= elasticita produkce
- vyjadřuje % změnu Q vyvolanou 1 % změnou VF
- bodová podle derivace … přesnější
- změny nevyjadřuje absolutně, ale relativně v % s ohledem na body, v kterých ji počítáme
Q
AP
MP
x
Q 0,9
q0 2,5
x0 x
- zvýšíme-li o 1 % x0, tak se nám q0 zvýší o 2,5 %
- PRF nám v podniku charakterizuje max. Q produkce, kterého lze dosáhnout z daného množství VF
- vyjadřuje max. technické funkce podniku
- toto max. množství Q vyjádřené PRF se v praxi označuje jako výrobní kapacita (VK)
Ekonomické využití PRF
- je nutno znát ekonomické podmínky (ceny VF, ceny Q)
- … cena za jednotku VF
… cena za jednotku produkce
Q Q
x x
u jednofaktorové PRF (progresivně-degresivní) pro stanovení optimální výše vkladu proměnlivého vkladu VF platí:
pmax:
MP cenový poměr
à DQ * P(Q) = Dx * P(x) … (přírůstek ceny Q = přírůstku
nákladu VF)
pokud: DQ * P(Q) > Dx * P(x) pokud: DQ * P(Q) < Dx * P(x)
- další Q by vedlo k p - další Q by vedlo k ¯p
Zobrazují se příspěvky se štítkempružnost. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempružnost. Zobrazit všechny příspěvky
2. Na základě poznatků teorie spotřebitele vysvětlete typické rysy chování spotřebitele.
Analyzujte cenovou a důchodovou pružnost poptávky.
Předpoklady racionálního chování spotřebitele
→ chování jednotlivce je možno vysvětlit na základě porovnání efektů ekonomické aktivity a „újmy“ (výdajů, N) s touto aktivitou spojených
- efektem je užitek plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků
- „újmou“ je vynaložení důchodu (příjmu) na nákup těchto statků
→ jednotlivec řeší 2 problémy: jak důchod získat
: jak ho vynaložit (rozdělit na nákup statků)
- racionálně jednající spotřebitel maximalizuje užitek; ve svém rozhodování je však omezen svým důchodem; užitek přitom plyne z preferencí spotřebitele
- východiskem teorie spotřebitele je úvaha, že jednotlivec vybírá z různých souborů statků neboli spotřebních košů → rozhodování spotřebitele je potom volba takového spotřebního koše, který přináší maximální užitek; jednotlivé spotřební situace porovnává spotřebitel z hlediska preferencí
→ existuje několik zjednodušujících předpokladů, které si při analýze preferencí používají, nazýváme je axiomy
1. axiom úplnosti srovnání = předpokládáme, že každé dva koše statků mohou být srovnávány z hlediska preference spotřebitele; pro každé dva koše A a B musí nastat jedna ze 3 situací: A je preferován před B, neboli A>B
: B je preferován před A, neboli A<>
: A i B jsou indiferentní, neboli A = B
Předpoklady racionálního chování spotřebitele
→ chování jednotlivce je možno vysvětlit na základě porovnání efektů ekonomické aktivity a „újmy“ (výdajů, N) s touto aktivitou spojených
- efektem je užitek plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků
- „újmou“ je vynaložení důchodu (příjmu) na nákup těchto statků
→ jednotlivec řeší 2 problémy: jak důchod získat
: jak ho vynaložit (rozdělit na nákup statků)
- racionálně jednající spotřebitel maximalizuje užitek; ve svém rozhodování je však omezen svým důchodem; užitek přitom plyne z preferencí spotřebitele
- východiskem teorie spotřebitele je úvaha, že jednotlivec vybírá z různých souborů statků neboli spotřebních košů → rozhodování spotřebitele je potom volba takového spotřebního koše, který přináší maximální užitek; jednotlivé spotřební situace porovnává spotřebitel z hlediska preferencí
→ existuje několik zjednodušujících předpokladů, které si při analýze preferencí používají, nazýváme je axiomy
1. axiom úplnosti srovnání = předpokládáme, že každé dva koše statků mohou být srovnávány z hlediska preference spotřebitele; pro každé dva koše A a B musí nastat jedna ze 3 situací: A je preferován před B, neboli A>B
