Transfer

Převod hospodářských hodnot z jedné země do druhé.


- Hospodářský cyklus :

Sestává ze čtyř fází :

1) Krize : Ekonomická aktivita dosahuje minima, v ekonomice panuje hluboká nerovnováha.

2) Expanze : Krize je překonána a v ekonomice se prosazují rovnovážné tendence.

3) Konjunktura : Období příznivého vývoje ekonomiky, existuje rovnováha při růstu domácího produktu, růst dosahuje maxima.

4)Deprese : Začínají se projevovat nerovnovážné tendence, především v růstu neprodejných zásob.


- Hospodářská operace :

Každá hospodářská činnost subjektu, která se uskutečňuje na základě příkazu, vlastního rozhodnutí, jednání, apod.


- Hospodářský prostředek :

Základní činitel výroby v peněžním vyjádření, tvořící majetek hospodářského subjektu, zejména : Hmotný investiční majetek, zásoby, pohledávky, peníze.


- Hospodářský výsledek :

Rozdíl mezi výnosy a náklady podniku, pokud jsou výnosy větší než náklady, je to zisk, v opačném případě je to ztráta.


Článek podporuje:
lisovna, vstřikování plastů, plastové žetony

Dlouhodobé efekty fiskální expanze

Jakmile pracovníci poznají, že se jejich reálná mzdová sazba v daném období oproti rovnovážné reálné mzdové sazbě ve výchozím období snížila, budou při dalších mzdových jednáních a uzavírání mzdových dohod požadovat zvýšení nominální mzdové sazby, a to proporcionálně ke zvýšení cenové úrovně tak, aby se jejich reálná mzdová sazba v přítomném období zvýšila na úroveň výchozí rovnovážné reálné mzdové sazby.

Zvýšení nominální mzdové sazby povede k tomu, že křivka krátkodobé agregátní nabídky se posune nahoru. Tím začíná přizpůsobovací proces. Vznikne nový bod krátkodobé rovnováhy. Cenová hladina se opět zvýšila a v důsledku toho se opět sníží reálná mzdová sazba. Přizpůsobovací proces pokračuje.

Přizpůsobovací proces skončí, jsou-li splněny všechny podmínky dlouhodobé rovnováhy ekonomiky:

• Reálná mzdová sazba se rovná výchozí úrovni rovnovážné reálné mzdy
• Vyrobená produkce odpovídá produkci při plné zaměstnanosti
• Při rovnovážné reálné mzdové sazbě firmy dobrovolně vyrábějí a nabízejí množství produkce odpovídající produkci při plné zaměstnanosti

Spojíme-li výchozí bod a konečný bod přizpůsobovacího procesu ekonomiky dostaneme vertikální přímku (křivka dlouhodobé agregátní nabídky – LAS).

Vertikální křivka agregátní nabídky představuje všechny kombinace cenové úrovně a úrovně přirozeného reálného produktu, při níž se skutečná reálná mzdová sazba rovná rovnovážné reálné mzdové sazbě.

Dlouhodobé (konečné) efekty fiskální expanze:

• Produkce a zaměstnanost se nezměnila
• Cenová úroveň se zvýšila
• Úroková sazba se zvýšila
• Došlo k úplnému vytěsňovacímu efektu (vytěsnění soukromých autonomních výdajů vládními výdaji v poměru 1 : 1)

Krátkodobé efekty monetární expanze

Obr. str. 207

Centrální banka zvýší zásobu nominálních peněz. Monetární expanze vede k posunu křivky agregátní poptávky doprava.Vznikne převis agregátní poptávky nad agregátní nabídkou, v jehož důsledku dojde k neplánovanému čerpání zásob, k tlaku na růst produkce a tlaku na růst cenové hladiny. Vznikne nový bod krátkodobé rovnováhy.

