické vztahy prostupují všechny oblasti národní ekonomiky, jimi vstupuje národní ekonomika do ekonomiky světové.Operace ve vnějších ekonomických vztazích vedou ke vzniku smluv se zahraničními subjekty.
- Pojem operace ve vnějších ekonomických vztazých je chrakterizován :
1) Smluvní určitostí a určitelností ( typem smlouvy )
2) Vymezení smluvních stran ( např. český vývozce - zahraniční dovozce )
3) Úrčením předmětu hospodářského vztahu ( např zboží v dovozu nebo vývozu, poskytnutí práva používat licenci, apod. )
4) Vnikem devizové pohledávky nebo závazku
5) Místem v obchodní a platební bilanci ( ekonomické výsledky musí vcházet do obchodní a platební bilance státu )
Zahraniční obchod
- Zahraniční obchod :
Zahraniční obchod, neboli vnější ekonomické vztahy prostupují všechny oblasti národní ekonomiky, jimi vstupuje národní ekonomika do ekonomiky světové.Operace ve vnějších ekonomických vztazích vedou ke vzniku smluv se zahraničními subjekty.
- Pojem operace ve vnějších ekonomických vztazých je chrakterizován :
1) Smluvní určitostí a určitelností ( typem smlouvy )
2) Vymezení smluvních stran ( např. český vývozce - zahraniční dovozce )
3) Úrčením předmětu hospodářského vztahu ( např zboží v dovozu nebo vývozu, poskytnutí práva používat licenci, apod. )
4) Vnikem devizové pohledávky nebo závazku
5) Místem v obchodní a platební bilanci ( ekonomické výsledky musí vcházet do obchodní a platební bilance státu )
Otevřenost ekonomiky
Ekonomika státu je tím otevřenější, s čím více státy obchoduje.
Význam : Rozvíjí se s rozvojem světového hospodářství.
- Způsoby jak vstoupit na zahraniční trh :
1) Přímí export
2) Obchodní zastoupení
3) Otevření filiálky
4) Zásilkový obchod
5) Prodejní licence
6) Společné podniky
- Clo :
Clo je veřejná dávka, kterou vybírá státní orgán za zboží přecházející celní hranice státu.Je nástrojem hospodářské politiky státu.
- Celní unie :
Mezinárodní dohoda mezi státy CU, že mezi sebou neplatí clo.Dohoda se podepisuje mezi vládami
Význam : Rozvíjí se s rozvojem světového hospodářství.
- Způsoby jak vstoupit na zahraniční trh :
1) Přímí export
2) Obchodní zastoupení
3) Otevření filiálky
4) Zásilkový obchod
5) Prodejní licence
6) Společné podniky
- Clo :
Clo je veřejná dávka, kterou vybírá státní orgán za zboží přecházející celní hranice státu.Je nástrojem hospodářské politiky státu.
- Celní unie :
Mezinárodní dohoda mezi státy CU, že mezi sebou neplatí clo.Dohoda se podepisuje mezi vládami
Funkce obchodního podniku
1) Přeměna výrobního sortimentu v obchodní a zajištění přiměřeného množství.
2) Překonání rozdílu mezi časem výroby a časem spotřeby.
3) Překonání rozdílu mezi místem výroby a místem spotřeby a prodejny potřebném místě.
4) Zajišťování kvality zboží.
5) Ovlivňování poptávky.
6) Zajišťování racionálních zásobovacích cest.
7) Zajišťování vlastní platební způsobilosti.
- Zahraniční obchod :
Zahraniční obchod jsou vztahy ve spotřebě v zahraničí.
- Důvody pro vznik zahraničního obchodu :
1) Přírodní podmínky ( rozdílná vybavenost státu )
2) Orientace na to, k čemu má stát nejlepší podmínky = odlišnost nákladů
3) Získání volně směnitelné měny
4) Odlišnost kvalifikaci a schopnosti ekonomicky kvalifikovaného obyvatelstva
- Důvody odlišnosti nákladu :
1) Cena pracovní síly
2) Cena energie
3) Efektivnost pracovníků
4) Vzdálenost přírodních zdrojů
5) Nároky na ekologii
6) Daně, clo
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
2) Překonání rozdílu mezi časem výroby a časem spotřeby.
