Obr. str. 194
Centrální banka zvýší zásobu nominálních peněz. Dojde k posunu křivky AD doprava. Při původní cenové hladině vznikne převis agregátní poptávky nad agregátní nabídkou, který však firmy při dané cenové hladině nemohou zaplnit, neboť i když v této situaci poptávají práci, zvyšují jen nominální mzdy a jejich náklady, a tím i ceny jejich produkce, agregátní nabídka však vzrůst nemůže.
Nedošlo ke zvýšení produkce. Současně cenová úroveň vzroste ekviproporcionálně k růstu nominální zásoby peněz. Reálné peněžní zůstatky se tedy na konci přizpůsobovacího procesu nezmění.
Efekty monetární expanze:
- Produkce a zaměstnanost se nemění
- Reálné peněžní zůstatky se nemění
- Úrokové sazby se nemění
- Cenová hladina se zvýší ekviproporcionálně k růstu nominální zásoby peněz
Změnila se pouze cenová hladina. V takovém případě hovoříme o neutralitě peněz. Změna nominální peněžní zásoby nemění žádnou z reálných ekonomických proměnných.
Teoretickou bází klasického přístupu ke křivce agregátní nabídky je kvantitativní teorie peněz. M * V = P * Y
Důsledkem kvantitativní teorie peněz je fakt, že při daném V a daném Y, růst nominální zásoby peněz se přelévá do růstu cenové hladiny a nemá tak prakticky žádný vliv na rychlost peněz a na růst produkce a zaměstnanosti. Toto spojení mezi změnou množství peněz a změnou cenové úrovně je nazýváno cambridgeským efektem: ceny se pohybují ekviproporcionálně k růstu množství peněz.
Klasičtí ekonomové vycházejí z předpokladu, že v ekonomice existuje samoregulující mechanismus (dokonale flexibilní mzdy a ceny), tj. síly, které navádějí ekonomiku k plné zaměstnanosti a zabraňují tomu, aby se reálná produkce výrazněji a dlouhodoběji odchylovala pod úroveň potenciálního produktu.
Žádné komentáře:
Okomentovat