Krátkodobé efekty monetární expanze:

• Produkce a cenová úroveň se současně zvýšily
• Úroková sazba se v krátkém období snížila
• Reálná mzdová sazba se snížila

Dlouhodobé efekty monetární expanze

Po uplynutí platnosti mzdových dohod mezi odbory a zaměstnavateli se postupně v čase nominální mzdy přizpůsobují zvýšení agregátní poptávky. Pracovníci budou požadovat zvýšení nominální mzdové sazby, alespoň proporcionálně zvýšení cenové úrovně, a to tak, aby se úroveň reálné mzdy vyrovnala s úrovní výchozí rovnovážné mzdové sazby.

Zvýšení nominální mzdové sazby povede k posunu křivky agregátní nabídky nahoru a vznikne nový bod rovnováhy. Přizpůsobovací proces končí v bodě dlouhodobé rovnováhy:

• Pracovníci jsou v rovnováze, neboť rovnovážná mzdová sazba se rovná výchozí úrovni rovnovážné mzdové sazby.
• Je vyrobeno množství produkce, které je poptáváno, tj. produkce poptávaná je na úrovni potenciálního produktu.
• Firmy budou dobrovolně vyrábět a nabízet množství produkce na úrovni potenciálního produktu a poptávat zaměstnanost v rozsahu plné zaměstnanosti, a to při úrovni rovnovážné mzdové sazby, kdy budou maximalizovat zisk.

Dlouhodobé efekty monetární expanze:

• Produkce a zaměstnanost se oproti výchozí úrovni ekonomiky nemění
• Cenová hladina vzrostla ekviproporcionálně míře růstu nominální zásoby peněz
• Reálné peněžní zůstatky se nezměnily
• Reálná mzdová sazba se nezměnila
• Úroková sazba se nezměnila

17. Krátkodobé a dlouhodobé účinky fiskální a monetární expanze při pozitivně skloněné keynesiánské křivce krátkodobé agregátní nabídky.

Krátkodobé efekty fiskální politiky

Obr. str. 205

Dojde ke zvýšení vládních nákupů zboží a služeb, což zvýší autonomní výdaje. Křivka agregátní poptávky se posune doprava. Při původní cenové hladině vznikne převis agregátní poptávky nad agregátní nabídkou. Dochází k tlaku na čerpání plánovaných zásob a tedy tlak na rozšiřování produkce a současně tlak na růst cenové úrovně (firmy musí pokrýt rostoucí marginální náklady spojené se zaměstnáním dodatečných pracovníků).

V důsledku růstu cenové úrovně dojde ke snížení reálné mzdy.

Zvýšení vládních výdajů na nákup zboží a služeb vede k růstu produkce nad úroveň potenciálního produktu a současně došlo ke zvýšení cenové hladiny. Nominální mzdy se v tomto krátkém období nestačily přizpůsobit. Nový bod je bodem krátkodobé rovnováhy ekonomiky.

Krátkodobé efekty fiskální expanze:

• Současně se zvýšila jak produkce, tak i cenová úroveň
• Úroková sazba se zvýšila, a to v důsledku snížení reálných peněžních zůstatků
• Reálná mzdová sazba se snížila
• Marginální produktivita práce se snížila

Fiskální politika při keynesiánské křivce agregátní nabídky v extrémním případě

Obr. str. 197

Fiskální expanze posune křivku AD doprava.

Nový bod rovnováhy ekonomiky se vyznačuje těmito vlastnostmi:

• Vzrostla produkce
• Cenová úroveň se nezměnila
• Přírůstek produkce vyvolaný fiskální expanzí, tj. DY je roven multiplikátoru fiskální politiky (g) krát přírůstek autonomních výdajů (DA)
• Úroková sazba se zvýší

Monetární politika za předpokladu extrémního případu keynesiánské křivky krátkodobé agregátní nabídky

Obr. str. 198

Centrální banka zvýší zásobu nominálních peněz. Dojde k posunu křivky AD doprava.