3) Překonání rozdílu mezi místem výroby a místem spotřeby a prodejny potřebném místě.
4) Zajišťování kvality zboží.
5) Ovlivňování poptávky.
6) Zajišťování racionálních zásobovacích cest.
7) Zajišťování vlastní platební způsobilosti.
- Zahraniční obchod :
Zahraniční obchod jsou vztahy ve spotřebě v zahraničí.
- Důvody pro vznik zahraničního obchodu :
1) Přírodní podmínky ( rozdílná vybavenost státu )
2) Orientace na to, k čemu má stát nejlepší podmínky = odlišnost nákladů
3) Získání volně směnitelné měny
4) Odlišnost kvalifikaci a schopnosti ekonomicky kvalifikovaného obyvatelstva
- Důvody odlišnosti nákladu :
1) Cena pracovní síly
2) Cena energie
3) Efektivnost pracovníků
4) Vzdálenost přírodních zdrojů
5) Nároky na ekologii
6) Daně, clo
Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů , plastové reklamní předměty
Rizika v zahraničním obchodě
– Se zahraničněobchodní činností je spojeno mnoho rizik, která mohou ohrozit dobrý výsledek tohoto podnikání. Je proto v zájmu každého vývozce, aby takovým rizikům zabránil, zmenšil je nebo je přesunul mna jinou organizaci (např. na pojišťovnu). Mnohá rizika lze změnit nebo dokonce odstranit zlepšením vlastní obchodní politiky. V zemích s tržním hospodářstvím existují další možnosti odvracení rizik od vývozce. Jsou to různé státní podpory a záruky.
Uzavření kupní smlouvy, potvrzení objednávky – najde-li nabídka kladnou odezvu, zašle kupující prodávajícímu objednávku. Přijetí objednávky oznámí prodávající potvrzením objednávky nebo zasláním proforma faktury.
Další formou uzavření kupní smlouvy je:
1) Uzávěrková nota (list), která se vyskytuje při obchodech s burzovním zbožím.
2) Kontrakt, který se používá většinou o rozlehlejších obchodů.
Plnění kupní smlouvy – kupní smlouvou se vývozce zavazuje podle dohodnutých podmínek dodat dovozce zboží. Dovozce je povinen zboží převzít a zaplatit.
Příprava dovozního obchodu
Importní marketing (rozbor trhu) – jestliže podnikatel po rozboru situace na tuzemském trhu zjistí, že určité zboží chybí nebo jeho sortiment je nedostatečný, rozhodne se toto zboží dovézt ze zahraničí. Může se přitom rozhodnout pro dovoz přímý nebo dovoz nepřímý, tj. provedený přes specializovanou dovozní organizaci.
Uzavření kupní smlouvy, potvrzení objednávky – najde-li nabídka kladnou odezvu, zašle kupující prodávajícímu objednávku. Přijetí objednávky oznámí prodávající potvrzením objednávky nebo zasláním proforma faktury.
Další formou uzavření kupní smlouvy je:
1) Uzávěrková nota (list), která se vyskytuje při obchodech s burzovním zbožím.
2) Kontrakt, který se používá většinou o rozlehlejších obchodů.
Plnění kupní smlouvy – kupní smlouvou se vývozce zavazuje podle dohodnutých podmínek dodat dovozce zboží. Dovozce je povinen zboží převzít a zaplatit.
Příprava dovozního obchodu
Importní marketing (rozbor trhu) – jestliže podnikatel po rozboru situace na tuzemském trhu zjistí, že určité zboží chybí nebo jeho sortiment je nedostatečný, rozhodne se toto zboží dovézt ze zahraničí. Může se přitom rozhodnout pro dovoz přímý nebo dovoz nepřímý, tj. provedený přes specializovanou dovozní organizaci.
