Paradox spořivosti
- Hospodářský růst zemí kriticky závisí na S a I. Prospějí nevyhnutelně vyšší úspory ekonomice? Keynes poukázal na to, že pokouší-li se lidé více spořit, nepovede to nutně ke zvýšení úspor v ekonomice jako celku (viz. “Almanach Chudého Richarda”).
- donutí-li prezident obyvatele více spořit, povede to k posunu SS směrem nahoru, a tato nová SS protne II při nižší rovnovážné hladině GNP Þ snižuje úroveň GNP (protože lidé aby více spořili, musí snížit svou současnou spotřebu Þ prodeje neboli C + I se sníží, firmy sníží výrobu a GNP bude klesat dokud lidé nepřestanou spořit více, než kolik činí jejich firemní I.
- např. je-li MPC = 2/3 - posun SS o 1 USD nahoru likviduje 3 dolary důchodu a naopak.
- Paradox spořivosti: posun fce směrem vzhůru odrážející zvýšení spořivosti ve skutečnosti sníží v modelu mpl se nezměněnými I důchod a produkt. O kolik? GNP e multiplikovaně snižuje, dokud důchod nepoklesne natolik, že se nově zamýšlené S opět rovnají I.
- Vyřešení PS:
· v ekonomice se musíme mít vždy na pozoru před mylným usuzováním z části za celek (např. pokouší-li se jednotlivec zvýšit své S, může to za určitých podmínek vést k tomu, že dohromady skutečné S lidí vůbec nezvýší; pokouší ¹ skutečné).
· zda se ekonomika nachází v útlumu či nikoliv.
Klasický svět (podmínka plné zaměstnanosti Þ čím více GNP na běžnou spotřebu, tím méně by zůstalo na I a S - správné, kdybychom mohli předpokládat, že GNP = potenciální GNP - např. americké kolonie v době Bena Franklina, WW1 a 2...).
Žádné komentáře:
Okomentovat