Efekty monetární expanze v těchto podmínkách jsou následující:

· Produkce se zvýšila

· Cenová úroveň se nezměnila

· Přírůstek produkce vyvolaný monetární expanzí se rovná součinu multiplikátoru monetární politiky (b) a přírůstku nabídky reálných peněžních zůstatků

· Úroková sazba se snížila

15. Keynesiánská křivka krátkodobé agregátní nabídky (extrémní případ).

Účinnost fiskální a monetární expanze při keynesiánské křivce agregátní nabídky (extrémní případ).

Horizontální křivka agregátní nabídky

V ekonomice existuje produkční mezera,existující zásoba kapitálu je dostatečná a taktéž zásoba práce je dostatečná.

Extrémní případ keynesiánské křivky agregátní nabídky v krátkém období je založen na předpokladech:

• Cenová hladina a mzdové sazby jsou v krátkém období nepružné
• Na trhu práce je dostatečná nabídka práce a fixní nominální mzdové sazby
• Nevyužití kapitálu
• Marginální fyzický produkt práce je konstantní – nevyužití kapitálu je takové, že zaměstnání dodatečné jednotky ještě nerozřeďuje kapitál, aby to vedlo k poklesu marginálního fyzického produktu práce (W / P = DY / DN Þ P = W / MPN)

Keynesiánská křivka krátkodobé agregátní nabídky v extrémním případě je horizontální: firmy jsou ochotny vyrábět a nabízet jakékoliv množství produkce, které je poptáváno při dané cenové úrovni.

Obr. str. 196

Monetární expanze za předpokladu klasické křivky agregátní nabídky

Obr. str. 194

Centrální banka zvýší zásobu nominálních peněz. Dojde k posunu křivky AD doprava. Při původní cenové hladině vznikne převis agregátní poptávky nad agregátní nabídkou, který však firmy při dané cenové hladině nemohou zaplnit, neboť i když v této situaci poptávají práci, zvyšují jen nominální mzdy a jejich náklady, a tím i ceny jejich produkce, agregátní nabídka však vzrůst nemůže.

Nedošlo ke zvýšení produkce. Současně cenová úroveň vzroste ekviproporcionálně k růstu nominální zásoby peněz. Reálné peněžní zůstatky se tedy na konci přizpůsobovacího procesu nezmění.

Efekty monetární expanze:

• Produkce a zaměstnanost se nemění
• Reálné peněžní zůstatky se nemění
• Úrokové sazby se nemění
• Cenová hladina se zvýší ekviproporcionálně k růstu nominální zásoby peněz

Změnila se pouze cenová hladina. V takovém případě hovoříme o neutralitě peněz. Změna nominální peněžní zásoby nemění žádnou z reálných ekonomických proměnných.

Teoretickou bází klasického přístupu ke křivce agregátní nabídky je kvantitativní teorie peněz. M * V = P * Y

Důsledkem kvantitativní teorie peněz je fakt, že při daném V a daném Y, růst nominální zásoby peněz se přelévá do růstu cenové hladiny a nemá tak prakticky žádný vliv na rychlost peněz a na růst produkce a zaměstnanosti. Toto spojení mezi změnou množství peněz a změnou cenové úrovně je nazýváno cambridgeským efektem: ceny se pohybují ekviproporcionálně k růstu množství peněz.

Klasičtí ekonomové vycházejí z předpokladu, že v ekonomice existuje samoregulující mechanismus (dokonale flexibilní mzdy a ceny), tj. síly, které navádějí ekonomiku k plné zaměstnanosti a zabraňují tomu, aby se reálná produkce výrazněji a dlouhodoběji odchylovala pod úroveň potenciálního produktu.

14. Účinky monetární a fiskální expanze za předpokladu klasické křivky agregátní nabídky. Neutralita peněz. Úplný vytěsňovací efekt.

Fiskální politika za předpokladu klasické křivky agregátní nabídky

Obr. str. 193

Fiskální expanze (např. růst vládních výdajů na nákup zboží a služeb) posune křivku AD doprava. Při původní cenové úrovni vznikne převis agregátní poptávky nad agregátní nabídkou: více produkce nemůže být firmami vyrobeno a nabízeno, protože neexistuje dodatečná práce, která by mohla být zaměstnána.