Vývozní obchodní operace -
Příprava -
1) Vlastní připravenost k vývozu
2) Navázání obchodního vztahu (volba partnera)
3) Vývozní marketing
Uzavření kupní smlouvy –
1) Nabídka
2) Dohodnutí podmínek obchodu
3) uzavření smlouvy
Plnění kupní smlouvy -
1) Dodání zboží
2) Placení zboží
Český zahraniční obchod
Přírodní podmínky a geografická poloha naší země přímo vyžadují, abychom si v mezinárodní směně zajišťovali řadu surovin, materiálu a výrobků, které nemáme. V neposlední řadě musíme prostřednictvím mezinárodní směny zajistit i prostředky na úhradu řady mezinárodních služeb, ať už jde o dopravu, telekomunikace, bankovní služby nebo cestovní ruch. Naše hospodářství je chudé na suroviny a zdroje energie, vidíme, že vyvážet bychom měli především takové zboží, které na světovém trhu zhodnotí práci našich techniků, dělníků i obchodníků.
Teritoriální struktura – našeho zahraničního obchodu se v poslední době také velmi mění. Východoevropské země, na které jsme byli od konce druhé světové války stále více orientované, procházejí zásadními hospodářskými změnami obdobně jako my. Potýkají se přitom s velkými těžkostmi, takže i náš vzájemný obchod se značně omezil. Musíme hledat nové cesty pro pokračování vzájemné směny zboží v těch oblastech, kde to bude pro obě strany výhodné.
1) Vlastní připravenost k vývozu
2) Navázání obchodního vztahu (volba partnera)
3) Vývozní marketing
Uzavření kupní smlouvy –
1) Nabídka
2) Dohodnutí podmínek obchodu
3) uzavření smlouvy
Plnění kupní smlouvy -
1) Dodání zboží
2) Placení zboží
Český zahraniční obchod
Přírodní podmínky a geografická poloha naší země přímo vyžadují, abychom si v mezinárodní směně zajišťovali řadu surovin, materiálu a výrobků, které nemáme. V neposlední řadě musíme prostřednictvím mezinárodní směny zajistit i prostředky na úhradu řady mezinárodních služeb, ať už jde o dopravu, telekomunikace, bankovní služby nebo cestovní ruch. Naše hospodářství je chudé na suroviny a zdroje energie, vidíme, že vyvážet bychom měli především takové zboží, které na světovém trhu zhodnotí práci našich techniků, dělníků i obchodníků.
Teritoriální struktura – našeho zahraničního obchodu se v poslední době také velmi mění. Východoevropské země, na které jsme byli od konce druhé světové války stále více orientované, procházejí zásadními hospodářskými změnami obdobně jako my. Potýkají se přitom s velkými těžkostmi, takže i náš vzájemný obchod se značně omezil. Musíme hledat nové cesty pro pokračování vzájemné směny zboží v těch oblastech, kde to bude pro obě strany výhodné.
Zahraniční obchod
Význam zahraničního obchodu – Devizové prostředky můžeme získat na zahraničních trzích tím, že budeme naše zboží na tyto trhy vyvážet. Zahraniční obchod je proto důležitou součástí národního hospodářství. Představuje směnu zboží, která se uskutečňuje mezi jednotlivými zeměmi.
Formy zahraničního obchodu –
1) Export – vývoz
2) Import – dovoz
3) Reexport – vývoz dovozu
Export (vývoz) – je soubor činností, které jsou spojeny s prodejem zboží a služeb do zahraničí.
Rozlišujeme dvě formy vývozu -
1) Přímý vývoz – tuzemský výrobce zboží a zahraniční odběratel jsou v přímém obchodním spojení.
2) Nepřímý vývoz – mezi výrobce v tuzemsku a odběrateli v zahraničí vstupuje vývozce – prostředník, který zboží od výrobce na domácím trhu koupí a prodá je do zahraničí.
Dovoz (import) – zajišťuje pro tuzemské hospodářství suroviny a výrobky, kterých je v tuzemsku nedostatek anebo se nevyskytují vůbec a jsou potřebné pro uspokojování potřeb spotřebitelů. Stejně jako u vývozu může také u dovozu jít o dovoz hmotný a nehmotný.
Formy zahraničního obchodu –
1) Export – vývoz
2) Import – dovoz
3) Reexport – vývoz dovozu
Export (vývoz) – je soubor činností, které jsou spojeny s prodejem zboží a služeb do zahraničí.
Rozlišujeme dvě formy vývozu -
1) Přímý vývoz – tuzemský výrobce zboží a zahraniční odběratel jsou v přímém obchodním spojení.
