Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

2. Ordinalistický přístup

→ předpokládá, že užitek není přímo měřitelný; proto se pro určení optimální kombinace používá poměr mezních užitků: mezní míra substituce (sice závisí na funkci užitku, ale k jejímu určení není nutné užitek přímo měřit)

- optimální bude taková kombinace statků, pro kterou je poměr, v němž je spotřebitel ochoten nahrazovat jeden statek druhým, stejný jako poměr, v němž je může směnit na trhu, neboli

MRSc = MRSe

MUx / MUy = Px / Py

→ grafickým vyjádřením optimální kombinace statků je bod dotyku IK a linie rozpočtu; v bodě dotyku jsou směrnice IK i linie rozpočtu stejné; můžeme tedy psát

MUx / Px = MUy / Py

Vnitřní a rohové řešení

→ pokud je linie rozpočtu tečnou nějaké IK a bod dotyku určuje optimální kombinaci statků X a Y, existuje tzv. vnitřní (tečnové) řešení

→ existuje však i situace, kdy linie rozpočtu není tečnou žádné IK a nelze tímto způsobem nalézt optimální kombinaci statků – obr.č 2-11

- použijeme tzv. rohové řešení; optimální spotřebitelská situace nastane, pokud je důchod vynaložen pouze na nákup statku Y

- jestliže neexistuje kombinace, pro kterou MRSc = MRSe, pak mohou nastat 2 situace: a) MRSc > MRSe , potom Y = 0 a je tedy spotřebováván pouze statek X

b) MRSc < MRSe , potom X = 0 a je tedy spotřebován pouze statek Y

Žádné komentáře:

Okomentovat