V důsledku převisu agregátní poptávky a nemožnosti zvýšit nabídku produkce nastane růst cenové hladiny. Růst cenové hladiny vyvolá pokles reálných peněžních zůstatků, což zvýší úrokové sazby. Zvýšení úrokových sazeb má za následek vytěsnění soukromých autonomních výdajů. Dochází k úplnému vytěsňovacímu efektu. Vytěsňovací efekt má příčinu v omezenosti agregátní nabídky, tj. na straně nabídky.

Efekty fiskální expanze:

• Produkce a zaměstnanost se nemění
• Cenová úroveň se zvýšila
• Úroková sazba se zvýšila
• Dochází k úplnému vytěsňovacímu efektu

Fiskální politika při dokonalé kapitálové mobilitě v systému flexibilního měnového kursu

Fiskální expanze vyvolá posun křivky IS doprava a zvýšení domácí úrokové sazby nad úroveň světové úrokové sazby. To vyvolá silný kapitálový příliv a apreciaci domácí měny. Centrální banka nemusí intervenovat. Apreciace domácí měny zhorší konkurenceschopnost domácího zboží. Dochází k poklesu čistých vývozů. Křivka IS se vrací zpět do původní pozice.

Fiskální expanze vede k úplnému mezinárodnímu vytěsňovacímu efektu. Fiskální expanze vede k vytěsnění čistých exportů.

V systému pružných měnových kursů je fiskální expanze zcela neúčinná.

Obr. str. 118

Monetární politika při dokonalé kapitálové mobilitě v systému flexibilního měnového kursu

Monetární expanze vede k posunu křivky LM doprava a vede k tlaku na snížení domácí úrokové sazby pod úroveň světové úrokové sazby a ke zvýšení úrovně produkce. Dochází k depreciaci domácí měny, která stimuluje vývozy domácí země a zdražuje dovozy. Křivka IS se posunuje doprava.

Monetární expanze je v systému flexibilního měnového kurzu velmi účinná.

Obr. str. 119

8. Fiskální a monetární politika, dokonalá kapitálová mobilita a fixní a flexibilní měnové kursy – Mundell-Flemingův model.

Předpoklady Mundell-Fleminova modelu:

1. dokonalá kapitálová mobilita – domácí země nemůže udržovat odchylnou úroveň úrokové sazby od světové úrokové sazby.
2. měnový kurz je fixní
3. existují nevyužité zdroje – nabídka domácí produkce je elastická a její cenová úroveň je fixní
4. země jsou malé, na to aby ovlivnily důchod v cizích zemích nebo světové úrokové sazby
5. investice závisí na úrokové sazbě
6. úspory a daně rostou s důchodem
7. monetární politika na sebe bere podobu nákupu obligací
8. fiskální politika má podobu vládních výdajů hrazených emisí obligací

Účinnost fiskální expanze při dokonalé kapitálové mobilitě a fixních měnových kursech

Vláda hodlá fiskální expanzí zvýšit rovnovážný důchod a zaměstnanost zvýšením nákupu zboží a služeb. Křivka IS se posune doprava. Dojde ke zvýšení úrovně důchodu a zvýší se i domácí úroková sazba nad úroveň světové úrokové sazby. To vyvolá silný kapitálový příliv, což zvýší domácí měnové rezervy a vyvine tlak na revalvaci měnového kursu. Centrální banka musí intervenovat na jeho udržení tím, že prodává na mezinárodním měnovém trhu domácí měnu a nakupuje zahraniční měnu. Dojde k růstu nabídky reálných peněžních zůstatků a křivka LM se posunuje doprava.

Fiskální expanze je při předpokladu dokonalé kapitálové mobility a fixním měnovém kursu velmi efektivní, neboť dochází ke zvýšení rovnovážné produkce (a zaměstnanosti).

