Hlavní typy operací ve vnějších ekonomických vztazích

1) Podle předmětu : S hmotnými - Výrobky, polotovary, suroviny

S nehmotnými - Licence, patenty, služby ( dopravní, spediční, zprostředkovatelské )

2) Podle teritorií : Země průmyslově vyspělé, země rozvojové, atd ...

3) Podle typu smlouvy : Obchodní-kupní, dopravní, pojišťovací, atd ...

4) Podle pohybu zboží : Vývoz, dovoz transit, reexport.

5) Podle typu obchodu : V oblasti směny, výzkumu, výroby, kooperace, apod ...

6) Podle vztahů k reprodukčnímu procesu : Operace v oblasti výzkumu a vývoje, výroby, směny, průvodních služeb, samostatných služeb.


- Obchodní kooperace ( kupní smlouva ) :

Předpoklady realizace obchodních operací :

1) Průzkum a zpracování trhu

2) Propagace, akvizice

3) Volba obchodních partnerů

4) Volba obchodní metody


Obchdoní operace vývozní začínají zpravidla odesláním nabídky, eventuálně jako odpovědi na poptávku, nebo z iniciativy vývozce.


Obchodní operace dovozní začínají zasláním poptávky.Závazným přijetím nabídky nebo potvrzením objednávky počíná zpravidla kupní smlouva, která je právním základem pro realizaci výměny zboží.


Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice

Význam dopravní ekonomiky

V národním hospodářství, založeném na dělbě práce, se vyrábí statky a poskytují služby rozložením výrobních procesů, které podporuje specializace. Dělba práce jako organizační princip cede ke směně zboží a služeb. Tyto směnné procesy jsou však ve všech případech spjaty s možností dopravy osob, statků nebo zpráv.

ČR němá takové přírodní podmínky, aby mohla zajistit svému obyvatelstvu, vše co potřebuje k životu a musí se tedy nutně podílet na mezinárodní směně výkonů. Právě zde hraje rozhodující roli kvalita dopravní infrastruktury a dopravních výkonů. Transporty přispívají k růstu HDP pokud umožňují spotřebu statků a služeb jednotlivých místech potřeby. Zvyšování hodnoty transportem nastává teprve tehdy, když objekt dopravy se setká v místě cíle s existující potřebou.


Konkurence a kooperace mezi veřejnými a soukromými dopravci


Důležitým problémem pro dopravní sektor, je současná existence veřejných a soukromých subjektů, nabízejících výkony. Řešení této situace v souladu s politickým řádem je velmi obtížné. Veřejný dopravce totiž svoji činnost vykonává na základě historického dědictví, tzn. že určité úkoly v nár. hospodářství on ode dávna plnil, veřejný dopravce a proto by je měl plnit i nadále.

Na druhé straně je však nutné brát v potaz i to, že veřejná doprava je hrazena se SROV. Proto se v současném tržním hospodářství dává velký prostor soukromým dopravcům a teprve tam, kde vznikají tržní trhliny, u soukromých dopr. Závodů, nabízejí své služby veřejní dopravci. V žádném případě si však tyto soukromé a veřejné dopravní závody nekonkurují, v určitých oblastech naopak dochází ke kooperaci.

ZÁKLADY OBCHODU PŘEDNÁŠKA 6.

FORMY KOOPERACE, VERTIKÁLNÍ A HORIZONTÁLNÍ


Obchodní kooperace – snaha souboru vlastníků nebo společností sdružovat se tak, aby bylo možné získat výhody, které poskytuje obchodní činnost velkých integrovaných celků


1. horizontální kooperace


= spolupráce firem ve stejné úrovni logistického pohybu zboží v určité oblasti

Cíl:

o Zvýšit atraktivitu prodejního místa

o Zvýšit prodej

o Snížit náklady


A) V maloobchodě

Soustředění obchodů v určité lokalitě, společný obchodní dům

Regionální nákupní středisko (nejtypičtější)

B) Ve velkoobchodě
Cílem je úspora investičních a provozních nákladů, společné inženýrské sítě, technický servis atd.)


Industrie park – soustřeďuje drobnou výrobu, skladování a další služby

Druhy spotřeby

 postupná – u věcí, které se můžou používat opakovaně – auto, televize


 jednorázová – věci se spotřebují najednou – jídlo, uhlí

Životní úroveň

= stupeň uspokojování lidských potřeb

- je tvořena:

a) objemem nakupovaných SaS

b) strukturou (kvalitou) nakupovaných SaS

c) úrovní pracovních a živ. podmínek – délka prac. doby, úroveň prac. prostředí, délka dovolené, zabezpečení v době stáčí + nemoci + studia, úroveň vzdělanosti lidí, úroveň bydlení, kvalita vzduchu + vody,…

Životní úroveň lidí se s rozvojem společnosti zvyšuje.



Práce

= cílevědomá lidská činnost

= vynakládání fyz. a duš. sil lidí

= činnost k vytvoření SaS k uspokojení potřeb lidí



Dělba práce = rozdělení prac. činností mezi lidmi – každý člověk se specializuje na urč. práci, při práci lidé spolupracují.

Kooperace = spolupráce.

Pracovní proces

= sled (pořadí) urč. prac. činností, které mají za cíl vytvořit statek nebo poskytnout službu

Činitelé prac. procesu

1) materiál, energie  prostředky jednorázové spotřeby

2) stroje, budovy, nástroje  prostředky postupné spotřeby

 dohromady to jsou neživí činitelé

3) PS

Pracovní síla

= souhrn fyzických a duševních schopností konat urč. práci

= živý činitel

- musí se rozhodnout pracovat, jinak se žádná užitná hodnota nevytvoří

Práce = užití PS

a) kvalifikovaná – vyžaduje předchozí vzdělávání, výcvik, praxi

b) nekvalifikovaná – nepotřebuje dlouhou předchozí přípravu

- PS se také opotřebovává jako budova nebo stroj, ale dokáže své fyzické a duševní schopnosti obnovit odpočinkem, jiným druhem práce, uspokojením základních potřeb.

- únava PS je:

a) běžná – stačí 1 – 2 dny odpočinku

b) kumulovaná = hromaděná; dlouhodobější odpočinek (školní prázdniny)

Prostředky postupné spotřeby (PPS)

- spotřebovávají se postupně, slouží k urč. účelu delší dobu

- jsou to tzv. hmotné statky, jsou neživé

- např. stroje, přístroje, budovy

Prostředky jednorázové spotřeby (PJS)

- spotřebovávají se najednou

- je to neživý činitel

- tzv. hmotný statek

- např. surovina, materiál

- při výrobě dalšího výrobku potřebujeme nový materiál



PODNIKÁNÍ = PS + PPS + PJS + PENÍZE

(peníze umožňují plynulé podnikání)