2) Nepřímý vývoz – mezi výrobce v tuzemsku a odběrateli v zahraničí vstupuje vývozce – prostředník, který zboží od výrobce na domácím trhu koupí a prodá je do zahraničí.
Dovoz (import) – zajišťuje pro tuzemské hospodářství suroviny a výrobky, kterých je v tuzemsku nedostatek anebo se nevyskytují vůbec a jsou potřebné pro uspokojování potřeb spotřebitelů. Stejně jako u vývozu může také u dovozu jít o dovoz hmotný a nehmotný.
ad IV.
Bohatě zastoupené faktory jsou nepřímo exportovány a nedostatkové exportovány. Snahou tohoto modelu je vysvětlit vliv zahraniční směny na domácí alokaci produktivních sil a rozdělování důchodu.
Důvody pro uvedené pojetí:
- rozdílné vybavení faktory pro jednotlivé země
- do vybavení faktory je možno zahrnout: podnebí, patenty, výrobní tajemství apod.
Země A i B produkují zboží x a y při požití K (kapitálu) a L (práce). Země A je relativně bohatěji vybavena K. Výroba x je náročnější na K.
Země má ve zboží komparativí výhodu, jestliže pro svou výrobu užívá ve větší míře relativně bohatěji zastoupeného faktoru. Země A bude mít komparativní výhodu ve zboží x a země B ve zboží y a budou si je směňovat.
V případě uzavřené ekonomiky země s relativně větším zastoupením práce má relativně nižší mzdy a díky tomu relativně nižší náklady na zhotovení tohoto zboží.
Zahraniční obchod ovšem ceny vyrovnává. Dováží-li země zboží náročné na nedostatkový výrobní faktor dojde ke snížení poptávky po něm. Toto snížení znamená pokles ceny tohoto faktoru a zároveň zvýšení ceny faktoru vyrábějícího vývozní komoditu. Tento proces probíhající v obou zemích se zastaví v momentu vyrovnání cen faktorů.
Důvody pro uvedené pojetí:
- rozdílné vybavení faktory pro jednotlivé země
- do vybavení faktory je možno zahrnout: podnebí, patenty, výrobní tajemství apod.
Země A i B produkují zboží x a y při požití K (kapitálu) a L (práce). Země A je relativně bohatěji vybavena K. Výroba x je náročnější na K.
Země má ve zboží komparativí výhodu, jestliže pro svou výrobu užívá ve větší míře relativně bohatěji zastoupeného faktoru. Země A bude mít komparativní výhodu ve zboží x a země B ve zboží y a budou si je směňovat.
V případě uzavřené ekonomiky země s relativně větším zastoupením práce má relativně nižší mzdy a díky tomu relativně nižší náklady na zhotovení tohoto zboží.
Zahraniční obchod ovšem ceny vyrovnává. Dováží-li země zboží náročné na nedostatkový výrobní faktor dojde ke snížení poptávky po něm. Toto snížení znamená pokles ceny tohoto faktoru a zároveň zvýšení ceny faktoru vyrábějícího vývozní komoditu. Tento proces probíhající v obou zemích se zastaví v momentu vyrovnání cen faktorů.
Vývoj teorií zahraničního obchodu
PROTEKCIONISMUS
Etapa merkantilismu /14. - 18. stol./
Cílem bylo hromadění bohatství /zlato/ prostřednictvím zahraničního obchodu. Podpora proexportní výroby, resp. zavádění odvětví nahrazující import.
Protože podvazování importu zpomaluje rozvoj hospodářství, pozdější varianta přistupovala k teorii aktivní obchodní bilance.
LIBERALISMUS
Fyziokraté
Zdrojem bohatství byla práce v zemědělství. Pokud dochází k přílivu peněz do ekonomiky, dochází k růstu cen, což se záporně projeví na situaci v zemědělství. Fyziokraté nebyli proto příznivci aktivní obchodní bilance.
F. Quesnaye - je nutné v rámci obchodní bilance směňovat vlastní výrobky vůči zahraničním produktům a v případě nerovnováhy rozdíl pokrývat vývozem drahých kovů.
D. Hume - bohatství je v množství vykonané národní práce a patřil mezi zakladatele pracovní terie hodnoty. Došel k poznání, že země vyváží zboží s nejnižšími výrobními náklady a dováží zboží, které není schopna sama vyrobit, nebo je vyrábí za vysokých nákladů.