: B je preferován před A, neboli A<>
: A i B jsou indiferentní, neboli A = B
Pavučinový teorém
Cenová pružnost nabídky – je podíl procentuální změny nabízeného množství produktu ku procentuální změně ceny. Tzn. že ukazuje jak firmy reagují na změny ceny produktu. Žádná firma se nemůže v odvětví dlouhodobě udržet, jestliže má výraznější vyšší náklady než ostatní, takže rozdíl v cenové pružnosti nabídky se netýká individuální, ale tržní nabídky, tedy neporovnáváme mezi sebou jednotlivé firmy, nýbrž jednotlivá odvětví. Cenová pružnost, jak u nabídky tak u poptávky, předpokládá zpravidla okamžitou reakci nabízejících a poptávajících na změnu ceny. Blíže realitě je ale předpoklad, že D i S reagují na změnu P s určitým zpožděním. Spotřebitelé mohou reagovat poměrně rychle, výrobci jsou v reakci obvykle pomalejší, protože musejí přeskupit výrobní zdroje. Ve velmi krátkém období je A nepružná v reakci na změnu P. Po přizpůsobení se D a S změněné P se na trhu obnovuje rovnováha.. obnova rovnováhy závisí na trhu a sklonu nabídkové a poptávkové křivky, na velikosti změny ceny, a na pružnosti D a S. Tyto souvislosti vyjadřuje teorém pavučiny (dynamický model vysvětlující zpoždění). Obr. 12, vycházíme z bodu A, D se zvýší z D1 na D2, množství Q1 už nestačí uspokojit zvýšenou D. Výrobci budou nejdříve prodávat Q1 při D2 za cenu P2(bod B), tato P je stimuluje ke zvýšení produktu, až přeskupí své výrobní faktory, aby mohli vyrábět více budou nabízet množství Q2 (bod C). Ale ani toto množství není rovnovážné (je zřejmě vyšší), a proto i při zvýšené D se P2 jeví spotřebitelům jako příliš vysoká - část produktu by se při této ceně neprodala, proto má cena tendenci klesnou. Nižší cena pak vede výrobce k rozhodnutí vyrábět v příštím období méně , atd. rozvíjením této úvahy dojdeme postupně do bodu rovnováhy, který představuje dlouhodobou stabilní rovnováhu.
Techniky managementu zaměřené na řízení hlavní činnosti
Techniky managementu zaměřené na řízení hlavní činnosti (výroby)
a) Pružné výrobní a pracovní systémy
• zavádí se, aby podniky reagovaly na měnící se poptávku po svých výrobcích
• Pružnost výrobního systému:
• pružnost celého výrobního systému jako celku, jestliže umožňuje změnu poptávaných výrobků
• pružnost výrobková – zkracování času na vývoj nového výrobku
• pružnost výrobní linky – možnost na téže lince vyrábět více typů výrobků
• pružnost pracovního postupu, možnost jejich kombinací
• pružnost pracovní
-> externí – zdroje – brigádníci
-> interní – pružná pracovní doba
• jádro – doba, ve kterou musí být každý v práci
• pohyblivý začátek – musí přijít do 9 hodin (např.), ale musí odpracovat 8 nebo 8,5 hodin
• pohyblivý konec – musí přijít do 9 hodin, a odejít ve 14 hodin (např.), ale za týden musí mít odpracován požadovaný počet hodin
• funkční pracovní pružnost – mění se pracovník za pracovníka
b) Projektové řízení
• projekt – proces plánování, řízení a realizace operace, zavádění nového výrobku, vybudování nového závodu, výstavba budovy
• projekt vede projektový manažer – vytvoří si tým pracovníků a vede je ke splnění cíle
c) Řízení kvality
• rozlišujeme 3 systémy řízení kvality (jakosti)
a) Inspekční kontrola – kontrola na výstupu
b) Kontrola kvality v procesu výroby – kontrola na vstupu. Zlepšení kvality, ale zvýšené nároky na pracovníky. Výrobek je levnější a lepší, ale nejsou odstraněny chyby při prodeji.
c) Totální řízení kvality (TQM) – široký pohled k věci kvality. O kvalitě rozhoduje zákazník.
