Inflace tažená poptávkou a inflace tlačená nabídkou:

Inflace tažená poptávkou - viz graf - kdykoli rychle roste AD a překračuje výrobní potenciál ekonomiky, začnou ceny bez ohledu na zdroj inflace růst rychleji. V důsledku existence vysokého napětí na trhu práce v této době, začnou růst i mzdy.

Inflace tlačená nabídkou - viz graf - jestliže náklady vytlačují ceny vzhůru během období vysoké nezaměstnanosti a slabého využití zdrojů, jde o inflaci tlačenou náklady. Zde se jedná o takzvané nabídkové šoky.


Phillipsova křivka, setrvačná inflace:

Setrvačná inflace - míra inflace, která je očekávaná a která se promítá do smluv a neformálních dohod, se nazývá setrvačná nebo očekávaná míra inflace. V určitém roce zdědila ekonomika danou míru inflace a očekávání lidí se této míře přizpůsobila. Tato očekávaná míra inflace se nazývá setrvačná míra inflace. Jakmile se s ní jednou počítá, má inflace tendenci přetrvávat, dokud nedojde k novým šokům. Dojde-li k otřesům, setrvačná míra se pohybuje nahoru nebo dolů.

Cenové hladiny a inflace - ekonomické síly mohou snížit cenovou hladinu pod tu úroveň, které by jinak dosáhla. Náklady a ceny mohou mít přesto tendenci setrvačně růst a ekonomika může nadále prodělávat inflaci navzdory tomu, že je vystavena těmto kontrakčním šokům.

Stagflace - jedná se o vysokou inflaci v období vysoké nezaměstnanosti

Phillipsova křivka - viz graf - tato křivka byla pokřtěna jako substituční teorie inflace. Podle tohoto názoru si může země koupit nižší úroveň nezaměstnanosti, je-li ochotna zaplatit cenu v podobě vyšší míry inflace. O tomto vztahu se předpokládalo, že platí i dlouhodobě.

Na základě toho dojdeme k problematice směnných relací

- Terms of Trade /ToT/ (jde o vyjádření změny v poměru množství vyváženého a dováženého zboží na základě pohybu dovozních a vývozních cen).

Dnešní pojetí ToT vychází z porovnání vývoje indexů vývozních a dovozních cen:

Pe - exportní cenová hladina
T= ------
Pi - importní cenová hladina


Dalším vlivem ToT na ekonomiku je směnná křivka. Vyjadřuje, jaké množství importovaného zboží oproti jakému množství exportovaného zboží při rozdílných směnných vztazích bude vyměňováno.


Elasticita směnné křivky:


procentní změna hodnoty ZO
eT= -----------------------------------
procentní změna ToT


eT >1 exportní nabídka roste při stoupajících cenách

eT=1 exportní nabídka je nezávislá na ceně

eT<1 exportní nabídka klesá s rostoucí cenou


Obchodní liberalismus a protekcionismus

Protekcionistická politika
- souvisí s neliberálními teoriemi zahraničního obchodu

Předpoklady fungování:

a) země musí udržovat fixní kurzy (aby se deficity a přebytky platební bilance promítly do změny měnových (zlatých rezerv)

b) nesmí provádět sterilizaci devizových intervencí

c) cenové hladiny by se měly vyvíjet v souladu s kvantitativní teorií peněz

d) měla by platit Marshall-Lernerova podmínka

e) měla by existovat nulová mobilita kapitálu

- dnes je jisté, že mnohé předpoklady byly splněny jen částečně a vyrovnávání PB probíhalo i jinými způsoby (např. existovala značná mobilita kapitálu)


1. Keynesiánský model vyrovnávání bilance na BÚ

- (Harrod, Machlup) = keynesiánský důchodový přístup k platební bilanci – tvrdí, že cenový efekt vyvolá pouze část přizpůsobení platební bilance a zbývající část je realizována změnami reálného důchodu – představuje aplikaci Keynesových myšlenek na otevřenou ekonomiku – změny PB se odrážejí ve změnách AD, které vedou k multiplikovaným změnám reálného důchodu, které automaticky zajišťují částečné přizpůsobení PB

Měření inflace a její typy

Cenová hladina (P) – vážený průměr cen zboží a služeb vyráběných v ekonomice, kde váhami jsou podíly jednotlivého zboží nebo služeb na celkovém produktu;

Cenový index – měří částku, kterou je nutno zaplatit za určitý koš zboží v běžném období ve srovnání s částkou, kterou bylo nutno zaplatit v období základním.

Implicitní cenový deflátor GDP


Index spotřebitelských cen (CPI) – spotřební koš, který obsahuje výběr zboží a služeb – tzv. cenových reprezentantů; provádí se měsíčně šetření; každá položka má v koši přiřazenou váhu;
využívá se tzv. Laspeyresův cenový index


meziroční inflace – podíl současného CPI a indexu před dvanácti měsíci,

meziměsíční inflace – podíl současného a předchozího měsíce,

průměrná míra inflace – klouzavý geometrický průměr CPI za posledních dvanáct měsíců k předchozím dvanácti měsícům.