Na základě formující se kvantitativní teorie dospěl k principu samoregulujícího mechanismu v zahraničním obchodě vysvětlitelného pomocí teorie fluktující masy peněz /Země s aktivním saldem dostává drahé kovy, což vede k růstu cen. Dovážené zboží se stává lacinější a vývoz se prodražuje. Dojde k odlivu drahých kovů a následuje pokles cen, znevýhodnění dovozu a zvýhodnění vývozu/.
Vytyčil pojetí svobody světového obchodu.
Etapa merkantilismu /14. - 18. stol./
Cílem bylo hromadění bohatství /zlato/ prostřednictvím zahraničního obchodu. Podpora proexportní výroby, resp. zavádění odvětví nahrazující import.
Protože podvazování importu zpomaluje rozvoj hospodářství, pozdější varianta přistupovala k teorii aktivní obchodní bilance.
LIBERALISMUS
Fyziokraté
Zdrojem bohatství byla práce v zemědělství. Pokud dochází k přílivu peněz do ekonomiky, dochází k růstu cen, což se záporně projeví na situaci v zemědělství. Fyziokraté nebyli proto příznivci aktivní obchodní bilance.
F. Quesnaye - je nutné v rámci obchodní bilance směňovat vlastní výrobky vůči zahraničním produktům a v případě nerovnováhy rozdíl pokrývat vývozem drahých kovů.
D. Hume - bohatství je v množství vykonané národní práce a patřil mezi zakladatele pracovní terie hodnoty. Došel k poznání, že země vyváží zboží s nejnižšími výrobními náklady a dováží zboží, které není schopna sama vyrobit, nebo je vyrábí za vysokých nákladů.
Na základě formující se kvantitativní teorie dospěl k principu samoregulujícího mechanismu v zahraničním obchodě vysvětlitelného pomocí teorie fluktující masy peněz /Země s aktivním saldem dostává drahé kovy, což vede k růstu cen. Dovážené zboží se stává lacinější a vývoz se prodražuje. Dojde k odlivu drahých kovů a následuje pokles cen, znevýhodnění dovozu a zvýhodnění vývozu/.
Vytyčil pojetí svobody světového obchodu.
A. Smith
- odmítá zasahování státu do zahraničního obchodu. V jeho pojetí se každá země zaměří na výrobu a export zboží, ve kterém má nejnižší výrobní náklady. Tím dochází ke specializaci a k absolutním úsporám výrobních nákladů. Celou teorii známe pod názvem teorie absolutních výhod.
D. Ricardo - rozšířil Humovy teorie fluktujících peněz a vytvořil teorii komparativních výhod. Doplnil teorii o případ, kdy existuje absolutně vyšší produktivita u jedné země.
J.S. Mill - Postihl vztah mezi doma vyrobeným a ze zahraničí dovezeným zbožím v tom smyslu, že náklady zahraničního zboží jsou určeny pro domácí ekonomiku velikostí hodnoty domácího zboží, které bylo nutno k jeho úhradě.
B. Ohlin - jde o teorii vybavenosti výrobními činiteli. Vychází z toho, že každá země disponuje různými výrobními činiteli. Cena toho činitele jehož je relativní dostatek je nižší.
PROTEKCIONISMUS
F. List a H. Careyho - kritika svobodného obchodu:
· ekonomika je součástí sociálního života státu a není možno dávat totožnost mezi národními a celosvětovými hodnotami
· mezinárodní dělba práce zvýhodňuje alokaci práce a kapitálu podle přírodních podmínek
· konstatují přeceňování vlivu cenové hladiny existencemi výkyvu na dílčích trzích
· silná produkční centra mohou zničit slabší prokuční centra konkurencí
Je nutná ochrana odvětví, cenové hladiny a existence rozsahu možné výrovy.
D. Ricardo - rozšířil Humovy teorie fluktujících peněz a vytvořil teorii komparativních výhod. Doplnil teorii o případ, kdy existuje absolutně vyšší produktivita u jedné země.
J.S. Mill - Postihl vztah mezi doma vyrobeným a ze zahraničí dovezeným zbožím v tom smyslu, že náklady zahraničního zboží jsou určeny pro domácí ekonomiku velikostí hodnoty domácího zboží, které bylo nutno k jeho úhradě.
