Po druhé světové válce

- roste zahraniční obchod, modernizují se prodejny, rozšiřuje se sortiment a obchodní kapacity. Příznivý vývoj byl narušen po roce 1948. Likvidace soukromého sektoru (soukromý obchod cca 3/4 obratu)

Obchod je likvidován z hlediska soukromého vlastnictví (100 % vlastnictví státu nebo družstevního vlastnictví)

Další rysy: sféra družstevního obchodu byla vymezena venkovským prostorem

Státní obchod - organizován na oborovém principu

Centrální plánování - narušení racionálního pohybu zboží, velké zásoby, nedostatek zboží (nedělal se marketing, obchodní politika prodávala zboží)

Pozitivní prvky: rozvoj samoobslužné formy prodeje (cca 60 % realizace prodeje potravinářského zboží), obchodní domy - tj. koncentrace obchodní plochy


4. Evropský vývoj po 2. světové válce


Růst životní úrovně – růst úrovně obchodu.

Úvěry za výhodné úroky, bytová otázka - růst vybavenosti domácností, růst automobilismu.

Mobilita obyvatel vede k internacionalizaci požadavků na obchod. Změna struktury obratu. Rozvoj sortimentů- elektronika, zboží pro volný čas, zboží pro osobní záliby - hobby.

V 50. letech obchod převážně lokální význam, 60. letech - regionální význam, později dostává celostátní význam.

80. léta - pro evropský obchod - mezinárodní charakter - tendence ke globalizaci obchodu.

Růst významu obchodu v NH.

Druhy spotřeby

 postupná – u věcí, které se můžou používat opakovaně – auto, televize


 jednorázová – věci se spotřebují najednou – jídlo, uhlí

Životní úroveň

= stupeň uspokojování lidských potřeb

- je tvořena:

a) objemem nakupovaných SaS

b) strukturou (kvalitou) nakupovaných SaS

c) úrovní pracovních a živ. podmínek – délka prac. doby, úroveň prac. prostředí, délka dovolené, zabezpečení v době stáčí + nemoci + studia, úroveň vzdělanosti lidí, úroveň bydlení, kvalita vzduchu + vody,…

Životní úroveň lidí se s rozvojem společnosti zvyšuje.



Práce

= cílevědomá lidská činnost

= vynakládání fyz. a duš. sil lidí

= činnost k vytvoření SaS k uspokojení potřeb lidí



Dělba práce = rozdělení prac. činností mezi lidmi – každý člověk se specializuje na urč. práci, při práci lidé spolupracují.

Kooperace = spolupráce.

Pracovní proces

= sled (pořadí) urč. prac. činností, které mají za cíl vytvořit statek nebo poskytnout službu

Činitelé prac. procesu

1) materiál, energie  prostředky jednorázové spotřeby

2) stroje, budovy, nástroje  prostředky postupné spotřeby

 dohromady to jsou neživí činitelé

3) PS

Pracovní síla

= souhrn fyzických a duševních schopností konat urč. práci

= živý činitel

- musí se rozhodnout pracovat, jinak se žádná užitná hodnota nevytvoří

Práce = užití PS

a) kvalifikovaná – vyžaduje předchozí vzdělávání, výcvik, praxi

b) nekvalifikovaná – nepotřebuje dlouhou předchozí přípravu

- PS se také opotřebovává jako budova nebo stroj, ale dokáže své fyzické a duševní schopnosti obnovit odpočinkem, jiným druhem práce, uspokojením základních potřeb.

- únava PS je:

a) běžná – stačí 1 – 2 dny odpočinku

b) kumulovaná = hromaděná; dlouhodobější odpočinek (školní prázdniny)

Prostředky postupné spotřeby (PPS)

- spotřebovávají se postupně, slouží k urč. účelu delší dobu

- jsou to tzv. hmotné statky, jsou neživé

- např. stroje, přístroje, budovy

Prostředky jednorázové spotřeby (PJS)

- spotřebovávají se najednou

- je to neživý činitel

- tzv. hmotný statek

- např. surovina, materiál

- při výrobě dalšího výrobku potřebujeme nový materiál



PODNIKÁNÍ = PS + PPS + PJS + PENÍZE

(peníze umožňují plynulé podnikání)