a) Pružné výrobní a pracovní systémy
• zavádí se, aby podniky reagovaly na měnící se poptávku po svých výrobcích
• Pružnost výrobního systému:
• pružnost celého výrobního systému jako celku, jestliže umožňuje změnu poptávaných výrobků
• pružnost výrobková – zkracování času na vývoj nového výrobku
• pružnost výrobní linky – možnost na téže lince vyrábět více typů výrobků
• pružnost pracovního postupu, možnost jejich kombinací
• pružnost pracovní
-> externí – zdroje – brigádníci
-> interní – pružná pracovní doba
• jádro – doba, ve kterou musí být každý v práci
• pohyblivý začátek – musí přijít do 9 hodin (např.), ale musí odpracovat 8 nebo 8,5 hodin
• pohyblivý konec – musí přijít do 9 hodin, a odejít ve 14 hodin (např.), ale za týden musí mít odpracován požadovaný počet hodin
• funkční pracovní pružnost – mění se pracovník za pracovníka
b) Projektové řízení
• projekt – proces plánování, řízení a realizace operace, zavádění nového výrobku, vybudování nového závodu, výstavba budovy
• projekt vede projektový manažer – vytvoří si tým pracovníků a vede je ke splnění cíle
c) Řízení kvality
• rozlišujeme 3 systémy řízení kvality (jakosti)
a) Inspekční kontrola – kontrola na výstupu
b) Kontrola kvality v procesu výroby – kontrola na vstupu. Zlepšení kvality, ale zvýšené nároky na pracovníky. Výrobek je levnější a lepší, ale nejsou odstraněny chyby při prodeji.
c) Totální řízení kvality (TQM) – široký pohled k věci kvality. O kvalitě rozhoduje zákazník.
TECHNIKY ZAMĚŘENÉ NA ŘÍZENÍ VÝROBY
TECHNIKY ZAMĚŘENÉ NA ŘÍZENÍ VÝROBY (HLAVNÍ ČINNOSTI PODNIKU)
1. Pružné výrobní a pracovní systémy – jsou zaváděny, aby reagovaly na měnící se poptávku po svých výrobcích a službách.
Výrobní systémy – pružnost celého výrobního systému – umožňuje změnu počtu výrobků
- pružnost výrobková – zkracování času na vývoj nového výrobku
- pružnost výrobní linky – umožňuje na téže výrobní lince vyrábět více typů výrobků
- pružnost pracovního postupu – umožňuje kombinace pracovních postupů (operací)
Pracovní pružnost – externí pracovní příležitosti – umožňuje získávání pracovníků v sezóně z jiných externích zdrojů
- interní pracovní příležitosti – např. pružná pracovní doba. Výhodou je lepší využití pracovní doby zaměstnanců
1. funkční pracovní pružnost – mění se pracovní zařazení pracovníků
2. mzdová pracovní pružnost – mění se zaměstnanecká mzda, ale zaměstnanec není propuštěn
2. Projektové řízení (= řízení dle projektu)
Projekt – proces plánování, řízení a realizace určité operace (zavádění nového výrobku, restrukturalizace firmy, budování budovy…). Firma zpravidla jmenuje vedoucího manažera daného projektu, ten si vytvoří skupinu pracovníků a vede je ke splnění cíle. Vedoucí projektu se zpravidla po jeho dobudování stává jeho řídícím pracovníkem, z čehož plyne jeho motivace při budování.
3. Řízení kvality – růst požadavků na kvalitu
3 systémy řízení:
a) inspekční kontrola jakosti – speciální pracovníci – inspektoři, kteří kontrolují kvalitu výrobku na výstupu
b) kontrola kvality procesu výroby. Výhodou jsou vysoce kvalitní výrobky a úspora nákladů. Nevýhodou je růst požadavků na znalosti parametrů prac.