B. Ohlin - jde o teorii vybavenosti výrobními činiteli. Vychází z toho, že každá země disponuje různými výrobními činiteli. Cena toho činitele jehož je relativní dostatek je nižší.
PROTEKCIONISMUS
F. List a H. Careyho - kritika svobodného obchodu:
· ekonomika je součástí sociálního života státu a není možno dávat totožnost mezi národními a celosvětovými hodnotami
· mezinárodní dělba práce zvýhodňuje alokaci práce a kapitálu podle přírodních podmínek
· konstatují přeceňování vlivu cenové hladiny existencemi výkyvu na dílčích trzích
· silná produkční centra mohou zničit slabší prokuční centra konkurencí
Je nutná ochrana odvětví, cenové hladiny a existence rozsahu možné výrovy.
TERITORIÁLNÍ STRUKTURA
è našeho zahraničního obchodu se v poslední době velmi mění. Stále musíme hledat nové cesty pro pokračování vzájemné směny zboží v těch oblastech, kde to bude pro obě strany výhodné.
S H R N U T Í
1. Formy zahraničního obchodu
Dovoz
přímí dovoz – přímí nákup v zahraničí
nepřímí dovoz – nákup prostřednictvím tuzemského dovozce
Vývoz
přímí vývoz – výrobce obchoduje přímo s odběratelem v zahraničí
nepřímí vývoz - vývoz provádí specializovaný vývozce
Reexport
přímí reexport – v zahraničí nakoupené zboží přechází přímo do třetí země
nepřímí reexport – v zahraničí nakoupené zboží jde přes zemi reexportéra do třetí země
S H R N U T Í
1. Formy zahraničního obchodu
Dovoz
přímí dovoz – přímí nákup v zahraničí
nepřímí dovoz – nákup prostřednictvím tuzemského dovozce
Vývoz
přímí vývoz – výrobce obchoduje přímo s odběratelem v zahraničí
nepřímí vývoz - vývoz provádí specializovaný vývozce
Reexport
přímí reexport – v zahraničí nakoupené zboží přechází přímo do třetí země
nepřímí reexport – v zahraničí nakoupené zboží jde přes zemi reexportéra do třetí země
FINANCOVÁNÍ DOVOZU
Zahrnuje dobu od zaplacení zboží vývozci až po získání finančních prostředků jeho prodejem v tuzemsku.
Možnosti :
ð dodavatelský úvěr
ð bankovní úvěr
ð leasing
è PLNĚNÍ KUPNÍ SMLOUVY
Povinnosti kupujícího je zboží převzít a zaplatit. Dále je povinnen obstarat dovozní povolení a zařídit proclení včetně zaplacení dovozního cla.
Při přejímce zboží zkontroluje a pokud bude zásilka poškozena, musí nechat dopravcem potvrdit zjištěné závady, aby mohl uplatnit u pojišťovny náhradu za vzniklou škodu.
PLACENÍ
Platby v zahraničním obchodě probíhají zpravidla bezhotovostní formou prostřednictvím bank.
è ČESKÝ ZAHRANIČNÍ OBCHOD
Pro ČR je zahraniční obchod významný, jelikož přírodní podmínky a geografická poloha naší země to vyžaduje. Nemáme řadu surovin, materiálů a výrobků. Rozvoj naší země je spojen s nezbytným dovozem progresivní techniky. Dále se musí zajistit prostředky na úhradu řady mezinárodních služeb (doprava, telekomunikace, bankovní služby nebo cestovní ruch).
Možnosti :
ð dodavatelský úvěr
ð bankovní úvěr
ð leasing
è PLNĚNÍ KUPNÍ SMLOUVY
Povinnosti kupujícího je zboží převzít a zaplatit. Dále je povinnen obstarat dovozní povolení a zařídit proclení včetně zaplacení dovozního cla.
Při přejímce zboží zkontroluje a pokud bude zásilka poškozena, musí nechat dopravcem potvrdit zjištěné závady, aby mohl uplatnit u pojišťovny náhradu za vzniklou škodu.
PLACENÍ
Platby v zahraničním obchodě probíhají zpravidla bezhotovostní formou prostřednictvím bank.