Čistý národní produkt (NNP) – získáme ho po odečtení znehodnocení kapitálu od GNP

čisté investice = hrubé investice – znehodnocení kapitálu

čistý národní produkt v tržních cenách = GNP v tržních cenách – a

čistý národní produkt v cenách výr. faktorů = GNP v cenách výr. faktorů – a


Osobní důchod (PI) = NI – nerozdělené zisky firem – příspěvky na soc. a penzijní pojištění – daně z firemních zisků + transfery


Osobní disponibilní důchod (DI) = PI – přímé daně


Alternativní měřítka ekonomické aktivity

Definice cenové hladiny a způsoby jejího měření
cenová hladina = vážený průměr cen všeho zboží a služeb vyráběných v ekonomice, kde váhami jsou podíly jednotlivého zboží nebo služeb na celkovém produktu – vážený průměr cen je obtížné spočítat, statistikové proto měří vývoj cenové hladiny pomocí cenových indexů;

cenový index = měří částku, kterou je nutno zaplatit za určitý koš zboží v běžném období ve srovnání s částkou, kterou bylo nutno zaplatit v období základním

1. Laspeyresův cenový index – jak se změní cena daného koše komodit v běžném období oproti období základnímu, pracuje s vahami základního období = åP1.Qo/åPo.Qo; v praxi se používají dva cenové indexy:

Deflátor GDP

– je cenový index všech výrobků a služeb, u deflátoru se mění skladba GDP a používá váhy běžného roku. Deflátor je poměr nominálního produktu běžného období k reálnému důchodu běžného období.


Inflace a její dvojí pojetí

Lidé běžně označují růst cenové hladiny za inflaci. Ekonomové rozlišují dvojí pojetí inflace – statistické a teoretické. Statistické pojetí inflace = inflace je růst cenové hladiny, tj. růst CPI nebo deflátoru GDP. Míra inflace (p) je procentní vyjádření růstu cenové hladiny. Teoretické pojetí – převládá názor, že inflace je stálý a nepřetržitý růst cenové hladiny. Inflace je peněžní jev a je způsobena tím, že v ekonomice se zvyšuje množství peněz rychleji než množství reálné produkce.


Skutečný reálný produkt zjistíme, když nominální GDP vydělíme cenovým indexem běžného roku. Ekonomové srovnávají skutečný reálný produkt s teoreticky konstruovaným reálným produktem, který nazývají potenciální reálný produkt. To je úroveň celkové produkce, kterou je ekonomika schopna v daném roce vyrobit, využívá-li plně své výrobní faktory. Potenciální reálný produkt (Qk) nebo potenciální reálný důchod (Yk) můžeme definovat jako úroveň reálného produktu nebo reálného důchodu odpovídajícího přirozené míře nezaměstnanosti.


Přirozená míra nezaměstnanosti je dlouhodobá průměrná míra nezaměstnanosti, která je dána rovnováhou na trhu práce.

Na základě vztahu mezi skutečným produktem (Y) a potenciálním produktem (Yk) ekonomové definují mezeru GDP, která je významným měřítkem aktuálního stavu ekonomiky. Pokud je mezera záporná – ekonomika funguje pod hranicí svých produkčních možností a tudíž vznikají ztráty z nevyužití zdrojů. Je-li kladná, existující kapacity jsou využívány příliš intenzívně, což vyvolá inflační tlaky.

3) Nezohledňuje škody na životním prostředí v širším slova smyslu, ani v úzkém slova smyslu

- kácení lesů, devastování krajiny,…, tedy nezahrnuje nepříznivé vedlejší účinky tržních aktivit – nejsou oceňovány trhem, a proto je nemůže GDP zachytit.

4) není zahrnuta hodnota volného času – pokud ho považujeme za stejné zboží jako domy auta či dovolenou, má volný čas svou hodnotu. Tato hodnota je však příliš subjektivní a proto není započítávána do GDP.


Nominální GDP je celková peněžní hodnota zboží a služeb vyjádřená v běžných cenách neboli v cenách období, kdy jsou daná zboží a služby vyráběny.

Reálný GDP je celková peněžní hodnota zboží a služeb vyjádřená ve stálých cenách, tj. cenách určitého zvoleného výchozího období( k základnímu roku).


Měření cenové hladiny (neztotožňovat s inflací)

Cenová hladina (P) je vážený průměr cen všech zboží a služeb vyráběných v ekonomice, kde váhami jsou podíly jednotlivých zboží a služeb na celkovém produktu. Pro měření používáme cenové indexy.


CPI (spotřebitelský cenový index) – sestaví se spotřební koš (vyberou se typičtí zástupci spotřebních výrobků), problémem je střet zájmů a problém zastarávání spotřebního koše, váhy v koši se nemění. K měření používáme váhy základního roku. Je to cenový index, který porovnává náklady na koš vybraných komodit v běžném a základním období.

Křivka AD zachycuje vztah mezi cenovou hladinou a agregátními výdaji na zboží a služby a má klesající tvar

-
stejně jako křivka poptávky po jednotlivém výrobku zachycující vztah mezi cenou tohoto výrobku a poptávaným množstvím. Křivka AD není křivkou poptávky v pravém smyslu slova, je to množina kombinací cenové hladiny a reálného důchodu, při kterých je reálný důchod roven reálnému důchodu poptávanému. Křivka AD zachycuje vztah mezi agregátními výdaji na zboží a služby a agregátní cenovou hladinou.

( Agregátní výdaje jsou souhrnem výdajů všech sektorů ekonomiky při dané cenové úrovni X AD není suma peněz, je to vztah, který zachycuje různé množství reálného GDP, které jsou různé sektory ekonomiky ochotny a schopny koupit při různých úrovních cenové hladiny).


Proč má AD klesající tvar?

Existují 3 druhy substitutů pro zboží a služby, které tvoří GDP: (1) peníze a finanční aktiva, (2) zboží a služby nakupované v budoucnosti a (3) zboží a služby vyráběné v zahraničí. Tyto substituty zakládají podstatu tří efektů, prostřednictvím kterých změna cenové hladiny ovlivňuje množství poptávaného reálného GDP.