Vlastnosti dokonale konkurenční všeobecné rovnováhy

1) rovnováha spotřebitelů

Spotřebitelé maximalizují svůj užitek při volbě statků vyrovnáváním mez. užitku/$ výdajů. Poměr MU statků (mezní míra substituce) tedy musí splňovat podmínku


Tato podmínka platí pro jednotlivého spotřebitele, kt. příslušné statky kupuje; protože dále všichni spotřebitelé kupují za stejné dokonale konkurenční ceny, musí uvedená spotřebitelská podmínka platit přesně stejně pro všechny spotřebitele.


2) rovnováha výrobců


Úroveň výstupu je zvolena tak, že cena každého statku se rovná jeho MC. Z toho plyne

Jde v podstatě o míru, v jaké společnost může transformovat jeden statek na jiný (někdy se tento poměr nazývá “mezní míra transformace statků” - MRT).

Z této rovnice plyne, že za dokonalé konkurence relativní ceny odrážejí společenskou vzácnost statků. To prokazuje princip, že dokonale konkurenční trhy vedou k alokační efektivnosti.

Kromě toho platí také podmínka pro vstupy:

poměr mezních produktů = poměru cen jednotlivých vstupů

Výhody ze směny:

Trh přináší výhody ze směny v podobě přebytku výrobce a přebytku spotřebitele.

Přebytek spotřebitele - cena je pro spotřebitele informací, podle níž se rozhoduje, kolik zboží nakoupí. Cena se musí rovnat MU poslední spotřebovávané jednotky. To znamená, že MU dříve nakoupených jednotek je vyšší než cena, spotřebitel získá určitý užitek navíc. Tak vzniká rozdíl mezi celkovým užitkem a objemem výdajů na jeho nákup, který nazýváme přebytek spotřebitele ( viz graf).

Přebytek výrobce - každé úrovni ceny odpovídá rovnovážné množství, kdy cena se rovná MC. MC předcházejících jednotek vyrobené produkce jsou však nižší než cena, za kterou jsou prodány. Tak vzniká rozdíl mezi p a MC, který nazýváme přebytek výrobce ( viz graf).


Tržní rovnováha:

Situace na trhu je výsledkem jednání jednotlivých ekonomických subjektů - firem a spotřebitelů. Pokud je trh v rovnováze jsou v rovnováze všichni spotřebitelé a zároveň i firmy. Z podmínek pro rovnováhu spotřebitele a firmy vyplývá podmínka pro rovnováhu trhu MU = MC. Tržní rovnováha tedy nastává, když se mezní užitek rovná mezním nákladům na jeho výrobu ( viz graf).

Index cen výrobců (PPI)

- měří náklady na pořízení určitého koše komodit – pracuje se však s cenami průmyslovými – tj. ve výchozí fázi distribuční sítě a PPI obsahuje i ceny surovin a polotovarů,


inflace = stálý a nepřetržitý růst cenové hladiny (empiricky – jakýkoliv růst cenové hladiny)

míra inflace = tempo růstu cenové hladiny

otevřená inflace = trvalý růst cenové hladiny

skrytá inflace = situace, kdy levné výrobky bývají nahrazovány dražšími, aniž by tomu odpovídala jejich vyšší kvalita nebo lepší vlastnosti = tzv. fiktivní inovace

potlačená inflace = na trzích existuje všeobecný převis poptávky po zboží a službách a je bráněno tento stav eliminovat růstem cenám (tzv. inflace nerealizované kupní síly nebo inflace vynucených úspor)

deflace = snížení cenové hladiny, tj. měřená inflace nabývá záporných hodnot,

desinflace = zpomalování tempa růstu cenové hladiny, tj. inflace je kladná, ale její hodnota klesá,

stagflace = ekonomika stagnuje nebo klesá a zároveň roste cenová hladina.


Inflace a hodnota peněz

- existuje-li v ekonomice inflace, pak peníze ztrácejí svoji hodnotu = hodnota je dána množstvím zboží a služeb, které můžeme s daným množstvím peněz koupit = hovoří se o kupní síle peněz;

Tři základní činnosti ekonomických jakostí:

· monitoring nákladů
· monitoring přínosů
· tvorba cen
- monitoring nákladů:
- lze zjistit velikost ztrát z nedostatků, oblasti celkových nákladů, ukazatele účinnosti systému jakosti
- monitoring efektů:
- vliv jakosti na výsledky podnikání (výši zisku, tržby, náklady, ukazatele rentability)
- přínosy lze kvantifikovat
- lze nalézt výkony, které jsou nositeli prosperity
- vhodná základna pro tvorbu cen
- určit optimální hladinu jakosti (konflikt mezi cenou a jakostí)

Monitoring nákladů
Výrobce:
dle Evropské organizace
náklady = výdaje vynaložené výrobcem a spojené s prevencí, hodnocením a vadami,
aby bylo dosaženo požadavků jakosti v průběhu marketingového vývoje,
zásobování, výroby, instalace a užití
Modely: PAF, procesních nákladů, Taguchiho ztrátová funkce

Přednáška č. 2

Ekonomické aspekty jakosti
Kč

Proč je měříme?
- abychom mohli jakost neustále zvyšovat
- výrobek je třeba vylepšovat tak, aby co nejlépe splňoval požadavky spotřebitele
- náklady z nedisponibility – kdy je výrobek neschopný provozu = prostoje, náklady na zavedení náhradního scénáře, apod.
- efekty u výrobce:
- zvýšení jakosti ® snížení nákladů : úspory materiálu, energií, lépe využitý strojový čas, pracovní doba, zvýšení zisku při neměnné ceně
- efekty u zákazníka:
- za stejnou cenu získá jakostnější výrobek
- snížení nákladů na provoz, údržbu a opravy
- snížení ztrát z nedisponibility, ze zmetků
- neshodný výrobek: neodpovídá normám, ale lze jej opravit
- zmetek – je vyhozen nebo jde na recyklaci
- národohospodářská oblast: dojde k vyššímu využití energetických zdrojů