-pokles ceny vede k růstu reálného důchodu a ke snížení poptávaného množství; v důsledku substitučního efektu má tedy spotřebitel tendenci při poklesu ceny státu X své nakupované množství zvýšit, ale důchodový efekt pro méněcenné statky by sám o sobě vedl k poklesu poptávaného množství při poklesu ceny
- celkový efekt v případě méněcenných statků není možno jednoznačně určit (jde o součet kladného a záporného čísla) → záleží na tom, který efekt převládne; v převážné většině případů substituční efekt převáží nad efektem důchodovým a i pro méněcenné statky se poptávané množství zvyšuje s poklesem ceny a naopak s růstem ceny nakupované množství klesá
→ může však nastat i paradoxní situace, že s poklesem ceny poptávané množství klesá a s růstem ceny poptávané množství roste – pozitivní důchodový efekt převáží nad negativním substitučním efektem – jde o tzv. Giffenův paradox
- přichází v úvahu u statků, které tvoří značnou část výdajů spotřebitele, slouží k uspokojení základních potřeb a současně nejsou dostupné jejich substituty v odpovídajících cenových relacích; změny ceny těchto statků podstatně mění reálný důchod, proto může důchodový efekt převážit nad efektem substitučním
- křivka poptávky je pro Giffenův statek rostoucí
- v realitě je však možno předpokládat, že Giffenův paradox působí pouze pro určitý omezený cenový interval
- Giffenův statek musí být vždy statkem méněcenným, opačně to neplatí
Žádné komentáře:
Okomentovat