c) totální řízení kvality – kvalitu určuje zákazník, je proměnlivá a vyvíjí se
1. Pružné výrobní a pracovní systémy – jsou zaváděny, aby reagovaly na měnící se poptávku po svých výrobcích a službách.
Výrobní systémy – pružnost celého výrobního systému – umožňuje změnu počtu výrobků
- pružnost výrobková – zkracování času na vývoj nového výrobku
- pružnost výrobní linky – umožňuje na téže výrobní lince vyrábět více typů výrobků
- pružnost pracovního postupu – umožňuje kombinace pracovních postupů (operací)
Pracovní pružnost – externí pracovní příležitosti – umožňuje získávání pracovníků v sezóně z jiných externích zdrojů
- interní pracovní příležitosti – např. pružná pracovní doba. Výhodou je lepší využití pracovní doby zaměstnanců
1. funkční pracovní pružnost – mění se pracovní zařazení pracovníků
2. mzdová pracovní pružnost – mění se zaměstnanecká mzda, ale zaměstnanec není propuštěn
2. Projektové řízení (= řízení dle projektu)
Projekt – proces plánování, řízení a realizace určité operace (zavádění nového výrobku, restrukturalizace firmy, budování budovy…). Firma zpravidla jmenuje vedoucího manažera daného projektu, ten si vytvoří skupinu pracovníků a vede je ke splnění cíle. Vedoucí projektu se zpravidla po jeho dobudování stává jeho řídícím pracovníkem, z čehož plyne jeho motivace při budování.
3. Řízení kvality – růst požadavků na kvalitu
3 systémy řízení:
a) inspekční kontrola jakosti – speciální pracovníci – inspektoři, kteří kontrolují kvalitu výrobku na výstupu
b) kontrola kvality procesu výroby. Výhodou jsou vysoce kvalitní výrobky a úspora nákladů. Nevýhodou je růst požadavků na znalosti parametrů prac.
c) totální řízení kvality – kvalitu určuje zákazník, je proměnlivá a vyvíjí se
Elasticita poptávky
Elasticita poptávky
- citlivost poptávky vůči změně např. ceny
- cílem je zjistit, jakým způsobem ovlivňuje růst ceny poptávku po určitém zboží
o elastická poptávka – zboží existuje tehdy, jestliže zvýšení ceny daného zboží o 1% vyvolá snížení poptávaného množství o 1% a výše
o neelastická poptávka – zboží neexistuje tehdy, jestliže zvýšení daného zboží o 1% vyvolá snížení poptávaného množství zboží o méně než 1%
Pozn.: cenová pružnost je ovlivněna kombinacemi více faktorů, nejdůležitější jsou:
o význam zboží pro spotřebitele
o čas
Nabídka
- množství zboží, které podniky prodávají při určité ceně na trhu
zákon nabídky
- při vyšších cenách bude za jinak stejných podmínek dodáno vyšší množství zboží
rozlišujeme:
- individuální nabídka – nabídka jednoho prodávajícího
- dílčí nabídka – nabídka jednoho druhu zboží od různých výrobců
- agregátní nabídka – celková nabídka
změny nabídky působením necenových faktorů:
- náklady výroby:
o změny cen vstupů (dražší nebo levnější suroviny, mzdy, materiál, …)
o snížení vlivem technického pokroku (dojde ke zlevnění výroby) – zvyšuje se nabídka
- citlivost poptávky vůči změně např. ceny
- cílem je zjistit, jakým způsobem ovlivňuje růst ceny poptávku po určitém zboží
o elastická poptávka – zboží existuje tehdy, jestliže zvýšení ceny daného zboží o 1% vyvolá snížení poptávaného množství o 1% a výše
o neelastická poptávka – zboží neexistuje tehdy, jestliže zvýšení daného zboží o 1% vyvolá snížení poptávaného množství zboží o méně než 1%
Pozn.: cenová pružnost je ovlivněna kombinacemi více faktorů, nejdůležitější jsou:
o význam zboží pro spotřebitele
o čas
Nabídka
- množství zboží, které podniky prodávají při určité ceně na trhu
zákon nabídky
- při vyšších cenách bude za jinak stejných podmínek dodáno vyšší množství zboží
rozlišujeme:
- individuální nabídka – nabídka jednoho prodávajícího
- dílčí nabídka – nabídka jednoho druhu zboží od různých výrobců
- agregátní nabídka – celková nabídka
změny nabídky působením necenových faktorů:
- náklady výroby:
o změny cen vstupů (dražší nebo levnější suroviny, mzdy, materiál, …)
o snížení vlivem technického pokroku (dojde ke zlevnění výroby) – zvyšuje se nabídka
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)