Užitečnost a její měření:
Užitek - subjektivní pocit uspokojení potřeb spotřebitele.
Celkový užitek - vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení určité potřeby. Je závislý na objemu spotřebovávaného zboží a zvyšuje se s růstem jeho množství. Závisí též na kvalitě zboží . . ..
Vliv mají i preference spotřebitele.
Mezní užitek - udává o kolik se zvýší celková užitečnost, zvýší-li se spotřeba o jednu dodatečnou jednotku. Je závislý na - a) významu a intenzitě spotřeby ( naléhavá potřeba = velký mezní užitek)
b) disponibilním množství (čím vzácnější zboží, tím větší mezní užitek)
Zákon klesajícího mezního užitku -roste-li množství spotřebovávaného statku jeho mezní užitek obvykle klesá. Z toho vyplývá, že nejvyšší užitek přinese první spotřebovaná jednotka.
Vztah celkového a mezního užitku - celkový užitek určitého množství zboží je dán maximální peněžní částkou, kterou je za ně spotřebitel ochoten zaplatit mezní užitek je určen peněžní částkou, kterou je spotřebitel ochoten vynaložit na nákup další jednotky zboží.
Rovnováha spotřebitele a křivka poptávky za předpokladu přímé měřitelnosti užitečnosti:
Spotřebitel či spotřebitelka se snaží maximalizovat svůj užitek. Spotřebitel srovnává mezní užitek z nákupu a spotřeby s cenou. MU je větší než cena = nakoupí apod..
Žádné komentáře:
Okomentovat