è ČESKÝ ZAHRANIČNÍ OBCHOD
Pro ČR je zahraniční obchod významný, jelikož přírodní podmínky a geografická poloha naší země to vyžaduje. Nemáme řadu surovin, materiálů a výrobků. Rozvoj naší země je spojen s nezbytným dovozem progresivní techniky. Dále se musí zajistit prostředky na úhradu řady mezinárodních služeb (doprava, telekomunikace, bankovní služby nebo cestovní ruch).
RIZIKA V ZAHRANIČNÍM OBCHODĚ
Rizika :
Popis :
Hospodářská
Nedobrý odhad situace na trhu,
nevhodný sortiment zboží,
špatná kvalita
Dopravní rizika
Poškození při dopravě,
zpoždění při dopravě
Riziko nepřevzetí zboží
Dovozce odmítne zboží převzít a zaplatit
Riziko neplacení
Dovozce nechce nebo nemůže zaplatit,
případně platí se zpožděním
Politická
Vznikají na základě obchodně politických
opatření státu nebo politických událostí
Mnohá rizika lze změnit těmito cesty :
ð volba jistějších platebních podmínek
ð průběžné zjišťování a ověřování bonity kupujícího
ð pojištění rizik u pojišťovny
Popis :
Hospodářská
Nedobrý odhad situace na trhu,
nevhodný sortiment zboží,
špatná kvalita
Dopravní rizika
Poškození při dopravě,
zpoždění při dopravě
Riziko nepřevzetí zboží
Dovozce odmítne zboží převzít a zaplatit
Riziko neplacení
Dovozce nechce nebo nemůže zaplatit,
případně platí se zpožděním
Politická
Vznikají na základě obchodně politických
opatření státu nebo politických událostí
Mnohá rizika lze změnit těmito cesty :
ð volba jistějších platebních podmínek
ð průběžné zjišťování a ověřování bonity kupujícího
ð pojištění rizik u pojišťovny
ZPŮSOB PRODEJE NA ZAHRANIČNÍM TRHU
ð VLASTNÍ PRODEJ (předpoklad odborné zkušenosti)
ð VYUŽITÍ SLUŽEB specializované vývozní organizace (pokud není přímý kontakt)
ð ZALOŽENÍ VLASTNÍ VÝROBNÍ FIRMY v zahraničí
ð JOINT VENTURE (společné podnikání) tzn. založení samostatného podniku se zahraniční účastí.
PROPAGACE
Na zahraničním trhu je nejlepší svěřit propagaci zahraniční propagační agentuře, která zná místní podmínky.
UZAVŘENÍ KUPNÍ SMLOUVY
Je nutné získat informace o zákazníkovi (platební morálku, možnost získat úvěr, pověst) è BONITA ZÁKAZNÍKA
Tyto informace se získávají prostřednictvím banky nebo informačních kanceláří v zahraničí.
NABÍDKA
Je nutno dbát jak na obsahovou i na formální stránku. Působí jako přímý propagační prostředek (katalog, prospekt, vzorek).
ð VYUŽITÍ SLUŽEB specializované vývozní organizace (pokud není přímý kontakt)
ð ZALOŽENÍ VLASTNÍ VÝROBNÍ FIRMY v zahraničí
ð JOINT VENTURE (společné podnikání) tzn. založení samostatného podniku se zahraniční účastí.
PROPAGACE
Na zahraničním trhu je nejlepší svěřit propagaci zahraniční propagační agentuře, která zná místní podmínky.
UZAVŘENÍ KUPNÍ SMLOUVY
Je nutné získat informace o zákazníkovi (platební morálku, možnost získat úvěr, pověst) è BONITA ZÁKAZNÍKA
Tyto informace se získávají prostřednictvím banky nebo informačních kanceláří v zahraničí.
NABÍDKA
Je nutno dbát jak na obsahovou i na formální stránku. Působí jako přímý propagační prostředek (katalog, prospekt, vzorek).
Z A H R A N I Č N Í O B C H O D str. 90 - 103
èVÝZNAM ZAHRANIČNÍHO OBCHODU
Zahraniční zboží (jižní ovoce, auta atd.) nám musí být dováženo, protože pro jejich výrobu nemáme u nás podmínky (podnebí, zemědělskou půdu, nerostné bohatství atd.).
