– takový výše pojistky, která vede k tomu, že užitek spojený s jistotou (pojištěním) je shodný s očekávaným užitkem spojeným s riskantní alternativou (bez pojištění).
Optimální rozhodnutí – obr.13
S1 – nedojde ke ztrátě, S2 – dojde ke ztrátě, C – výchozí riskantní situace nepojištěného, X1 bohatství nedojde-li ke ztrátě, X2 dojde-li. B – bod, kdy by byl v případě ztráty plně kompenzován, nedosažitelný, protože musí vynaložit náklady na pojistné, E – bod, kdy se pojistí a pojistka je spravedlivá, má stejné EX jako C (platí pojistku X1´-X1*, v případě ztráty získá kompenzací X2*-X2´´, leží na přímce jistoty). Bod A – maximální pojistka X1´-X1+, leží na stejné IK jako C)
Diverzifikace
Umožňuje snížení rizika tehdy, kdy je možné rozdělit úsilí mezi různé aktivity, jejichž výsledek spolu navzájem těsně nesouvisí.
XJ .. výsledek bezrizikové varianty, EXR …očekávaný výnos rizikové varianty,
XP … výnos portfolia kombinovaného z jisté a rizikové varianty. EXR musí být větší než XJ.
Míra rizika se vyjadřuje prostřednictví rozpětí pravděpodobnosti, resp. variability – číselně směrodatná odchylka výnosů s. Čím vyšší je výnos, tím vyšší je riziko, riziko a výnos nejsou substituty.
Linie rozpočtu – vyjadřuje všechny možné kombinace výnosů rozhodnutí a rizika s nimi spojeného (obr.14). XJ .. jistá varianta, s = 0, riziková varianta EXR, sR,
Indiferenční křivka – vyjadřuje kombinace rizika a výnosů, které přinášejí stejný užitek (mají kladnou směrnici, výnos je žádoucím a riziko nežádoucím statkem).
Optimální rozhodnutí – ta kombinace rizika a výnosu, která odpovídá bodu, kde se linie rozpočtu dotýká nejvyšší IK (bod E na obr.14), obr.15 ukazuje rozdíly v rozhodování dvou lidí ve stejné situaci, A se obává rizika více než B.
Žádné komentáře:
Okomentovat