Obr. str. 116 (3.11)

Monetární politika při dokonalé kapitálové mobilitě v systému fixních měnových kursů

Monetární expanze znamená zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků a vede ke snížení úrokové sazby pod světovou úrokovou sazbu. To vyvolá silné kapitálové odlivy, pokles měnových rezerv domácí země a tlak na devalvaci měny. Centrální banka nakupuje domácí měnu a prodává zahraniční měnu. Tím dojde ke snížení nabídky reálných peněžních zůstatků a křivka LM se vrací zpět do své výchozí pozice.

Monetární politika je za předpokladu dokonalé kapitálové mobility a fixního měnového kursu neúčinná v ovlivňování produkce a úrovně úrokové sazby.

Schodek platební bilance vyvolaný snížením úrokové sazby v důsledku monetární expanze vyvolá v malé otevřené ekonomice automatickou monetární restrikci. Peněžní zásoba se stala endogenním faktorem a centrální banka nemůže za těchto podmínek kontrolovat ani peněžní zásobu, ani úrokovou sazbu, ani úroveň rovnovážné produkce.

Obr. str. 116 (3.12)

Fiskální politika při dokonalé kapitálové mobilitě v systému flexibilního měnového kursu

V systému flexibilního měnového kursu nemusí centrální banka intervenovat na udržení měnového kursu. V systému pružných měnových kursů spojení mezi platební bilancí a peněží zásobou neexistuje a centrální banka může kontrolovat nabídku reálných peněžních zůstatků.

Čistý floating – centrální banka se vzdává intervence na mezinárodních měnových trzích. Řízený floating – měnové kursy nejsou centrálními bankami běžně fixovány, ale centrální banky je nenechají volně fluktuovat.

Účinnost monetární politiky je dána sklonem křivky LM a sklonem křivky IS.

1. Účinnost monetární politiky je tím větší, čím strmější je křivky LM, tj. čím nižší je citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu. Současně čím nižší je k, tím větší je účin monetární expanze.
2. Účinnost monetární expanze je tím větší, čím plošší je křivka IS, tj. čím vyšší je citlivost autonomních výdajů na úrokovou sazbu (b) a čím větší je výdajový multiplikátor.

• Křivka poptávky po penězích má nulovou citlivost na úrokovou sazbu (h = 0). Monetární expanze je maximálně účinná. Zvýšením nabídky reálných peněžních zůstatků se křivka LM posunuje doprava. Tím však vznikne převis nabídky peněz nad poptávkou. Poptávka po penězích je úplně necitlivá na úrokovou sazbu a je závislá jen na důchodu. Rovnováha na trhu může být obnovena jedině tak, že se zvýší důchod o takový přírůstek, z něhož se generuje přírůstek poptávky po penězích právě tak velký, jako je přírůstek nabídky peněz. Vertikální křivka LM je nazývána klasickým případem. Obr. str. 79
• Křivka LM je horizontální, tj. kdy existuje vysoká citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu, takže úroková sazba je fixována. Křivka LM je horizontální, změna nabídky reálných peněžních zůstatků ji neovlivní. Toto je nazýváno pastí likvidity. Veřejnost je v této situaci ochotna držet jakékoliv množství nabízených peněz, protože investoři předpokládají, že ceny obligací jsou již tak vysoké a úrokové sazby tak nízké, že všichni očekávají pokles cen obligací a růst úrokových sazeb. Obr. str. 81
• Nulová účinnost monetární expanze, kdy je nulová citlivost poptávky po autonomních výdajích na úrokovou sazbu (křivka IS je vertikální). Zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků vede k posunu křivky LM doprava. Vzhledem k tomu, že poptávka po autonomních výdajích je úplně necitlivá na úrokovou sazbu, autonomní výdaje se nezmění, a nezmění se tudíž ani rovnovážný důchod. Jediným důsledkem je, že se sníží úrokové sazby, neboť veřejnost umístí přebytečné peníze do ostatních finančních aktiv, což zvýší jejich ceny a snižuje úrokové sazby.