Abychom potřebné zboží dovezli, potřebujeme k tomu peníze - devizové prostředky, které získáme na zahraničních trzích tím, že budeme naše zboží na tyto trhy vyvážet. Vývoz zboží také zvětšuje počet pracovních příležitostí.
Zahraniční obchod je důležitou součástí národního hospodářství, které představuje směnu zboží mezi jednotlivými zeměmi.
è FORMY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU
Základní formy zahraničně obchodní činnosti jsou :
ð EXPORT (vývoz)
ð IMPORT (dovoz)
ð REEXPORT (vývoz dovozu)
Zahraniční zboží (jižní ovoce, auta atd.) nám musí být dováženo, protože pro jejich výrobu nemáme u nás podmínky (podnebí, zemědělskou půdu, nerostné bohatství atd.).
Abychom potřebné zboží dovezli, potřebujeme k tomu peníze - devizové prostředky, které získáme na zahraničních trzích tím, že budeme naše zboží na tyto trhy vyvážet. Vývoz zboží také zvětšuje počet pracovních příležitostí.
Zahraniční obchod je důležitou součástí národního hospodářství, které představuje směnu zboží mezi jednotlivými zeměmi.
è FORMY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU
Základní formy zahraničně obchodní činnosti jsou :
ð EXPORT (vývoz)
ð IMPORT (dovoz)
ð REEXPORT (vývoz dovozu)
Po druhé světové válce
- roste zahraniční obchod, modernizují se prodejny, rozšiřuje se sortiment a obchodní kapacity. Příznivý vývoj byl narušen po roce 1948. Likvidace soukromého sektoru (soukromý obchod cca 3/4 obratu)
Obchod je likvidován z hlediska soukromého vlastnictví (100 % vlastnictví státu nebo družstevního vlastnictví)
Další rysy: sféra družstevního obchodu byla vymezena venkovským prostorem
Státní obchod - organizován na oborovém principu
Centrální plánování - narušení racionálního pohybu zboží, velké zásoby, nedostatek zboží (nedělal se marketing, obchodní politika prodávala zboží)
Pozitivní prvky: rozvoj samoobslužné formy prodeje (cca 60 % realizace prodeje potravinářského zboží), obchodní domy - tj. koncentrace obchodní plochy
4. Evropský vývoj po 2. světové válce
Růst životní úrovně – růst úrovně obchodu.
Úvěry za výhodné úroky, bytová otázka - růst vybavenosti domácností, růst automobilismu.
Mobilita obyvatel vede k internacionalizaci požadavků na obchod. Změna struktury obratu. Rozvoj sortimentů- elektronika, zboží pro volný čas, zboží pro osobní záliby - hobby.
V 50. letech obchod převážně lokální význam, 60. letech - regionální význam, později dostává celostátní význam.
80. léta - pro evropský obchod - mezinárodní charakter - tendence ke globalizaci obchodu.
Růst významu obchodu v NH.
Obchod je likvidován z hlediska soukromého vlastnictví (100 % vlastnictví státu nebo družstevního vlastnictví)
Další rysy: sféra družstevního obchodu byla vymezena venkovským prostorem
Státní obchod - organizován na oborovém principu
Centrální plánování - narušení racionálního pohybu zboží, velké zásoby, nedostatek zboží (nedělal se marketing, obchodní politika prodávala zboží)
Pozitivní prvky: rozvoj samoobslužné formy prodeje (cca 60 % realizace prodeje potravinářského zboží), obchodní domy - tj. koncentrace obchodní plochy
4. Evropský vývoj po 2. světové válce
Růst životní úrovně – růst úrovně obchodu.
Úvěry za výhodné úroky, bytová otázka - růst vybavenosti domácností, růst automobilismu.
Mobilita obyvatel vede k internacionalizaci požadavků na obchod. Změna struktury obratu. Rozvoj sortimentů- elektronika, zboží pro volný čas, zboží pro osobní záliby - hobby.
V 50. letech obchod převážně lokální význam, 60. letech - regionální význam, později dostává celostátní význam.
80. léta - pro evropský obchod - mezinárodní charakter - tendence ke globalizaci obchodu.
Růst významu obchodu v NH.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)