Vytěsňovací efekt a fiskální politika

· Citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu je nula, což znamená že křivka LM je vertikální. Fiskální expanze vede k posunu křivky IS doprava: jediným efektem fiskální expanze je zvýšení úrokové sazby, protože v důsledku nulové citlivosti poptávky po penězích na úrok se neuvolňují žádné dodatečné peníze. Vytěsňovací efekt fiskální expanze je v těchto podmínkách úplný: 1 koruna vládních výdajů na nákup zboží a služeb vytěsní 1 korunu soukromých autonomních výdajů. V těchto podmínkách je fiskální expanze úplně neúčinná v ovlivňování úrovně rovnovážné produkce. Tato situace se nazývá klasický případ. Obr. str. 74 (2.22)

Jaký je účinek fiskální expanze:

· Keynesiánci: křivka LM je plošší a křivka IS není významně plochá. Fiskální expanze má účinek na produkci a zaměstnanost.

· Monetaristé: fiskální expanze má velmi slabý účinek. Vyvolává totiž silný vytěsňovací efekt v důsledku velmi strmé křivky LM (malá citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu). Crowding out efekt je úplný pokud je křivka LM vertikální.

Multiplikátor fiskální politiky

O kolik se zvýší rovnovážný důchod vyvolaný přírůstkem vládních výdajů na nákup zboží a služeb: DY = g * DA + (b / h) * g * D (M / P)

Předpokládáme, že nabídka reálných peněžních zůstatků se nemění, je druhý člen rovnice roven nule.

DY / DA = g = a / (1 + a * b * k / h)

Výraz g je multiplikátor fiskální politiky. Ukazuje, o kolik se zvýší úroveň rovnovážného důchodu v důsledku zvýšení vládních výdajů na zboží a služby, bude-li nabídka reálných peněžních zůstatků konstantní.

Multiplikátor fiskální politiky je menší než jednoduchý výdajový multiplikátor (kromě případu, kdy je křivka LM horizontální.

4. Účinnost fiskální politiky a model IS-LM. Částečný a úplný vytěsňovací efekt. Multiplikátor fiskální politiky.

Expanzivní fiskální politika, resp. fiskální expanze zahrnuje tyto složky: přírůstek vládních nákupů zboží a služeb, zvýšení transferových plateb vlády, efekt snížení autonomních daní a snížení sazby důchodové daně.

Změna fiskální politiky vede ke změně podmínek, které kondenzuje křivka IS, a tedy k posunu křivky IS: v případě fiskální expanze doprava a nahoru.

Zvýšení vládních nákupů zboží a služeb vyvolá při původní úrokové sazbě převis poptávky po penězích nad nabídku, a tedy nerovnováhu na trhu peněz. Převis poptávky po penězích vyvolaný fiskální expanzí povede veřejnost k tomu, že začne prodávat ostatní aktiva, což vyvolá přebytek nabídky na trhu ostatních aktiv nad poptávkou a tedy tlak na snížení cen těchto aktiv a zvýšení úrokové sazby. Zvýšená úroková sazba vytěsní (za předpokladu pozitivně skloněné křivky LM) část soukromých autonomních výdajů. To bude tlumit přírůstek důchodu vyvolaný fiskální expanzí.

Sklon křivky LM a IS a účinnost fiskální politiky

1. Je-li křivka LM horizontální (citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu se blíží nekonečnu), fiskální expanze má maximální účinnost a vytěsňovací efekt je za těchto podmínek nulový.
2. Je-li křivka LM vertikální (citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu je nulová), fiskální expanze má nulový účin a vytěsňovací efekt je úplný.

Expanzivní a restriktivní fiskální politika

A. krátkodobé efekty

Pod hranicí PPF (Y <>

(AD1 à AD2)

- při nevyužitých zdrojích vede expanzivní politika k růstu Y, zaměstnanosti na AD2 a růstu P

- který nárůst je větší? – roste produkt nominálně (P), reálně (Y)

(AD1 à AD3)

- restriktivní politika vede k poklesu Y, zaměstnanosti, P

Na hranici PPF (AS cenově nepružná – nevede k posunu Y)

(AD1 à AD2) expanzivní politika vede pouze ke zvýšení cen

(AD1 à AD3) restriktivní politika vede pouze ke snížení cen

B. Dlouhodobé efekty

- podle neokeynesiánské školy je N = LAS, díky pružnosti P na trhu VF

(AD1 à AD2) expanzivní vede k cenovému nárůstu

(AD1 à AD3) restriktivní vede k cenovému poklesu

- daně jdou do rozpočtu, z kterého jde G (čisté daně), TR (část mandatorních výdajů)

· otevřít rozpočtové rezervy

· zvýšení zadlužení

· využití multiplikačního efektu (pozor na vytěsnění soukromých investic)

Expanzivní monetární politika

1. trh peněz

- ­MS, ruší úvěry, sníží diskont, rezervy, nakoupí CP

2. agregátní trh – krátkodobě (obr.1)

- pokud nejsou VF plně využívány pak růst AD expanzivně do úrovně AD1´ vyvolá zejména růst YE´1 při určitém růstu PE´1, ale zajímá nás zejména zda je nárůst P a Y v určitém rozsahu (inflace), P>Y vysoká inflace; P

- AD vyvolá maximální Y při masivním růstu P à inflace je vysoká, zbavíme se jí těžko jen za cenu zaměstnanosti

- růst P a Y bude jiný v keynesiánském a klasickém poli (v klasické poli vede ke zvýšení cen)

3. agregátní trh – dlohodobě (obr.2)

- expanzivní politika vede vždy k růstu cen (modely rovnováhy), protože N = LAS

4. finanční trh

- tržní síly se snaží úroveň vyrovnat à celá změna probíhá v cyklech, které se nakonec ustálí na určité úrovni

- i roste zpět na počáteční úroveň

Restriktivní monetární politika

1. Finanční trh

- ¯MS, zvýší diskont, vydá CP, stáhne peníze

2. Agregátní trh

- sníží se ekonomický výkon (keynesiáni = krátkodobě)

- ¯AD à ¯P,¯Y,¯L à ¯nom.Y à ¯MD

- klasici = dlouhodobě A2 snížení P, inflace, nepřicházíme o Y

3. Finanční trh

- centrální banka je schopna ovlivnit trh peněz a agregátní trh

Křivka růstu výstupu (dráha expanze)

Když se ceny vstupů nemění a firma má zájem zvyšovat svůj výstup, pak bude pro každý výstup zjišťovat min. náklady na jeho výrobu. Obr. 8. Spojíme-li body A, B, C představující min. náklady pro jednotlivé úrovně výstupu – získáme tzv. křivku růstu výstupu – představuje soubor kombinací vstupů, při kterých firma minimalizuje náklady při výrobě různých objemů výstupu.

Tvary drah expanze: obr. 9

9a) růst výstupu je spojen s relativně větším použitím kapitálu

9b) náklady na růst výstupu jsou minimalizovány zvětšením obou vstupů ve stejné proporci

9c) růst výstupu je spojen s relativně větším zapojením práce než kapitálu


Výnosy z rozsahu


Vyjadřují vztah mezi změnami vstupů a změnou výstupu. Ukazují, jak se změní výstup, změní-li se proporcionálně vstupy, které firma k jeho výrobě používá.

1) konstantní výnosy z rozsahu – výstup se mění ve stejné proporci jako vstupy, obr. 10a). Vzdálenosti mezi izokvantami se nemění.

2) Rostoucí výnosy z rozsahu – je-li procentní růst výstupu větší než procentní růst vstupu, obr. 10b). Izokvanty se vzájemně přibližují.

3) Klesající výnosy z rozsahu – je-li procentní růst výstupu menší než procentní růst vstupů, obr. 10c). Izokvanty se navzájem vzdalují.